Překotná půlhodinka
- Porod
- Barbulka
- 29.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O nenápadně začínajícím porodu a pak pěkné rychlovce. Ve čtvrtek 15. 11. jsem si po obědě zašla na poradnu a do porodnice na ozvičky, to jsem ještě netušila, že naposled. Ozvičky ukázkové, kontrakce veškeré žádné a jelikož jsem měla v pondělí termín, doktorka mi řekla, že musím ono pondělí na kontrolu k primáři, který musí schválit potermínové těhotenství.
Jelikož mám s primářem rozdílné názory na věc a prostě si vzájemně nesedíme, tak jsem z toho byla celá zdrblá a říkala jsem Samíkovi, že bych se vůbec nezlobila, kdyby se chtěl přes víkend vylodit. Zašla jsem si do krámu pro další balíček maliníkového čaje a koupila i zázvor, že zkusím nějaké vyháněcí metody. Kolem sedmé hodiny večer mi podbřiškem projela menstruační bolístka, jelikož mě tyto bolístky provázely skoro každý večer – zhruba čtyři a pak nic, tak jsem si toho moc nevšímala, jen jsem si tak ze srandy zapsala čas, zhruba po 20 minut se bolístka opakovala a tak to šlo i nadále, tak jsem zapisovala.
Mezitím jsme s manželem uspali staršího syna Maxíka, já si drobet psala s holkami z diskuze a na jejich radu jsem si šla lehnout a zkusit spát. Náladu jsem moc rodící neměla a dorazil mě manžel slovy „bolí mě hlava, jdu si lehnout, dneska se mi rodit nechce“. Tak jsme si lehla a bolesti přicházely cca 15–20 minut a trvaly kolem 5 až 10 vteřin. To jsem si pro sebe hudrovala, že k porodu to nebude a ať se to buď rozjede, nebo ne, že se mi chce spát. Spát mi nešlo, bolest mě vždy probrala, tak jsem se kolem jedenáctý rozhodla, že zkusím vanu, vlezla jsem si do sprchy a horkou vodou si sprchovala podbřišek, moc to nepomáhalo a spíš mě to ve vaně štvalo, tak jsem zase vylezla, během spršky jsem měla tři kontrakce, které jsem už trochu prodýchávala v předklonu. Najednou kontrakce cca po dvou minutách, vždy jsem se v předklonu o něco opřela a prodýchávala, už to začínala být ta správná bolest a já začala být nervózní a přemýšlela, jestli jet nebo nejet do porodnice. Nakonec jsem se rozhodla, že pojedeme, když tak tam holt budu trčet a aspoň mi dají kapačku s ATB na streptokoka.
Došla jsem si pro tašku, začala se oblékat a cestou jsem vzbudila manžela. Došel pro tchyňku, která nám měla hlídat Maxíka a šel připravit auto. Já jsem cestovala po chodbě, prodýchávala si, pak jsem jukla na tchyňku, ta mi popřála štěstí a vyrazila jsem. Před autem jsem měla jednu kontrakci, v autě dvě, jednu na parkovišti a další před dveřmi porodnice. V porodnici jsme byli ve dvanáct, manžel zazvonil na porodní sály a já zatím prodýchavala kontrakci opřená o židličky. Přijala nás milá PA a ať si odložíme bundy, svetry a boty. Ptala se, odkdy mám pravidelné kontrakce, po mém sdělení že od jedenácti se zatvářila lehce překvapeně – takový ten výraz co tam tak brzo dělám. Zavolali doktorku a mě napojili na monitor – to jsem řekla, že chci ve stoje, PA se to moc nezdálo, ale respektovala mé přání.
Když přišla dr., ptala se opět na kontrakce a jak dlouho trval první porod, PA se ptala na průkazku a doklady a vyplněné papíry, mezi kontrakcemi jsem vždy hlesla – v tašce, u průkazky, manžel dodal, že to přinese. Dr se asi moc nezdály ozvičky, jelikož je stále bedlivě sledovala a při kontrakci mi šmejdila po břiše – to se ozvičky vždy ztratily, až když jsem si lehla na lehátko kvůli vyšetření, tak i při kontrakci byli ozvičky v pohodě a já si říkala „prosím, prosím, ať jsem alespoň na 4cm, tohle dlouho nevydržím„. To bylo cca 12:10 vyšetření – otevřená na 3–4 cm, kontrakce na lehátku byly fakt už síla, funěla jsem jako pejsek a v duchu jsem si říkala „to zvládnu“ a vzadu v hlavě mi řvalo „to *nedááám„. * Snažila jsem se kontrakce pořádně prodýchávat, menší bolest z hluboka a velkou jako pejsek a pak zase dýchání zpomalovat a opravdu se to dalo snáze vydržet. Dr. mě pak chválila, že bylo vidět, jak poctivě dýchám a netlačím a mimčo se tlačilo ven samo. Měla jsem děsnou žízeň, tak jsem houkla na manžela, aby mi podal pití.
Mezitím mi PA do ruky napíchla kanylu, že by mi daly ATB. Občas jsem jukla na manžela a ten mě s úsměvem a zdviženým palcem povzbuzoval 
Mezi kontrakcemi jsem hlesla „něco ze mě asi teče“ prdla mi plodová voda a při následné kontrakci říkám „tlak“ a při další „velký tlak“ doktorka mě znova vyšetřila a řekla „na 6cm, to bude rychlý“. Najednou mě všichni chytli a říkají mi, že musím slézt z lehátka dolů a já jen hlesla „ne“ a v duchu jsem dodala „rodím tady, nikam nejdu“ na to mi bylo řečeno „paní xy, musíte jít“ tak jsem rozdýchala další kontrakci a pustila se lehátka, opřela se o PA a šla, bylo to jen kolem jedněch dveří cca 4 metry na porodní sál, ale pro mě to bylo jak překážková dráha, chytala jsem se všeho po cestě, abych se udržela na nohou. Přišla jsem a hned jsem se sápala na porodní postel, jakmile jsem tam vylezla, chytla mě kontrakce a už jsem tlačila, měla jsem pocit, že se dole snad roztrhnu, cítila jsem Malého, jak se sám dere ven. Tentokrát tlačení, na rozdíl od prvního porodu, fakt fest bolelo. PA mi jezdila prstem po hrázi – další bolest jak… a provedla nástřih, říkala že hráz byla moc pevná a mimčo šlo ven velmi rychle. Na tři kontrakce byl Samík venku
V 0:31 a doktorka hned zavelela „odmotávejte“ měl šňůru kolem krčku, hrudníčku a nožiček, pak mi ho položili na břicho - nádherný zážitek a přestřihli pupeční šňůru, po chvilce si ho vzali vedle mě na stoleček a dětská dr. ho zkontrolovala a prohlásila, že je úplně zdravý změřili a zvážili ho a za pár minutek dostal manžel do ruky zabalenou housenku a mě doktorka zatím kontrolovala zrcadly, na rozdíl od prvního porodu, mě břicho stále bolelo a i spodek. Dr. mě pak cca půl hodinky šila, nejdřív mi dala několik umrtvovacích injekcí. Dala se do mě zimnice, klepala jsem se jako ratlík a kochala se Samíkem v manželově náruči. PA žertovně pronesla, že do třetice si přijdeme pro holčičku, manžel na to rázně řekl ne a já po něm hodila smutné očko a řekla jsem „ale jooo“. Doktorka překvapeně vzhlédla od šití a s úsměvem mi řekla, že to se jí stalo snad podruhé v životě, aby mamina hned po porodu prohlásila, že by do toho šla znovu Pak už jsem konečně mohla dát nohy k sobě, přikryli mě peřinou a já si konečně znova pochovala Samíka, tentokrát jsem na nikoho nečekala a hned mu nabídla prso a on se krásně přisál.
Měla jsem stále žízeň, ale PA mi povolila jen navlhčit rty, musela jsem vydržet ty dvě poporodní hoďky, než jsem se mohla pořádně napít. Dr. se na mě přišla ještě podívat jestli je vše v pořádku, tak jsem se jí ptala, jestli to bylo rychlé nebo se mi to jen zdálo, odvětila, že to opravdu bylo rychlé, že většinou stihnou natočit alespoň celý monitoring ozviček, naštěstí byly porodní cesty krásně připravené a měkké ( že by ten maliník, který jsem pila?) Závěr v porodní zprávě byl - překotný porod s abnormální rotací miminka. Mezitím mi chodila PA mačkat břicho, aby ze mě rychleji vytekla krev a stahovala se děloha, pěkná bolest, také se mě ptala, jestli se budu chtít vyspat nebo si vezmu Samíka hned k sobě na pokoj, zatím jsem nevěděla. Po chvilce přišla znova novorozenecká sestra ( byla to ta samá co jsem měla u prvního porodu, ale tentokráte mě překvapila, jak byla milá ) a zeptala se, jestli chci Samíka nahatého na hrudník, aby se obalil mými bacily, hned jsem souhlasila, rozbalila ho, vyhrnula mi košili a už jsme klokánkovali , opět úžasný zážitek. Manžel žhavil telefon a rozesílal sms o Samíkově narození, rodičům a tchyňce se rozhodl zavolat, říkala jsem, jestli to není blbý je takhle budit, tak mi řekl, že se jim narodil vnouček a klíďo je vzbudí
Před půl třetí si pro Samíka přišla novorozenecká sestra, že mu píchnou vitamin K a oblečou ho a mě zatím PA a manžel pomohli na nohy, abych mohla jít na pokoj, když jsem se postavila, drobet ztěžka se mi dýchalo, jak se mi to břiše vše posunulo zpátky dolů. Na pokoji mi manžel pomohl do sprchy. Poté jsme se rozloučili a já si šla lehnout, vrtěla jsem se na posteli a přemýšlela, jestli si pro Samíka dojdu, udřímla jsem a ve čtyři jsem si pro něj došla na novorozenecké odd. Byla jsem z něj drobet rozpačitá, jelikož jsem očekávala skoro plešaté a světlé miminko jako byl první syn a Samík měl černé háro , rozpláclý nosík a zapadlou bradičku, ale už ráno se začal „nafukovat“ a je moje dokonalé miminko Všichni byli moc milí a porod byl pro mě opět nádherný zážitek, nemohla jsem pořád uvěřit, že už to mám za sebou
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1185
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 702
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1227
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 510
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 312
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19134
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2754
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2475
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1657
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
. Mít jistotu na 100%. že příště by to bylo jako můj poslední nebo tenhle tvůj, tak si to zopakuju klidně víckrát.
, v 11 jsem si všimla, že se „něco“ děje, malý se narodil 0:33.
když mi PA jezdila tím prstem po hrázi, tak se obě s doktorkou mračily a pak šmikly, samozřejmě bych byla radši kdyby to šlo bez nástřihu, tentokrát mě nastřihly až skoro ke konečníku 
při prvním porodu nalevo a teď napravo,
