Mishicka, Bára a spol.
- Rodičovství
- 08.09.04 načítám...
Ahoj, máma si od minulého týdne láme hlavu nad tím, co Vám napíše do deníčku, říkala něco o tom, že laťka je tetou Mishickou a tetou Ethel nasazena vysoko, a že to bude ostuda.
Politoval jsem jí a rozhodl, že se k tomu postavím chlapsky a nenechám čest naší rodiny poskvrnit deníčkem na emiminu.
Náš první článek napíšu já sám. Samozřejmě jsem zdůraznil, že je to poprvé a naposledy!
Napadlo mě, že bych Vám ? mým kamarádům z emimina ? mohl popsat několik mých dosavadních psychologických poznatků ze života s dospělákama a bylo by super, kdybyste poradili na oplátku, co funguje u Vás ![]()
Tedy - Jak na ně ? ( myslím na rodiče, prarodiče a ostatní vychovatele ):
1)
Nevím, jak Vy, ale já to mám nejjednodušší u babičky a dědy.
Ti mi dovolí cokoliv, nijak extra se nemusím snažit, abych zabodoval.
Když jsem u nich na návštěvě, můžu si dělat, co mne napadne, aniž bych dostal vynadáno.
Postřeh ? babička a děda jsou děsně fajn a není třeba na ně zvlášť psychologicky působit.
2)
Doma je to složitější a vypozoroval jsem, že je rozdílná situace, jestli je doma jen máma,
nebo máma s tátou dohromady ( u nás se tomu říká víkend nebo dovolená ).
Když jsme s mámou sami a mně se nechce poslouchat, máma se začíná zlobit.
To probíhá tak, že nejdříve mi příkazy několikrát opakuje, vysvětluje, proč chce, abych to udělal, ubezpečí se, že ji musím slyšet ( předstírám naprostou hluchotu ) ? fáze 1,
pak zvýší hlas, místo Vojtíšku/Vojtínečku mi začne říkat Vojto/Vojtěchu ? fáze 2,
pak přijde a napřaženou rukou mi dá na zadek ( to nebolí, nosím plíny) ? fáze 3.
( někdy se jí ty fáze pomíchají, ale většinou klapne tento scénář )
Postřehy:
- na fázi 1 platí, když se zeširoka usměju, anebo na mojí mámu někdy zabírá, když se
postavím a s vážnou tváří dělám se vztyčeným prstem ?tytyty? nebo ? nenene? , to se
rychle otáčí, abych nezahlídl její veliký pobavení - na fázi 2 je účinné, když se naučíš ( nejlíp před zrcadlem ) dělat ? ústa do podkovy?. Nácvik je poměrně složitý, ale u nás úspěch zaručen. Prostě místo širokého úsměvu uděláš široký škleb s koutky dolů. Musíš se u toho tvářit zdrceně a taky že Tě štve, že Tě neoslovuje zdrobnělinou, ale skoro dospělácky. Když se Ti podaří uronit slzu, určitě se přestane zlobit natošup.
- na fázi 3 jsem se teď naučil výbornou fintu, s bohorovným klidem se na ní podívám, pošlu jí pusu vzduchem, a je odzbrojená.
( abych se vyhnul stereotypu, občas měním pořadí )
V případě, že je doma i táta, tak popisované finty spíš praktikuju na něj, to mě totiž víc napomíná táta než máma. Je to náročnější, táta bývá neoblomný.
Jenže já mám v rejstříku navíc rozdávání pusinek, umím suchou i vlhkou variantu, táta má radši, když ho obšťastním pusou s přiotevřenými ústy, taky funguje když si otřeš ruce o sebe, jako by ses mydlil mýdlem ( to si myslí, že prosím ). U táty se nesmím dostat do fáze 3, má větší a těžší ruku a plesknutí na zadek je znatelné i přes pořádně načůrané pampersky.
Ještě musím zdůraznit, že pokud na jakýkoliv Váš počin budou Vaši rodičové reagovat kladně, je důležité si zapamatovat, co a jak jste právě udělali a v případě nouze, to znamená, že nezaberou finty dřívější, se pokusit o ty nezažité.
Mají totiž kouzlo nového a Vaši díky nadšení, že jste chytří, šikovní a že jste něco inovovali, zapomenou, že Vám původně chtěli vynadat.
Takže psychologii zdar!
Vojtíšek od Jolky
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 935
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 682
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 379
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 740
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 203
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 4853
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 1891
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2250
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 571
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 498
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Ahoj Jolko a Vojtisku,
prestoze normalne do denicku neprispivam, po precteni tohoto denicku mi to nedalo, abych neco nenapsala. Nejdriv musim konstatovat, ze prestoze je Vojtisek jeste malicky, ma uzasne vyjadrovaci schopnosti a ja se pri cteni moc pobavila. Mozna je to i tim, ze jeho chovani je naprosto stejne jako chovani naseho Jenika. Zarazi me, jak vsechny deti prochazi stejnym vyvojem. To zvednuti prstiku a tytyty funguje i u nas. Jen jediny rozdil je v tom, ze prestoze tatova ruka je tvrdsi nez mamina, na tatu vetsinou zabere jiz faze 1. Jinak nemam moc co dodat, snad ze nas Jenik zjistil, ze vetsinou na me zabira ve fazi 2 vyluzovani zvuku podobneho breceni. Kdyz vidim, jak pusinku vyspuli do tvaru ovalu, vykuli oci a strasne se snazi , aby zabrecel, ale vyluzuje zvuky podobne sirene, vetsinou roztaju a prestoze se snazim zachovat prisny oblicej, mam co delat, abych se udrzela. I kdyz na druhou stranu, kdyz Honzik vidi, ze to zabralo a ja se smeju, vetsinou taky ustoupi a jde to s nim po dobrem.
Alena a Honzik (17 mesicu)