Narozeniny
- O životě
- Štofik
- 27.09.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...o neuchopitelnosti štěstí
Tohohle dnes jsem se děsila, úplně stejně jako se děsím Vánoc. Mám narozky a je mi pěkně mizerně. Nevím, co chci dělat víc, jestli zůstat zahrabaná s hlavou pod peřinou a dělat, že dnešní den neexistuje, nebo to prostě brát, jak to je, a vyrazit si ven a snažit se být co nejvíc v klidu. Ještě zvažuju možnost nafutrovat se Rivoušem, hodit se do té free vlny a neřešit. No ještě mám spoustu času si to promyslet.
Všem jsem zakázala mi přát, nemám co slavit, ani proč se tvářit vesele. Stárnu, co je na tom super? Nic. Navíc první narozky po 12 letech bez něj. Jo byl to koot, hazl, ubožák, kreén a zrádce a jen mnou manipuloval a nikdy neměl v plánu dodržet žádnej slib, co vypustil z huby, ale stejně je to pořad bolavý. Hlava to má srovnaný, srdce ani moc ne. Kéž by šlo srdce na chvíli odpojit. Já vlastně ani nevím, jestli ho miluju, spíš ne, jen je tam stesk po tom dobrým. Po vztahu jako takovým. Po tom, co to pro mě představovalo. I když to stálo za prd, byly tam křivdy, který se mi nikdy nepodařily překonat, znamenal pro mě lepší a pohodlnější život. Jistotu. To byl asi důvod, proč jsem neposlouchala ten hlásek v sobě, kterej jsem roky a roky ignorovala a umlčovala. Hlásek, kterej mi říkal to, co už jsem věděla. Že to není ONO. Že s ním nemám bejt. Že to je špatně. A já tomu hlásku zas a znova zacpávala pusu, nakecávala jsem si, jak každej dělá chyby a že musíme odpouštět a bla bla sraky. Dokonce jsem to řešila v terapii, snažila jsem se to „zpracovat“.
Všechno to snažení bylo k ho*nu, lidi. Šla jsem jen sama proti sobě. Jako když rozlijete čaj a snažíte se to setřít jen na sucho papírovou utěrkou, stejně to nakonec musíte vzít mokrým hadrem, aby to nelepilo. Stejně tak náš podělanej super vztah nutně potřeboval čistej řez. A ten nastal. Žít sama je kupodivu snadný, dýchá se mi líp. Nacházím sama sebe, objevuju svoji skrytou sílu, učím se žít.
STŘIH… o 2 hodiny později
Během mýho vypisování se přišla nečekaně teta, mi popřát. Brečela jsem, ale dojetím a rozbrečela jsem i ji. Mám ji ráda, stejně i mamku a všechny lidi, co jsou se mnou online. Jsou to vlastně kamarádi. Děkuju, že vás mám! Kami, Upi, Marci, Dáji, Sonny, Moli, citlivá duše, Přemku, Marečku! Nevíte, kolik jste toho pro mě udělali!
STŘIH…o 20 minut později
Napsal mi ex: „Všechno nejlepší“
Totál jsem se složila, klepu se jak ratlík, zimnice, je mi na blití. Na Rivotril přece jen dojde, tentokrát si ho kapu bez výčitek. Čekám v křeči, až zabere. Proč mi píše? Z nostalgie? Myslí na mě? Proč? Nechci s ním nic mít, není dobrý být s ním v kontaktu a žádala jsem ho, ať mě nekontaktuje! Mažu zprávu, neodpovídám.
Zasanej život! Myslíte si, jak je to pryč, a pak vás to stejně sejme, jako by to bylo čerstvý. Ale já jsem silnější, cítím to v kostech. Jdu si po své cestě, přežívám a někdy i žiju. Raduju se, mám v plánu jít pouštět draka. Rozveselit se. Něco tvořím, spřáteluji se s tou holkou, kterou jsem a která je pro mě naprosto nová. Neznám ji a zaráží mě každá reakce, na kterou nejsem zvyklá. Reaguji jinak, klidněji. Prostě *co nás nezabije, to nás posílí. Hnusná pravda.
Tak tedy všechno nejlepší ty statečná holko! Novej začátek, nový krůčky v životě, terapie, čerpání z tý síly, o který jsem nevěděla, že ji mám. Super lidi kolem mě. Svítí sluníčko, hraje mi Taylorka. Možná nakonec cítím trochu toho štěstí, poletuje si tu kolem mě, víří jako prach ve vzduchu, je tady. Na dosah. Ještě nelze uchopit, ale je tu. Už se objevuje, tu a tam.
Možná pomalu vychází slunce, moje soukromý slunce a prozáří mi dny. Je na čase.
Mám tě ráda!
Přečtěte si také
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 2179
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 2151
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 3901
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 1761
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 11790
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...
Tchýně mi doporučila zamrazit vajíčka. Mám už dvě děti a další neplánujeme
- Anonymní
- 07.09.26
- 5087
Mám mou tchýni celkem ráda, je pravda, že nějaké životní situace nebyly nejlehčí, ale všechno jsme ustály a teď jsem ráda, že je z ní skvělá hlídací babička. Když za mnou nedávno přišla s...
Syna neposadili ve škole vedle kamaráda. Jeho matka si to prý výslovně nepřála
- Anonymní
- 07.09.26
- 10068
Syn se těšil, že bude ve škole sedět se svým nejlepším kamarádem. Místo toho ho učitelka posadila na druhý konec třídy. Později mi přiznal, že si to přála kamarádova maminka. Můj syn má na její...
Kamarádka mi hlídala děti. Pak sepsala všechno, co podle ní dělám špatně
- Anonymní
- 07.09.26
- 7337
Kamarádka mi na víkend pohlídala děti a já jí za to byla opravdu vděčná. Po návratu mi ale poslala dlouhý seznam chyb, kterých se prý ve výchově dopouštím. Možná má v něčem pravdu. Přesto nevím,...
Dcera dostala horečku a zůstala doma. Pak po ní škola chtěla potvrzení od lékaře
- Anonymní
- 07.09.26
- 4295
Dcera jednoho rána přišla s tím, že jí není dobře. Naměřila si horečku a bylo jasné, že do školy nepůjde. Je už plnoletá, takže si absenci omluvila sama. Já jsem to dál neřešila. Byla nemocná,...
Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend
- Anonymní
- 07.09.26
- 32732
Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s...