Dcera (3) se najednou začala dusit. Skončili jsme v nemocnici s touto nemocí

Dcera byla nastydlá, což je v tomto počasí asi úplně normální. Rýma, kašel, teplota. Dávali jsme léky, přes den byla celkem veselá a hrála si. Noci byly samozřejmě horší, plný nos, kašel, časté buzení.

Ale pak přišla ta noc, kdy se vzbudila se šíleným kašlem, který nešlo zastavit. Rudla, pak skoro modrala. Naštěstí jsem věděla, co mám dělat – otevřeli jsme okno, dala jí Fenistil a volala záchranku. Dcera se pak strašně pozvracela a trochu se to zlepšilo. Napila se a obě jsme se klepaly. Manžel zrovna nebyl doma, takže to bylo ještě horší.

Byla to chvíle, kdy vám jede adrenalin a strach, že se něco stane. Přemýšlela jsem, co kdybych neměla potřebné informace, co kdybych nezareagovala správně. Každý rodič si představuje nejhorší scénáře, a když se to stane opravdu, srdce buší, ruce se třesou a přemýšlíte jen o tom, jak dítě ochránit.

Ta noc byla pro mě noční můrou, ale zároveň jsem si uvědomila, že i v nejhorší chvíli může vědomí, co dělat, zachránit situaci.

Odjela jsem s dcerou do nemocnice, kde jí podali léky a stabilizovali. Druhý den už si pro nás přijel manžel. Vím, že podobných situací s malým dítětem zažijeme ještě hodně, ale musím říct, že na to nemůžu vůbec zapomenout.

Dcera navíc začala chodit v září do školky a od té doby je prakticky pořád nemocná. Vždycky je tak dva, tři dny ve školce a pak týden až dva doma.