Konečně táta pochopil
- Těhotenství
- goldenka
- 05.01.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byla jsem malé dítě, chodili jsme na návštěvu k babičce a potkávali jednu paní. Podle táty jalovici, co chce děti z IVF, tedy magory a dementy.
Vždycky mě tento jeho názor vytáčel, čím jsem byla starší tím to bylo snad horší. Říkala jsem si, že ta paní za to nemůže, že to padlo zrovna na ni být neplodná, ale zároveň pro mě byla něco výjimečného, protože neplodné páry jsou jen v televizi a v reálu se téměř nevyskytují. Každopádně jsem chápala její rozhodnutí zkusit umělé oplodnění a přála jí miminko.
Roky plynuly, já jsem se v 21 letech vdala, s přítelem jsme spolu už chodili 5 let a rozhodli jsme se, že zkusíme založit rodinu. Pár měsíců se nic nedělo, 6. měsíc snažení se zadařilo a já byla těhotná, byla to krásná zpráva pro celou rodinu i kamarády, ve 12. tt mě doktor sdělil, že těhotenství zamlklo. Nechápala jsem co tím jako myslí, to se přece děje jenom v televizi, ale v reálném životě a zrovna mně? Okolí mě litovalo, ale hromada známých a kamarádů se přiznala, že o miminko taky přišli. Život jde dál a půjdeme do dalšího snažení.
Nedodrželi jsme ani celé šestinedělí, měsíc se s měsícem míjel a pořád nic. probrečela jsem snad tisíce hodin, záviděla holkám, které potratili ve stejnou dobu jako já a přitom už čekají jiné miminko. Dolehlo to i na naše manželství. Mluvili jsme jenom o dětech a byli nešťastní. Naštěstí jsme měli v okolí 2 manželské páry, kteří se o miminko taky marně snažili, a tak jsme v tom nebyli sami. Rána přišla v létě 2010 kdy jsem zjistila, že obě kamarádky jsou těhotné a daří se jim dobře. My pořád nic 
Srazilo nás to s manželem na kolena, nechceme žít bez dětí, budeme bojovat a to v centru asistované reprodukce. Objednali jsme se na co nejdříve, hormonální profil i spermio jsme měli už vyšetřené, protože můj gynekolog je zároveň lékařem CARu. Hormonální léčbu jsme vyzkoušeli na jaře a bez výsledku - u mě anovulace, u manžela špatná morfologie.
Dostali jsme nabídku zkusit IUI s Puregonem, nebo rovnou IVF, chtěli jsme hned umělé, žádné ztrácení času, riskneme to. Od první konzultace do samotného IVF to trvalo pouze měsíc a pár dnů. Všem v okolí už bylo divné, že ještě nemáme děti a nejvíc do mě ryl můj vlastní táta, prý to asi blbě děláme. Jednou jsem to nevydržela a vpálila mu to přímo - kdybychom je mohli mít, tak už je dávno máme, ale jdeme na umělé oplodnění. Koukal na mě jako z jara, prý jestli chceme mít dementa tak prosím.
Každopádně jsem se rozhodla mlčet o tom, co jsme absolvovali a co nás teprve čeká, po pár týdnech táta nevydržel a zeptal se, jak jsme daleko. Řekla jsem mu ať se nestará, že jsem holt jalovice a budu mít dementa z IVF. Asi si uvědomil, že je to nesmysl, za pár dnů mě zvonil mobil, prý jestli jsem ráno v 5 viděla ten dokument, ne neviděla. On kvůli tomu extra vstával, bylo to hrozně zajímavý a doktoři jsou machři, je prý neuvěřitelné, že to IVF funguje.
Začal se o to hodně zajímat, ptal se a vyzvídal, až jsem mu to po čase řekla. Tati jsem v 10. tt po IVF. Byl šťastný, gratuloval nám, že jsme měli to štěstí a vyšlo nám to na poprvé. Ve 13. tt jsem mu volala zase - budeš mít asi vnuka, je to kluk. Mít kluka bylo jeho celoživotní přání a bohužel měl jen 3 holky 
Dneska jsem v 15. tt, nikdo z rodiny už neřeší jakým způsobem jsme k miminku přišli, já to neřeším s manželem vůbec. Jsme šťastní, že ho čekáme a to že je z IVF je pro nás velkým pozitivem. Konečně táta pochopil, že je to častý problém - neplodnost a rozhodně se nehodí mluvit o té ženě jako o jalovici a o tom, že chlap je vlastně chudák, protože koupil zajíce v pytli. Všechno to trápení jsme museli prožít proto, aby můj táta pochopil. Už se těším až si pochová vnuka a uvidí, že je zcela normální jako každé miminko.
Všem kteří uvažují nad IVF jděte do toho, těm kterým nevyšlo, nevzdávejte to.
Přeji hodně štěstí.
Přečtěte si také
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1506
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 780
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 871
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 3510
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 971
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 5331
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 4087
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 2253
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 5461
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1809
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
čekám. Možná se to ani nedovím..prostě to tak je a mohu se s tím jen smířit, ale především ještě pořád mohu zkoušet a zkouším bojovat.
zanedlouho ucítíš pohyby…jééé jak bych ten okamžik chtěla prožít znova!!! 
