Překotná půlhodinka
- Porod
- Barbulka
- 29.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O nenápadně začínajícím porodu a pak pěkné rychlovce. Ve čtvrtek 15. 11. jsem si po obědě zašla na poradnu a do porodnice na ozvičky, to jsem ještě netušila, že naposled. Ozvičky ukázkové, kontrakce veškeré žádné a jelikož jsem měla v pondělí termín, doktorka mi řekla, že musím ono pondělí na kontrolu k primáři, který musí schválit potermínové těhotenství.
Jelikož mám s primářem rozdílné názory na věc a prostě si vzájemně nesedíme, tak jsem z toho byla celá zdrblá a říkala jsem Samíkovi, že bych se vůbec nezlobila, kdyby se chtěl přes víkend vylodit. Zašla jsem si do krámu pro další balíček maliníkového čaje a koupila i zázvor, že zkusím nějaké vyháněcí metody. Kolem sedmé hodiny večer mi podbřiškem projela menstruační bolístka, jelikož mě tyto bolístky provázely skoro každý večer – zhruba čtyři a pak nic, tak jsem si toho moc nevšímala, jen jsem si tak ze srandy zapsala čas, zhruba po 20 minut se bolístka opakovala a tak to šlo i nadále, tak jsem zapisovala.
Mezitím jsme s manželem uspali staršího syna Maxíka, já si drobet psala s holkami z diskuze a na jejich radu jsem si šla lehnout a zkusit spát. Náladu jsem moc rodící neměla a dorazil mě manžel slovy „bolí mě hlava, jdu si lehnout, dneska se mi rodit nechce“. Tak jsme si lehla a bolesti přicházely cca 15–20 minut a trvaly kolem 5 až 10 vteřin. To jsem si pro sebe hudrovala, že k porodu to nebude a ať se to buď rozjede, nebo ne, že se mi chce spát. Spát mi nešlo, bolest mě vždy probrala, tak jsem se kolem jedenáctý rozhodla, že zkusím vanu, vlezla jsem si do sprchy a horkou vodou si sprchovala podbřišek, moc to nepomáhalo a spíš mě to ve vaně štvalo, tak jsem zase vylezla, během spršky jsem měla tři kontrakce, které jsem už trochu prodýchávala v předklonu. Najednou kontrakce cca po dvou minutách, vždy jsem se v předklonu o něco opřela a prodýchávala, už to začínala být ta správná bolest a já začala být nervózní a přemýšlela, jestli jet nebo nejet do porodnice. Nakonec jsem se rozhodla, že pojedeme, když tak tam holt budu trčet a aspoň mi dají kapačku s ATB na streptokoka.
Došla jsem si pro tašku, začala se oblékat a cestou jsem vzbudila manžela. Došel pro tchyňku, která nám měla hlídat Maxíka a šel připravit auto. Já jsem cestovala po chodbě, prodýchávala si, pak jsem jukla na tchyňku, ta mi popřála štěstí a vyrazila jsem. Před autem jsem měla jednu kontrakci, v autě dvě, jednu na parkovišti a další před dveřmi porodnice. V porodnici jsme byli ve dvanáct, manžel zazvonil na porodní sály a já zatím prodýchavala kontrakci opřená o židličky. Přijala nás milá PA a ať si odložíme bundy, svetry a boty. Ptala se, odkdy mám pravidelné kontrakce, po mém sdělení že od jedenácti se zatvářila lehce překvapeně – takový ten výraz co tam tak brzo dělám. Zavolali doktorku a mě napojili na monitor – to jsem řekla, že chci ve stoje, PA se to moc nezdálo, ale respektovala mé přání.
Když přišla dr., ptala se opět na kontrakce a jak dlouho trval první porod, PA se ptala na průkazku a doklady a vyplněné papíry, mezi kontrakcemi jsem vždy hlesla – v tašce, u průkazky, manžel dodal, že to přinese. Dr se asi moc nezdály ozvičky, jelikož je stále bedlivě sledovala a při kontrakci mi šmejdila po břiše – to se ozvičky vždy ztratily, až když jsem si lehla na lehátko kvůli vyšetření, tak i při kontrakci byli ozvičky v pohodě a já si říkala „prosím, prosím, ať jsem alespoň na 4cm, tohle dlouho nevydržím„. To bylo cca 12:10 vyšetření – otevřená na 3–4 cm, kontrakce na lehátku byly fakt už síla, funěla jsem jako pejsek a v duchu jsem si říkala „to zvládnu“ a vzadu v hlavě mi řvalo „to *nedááám„. * Snažila jsem se kontrakce pořádně prodýchávat, menší bolest z hluboka a velkou jako pejsek a pak zase dýchání zpomalovat a opravdu se to dalo snáze vydržet. Dr. mě pak chválila, že bylo vidět, jak poctivě dýchám a netlačím a mimčo se tlačilo ven samo. Měla jsem děsnou žízeň, tak jsem houkla na manžela, aby mi podal pití.
Mezitím mi PA do ruky napíchla kanylu, že by mi daly ATB. Občas jsem jukla na manžela a ten mě s úsměvem a zdviženým palcem povzbuzoval
Mezi kontrakcemi jsem hlesla „něco ze mě asi teče“
prdla mi plodová voda a při následné kontrakci říkám „tlak“ a při další „velký tlak“ doktorka mě znova vyšetřila a řekla „na 6cm, to bude rychlý“. Najednou mě všichni chytli a říkají mi, že musím slézt z lehátka dolů a já jen hlesla „ne“ a v duchu jsem dodala „rodím tady, nikam nejdu“ na to mi bylo řečeno „paní xy, musíte jít“ tak jsem rozdýchala další kontrakci a pustila se lehátka, opřela se o PA a šla, bylo to jen kolem jedněch dveří cca 4 metry na porodní sál, ale pro mě to bylo jak překážková dráha, chytala jsem se všeho po cestě, abych se udržela na nohou. Přišla jsem a hned jsem se sápala na porodní postel, jakmile jsem tam vylezla, chytla mě kontrakce a už jsem tlačila, měla jsem pocit, že se dole snad roztrhnu, cítila jsem Malého, jak se sám dere ven. Tentokrát tlačení, na rozdíl od prvního porodu, fakt fest bolelo. PA mi jezdila prstem po hrázi – další bolest jak… a provedla nástřih, říkala že hráz byla moc pevná a mimčo šlo ven velmi rychle. Na tři kontrakce byl Samík venku ![]()
V 0:31 a doktorka hned zavelela „odmotávejte“ měl šňůru kolem krčku, hrudníčku a nožiček, pak mi ho položili na břicho - nádherný zážitek a přestřihli pupeční šňůru, po chvilce si ho vzali vedle mě na stoleček a dětská dr. ho zkontrolovala a prohlásila, že je úplně zdravý
změřili a zvážili ho a za pár minutek dostal manžel do ruky zabalenou housenku
a mě doktorka zatím kontrolovala zrcadly, na rozdíl od prvního porodu, mě břicho stále bolelo a i spodek. Dr. mě pak cca půl hodinky šila, nejdřív mi dala několik umrtvovacích injekcí. Dala se do mě zimnice, klepala jsem se jako ratlík a kochala se Samíkem v manželově náruči. PA žertovně pronesla, že do třetice si přijdeme pro holčičku, manžel na to rázně řekl ne a já po něm hodila smutné očko a řekla jsem „ale jooo“. Doktorka překvapeně vzhlédla od šití a s úsměvem mi řekla, že to se jí stalo snad podruhé v životě, aby mamina hned po porodu prohlásila, že by do toho šla znovu
Pak už jsem konečně mohla dát nohy k sobě, přikryli mě peřinou a já si konečně znova pochovala Samíka, tentokrát jsem na nikoho nečekala a hned mu nabídla prso a on se krásně přisál.
Měla jsem stále žízeň, ale PA mi povolila jen navlhčit rty, musela jsem vydržet ty dvě poporodní hoďky, než jsem se mohla pořádně napít. Dr. se na mě přišla ještě podívat jestli je vše v pořádku, tak jsem se jí ptala, jestli to bylo rychlé nebo se mi to jen zdálo, odvětila, že to opravdu bylo rychlé, že většinou stihnou natočit alespoň celý monitoring ozviček, naštěstí byly porodní cesty krásně připravené a měkké ( že by ten maliník, který jsem pila?) Závěr v porodní zprávě byl - překotný porod s abnormální rotací miminka. Mezitím mi chodila PA mačkat břicho, aby ze mě rychleji vytekla krev a stahovala se děloha, pěkná bolest, také se mě ptala, jestli se budu chtít vyspat nebo si vezmu Samíka hned k sobě na pokoj, zatím jsem nevěděla. Po chvilce přišla znova novorozenecká sestra ( byla to ta samá co jsem měla u prvního porodu, ale tentokráte mě překvapila, jak byla milá ) a zeptala se, jestli chci Samíka nahatého na hrudník, aby se obalil mými bacily, hned jsem souhlasila, rozbalila ho, vyhrnula mi košili a už jsme klokánkovali
, opět úžasný zážitek. Manžel žhavil telefon a rozesílal sms o Samíkově narození, rodičům a tchyňce se rozhodl zavolat, říkala jsem, jestli to není blbý je takhle budit, tak mi řekl, že se jim narodil vnouček a klíďo je vzbudí ![]()
Před půl třetí si pro Samíka přišla novorozenecká sestra, že mu píchnou vitamin K a oblečou ho a mě zatím PA a manžel pomohli na nohy, abych mohla jít na pokoj, když jsem se postavila, drobet ztěžka se mi dýchalo, jak se mi to břiše vše posunulo zpátky dolů. Na pokoji mi manžel pomohl do sprchy. Poté jsme se rozloučili a já si šla lehnout, vrtěla jsem se na posteli a přemýšlela, jestli si pro Samíka dojdu, udřímla jsem a ve čtyři jsem si pro něj došla na novorozenecké odd. Byla jsem z něj drobet rozpačitá, jelikož jsem očekávala skoro plešaté a světlé miminko jako byl první syn a Samík měl černé háro
, rozpláclý nosík a zapadlou bradičku, ale už ráno se začal „nafukovat“
a je moje dokonalé miminko
Všichni byli moc milí a porod byl pro mě opět nádherný zážitek, nemohla jsem pořád uvěřit, že už to mám za sebou ![]()
Přečtěte si také
„Sedněte si, maminko.“ Trapas v MHD, po kterém pálím šaty a začínám cvičit
- Anonymní
- 27.05.26
- 1610
Vždycky jsem se považovala za ten typ holky, kterou by malíři v baroku milovali. Žádná vychrtlá modelka z přehlídkových mol, ale poctivý slovanský typ. Krev a mlíko, jak říkávala moje babička. Mám...
Kámoška nás přihlásila na běžecký závod. Stydím se jí říct, že to nedám
- Anonymní
- 27.05.26
- 511
Jsem mileniál. Takže když se kolem mě zvedla vlna běžeckého šílenství a můj Instagram zaplavily fotky vysmátých lidí v upnutých legínách s hashtagy jako runtastic nebo morningrun, věděla jsem, že v...
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 1323
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 1050
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 1248
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 4243
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 1997
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 2737
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 1796
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 766
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...