Můj malý obří Yetti
Aneb Když manžel myslí, že máme asi Yettiho
Porod začal nádherně, klasicky, pomaličku polehoučku. Den předem jsem si oholila jednu nohu. Na druhou jsem neměla energii, tak jsem si řekla, že až druhý den po kadeřnici. No…
Ve dvě hodiny jsem šla čůrat, zvednu se a lup… Pode mnou mokro. Tak si říkám: sakra, že bych ještě pokračovala, rodím až za 14 dní, no ale ono to teklo odjinud. Ehm. Píšu manželovi do práce - val domů, rodím! Chudák. Asi čekal potoky krve a dítě deroucí se ven, ne manželku s taškou u dveří. Ale ok, dojeli jsme, klasické vyšetření a hnali mě na sál. Krásný, velký, s vířivkou. Porod byl vcelku rychlý, potrhaná jsem byla, ale to je detail. Narodil se obr. 4 840 gramů a 54 cm, au Pavlíčku!
Od počátku měl chudák silnou žloutenku, hlavně díky hematomu na hlavičce, ale hověl si pod lampičkou. Já si zoufala, že nemám mlíko, ale poctivě to zkoušeli. Třetí den došel manžel a hned ve dveřích mlsný pohled na můj hrudník. Mně to nedošlo, kouknu taky a ejhle. No snad o dvě čísla větší a syn jen po chvíli, co mi ho dovezli na kojení, jen třeštil nevěřícně oči. Já byla tak unavená, že jsem si toho sama nevšimla.
Konečně přišel den D, výsledky dobré, volejte manželovi, ať si pro vás přijede. Volám nadšeně, dojeď a hlavně vem šmoulí tašku (věci pro syna v tašce se Šmouly). Manžel dojel, úsměv ve dveřích… No jo, ale kde máš šmoulí tašku… No, kde myslíte? Nechal ji doma. Tak jsem ho nutila jet zpátky… A to jako prej nevydrží tu cestu v tom, co má na sobě? Ehm, taková ta tenká košilka a průsvitné dupačky… A hlavně, bylo 4/2 a venku mráz a sníh??? tak jsem se smála a dej mi aspoň sedačku, kde ji máš…? No… Ještě, že jsem se zeptala. Nechal by ji doma taky asi i podruhé…
Perlička na závěr, nakonec jel opravdu v tom, co měl na sobě, neboť sada, kterou jsem měla připravenou, byla malá. Nevešel se do ní.
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 1857
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 672
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 2346
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 869
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 1124
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3748
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 4055
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3749
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 5288
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 1001
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...