Narodil se nám mimiMax
- Porod
- Barbulka
- 05.01.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už dlouho tady nadšeně pročítám porodní příběhy a pořád si říkám, že bych se mohla zaregistrovat a přispět svou troškou, tak dnes se mi konečně povedlo. Předem se omlouvám za občas podrobný popis, a to jsem toho ještě dost vymazala. Sepisovala jsem si to pár dní po porodu abych na nic nezapomněla.
náš porodní box
pár vteřin na světě
- 2
s hrdým taťuldou
náš Maxíček 23.12.2009 v 9:20 2,770kg a 51cm
Ve středu 23. prosince před 3 hodinou ráno mě vzbudila první kontrakce, myslela jsem, že to jsou poslíčci tak jsem nechala manžela spát, poslíčky jsem během těhu vůbec neměla 
. Ale kontrakce byly pravidelné po pěti minutách, manžel se zanedlouho vzbudil, jelikož jsem hekala a přitom jsem se držela topení nebo v předklonu opřená rukama o nohy. Pak se kontrakce pohybovaly mezi 2,5 min. a 5 min. Muž mě přemluvil, že už pojedeme do porodnice, to bylo v 5 ráno.
Silou vůle jsem se oblékla a některé kontrakce rozdýchávala v kleče na zemi. V autě jsem měla asi dvě kontrakce. Dojeli jsme k nemocnici a snažili se na parkovišti zaparkovat, ale kostky byly namrzlé a tak to pořádně klouzalo. Venku se mi začaly rozjíždět nohy a já jsem nevěděla, jestli držet balanc nebo rozdýchávat bolesti. Na porodnici jsme šli po schodech a já byla rozladěná. Přede dveřmi jsem rozdýchala další kontrakci a manžel zatím zazvonil. Přijala nás porodní asistentka, říkala jsem, že nevím, jestli to jsou poslíčci, a tak mě nejdřív začala natáčet ozvičky a zavolala doktora, jestli mě budou přijímat nebo ne.
Doktor mě vyšetřil a říkal, že jsem otevřená mezi 2 a 3 cm a že si mě tam už nechají kvůli streptokokovi, kterého jsem měla. Popřál mi, ať to dobře dopadne, jelikož mu končila služba, také se vystřídali PA. Nová PA mě zvážila a dopsala se mnou ještě nějaké papíry. Pak jsem dostala bílou košilku a šli jsme na první porodní box. Manžel dostal zelený mundúr, aby tam mohl být se mnou. PA mi přinesla balon, abych si na něj sedla a zhasla světla. Zkoušela jsem si na balon sednout, ale bolesti mi při sezení vystřelovaly až ke kolenům.
Po chvilce přišla opět PA a říkala, jestli nechci vyzkoušet sprchu, tak jsem si tam vlezla. Akorát mi řekla, abych si sedla zády ke stěně, abych to tam moc nevytopila . Tak jsem si tam sedla a pustila na sebe horkou sprchu. Moc to nepomáhalo, ale aspoň mi bylo teplo. Najednou se objevil můj Dr. z poradny, říkal, že to asi ještě není ono a mě chytla kontrakce,on na to: „pardon tak to už je pořádná kontrakce“. A že mi na 8 hodinu naplánoval kapačku s antibiotiky. Taky se mě zeptal jestli chci epidural, tak jsem řekla, že zatím ne.
Po chvilce přišla PA jestli bych na chvilku vylezla ze sprchy aby mi mohla dát klystýr. Tak mi manžel pomohl se utřít a obléct, jen co jsem si sedla na porodní postel tak mezi dveře strčila hlavu jiná sestřička, jestli mám chvilku na mini návštěvu. Přišly se na mě podívat kolegyně z laboratoře. Ptaly se mě, jak to jde a tak, pak mě začínala kontrakce, tak vytřeštili očka a úprkem pryč. Pak mi PA dala klystýr. Mezitím jsem rozdýchávala kontrakci a nevěděla jsem co dřív, jestli dýchat nebo držet půlky u sebe . Manžel byl všude se mnou, když jsem plácla do něčeho vedle sebe, chytil mě za ruku a já se ho během kontrakce držela, taky mi dával napít.
Pak už kontrakce začínaly velmi bolet a už jsem skučela nahlas. Vylezla jsem ze záchodu a další kontrakci vydýchala na zemi v kleče, PA mi přinesla žíněnku abych neklečela přímo na zemi. Pak jsem si musela lehnout na pravý bok na porodní postel, jelikož mi dávali kapačku, PA mi řekla, že mi to pustí rychle a tak to trvalo asi čtvrt hodinky, cca 8-8:15. Když mi kapačka dokapala, tak mi PA řekla, že za 4 hodiny dostanu další kapačku. To jsem na Michala zakňourala, že další čtyři hodiny to nevydržím. To už kontrakce bolely moc a já skučela fakt hodně. Po tom jsem si opět klekla na zem a prokřičela jsem další kontrakci.
PA se mě ptala, jestli cítím tlak na konečník, ale já cítila jen bolest v podbřišku, tak jsem zalhala, že trochu vepředu. Přišla doktorka a vyšetřila mě, že prý jsem otevřená na 7 cm. Už mi nešlo moc mluvit a tak jsem se koktavě zeptala PA, jestli můžu tlačit, řekla mi, že jestli chci tak můžu. Tak jsem tlačila a řvala jak protržená, ale asi je třikrát . Pak přišla novorozenecká setra a řekla mi, že nesmím tak křičet, že přidusím miminko a že to musím rozdýchávat, tak jsem začala funět. Musela jsem si držet levou nohu, protože jim zase upadla levá podpěrka. Při kontrakcích jsem byla hodně ve křeči, tak mi doktorka řekla ať se uvolním, že takhle mě to musí hodně bolet.
Doktorka mi někdy při tom píchla vodu, cítila jsem teplou vodu mezi nohama. Tlačení bylo těžké, nadechnout se a tlačit, pěkná fuška, ale bylo to snesitelnější než jen rozdýchávat kontrakce. Pak se mi trochu ulevilo, jelikož kontrakce se zpomalily, ale to se nelíbilo doktorce a řekla mi, ať si stoupnu. Tak jsem se postavila, chytla se manžela kolem krku a pořád jsem při každé kontrakci tlačila, mezi jednotlivými kontrakcemi jsem se sotva stačila nadechnout. Jak jsem tlačila tak jsem na manželovi visela celou vahou a stála na špičkách. Jednou jsem se zakousla do svojí ruky a pak jsem chtěla kousnout do manžela, ale to jsem si rozmyslela .
Pak jsem byla už moc unavená, tak jsem se zeptala, jestli si můžu už lehnout a mohla. Doktorka řekla, že jdeme na to. Vyvezla si mě na porodní posteli nahoru. Pak mi ještě jednou píchla vodu. Říkala mi jak mám tlačit a taky že se mám uvolnit mezi kontrakcemi, hlavně abych zpomalila dýchání, novor. sestřička říkala ať si proklepu ruce a nohy, to jsem zvládla jen jednou klepnout rukama. Během toho mi občas PA měřila ozvičky Maxíka, to bylo bolestivý, protože ho nemohla asi najít tak na to solidně tlačila, poslední ozvičky jsem si všimla měl 109. Asi při poslední kontrakci jsem byla trošku mimo, úplně mě začalo brnět celé tělo a hlavně obličej. Taky jsem si přitom tlačení prokousla ret.
Vím, že mi manžel říkal, jak mám dýchat, nádech nosem, výdech pusou a já to dělala přesně obráceně. Doktorka mi pak říkal, jak dlouho mám tlačit a kdy se nadechnout a pak jsem jí viděla jak bere do ruky nůžky a říkala jsem si, kdy pak mě asi nastřihne a pak šmik – to jsem tedy cítila a najednou byl Maxík na světě v 9:20. Viděla jsem ho mezi svýma nohama, byl trochu modrý a měl kolem sebe pupeční šňůru. Najednou bylo úplně po bolestech, jako když utne. Doktorka mi za chvilku řekla, ať lehce zatlačím a byla venku i placenta.
A já pořád opakovala, že jsem to zvládla a že to mám za sebou, pak jsem hned manželovi řekla, aby šel Maxíka vyfotit. Maxíka mi dali na hrudník a pak si ho odnesli na chvilku do inkubátoru. Doktorka mě dole pak dala tři injekce na umrtvení a udělala několik stehů. Přitom jsme s manželem rozesílali sms že už jsme tři. A jsme rodina
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2594
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1177
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 407
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1068
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 787
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3141
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2727
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1476
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3005
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2074
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Hlavně zdravíčko a hodně mlíčka pro Maxíka. Rodila jsem ve stejné porodnici 5.8.2010 na stejném sále č.1. Využila jsme i vanu. DOufám, že jsi měla pohodové lidičky kolem sebe, já ano, Byli všichni hodné a milí 
Akorát jsem zapomněla dodat, že jsem rodila v roce 2009 
jj ta opěrka jim upádává asi pořád 
ale jinak přístup fajn, paní co nosila jídlo byla bezva, vždycky jsme krátce pokecaly 
zamrzelo mě, že mi nedali Maxíka přicucnout, sama jsem si ho přiložila až kolem cca druhé hodiny odpoledne , kdy mi ho přivezly na pokoj, ale i tak mám mlíčka stále dosti a malýmu velice chutná 
nevadí jak budeš rodit, hlavně že budeš mít ten nejkrásnější dáreček a to je miminko 
