Kojení
- Rodičovství
- emimino
- 05.08.01 načítám...
... jak jsem se stala kojící matkou
Ještě před narozením naší Verunky jsem byla rozhodnuta kojit, co nejdéle to půjde. Hlavním důvodem byla spousta článků, které jsem přečetla a které mě utvrdily v tom, že kojení je to nejlepší, co můžu pro své miminko udělat.
Znala jsem dobře celé desatero úspěšného kojení a byla jsem rozhodnuta je dodržet.
To ale zřejmě nevěděl personál naší porodnice, jelikož hned několik bodů desatera se rozhodl ignorovat.
Jako první bylo to, že miminko mi sice po narození na několik okamžiků ukázali, nikoliv však k tomu, abych se jej pokusila nakojit.
Dalším momentem bylo to, že pokud Verunka byla umístěna na novorozeneckém oddělení ( první den abych si odpočinula a později, protože měla novorozeneckou žloutenku ), tak mi ji nosili na kojení pouze každé čtyři hodiny a jinak ji dokrmovali glukózou - pochopitelně z láhve.
Přesto jsem se vrátila domů z porodnice jako kojící matka. Doma pak přišel poněkud nepříjemný a zřejmě u spousty maminek častý problém - popraskané bradavky. Pokoušela jsem se vyléčit je všemi možnými způsoby - mastičkami, potíráním mateřským mlékem, odstříkáváním - nic nepomáhalo. Až jsem jednoho dne narazila na článek, kde psali - stokrát lepší je kojit s tzv. košíčkem, než nekojit vůbec. A tak jsem zamířila do nejbližší lékárny a koupila si silikonový chránič na bradavky - košíček. V balení stálo 75 Kč a byly v něm dva kusy.
A měla jsem po problému. S úspěchem jsem výhradně kojila do šestého měsíce a jsem rozhodnuta kojit s příkrmem ( tuhou stravou ) minimálně do jednoho roku.
Přečtěte si také
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3183
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2370
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1201
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1212
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 804
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4656
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3695
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1096
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 3348
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 3246
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
.
Mila maminko ,jsem rada,že jsi to nevzdala.Ja mam podobnou a přesto úplně jinou zkušenost.
Mam 2 měsiční dceru,rozenou císařským řezem.V porodnici mi tvrdili,že spuštění mléka bude trvat dýl,ale po 36 hodinách jsem kojila.Později bych ukojila 3 miminka,tolik jsem měla mléka a pak ten zlom.Dělala jsem večeři a vylila jsem na sebe horký olej a ta největší dávka oleje šla na prsa.U jedniho prsa mi chybí půlka dvorce a celá jsou plná popálenin 2 až 3 stupně.Na to jedno jsem musela přestat kojit-samozřejmě že jen dočasně.Teď kojím jen z jednoho prsu a mléka mám čím dál víc.Malá je velmi žravá a tak kojím i po 2 hodinách a mléka je stále dost.Jen díky tomu,že jsem se nevzdala má moje dcera Jiřinka dost mléka.Věřte ve svou schopnost kojit a zvladnete to všechny.Jana