Můj Kubíčku...
- Rodičovství
- Violet83
- 11.04.11 načítám...
Podobný deníček jako je tento jsem chtěla psát, až Ti, Kubíčku, bude půl roku. Nešťastná souhra náhod v mém blízkém okolí tomu ale chtěla jinak a já Ti píšu už teď.
Kuk :o)
Náš malý virtuóz
s mamkou...
- 2
V pátek Ti bylo pět měsíců. Tak moc to letí…
Vlastně před chvilkou jsem Tě držela v náručí poprvé, tak moc jsi byl maličký a pomalu jsem se Tě bála dotknout abych Ti nějak neublížila. A teď? Teď už jsi „véééliký kluk“ a já si čím dál víc uvědomuji, jaké neskutečné štěstí nás s Tvým taťkou potkalo. Děkuji za každičký Tvůj úsměv, za každé Tvé brouknutí (to Tvoje grrrr a uíááá úplně miluji), děkuji za každé Tvoje přetočení na bříško, za každičký byť sebemenší pokrok, děkuji, že JSI.
Holky „listopadky 2010“ moc dobře ví, že první tři měsíce jsme měli náročnější. Byl jsi hodně uplakané miminko. Teď mi ale vše vracíš snad stonásobnou silou. Jsi úžasný. Jsi neskutečné mazlítko, až někdy panikařím, že si Tě nestihnu dosyta pomazlit a uňuchat. Doslova rosteš před očima. Ještě nedávno jsi pořádně ani neviděl a teď už máš všechno v malíku. Ještě nedávno jsi s nabízenou hračkou nevěděl co dělat, teď už si je přendáváš z ruky do ruky, jak starý mazák. Ještě nedávno Tě pasení koníčků neskutečně vyčerpávalo, teď jsi na bříšku jak dlouho chceš. A když se k sobě tulíme a Ty mi ručičkou přejedeš po obličeji, jak kdybys mě hladil, mám někdy knedlík v krku, jak mě to dojímá.
Možná někdy za několik let si tento deníček přečteš. Ale nepochopíš… Budeš puberťák, který bude domů vodit jednu slečnu za druhou a tyhle mamčiny výlevy Ti přijdou tak možná směšné. Ale jednoho dne pochopíš. Tak jako jsem pochopila já. Bude to v den, kdy poprvé budeš držet v náručí své dítě, bude to v den, kdy budeš plakat, i když budeš třeba chlap jak hora. Stejně jako Tvůj tatínek, když Tě poprvé držel v náručí. Koukal na Tebe, Ty na něho a oči se mu začali moc lesknout. Myslel si, že to nevidím, ale viděla jsem. Řekla jsem mu jen: „Plač…“ a plakali jsme oba. Nedokážu popsat to štěstí, že Tě máme, že jsi náš a nikdo nám Tě nevezme. Až tento den přijde, pak pochopíš tenhle deníček. Jako já jsem opravdu pochopila, co znamenají ty čtyři písmenka – MÁMA.
Souhra náhod v mém blízkém okolí napomohla tomu, že jsem si začala snad ještě daleko víc vážit toho, že jsi s námi, že jsi zdravé a krásné miminko. Jsi naše všechno. Dřív, když jsem tě ještě neměla, přišly mě tyhle věty jako nějaká fráze. Teprve teď vím, jak moc jsou pravdivá. Teprve teď vím, jak moc dokáže být mateřský cit velký a plný. Teprve teď vím, jak moc je vše křehké a dokáže se v minutě na minutu zbořit jak domeček z karet. Jak moc je někdy život krutý a zlý.
Kubíčku, Ty si teď spokojeně chrníš a já se přímo tetelím štěstím z toho, že Tě máme. Milujeme Tě s tatínkem z celého srdce a děkujeme Ti, že je v našem životě díky Tobě tak neuvěřitelně plno a živo. A až se vzbudíš a uděláš svoje „Uíááááá“ že jsi vzhůru, věř mi, že mamka přijde, pochová Tě, pohladí, pomazlí. Nikdy nebudeš sám.
Jsi naše všechno, broučku!
Přečtěte si také
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 31
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 65
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 94
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 92
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2444
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1665
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 885
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1641
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 516
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 5401
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Kubíčkovi posílám 
. Nejúžasnější na světě 
Opatrujte se 
Máš pravdu,být rodič je ten nejkrásnější dar v životě a člověk to opravdu pochopí až když to sám zažije… 
