Jak jsem kojila

Tento deníček by měl být podporou pro všechny nastávající maminky, které se bojí jak zvládnou kojení. Když jsem byla těhotná, přemýšlela jsem nad kojením. V rodině nekojil nikdo, prý neměli nikdy mléko. Podle internetu a časopisů je to ale výjimečná situace a kojit prý může 99 % žen.

Studovala jsem, jaké mám bradavky a zjistila, že ploché. Pomalu jsem se smířila s tím, že kojit nebudu. Doma mě na to všichni připravovali, že to prostě nepůjde, abych měla doma dost umělého mléka a nepočítala s tím, že se rozkojím.

Ve 33. týdnu jsem dostala termín na císařský řez. Malej byl koncem pánevním a podle ultrazvuku velký, takže jsme se spolu s gynekologem rozhodli pro císaře. Říkala jsem si: a je rozhodnuto, kojit nebudu. Genetika mluví v můj neprospěch, bradavky blbé a císař, kdy je laktace horší. Umělé mléko jsem si ale nekoupila ani jedno, říkal jsem si, uvidíme, jak se to vyvrbí v porodnici a případně manžel něco koupí než půjdeme domů.

Porod proběhl v celkové narkóze kvůli špatné páteři, poprvé jsem kojila dvě hodiny po porodu. Sestřičky to chtěly zkoušet už dřív, ale prostě to nešlo, bolesti hrozné, byla jsem ještě hrozně malátná. První dva dny mě hrozně bolely bradavky, malej se špatně chytal, nemohla jsem se kvůli bolesti jizvy posadit nebo položit. Třetí den jsem už kojila 40 ml na jedno krmení, 4. den jsme šli domů s tím, že se rozkojím. Neřešila jsem to, buď kojit budu, nebo nebudu.

Nikdy jsem neodstříkávala, nikdy jsem nic nezamrazovala, nikdy jsem nebrala nic extra na podporu laktace, neřešila jsem časy kojení a kojila dle intuice. Přišlo mě nemyslitelné dělat s tím takový obstrukce jako některé maminky, střídat během kojení milionkrát prsa, odstříkávat a dokrmovat UM. Pořád jsem si říkala, že ženy v Africe nic takového taky nedělají a přesto kojí, tak proč bych to měla dělat já.

Týdny a měsíce plynuly a já jsem kojila. Nevím, co je to nedostatek mléka, neznám záněty prsů, neznám rozkousané bradavky, nevím, jak vypadá odsávačka, neumím odstříkávat ani rukou. Nikdy jsem nic takového nepraktikovala. Chtěla jsem kojit přirozeně tak, jak to příroda zařídila.

Před 14 dny se mě malej sám odstavil, bez násilí, postupně se kojení snižovalo, až odmítnul úplně. Kojila jsem bez týdne rok. Krásný rok, kdy jsem měla jídlo pořád při ruce, kdy jsem si užívala kontaktu s malým, kdy jsem kojila několikrát za noc a při návštěvách u pediatra se dmula pýchou, jak malej krásně přibírá a je to díky mně, díky tomu, že kojím. Celý rok jsem čelila i rodině, která mě několikrát denně radila dáat UM, že mateřské mléko je jalové a malej nebude dost přibírat. Dodnes nechápou, jak jsem mohla kojit tak dlouho a jak to, že jsem měla mléko a oni ne.

Tak trošku mě mrzí, že se malej odstavil takto brzo, chtěla jsem kojit ještě alespoň rok, ale viděl jinak. Odstavení bylo krásné, bez řevu a bez stresů, jak to některé maminky mají, když se dítko nechce vzdát prsa.

Když zhodnotím rok kojení, tak byl bezproblémový, krásný. Takže budoucí maminky, i když vše nasvědčuje tomu, že zrovna vy kojit nebudete, neřešte to, nestresujte se tím, nechte tomu volný průběh a uvidíte, že to půjde samo.

Na kojení se nesmí jít vědecky, ale s láskou a citem.

Závěrem chci jen dodat, že jsou prostě maminky, které kojit nemohou a dělají první poslední a nikdy se nerozkojí, nezatracuji je, chápu to, protože jednou, až budu mít druhé dítko, může se to stát i mně. Kojení je nevyzpytatelné, ale když k němu člověk přistupuje s klidem, jde to snáz :-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
vantili
283
4.7.12 08:30

Moc hezký deníček, vyzařuje z něj klid a pohoda, která většině novopečených maminek (díky masáži našich milovaných masmédií) opravdu chybí. Já to měla s kojením podobné (až na ty rodinné indispozice), malá se mi odstavila sama v 9 měsících. Bylo mi to líto a i když už je to bezmála půl roku, stále se mi občas po tom krásném spojení zasteskne :o) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
markytka7
154
4.7.12 08:39

Hezký deníček. Byla jsem na tom podobně. Nikdo v rodině moc nekojil. Malému je nyní 6 měsíců a občas mám pocit, že si ostatní myslí, že malého šidím, když ho stále kojím. (dnes už samozřejmě s příkrmy) Manžel už má dítě z předchozího manželství a Bebu koupil dřív než se malý narodil. Když malý po kojení brečel tak mu Bebu sám připravoval a potom co malý vypil 90 ml tak mi vysvětloval, že mám málo mléka a že musím dokrmovat. Samozřejmě jsem nechtěla aby měl malý hlad a dokrmovala jsem ho také (byla jsem z toho zmatená) Nakonec jsem se rozkojila a od 2 měsíce jsem kojila plně. Ve skříni máme 2 další Beby a doufám, že nebudou potřeba.
Držím palce všem, kteří cítí, že kojení půjde, aby se nenechali odradit okolím.

  • načítám...
  • Zmínit
Lenczii
6096
4.7.12 09:55

Jé, tak já kojení nijak nehrotila. Moje mamka nás nikoho déle jak tři měsíce nekojila, tak jsem si říkala půjde to - půjde, nepůjdte to - tak to nepůjde.
Malý sice nepřibíral nijak moc, ale přibíral, a tak jsem plně kojila do kýženého šestého měsíce. Normálně jsem kojila do devátého měsíce, ale kvůli špatné štítné žláze mi bylo doporučeno přestat. Takže jsem postupně kombinovala kojení s UM, až mlíčko postupně ubývalo. A tuto neděli jsem si udělala čistě pro můj osobní pocit symbolickou rozlučku s kojením a ráno, když ještě manžel spal jsem naposledy malého přiložila k prsu a nakojila ho.. :)

Tak a teď už se těším na další miminko ;), ale právě kvůli štítné žláze si na něj budeme muset chvíli počkat…

  • načítám...
  • Zmínit
Verca1989
9090
4.7.12 10:07

Moc hezký deníček, jako bych ho psala já :) U nás v rodině se taky moc nekojilo, babička už byla předem nešťastná, kolik nás bude stát Sunar, vůbec nebrala v potaz, že bych kojila. Přistupuji k tomu stejně jako ty, malou jsem poprvé přiložila hodinu po porodu, mléko se mi udělalo až 3 den po porodu ale stačilo, dnes je Aničce 3,5 měsíce a zatím stále plně kojím, odsávačku též neznám, neodstříkávám, prostě na to moc nemyslím. Když mám pocit, že je mléka méně, vezmu si pár kuliček homeopatik, což je přírodní ale jinak to neřeším. Doufám že se nám také zadaří alespoň do toho roku, to je můj cíl, každý další den pak bude už jen plus :)

  • načítám...
  • Zmínit
balenka
3780
4.7.12 10:14

Krásný deníček!
Kojila jsem skoro 3 roky :mrgreen: A přístup jsem měla stejný jako ty… ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
4.7.12 10:36

To je fajn, že se ti to s kojením takhle povedlo. Závidím ti hlavně to odstavení, moje malá vydržela u prsa skoro do 3 let a už mi to začínalo vadit.

  • načítám...
  • Zmínit
Alenaxxxx
4.7.12 11:09

Ono to je často tak, že společnost tlačí na maminky ať kojí, po pár měsících se diví, že „ještě kojí“. Malá se mi ve 2 letech nechce odstavovat a mě to nějak nevadí a slyším ty udivené otázky dost často. Přitom kojím doma v klidu, občas na cestách decentně v autě, ne na veřejnosti ale díky těm otázkám si sama sobě připadám „divná“. Přitom je kojení tak přirozené. Rodila jsem v porodnici, kde se po kojení ani nevážilo, ani nevím, kolik toho ze mě vytáhne. Chtěla jsem přestat kojit ve 2 letech, teď jsem si to soukromě nastavila na 3 roky jako horní hranici…

  • Upravit
goldenka
12681
4.7.12 11:18

Alenaxx-to máš pravdu, mě se taky každej ptal kdy jako chci přestat a když jsem říkala, že až bude chtít malej sám tak si klepali na čelo. Hranici jsem měla taky 3roky, bohužel jsem nakonec kojila jen rok, ale zase jsem ráda, že se malej odstavil sám-tak to má být, prostě to tak příroda zařídila. Já rodila v porodnici kde jsem vážila po nakojení až 3.den-chtěli vědět, alespoň 2 zvážení aby viděli jestli mám dost mlíka. Na základě toho mě řekli, že mě můžou propustit, že kojím krásně. Doma už jsem nevážila nic. Ze začátku mě to trošku nervovalo, protože u miminek na UM se ví přesně kolik vypijí. Kamarádka se mě pořád ptala-kolik ti malej vypije? Já jsem jen krčila ramenama, protože jsem neměla tušení, ale věděla jsem, že mě počůrá víc jak 6plen :-)

  • načítám...
  • Zmínit
awalancha3
460
4.7.12 11:48

No ja neviem… ked kojenie ide, tak nie je co riesit, nemas najmensi problem a vsetko je super… co ale s takymi mamickami, ktore koja odusu a dieta neprospieva…pribera malicko, je hladne, place…alebo mamicka z prsnikov nevyzdima ani 10 ml mlieka…Mne to s tymto kojenim pripada, ako ked ten kto vie spievat nechape ako niekto moze nevediet spievat…nie je nic zasluzne na tom, ze kojis a ide to… zasluzne je, ak to nejde a zena chce kojit a robi vsetko mozne len aby laktaciu udrzala…no a ver mi, ze zenam v Afrike kojenie tiez nejde ako po beziacom pase, maju caste zapaly prsnikov, infekcie alebo laktacia sa nespusti…novorodenci umieraju, ale zase my sa nedozvieme ze nejakej zene umrelo sieste dieta z dvanastich v Zimbabwe…okrem toho, na spektre davali uzasny dokument, kde zeny co nemohli kojit lebo stratili mlieko podkladali deti takym tym kravam a kozam na vemeno… zase nebudme naivni, aby sme si mysleli, ze zena je nemenny, nepokazitelny, neporuchovy kojaci stroj… akurat tie co maju stastie na kojenie, mlieko atd…toto neriesia, lebo je to pre ne najnormalnejsia a nejprirodzenejsia vec na svete…sem tam sa najde nejaka, ktora ma potrebu podrazdit zluci inych mamiciek, ktorym kojenie nejde…ale OK, mam rada polemiku a prispevky akehokolvek druhu, je to osviezujuce…

Příspěvek upraven 04.07.12 v 11:50

  • načítám...
  • Zmínit
martyk
22654
4.7.12 12:01

No mně to přijde, že jsi nepoznala co je problém s kojením. Já bohužel, abych kojení vůbec udržela jsem musela dělat všechno to, co jsi odsoudila, že bys nedělala. Jinak mi mimča brečely hlady a nepřibíraly. Takže jsem střídala prsa, po každém kojení odsávala, nahřívala prsa, dokrmovala odsátým atd. několik měsíců. Několikrát jsem zkoušela vysadit a pokaždý jak jsem přestala odsávat, okamžitě opět málo mléka a řev. Ko nezažil, nepochopí. Takže ono to bohužel nejde vždy tak snadno. Jo a není pravda, že všechny ženy v Africe nemají problémy s kojením. Pokud mají, tak holt je dítě podvyživené a nebo i umře.

  • načítám...
  • Zmínit
Angua
50725
4.7.12 12:34

Mám to stejně jako ty - taky jsem to brala vždycky v klidu, nevím nic o lahvičkách, žádnou jsem nikdy nekoupila, v životě jsem si nepřipustila, že bych neměla mít mléko, neměla bych kojit - nevidím jediný důvod, proč by to tak mělo být. Nikdy jsem děti nepřevažovala, kolik vypijí, nikdy jsem se nezaobírala myšlenkou, jestli mám moc nebo málo mléka, jestli ho mám slabé, silné, takové či makové. Když dítě chtělo (chce), dala jsem.

Samozřejmě je jasné, že někdo má s tím potíže, ale osobně si myslím, že většina lidí, kteří „nemají mléko“ ho nemají buď proto, že to moc řeší (pije moc? pije málo? mám dát čajík? proč pije tak často? nemám slabé mléko?) nebo mléko mají a neví o tom :lol: Možná jsem měla „štěstí“, že jsem měla dva poblióny, tak jsem se mohla na vlastní oči přesvědčit, kolik toho vypije takové dítě, které si zdánlivě jen tak podudlá, hned se pustí a „přece nemohlo nic vypít“ :lol:

Nedávno se mě ptala kamarádčina maminka, jak je možné, že teď všichni kojí rok, dva, tři, když „za nich“ všichni přišli nejpozději ve třech měsících o mléko. Přemýšlela jsem nad tím a myslím, že to prostě bylo nedostatkem informací - nevěděli nic o spurtech, laktační krizi, co dělat, když se stalo to nebo tamto, že se produkce mléka přizpůsobí poptávce - stačí vydržet pár dnů… Někdo tomu říká mediální masáž, je to asi nepříjemné pro ty, kterým to skutečně nejde, ale za sebe si myslím, že je to fajn, že tyhle informace jsou a že některým pomůžou, aby braly kojení více v klidu, jako přirozenou věc.

  • načítám...
  • Zmínit
Angua
50725
4.7.12 12:36

A malý se mi taky odstavil víceméně sám v 11,5 měsících. Uvidíme, co malá.

Za sebe teda musím říct, že tříleté dítě mám a představa, že bych ho ještě kojila je mi dost proti srsti… A že jsem si to představit zkoušela, když kojím teď mladší :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Petra274
895
4.7.12 12:39

Moc hezký deníček, vyzařuje z něj pohoda a to je nejdůležitější
mému synkovi je 2 roky a 5 měsíců a kojení jsem nikdy neřešila a kojím do teď :mrgreen:, sice se občas někdo divi a už jsem slyšela i názor, že to není zdravé takhle dlouho kojit, ale nám to vyhovuje :srdce: Ve dvou letech jsem chtěla přestat, ale v den druhých narozenin synek přišel, naháhnul ke mě ručičky a říkal „maminko, prosím mlíčko“ :* tak v kojení pokračujeme :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
goldenka
12681
4.7.12 12:45

@martyk Ano, nepoznala jsem problém s kojením, víceméně kvůli tomu, že jsem to neřešila, byli dny kdy řval a řval-asi spurt, ale kojila jsem dál jak chtěl a srovnalo se to samo. Navíc nikde v deníčku není psáno, že to všem jde hladce, samozdřejmě jsou maminky, který mají problém a musí odsávat apod., ale velká část těch maminek dělá psí kusy a přitom zbytečně, stačilo by jen kojit podle dítěte a ne řešit, že kojí v noci po 2 hodinách a oni už by se rádi vyspali a tak večer na dokrm vrznou UM a huráááá dítko spí i 6hodin vkuse.

Není to deníček na hádání, je to deníček určený pro nastávající maminky, který mají z kojení hrůzu tak jako já před rokem, aby viděli, že to nakonec může jít úplně hladce :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
martyk
22654
4.7.12 12:46

Anguo, tak já si o kojení do porodu prvního dítěte nic nečetla, myslela jsem, že to prostě půjde samo, všechny moje kamarádky kojily bez problémů, brala jsem to, že to půjde stejně, že to není žádná věda. Neměla jsem doma odsávačku, UM, lavičku, nic. Přesto to nešlo. Dítě řvalo hlady. Pak jsem musela všechno nastudovat a dokoupit a udržela jsem to holt stím odsáváním, s tou dřinou. Prostě ne vždy je to tak, že když to bereš jako přirozenou věc, že to tak bude.

  • načítám...
  • Zmínit
martyk
22654
4.7.12 12:53

Goldenko, nj, kdo nezažije nepochopí. Mně prostě dítě řvalo hlady od porodnice, navíc mělo těžkou žloutenku, tak si to nevytáhlo, prsa nalitá jsem měla jednou a jinak nic. Stálo na váze a nepřibíralo, naopak ubíralo, takže jsem to musela řešit, jinak by se ani nemělo sílu ze žloutenku dostat. Ono to není tak jednoduché zkrátka, že někdo nekojí nebo kojí s problémy, protože to moc řeší. Ano jsou maminky, které dají UM při prvním problému, a le taky ty jako já, ketré několik měsíců kojí, po každém kojení odsávají, ve dne v noci, aby kojení udržely. Byla to řehole, ale jakmile jsem vysadila, opět mimčo začalo plakat a stagnovat na váze. Já to neřešila, myslela jsem že se prostě rozkojím a za měsíc přibralo 100g. No nic, prostě jsem ti chtěla napsat, že je hezké, že ti to vyšlo, ale není to vždy tak jedoduché, že kojila jsem dobře, protože jsem to neřešila. Já si taky do porodu prvního dítěte myslela, že kojení není věda, neměla jsem doma nic, no ale prostě bylo to jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
Milkiway
425
4.7.12 13:15

Hezký deníček. Já kojim ještě teď. Malýmu je 14m. Taky čekám kdy se sám odstaví, ale zas když mu rostou zuby(docela si je užívá) tak se chce jen kojit. Tak si říkám, že alespoň něco. Jinak moje mamka nás všecky tři kojila jen tři týdny. A když jsem se ptala proč, tak že nás přece nebude krmit vodou. Že jsme brečely a chtěli se pořád kojit a ona myslela, že máme hlad. Ve třech týdnech přestala kojit s nalitýma prsama. Tak si potom užila ten zánět. To že ještě kojim nechápe okolo mě nikdo. Měla bych mu prej už mlíko koupit :roll:

Příspěvek upraven 04.07.12 v 13:17

  • načítám...
  • Zmínit
myšanda26
4.7.12 13:33

Je fajn když to jde takhle v pohodě. Je super, že jsi něměla žádné potíže a přeju to všem. U prvního dítka jsem kojila v pohodě (do 11 měsíců taky se odstavil sám) u druhého jsem to mlíko fakt neměla ať jsem dělala co jsem chtěla a to jsem samo předpokládala že to půjde v klidu jako u prvního. Nervy jsem z toho dopředu něměla. Já jen že říct když budu v pohodě půjde to v pohodě je sice fajn, ale prostě to tak není.

  • Upravit
leňula2
9265
4.7.12 13:55

Edit: To není reakce na Milkyway :roll:. Omlouvám se…

A mně se ten deníček líbí.

Zažila jsem oba dva případy.
U dcery to bylo špatné, už v porodnici jsem dokrmovala. Dcera se špatně přisávala nebo jsem ji já špatně přikládala. Byla velmi uplakané mimino, které když nedostalo jídlo do pusy ve vteřině po probuzení, chytlo takový hysterák, že nebylo schopné přijmout fakt, že mu mávám prsem před pusou :mrgreen:. Zasekla se a nepřisála se. Byla jsem nervózní, takže mlíka asi moc nebylo. Do 4 měsíců jsem kojila pomocí suplementoru s UM. Pak jsem to utla a přešla plně na UM. Dcerce to bylo úplně jedno, prostě pro ni prso nebylo důležité. Pro ni bylo důležité mít plné břicho :mrgreen:.
Se synem šlo všechno hladce, mléka akorát, žádné odstříkávání, žádné dokrmování. Přisál se na porodním sále tak přirozeně, prostě jsem mu jen prso podala a on už věděl, co s ním :srdce:. Když měl syn hlad, začal nejdřív kňourat, takže jsem měla dostatek času dát mu prso. K hysterickým výstupům prostě moc nedocházelo. Plně jsem kojila do 6 měsíců a pak ještě do roka a jednoho měsíce. Odstavení taky proběhlo úplně v klidu.

Ono hodně záleží i na dítěti…

Příspěvek upraven 04.07.12 v 13:58

  • načítám...
  • Zmínit
nikol.ondrášovka
4.7.12 13:59

Já to říkám pořád, když si někdo vštípí, že prostě kojit nebude, že nikdo z rodiny nekojil, tak se to stane i jemu, protože si tu myšlenku vštípí. Já to brala automaticky, že prostě jiná možnost ani není, přece budu kojit, to je jasné, nikdy jsem si nepřipustila myšlenku že by to nějak nemohlo jít. A šlo to. Kojím ještě teď, ve skoro roce. Je to tak, když svému tělu žena nevěří, tak jí zradí. Když věří, je (většinou) vše v pohodě. Psychika je věc mocná :palec:
Krásný a optimistický deníček :kytka:

  • Upravit
magda07
54
4.7.12 14:42

Krásný a optimistický deníček pro maminky, kterým to „jde samo“. Lehce depresivní deníček pro maminky, které by strašně chtěly a potýkají se s problémy. S kojením jsem doslova bojovala celého půl roku. Kdo nezažil, nepochopí. Neustálé udržování laktace, odsávání ve dne v noci po 2 hodinách, plakající miminko, únava, která to vše ještě zhoršuje… A teď si přečtu, že možná vše jen proto, že jsem to moc řešila.. Do porodu jsem brala kojení jako naprosto přirozenou věc, která prostě půjde sama. Neřešila jsem to, vůbec jsem si nepřipouštěla jako ty, že by to mohlo být jinak. Neměla jsem lahvičky, odsávačku, nic. A ve finále jsem dělala psí kusy, abych svému synovi poskytla MM alespoň těch 6 měsíců. Kdybych to nechala na přírodě, jak ty píšeš, skončili bychom již v šestinedělí. Vím, že to asi nemyslíš špatně, ale jako podpora pro budoucí maminky mi to opravdu moc nepřijde - jak se asi bude cítit maminka, která do kojení jde s tvými radami a pak to nejde? Pocit méněcenosti jí to teda určitě nezmenší.. Podporu potřebují spíš novopečené maminky, kterým to - i přes tu tvoji proklamovanou přirozenost - prostě nejde. Každopádně ti přeji, ať jde vše takto hladce i při dalších dětičkách. A sobě přeji, ať mé druhé dítě ocení, když k tomu budu přistupovat přirozeně a nebude se vztekat pokaždé, když ho přiložím k prsu :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
liky
9394
4.7.12 19:49

@nikol.ondrášovka - promin, ono jen o psychice to neni.. ja planovala, ze budu rodit prirozene, kojeni pro me bylo samozrejmosti… maly se narodil akutnim cisarem, ja nemela prvni 3 dny mleko- odsavala jsem jak diva, tu bolest prsou pri odsavani „naprazdno“ nikomu nepreji… maly skoncil na infuzich a pak UM…ja bojovala dal, snazila se kojit, sestry v porodnici se predhanely, ktera mi lip poradi jak na to… Syn prso pak uz odmital, zklidnil se jen po UM, nakonec i kvuli zdrav.problemum jsem kojit musela prestat a po lecbe uz se laktace nenastartovala i kdyz jsem se snazila… takze psychicky jsem na kojeni pripravena byla a nepomohlo to… v nasi rodine taky kdysi nikdo kojit „nemohl“, ja naopak si rekla a dost, ja kojit budu,, informacne pripravena jsem byla vic nez dostatecne a naladena pozitivne tez…

  • načítám...
  • Zmínit
Betty1981
278
4.7.12 19:55

Souhlas.
Je to úžasný, když to přirozeně jde…Já jsem od 4.dne v porodnici plně kojila (bohužel s kloboučky, mám taky ploché bradavky), domu jsem šla plně kojící…po týdnu u pediatričky se zděšením zjistila, že malá zhubla, pak si koupila odsávačku a zkoušela to tak, malou jsem vážila, přikládala, ale jak jsem měla málo mléka, tak musela vydat hodně energie, aby do sebe něco dostala, takže řvala a odtahovala se…5 týdnů jsem odstříkávala, přikládala, dělala ty psí kusy a stejně se mi mléko prostě ztratilo. A ano, mojí mamce se do konce šestinedělí taky ztratilo…jenže vzhledem k tomu, že tenkrát odsávačky a podobné propriety nebyly, tak to zjistila, až když jsme se sestrou týdny řvaly hlady…
Takže Ti to určitě přeju, ale rozhodně někdy ani sebevětší přirozenost nestačí, prostě to nejde a nedá se nic dělat. Já z toho byla dost zklamaná a zlobila jsem se na sebe, ale udělala jsem, co jsem mohla…a takový deníček, že je to přeci přirozená věc a udělá se skoro sama, mi trochu příjde jako „sytý hladovému nevěří“. Nicméně zhruba třetina maminek kolem mne měla s kojením velké problémy a většina z nich kojila jen chvíli.

  • načítám...
  • Zmínit
strace
1212
4.7.12 20:11

@magda07
Naprosto výstižně napsané a ve všem souhlasím. Kde nezažil, nepochopí. Je to stejné, jako když někdo, kdo má děti počaté na první pokus, radí někomu, kdo nemůže dlouhá léta otěhotnět, že na to nemá myslet a že je to jen v psychice. :roll:

Autorko, buď ráda, žes nikdy nemusela řešit to, že se ti po 5 dnech od císařského řezu stále netvoří mléko, že když už se konečně po psích kusech spustí, tak dítě nemá sací reflex, protože v baby friendly porodnici do něj lili UM lžičkou a ne přes prst nebo stříkačku s hadičkou. Buď ráda, žes nikdy nemusela pro záchranu kojení odsávat ve dne v noci po dvou hodinách a krmit přes hadičku na stříkačce a 14 dní učit s pomocí laktační poradkyně dítě tomu, jak má sát. Že jsi mezitím vším neprodělala několik retencí a zánět v prsu. Že ti dítě po přisání po minutě neusínalo a vzbudit ho prostě nešlo, aby aspoň něco vypil.

Já byla odhodlána kojit a taky jsem plně kojila celých šest měsíců. Kojila jsem nakonec do roka, než jsem ze zdravotních důvodů odstavila. A kojila jsem přes to, že se syn od osmi měsíců odmítl přes den dotknout prsa a kojila jsem do jeho roka 4× i 5× za noc.

Čekám druhé dítě a pokud bych měla mít stejné problémy a mimino by bylo k prsu stejně laxní jako prvorozený, tak na slavné kojení kašlu a bude na UM. Protože bych to prostě fyzicky nezvládla.

Není to vždy jen o tom, že si řeknu, že to půjde a ono to jde. Mělas štěstí, někdo ho mít né svojí vinou nemusí…

  • načítám...
  • Zmínit
Gretchen
577
4.7.12 20:58

Já jsem během těhotenství považovala za samozřejmost že budu kojit, ani jsem před porodem nekupovala žádné lahvičky, UM, nic, ani mě nenapadlo, že by mi kojení mohlo nejít, vždyť je to přirozená věc, že. Jenže když se malý narodil, tak se už od samého začátku odmítal přisávat, doslova hystericky ječel pokaždé, když jsem se ho pokoušela přiložit. Navíc první tři dny jsem neměla ani kapku mléka (podotýkám, že jsem rodila přirozeně, bez komplikací, malý byl v pořádku), prsa jsem xkrát za den doslova ždímala nemocniční odsávačkou a ani kapka. Trocha mléka se objevila až čtvrtý den, myslela jsem, že až malý zjistí, že už něco teče, tak začne pít, ale prd. Byla jsem z toho jeho jekotu pak už úplně vystresovaná, nechápala jsem, co proti mě má, brečela jsem. Sestřičky se mi snažily všemožně pomoci, ale postupně už si s tím mým drobkem taky nevěděly rady. UM a později odstříkané MM hadičkou po prstě doslova hltal, takže nebyl líný se najíst :mrgreen: Doufala jsem, že doma v klidu to nějak půjde, mléka jsem pak už měla dost, jenže doma to bylo to samé, nepomohly ani kloboučky, nic. Ořvala jsem to, cítila jsem se jako ta nejneschopnější matka na světě. Pořídili jsme el. odsávačku a flašku, pokusy o přikládání jsem pak už úplně vzdala a krmila jsem odstříkaným mlékem. Cca po dvou týdnech ale začalo MM ubývat a postupně jsme přešli plně na UM. Dnes už je to téměř rok a já si to stále vyčítám, nevím kde se stala chyba. Když jsem odpovídala na otázky příbuzných, známých atd. jestli kojím a proč nekojím, tak mi pokaždé bylo trapně. Přiznám se, že jsem na kojení zanevřela, pokaždé, když o něm někde čtu, nebo slyším, tak je mi smutno a mám zároveň vztek :cert: Pisatelce můžu jen tiše závidět. Nevím, jak to dělají ženy v Africe, že všechny kojí a tady se to spoustě maminek nedaří…

  • načítám...
  • Zmínit
Betty1981
278
4.7.12 22:42

No, mně by spíš zajímalo, kdo tu tak jistě ví, že ženy v Africe všechny kojí? :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
leňula2
9265
4.7.12 23:02

@strace Podobně jsem si to (po zkušenostech s kojením u prvního dítěte) řekla taky. Jestli se u druhého dítěte nerozkojím během šestinedělí, kašlu na to. Za to mi to nestojí. Vlastně jsem tak trochu počítala s tím, že prostě kojit nebudu. A ono to bylo všechno jinak. Kojení bez problémů… Přeju ti, aby ti to taky tak vyšlo.

  • načítám...
  • Zmínit
kyslík
1594
4.7.12 23:32

Jestli jsem to správně pochopila, tak autorka přece nenapsala, že platí pravidlo „budete to brát jako přirozenou věc, nebudete se stresovat a ono to kojení půjde v pohodě“, napsala, že ačkoliv hraje všechno proti tomu, že budete kojit (třeba že nikdo v rodině nekojil, ploché bradavky a tak), MŮŽE se nakonec stát, že to půjde úplně samo. A nemá cenu se tím předem trápit a stresovat.
Samozřejmě že se může stát i opak - berete to jako přirozenou věc, a ono to nejde, i když děláte ty psí kusy.
Ale tenhle deníček měl být zjevně spíš povzbuzením pro nastávající matky a měl je optimisticky naladit. Tak nevím, jestli se to povedlo :-O

  • načítám...
  • Zmínit
MeloryNox
6532
5.7.12 14:34

Jé, ahoj Goldenko. U nás taky nikdo nekojil. Přesně před 14 měsíci jsem rodila císařem (malá byla kocnem pánevním). Třetí den po operaci jsem měla TOLIK mlíka, že jsem odsávala a vylívala ho. První týden jsem u kojení bolesttí brečela (ploché bradavky, klobouček). Dle dokrota bych odkojila trojčata :D Do dnes kojím. Malá chce prso často. Až se začínám bát toho, že bude problém ji v cca dvou letech odstavit :-) Zatím se nám to oběma líbí, tak si kojení užíváme.

  • načítám...
  • Zmínit
Loraine
5.7.12 22:12

Moc krásný :kytka: Měla jsem to podobně…neposlouchala výlevy všech, že kojení není to pravé, že dítě potřebuje i něco jiného a prostě kojila…bez řešení časů, doby, střídání prsů…malej krásně přibíral, ale je to 14 dní a prso prostě nechce a nechce…mockrát jsem to už obrečela, fakt je mi to líto a moc ráda vzpomínám na ty chvíle, kdy jsme si byli tak hrozně blízko :srdce:

  • Upravit
milena13
4133
8.7.12 13:29

Moc hezký deníček já mám 2syny a prvního jsem kojila 2měsíce protože jsem měla málo mléka a teď druhého jsem kojila jen 5týdnů bo jsem přišla o mléko a taky jsem po císaři a malého mi dali k prsu až za 3dny, protože byl v inkubátoru :( a teď budou malému za chvíli 3měsíce a přibírá krásně ikdyž jsme na sunaru :(

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

A přece je milujeme

Císařský řez

Konečně táta pochopil

Chceme druhou šanci!