Můj první porod
- Porod
- mynames.katrine
- 31.12.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první porod, tak jako téměř celé těhotenství, byla katastrofa, ale když jsem pak broučka uviděla, věděla jsem, že všechno to stálo za to...
V pátek ráno 18. 12. 2015 jsem byla objednaná na kontrolu k paní doktorce, přenášela jsem dva dny. Opětovně mi projeli porodní cesty jako již několikrát kvůli uvolnění a domluvili jsme se, že pokud do neděle neporodím v pondělí, nastoupím na vyvolání.
Jakmile jsme přijeli domů, začala jsem vařit a přítel dával dohromady své matce auto. Podbřišek mě bolel, trochu jsem i špinila. Na to vše jsem byla lékařkou upozorněna, a tak jsem si nedělala starosti. Po obědě jsme si pustili film, přítel usnul, ale mně bylo zle a usnout jsem nemohla, leč jsem se o to snažila.
V 19 hodin mě podbřišek bolel už i bez jakéhokoliv pohybu mého těla. Co mě překvapilo bylo, že to byly jednorázové bolestivé vlny. Jistěže mě napadlo, že jsou to kontrakce, ale plodová voda neodtekla a bolest nebyla pravidelná. Jelikož jsem vůbec neměla poslíčky, říkala jsem si, že to mohou být ony.
Když se přítel probudil, doprovodil mě do sprchy. Bolest samozřejmě neustala. Počkali jsme do 22. hodiny. Pak mi to nedalo a šla se optat tchyně, zda náhodou nemohu rodit (připadala jsem si v ten moment jako idiot).
Bylo mi řečeno, že je to možné, a i kdyby ne, raději, ať zajedeme do porodnice. Pro jistotu jsem sbalila všechny věci a jeli jsme. Paní doktorka v porodnici mi sdělila, že jsem otevřená na 2 cm a že je to brzo.
Pro jistotu kvůli mému zdravotnímu stavu (jsem epileptička) si mě tam už nechá. Přítele poslali pro tašku, kterou jsme nechali v autě a mě dali na natočení. Když se s taškou vrátil, poslali jsme jej domů, že to zvládnu a zavolám mu až v momentě, kdy budou kontrakce větší.
Paní vedle na pokoji však začala rodit, a tak mi bylo hned jasné, že to sama nezvládnu. Volala jsem tedy, ať se vrátí. Když se vrátil, bylo něco kolem 11. hodiny a ve dvě ráno malého zase natáčeli.
Víc se nedělo. O půl třetí byl přítel na mrtvici a já popravdě řečeno taky. Stále to bylo 2 cm a to jsem měla kontrakci za kontrakcí. V pět hodin mi píchli oxytocin - prý se to buď rozjede nebo ne, neměla jsem co ztratit. K mé smůle nerozjelo. Pozitivní bylo, že jsem dokázala usnout, a tak přítel odjel prozatím domů.
V sobotu o půl 11 jsou kontrakce slabé a stále jsem otevřená pouze na 2 cm. Po natočení malého se ptám lékařky, která přišla na kontrolu, zda nemohu domů, jelikož je mi psychicky zle a upadám do deprese.
Vzhledem k tomu, že mírně krvácím, je mi to zamítnuto a jsem přeložena na gynekologické oddělení. Kolem páté hodiny je mi opětovně píchnut oxytocin a v šest jdu na natočení. Na gynekologickém oddělení trávím noc s kontrakcemi - takže spím minimálně.
V neděli ráno kolem 7. hodiny opět natočení, na vizitu jde primář a uklidňuje mě s tím, že porod dnes vyvoláme. Po jeho odchodu mě do 30 minut vyzvedávají sestřičky z porodního sálu.
V 10:30 zavádí pan primář tabletku. Kontrakce zesilují a stávají se pravidelnými. Volám příteli, ať přijede. Plodová voda stále nepraská a malý nemůže dolů tak, jak by měl. Plodová voda je tedy prasknuta uměle, malý se šine níž.
Cca v 12:30 hod se snažíme poprvé tlačit - nejde to. Přijíždí přítel (pozdě). Dohodli jsme se, že se mnou bude na velké kontrakce, nikoliv na porod. Sestřičky jej oblečou a k porodu dovedou - jeho tvář je zděšená, ale já nemám čas se tím zabývat.
Přejdu tři kontrakce a přítel s kapitulací odchází na chodbu, je toho na něj moc. Trápím se cca další hodinu. Nakonec je přizván na pomoc opět primář. Nastřihuje mne. Snažíme se porodit.
Nakonec je použita vakuová pumpa a na dvě zatlačení je malý venku - 14:35 hodin. Je mi na minutku přiložen k prsu a za chvíli je odnesen. Přítel je přizván k jeho ošetření, my na sále čekáme na placentu.
Přichází dětský lékař je mi sděleno, že malý měl tělíčko i krček omotaný pupeční šňůrou, ale je v pořádku. Váží 3250 g a má 50 cm.
Přítele po vyšetření posadí do křesla a dají mu malého do náruče. Placenta nikde, zvažuje se chirurgické odstranění - rezignuji. Nakonec opět zasahuje primář a placentu vytahuje.
Malého odnáší na dětské, přítel jde opět na chodbu, jelikož je nutná okrajová kyretáž, která je bleskurychle provedena a do karty je napsáno před odchodem domů „kontrola dělohy“. Následuje sešití nástřihu, poté se přítel loučí a odjíždí domů.
Jsem „mrtvá“. Sestřičky se o mě postarají, ihned usínám. V pět mě budí na jídlo, odmítám a spím dál. V šest se budím, sestřičky se střídají a já obvolávám konečně rodinu, též přijmu alespoň polévku.
Bohužel, aby toho nebylo málo, musím být cévkována. Jelikož stále nejsem schopná pohybu, jsem umyta a převezena na šestinedělí. Večer je mi bohužel zaveden vývod do močového měchýře, jelikož nejsem normálního použití mísy ani toalety schopna. Dle názoru lékařů jsem oteklá.
Malý se odmítá přichytit k prsu, snažíme se jej nalákat na chuť glukózy, potvůrka to jenom olíže. Stále jsem nepoužitelná a víceméně imobilní.
Dva dny po porodu se malý konečně začal chytat k prsu, ale musí být dokrmován Nutrilonem. Já osobně jsem konečně použitelná, večer mi byl vývod odstraněn a už chodím bez pomoci tak, jak potřebuji. Den na to - 24. 12. 2015 jsem propuštěna i s malým domů.
Závěrem jsem musela přestat kojit, mléko mi zmizelo a musela jsem jej nahradit umělou stravou. Přesto malý dle dětské lékařky, která byla doma na kontrole, prospívá dobře a to je to nejdůležitější.
Přečtěte si také
Nechala jsem děti manželovi a odjela. Reakce mojí mámy mě zarazila
- Anonymní
- 24.09.26
- 1952
Mám dvě skvělé děti a musím říct, že na nedostatek pomoci si stěžovat nemůžu. Moje máma hlídala odjakživa velmi pravidelně a já jí za to byla vděčná. Jenže se postupně stal zvykem vzorec, který mě...
Chtěla jsem si přivydělat pronájmem pokoje. Spolubydlící si spletl byt s hotelem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2622
Když mi letos zvedli nájem, začala jsem přemýšlet, jak si trochu ulevit. Bydlím sama ve větším bytě a jeden pokoj jsem stejně používala jen jako skladiště. Řekla jsem si, že ho nabídnu někomu, kdo...
Kroužky nám měly zpříjemnit podzim. Místo toho máme každý den závody s časem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2643
Když se mě někdo v létě zeptal, na jaké kroužky budou děti chodit, měla jsem z toho ještě docela radost. Připadalo mi to jako hezká součást podzimu. Děti budou mít nějaké aktivity, najdou si...
Doma se pořád hádáme o peníze. Manžel prý jen vydělává a já na rodičáku utrácím
- Anonymní
- 24.09.26
- 909
Dokud jsme neměli Anežku a já chodila do práce, peníze jsme nikdy moc neřešili. Každý jsme měli svůj účet a bylo to v pohodě. Jenže na rodičovské jsem přišla o svůj příjem a co si budeme povídat,...
Pořád si stěžuju, že mi je zima. Manžel už mě prý nemůže poslouchat
- Anonymní
- 24.09.26
- 969
V poslední době je mi pořád zima. Stačí, aby se venku trochu ochladilo, a já už vytahuju mikinu. Ráno mám studené ruce, večer si beru ponožky a když sedím delší dobu na gauči, nejraději se zabalím...
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 9316
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 2036
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 3053
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 12155
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 2139
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
.neni to brzo na takove zavery? at se dari vam obema!
Nepochopim, kdyz je nekdo nezkusena prvorodicka, proc si k porodu nevezme dobrou dulu, na kterou se muze spolehnout 
Držím palečky a přeji krásný Nový rok a mnoho štěstí a zdraví:-)
Logicky by mi zněla naopak věta „dítě je plně kojené a přesto krásně přibírá“.
hodně zdraví oběma! Jen mě napadá otázka, kdyby jste ještě stále zkoušeli s kojením, je možnost to rozjet? Kdesi jsem četla, že do tří týdnů možnost je, zkoušet, zkoušet, i odsávačkou klidně, když mimi je napapané. Ta paní, co to psala, už nevím kde, se prý rozkojila po třech týdnech. My jsme museli s kojením také zabojovat, nakonec mléko zůstalo jen v jednom prsu, ale do 4. měsíce bohatě stačilo, pak jsme stejně začínali s příkrmy, dnes půl roku a kojíme dál…
To mluví samo za sebe. O vytrhávání placenty nemluvě.
.
sonkosa
Páni, to je čerstvé! Je to teda síla, co sis musela vytrpět, ale už bude dobře. Užívej si chlapečka!