Narozeniny
- O životě
- Štofik
- 27.09.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...o neuchopitelnosti štěstí
Tohohle dnes jsem se děsila, úplně stejně jako se děsím Vánoc. Mám narozky a je mi pěkně mizerně. Nevím, co chci dělat víc, jestli zůstat zahrabaná s hlavou pod peřinou a dělat, že dnešní den neexistuje, nebo to prostě brát, jak to je, a vyrazit si ven a snažit se být co nejvíc v klidu. Ještě zvažuju možnost nafutrovat se Rivoušem, hodit se do té free vlny a neřešit. No ještě mám spoustu času si to promyslet.
Všem jsem zakázala mi přát, nemám co slavit, ani proč se tvářit vesele. Stárnu, co je na tom super? Nic. Navíc první narozky po 12 letech bez něj. Jo byl to koot, hazl, ubožák, kreén a zrádce a jen mnou manipuloval a nikdy neměl v plánu dodržet žádnej slib, co vypustil z huby, ale stejně je to pořad bolavý. Hlava to má srovnaný, srdce ani moc ne. Kéž by šlo srdce na chvíli odpojit. Já vlastně ani nevím, jestli ho miluju, spíš ne, jen je tam stesk po tom dobrým. Po vztahu jako takovým. Po tom, co to pro mě představovalo. I když to stálo za prd, byly tam křivdy, který se mi nikdy nepodařily překonat, znamenal pro mě lepší a pohodlnější život. Jistotu. To byl asi důvod, proč jsem neposlouchala ten hlásek v sobě, kterej jsem roky a roky ignorovala a umlčovala. Hlásek, kterej mi říkal to, co už jsem věděla. Že to není ONO. Že s ním nemám bejt. Že to je špatně. A já tomu hlásku zas a znova zacpávala pusu, nakecávala jsem si, jak každej dělá chyby a že musíme odpouštět a bla bla sraky. Dokonce jsem to řešila v terapii, snažila jsem se to „zpracovat“.
Všechno to snažení bylo k ho*nu, lidi. Šla jsem jen sama proti sobě. Jako když rozlijete čaj a snažíte se to setřít jen na sucho papírovou utěrkou, stejně to nakonec musíte vzít mokrým hadrem, aby to nelepilo. Stejně tak náš podělanej super vztah nutně potřeboval čistej řez. A ten nastal. Žít sama je kupodivu snadný, dýchá se mi líp. Nacházím sama sebe, objevuju svoji skrytou sílu, učím se žít.
STŘIH… o 2 hodiny později
Během mýho vypisování se přišla nečekaně teta, mi popřát. Brečela jsem, ale dojetím a rozbrečela jsem i ji. Mám ji ráda, stejně i mamku a všechny lidi, co jsou se mnou online. Jsou to vlastně kamarádi. Děkuju, že vás mám! Kami, Upi, Marci, Dáji, Sonny, Moli, citlivá duše, Přemku, Marečku! Nevíte, kolik jste toho pro mě udělali!
STŘIH…o 20 minut později
Napsal mi ex: „Všechno nejlepší“
Totál jsem se složila, klepu se jak ratlík, zimnice, je mi na blití. Na Rivotril přece jen dojde, tentokrát si ho kapu bez výčitek. Čekám v křeči, až zabere. Proč mi píše? Z nostalgie? Myslí na mě? Proč? Nechci s ním nic mít, není dobrý být s ním v kontaktu a žádala jsem ho, ať mě nekontaktuje! Mažu zprávu, neodpovídám.
Zasanej život! Myslíte si, jak je to pryč, a pak vás to stejně sejme, jako by to bylo čerstvý. Ale já jsem silnější, cítím to v kostech. Jdu si po své cestě, přežívám a někdy i žiju. Raduju se, mám v plánu jít pouštět draka. Rozveselit se. Něco tvořím, spřáteluji se s tou holkou, kterou jsem a která je pro mě naprosto nová. Neznám ji a zaráží mě každá reakce, na kterou nejsem zvyklá. Reaguji jinak, klidněji. Prostě *co nás nezabije, to nás posílí. Hnusná pravda.
Tak tedy všechno nejlepší ty statečná holko! Novej začátek, nový krůčky v životě, terapie, čerpání z tý síly, o který jsem nevěděla, že ji mám. Super lidi kolem mě. Svítí sluníčko, hraje mi Taylorka. Možná nakonec cítím trochu toho štěstí, poletuje si tu kolem mě, víří jako prach ve vzduchu, je tady. Na dosah. Ještě nelze uchopit, ale je tu. Už se objevuje, tu a tam.
Možná pomalu vychází slunce, moje soukromý slunce a prozáří mi dny. Je na čase.
Mám tě ráda!
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 35
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 81
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 69
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 61
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2227
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1143
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 853
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1084
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1258
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
Příště to vytečkuju.
Nemas zac, jee tak mi tu jeste nikdo neřekl 
To je roztomily, Lanus 
Všechno chce svůj čas, nic neuspěcháš. 
Na deníček se těším!
Ta blokace v mobilu nemá na whats up vliv no 
a věřím, že to šampáňo pod olivovníkem jednou bude! Minimalně to dětský 