Moje první IVF
- Snažení
- Tashet
- 16.04.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož tento deníček dávám na tyto stránky opožděně, už vím, jak moje první IVF dopadlo. Možná jsem chtěla, aby si ženy, které mají děti na první pokus, mohly přečíst, čím si musí projít letité snažilky. A možná taky chci vyvrátit pár mýtů...
Vitamíny
- 1
Injekce Diphereline a Merional
naše úspory, které jsme celé vložily do IVF.
ICSI - vpravení spermie do vajíčka speciální...
Píchání injekci Diphereline
OPU - punkce vajíček
naše vložená blastocysta, vybraná pro...
- 1
fotka zmražených blastocyst
fotka zmražených blastocyst
Každá žena, která otěhotní normálním způsobem, nikdy nemůže pochopit, čím musí projít žena, která podstupuje IVF. Já to na začátku taky nevěděla. No co, nejde nám to, půjdeme na umělé, pojištovna proplácí tři pokusy, to bude pohoda. 
Hahahahahahah, teď se té naivitě směji. Ale co bychom pro náš sen mít dítě neudělali. Ale ty nervy…
Mně nakonec vyšlo vše na jedničku, ale jsou ženy, které toto musí podstoupit i 7×, než se jim zadaří. Před těmi se hluboce klaním. Kdo má zájem, provedu ho mým prvním IVF…
10. 12. 2013 jsme prvně zašli do centra asistované reprodukce /CAR/. V té době jsme už věděli, že se mi netvoří folikuly, tudíž nemám vajíčka na oplodnování. Léčba Clostilbegytem u gynekologa nepomohla, a tak zbýval CAR. Na konzultaci nám vše vysvětlili, jaké vyšetření doporučují a kolik co bude stát. Co platí pojištovna a co je nad rámec pojištovny. V té době už jsem brala kyselinu listovou a vitamin E a přítel začal zobat zinek.
První vyšetření jsem absolvovala 3. 1. 2014 třetí den cyklu, byl to hormonální profil a přítel absolvoval kompletní spermiogram.
17. 1. 2014 jsme byli na konzultaci a dozvěděli se, že hormonální profil mám v normě a přítel má maličko horší spermiogram, ale není to zas tak špatné. Objednali mě tudíž v době ovulace na ultrazuk (5. 2. 2014), aby se zjistilo, zda se tvoří folikuly. Bylo jich tam pár jen malinkatých. Doporučen ještě test PCT - postkointální test, zda mám v sobě živé spermie, který následoval druhý den po ultrazvuku. Vzali nám rovnou odběry krve na genetiku a rovnou mi dali léky Provera a injekce Diphereline.
Léky Provera jsem užívala od 10. 2. 2014 do 19. 2. 2014. Injekce Diphereline jsem si začala píchat 17. 2. 2014. A od 11. 3. 2014 denně jednu injekci do bříška. 26. 2. 2014 jsme byli na krvi, testy na HIV, syfilis atd., nutné před IVF.
27. 2. 2014 jsem k Diphereline dostala další injekce Merional, který jsem si píchala jednou denně do bříška. Takže už denně dvě injekce, ale to zatím nebylo to nejhorší…
Teď začínaly ty první nervy, zda budou mé vaječníky na léky reagovat. To čekání do prvního ultrazvuku bylo nekonečné.
Na ultrazvuk jsem šla 3. 3. 2014. Bylo tam cca 9 folikulů. Vzali mi rovnou krev a následně mi zvýšili dávku Merionalu. Další čekání na další ultrazvuk, zda dál folikuly rostou. Každý den čekání na výsledky je skutečně nekonečný a pořád se bojíte, zda vyjde dobře to a to… přemýšlíte o všech možnostech, co dál, když to nevyjde. Pořád spekulujete.
Další ultrazvuk byl 6. 3. 2014. Vypadá to na 8 folikulů. Vzali mi rovnou krev a domluvili mi schůzku s embryoložkou, která nám vysvětlila co a jak. Dohodli jsme se na prodloužené kultivaci. To znamená, že až vynadají vajíčka, tak je nechají kultivovat mimo tělo 5-6 dní. A domluva byla na ICSI, což je laicky to, že vezmou spermii a píchnou jí přímo do vajíčka (viz obrázek - vajíčko a vpravo injekce se spermií).
Další čekání do dalšího ultrazvuku. Ten byl 10. 3. 2014, vypadá to na 11 folikulů. Dali mi injekci Pregnylu s sebou domů, vzali mi krev kvůli hodnotám a odpoledne jsem si zavolala, jak to dopadlo. Bylo mi řečeno, že si druhý den mám píchnout poslední Decapeptyl, Merional a v devět večer ať si píchnu Pregnyl. A 13. 3. 2014 se dostavím na odběr vajíček /OPU/ (viz obrázek - po stranách vaječníky s folikuly, zespoda jehla s ultrazvukovou sondou).
13. 3. 2014 ráno jsem se dostavila do CAR. Embryoložka nám vysvětlila, co a jak bude následovat po odběru a poté šel přítel na odběr spermatu. Já šla na příjem na zákrok. Dělá se to pod narkozou, z které jsem měla šílený strach.
Ubytovali mě v krásném pokoji, za chvíli přišla anestezioložka a vše mi vysvětlila. Hodinu jsem musela čekat, než půjdu na sál. Strachy jsem sotva dýchala. No a pak už to šlo rychle, pamatuji si, že mi dávali injekci na uspání. A pak si jen vybavuji, jak jsem ležela v pokoji v posteli a psala sms příteli, že to mám za sebou.
Dvě hodiny po zákroku si pro mě přišel přítel a šli jsem za IVF koordinátorkou, která mi dala léky Utrogestan, který si mám zavádět do pochvy až do těhotenského testu. Také nám řekla, že vyndali 14 vajíček a že si máme zavolat zítra, kolik v nich bylo zralých vajíček a kolik se nakonec oplodnilo. Takže zase šílené čekání, kolik jich nakonec zůstane… ale 14 vajíček - paráda, znám spoustu holek, co měli třeba jen pět a mín.
14. 3. 2013 v deset hodin, druhý den po punkci vajíček, jsem volala na embryologii, jak to tedy dopadlo. Byla jsem šíleně nervozní. Věřte mi, když jste tak blízko svého vysněného snu, modlíte se za vše. Bylo nám řečeno, že vajíček bylo 13 ks a oplodněno bylo 10 vajíček - což byl výborný začátek.
A teď nás čekala ta prodloužená kultivace. Všeobecně se má za to, že do pátého dne kultivace vydrží cca 1/3 oplodněných vajíček, takže to bylo čekání a modlení za každý kus.
Jak to vypadá dál, jsem si měla volat až za dva dny, tj. třetí den kultivace. Už den předem jsem byla nervozní. Volat jsem si měla až v deset hodin dopoledne. Ráno jsem vymýšlela, jak se zabavit, aby to uteklo.
Hurá, volám, takže tento den mají mít vajíčka 7 a více buněk a já mám 7 vajíček se sedmi a více buňkami a 3 vajíčka se šesti buňkami a špatnými fragmenty. Hm, tak 7 je dobré. I kdyby zbyly nakonec dva, tak je to super…
Další volání opět za dva dny, tj. pátý den kultivace. Nejkritičtější období pro vajíčka. Asi jen tak nepochopíte ty nervy, co když nepřežije ani jedno a já budu muset vše absolvovat znovu. Abyste ještě více pochopily můj strach, do této doby jsme za všechny zákroky zaplatili nad rámec pojištovny 34 tisíc korun. Pokud nepřežije ani jedno vajíčko, budeme ty peníze platit znovu. Ale nejhorší by bylo zase to dlouhé čekání…
Takže je 18. 3. 2014 pátý den kultivace a já jdu volat. Ani jsem nedýchala strachem. Výsledek?
Pro znalce: 3× expandovaná blastocysta, 1× blastocysta 1× časná blastocysta.
Pro laiky: 5 krásných vajíček připravených pro transfer do dělohy.
Další dvě vajíčka jsou horší a počkáme do šestého dne kultivace. A nejkrásnější slova od embryoložky: „Můžete dnes v 10:30 hod přijet na embryotransfer?“ Ten skvělý pocit štěstí a toho, jak to dopadlo, ani popsat neumím. Znamenalo to, že i kdyby se to nepovedlo teď, prostě příští měsíc rozmrazí další embryo a jen mi ho vloží do dělohy. Máme tudíž v tuto chvíli 5 pokusů.
Doběhla jsem do CARU a šli jsme na konzultaci k embryoložce. Prý máme krásná embryjka a ještě čekáme do druhého dne na ty dvě, zda se vybarví. Poté mě odvedli na transfer. Vše jsem viděla na obrazovce ultrazvuku. Nejkrásnější bylo, jak embryjko vklouzlo do dělohy, bylo to krásně vidět. Patnáct minut jsem si poležela, dostala obrázky jak zamražených embryek, tak toho embryjka, co mi transferovali, a šla jsem domů plná dojmů a přesvědčení, že se to prostě povedlo a hotovo.
Druhý den jsem si volala kvůli dvěma zbylým embryjkům. A jaké to překvapení - obě se probraly a máme další dvě krásná embryjka k zamražení.
Dnes je 20. 3. 2014, tj. dva dny od transferu, a já tu sedím, píšu tento článek a přemýšlím, jak to všechno skončí. Testovat mám až za 8 dní, ale už teď vím, že to zkusím dřív. Stále jsem přesvědčená, že se to povedlo, i když občas červík v hlavě hlodá. Ale víte jak, člověk musí myslet pozitivně a věřit v zázraky… a já věřím, že se svého zázraku dočkám.
Pár dat:
Od první konzultace v CAR do embryotransferu uběhlo 88 dní, 6× jsem byla na krvi,
13× jsem byla na vyšetření nebo konzultaci, píchla jsem si 37 injekcí do břicha,
spolkla jsem 178 prášků (včetně vitamínů) a do dnešního dne jsem zaplatili 42 724 Kč nad rámec pojištovny.
Doplnění:
Jak jsem psala v úvodu, už dávno vím, jak to dopadlo…
Takže, šestý den od embryotransferu jsem si dělala test a byl slabě pozitivní. Ani jsem tomu nevěřila. Byl to zázrak, po tolika letech vidět na testu dvě čárky. Poté mi to potvrdili na krvi a prvním ultrazvuku. Pokud ale čekáte šťastný závěr, zatím se ho nedočkáte.
Teď teprve začínají ty pravé nervy. Dnes jsem 6+1tt a zatím jsem nevydechla a neřekla si, že jsem těhotná a šťastná. Bojím se, že ve chvíli, kdy to řeknu, bude všechno pryč. Sice pořád doufám, ale žiju v neustálém strachu, že z toho bude potrat nebo zamlčené těhotenství, že se to nebude vyvíjet.
Snažím se myslet pozitivně, ale nejde to. Bojím se úplně všeho. Celé IVF byla procházka růžovým sadem na to, co cítím teď. Po tolika letech úspěch a já se z něj nemůžu ani radovat…
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 997
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 731
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 1776
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 1369
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 472
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 3366
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1032
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 545
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1224
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 998
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
drzime ti s malou pesticky 
Takže nervy zatím nepolevují. Moc děkuji za komentáře…
A taky jsme udivovali okolí, když jsme říkali kolik nás to stálo, spousta lidí si myslí, že je to zadarmo… bohužel není, nás to stálo 28 tisíc, ale stálo to za to 
Díky za to, že lékaři mají takové možnosti. Tolik nešťastných a bezdětných párů… vím jaká je to bolest a beznaděj a zbyde jen doufání v zázrak…
