Nový začátek malé princezny
- O životě
- Ketris
- 04.03.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nově vzniklý život je vždy začátek něčeho velkého.
Pokračování z mého života…
Už několikrát jsem zde psala deníček. Otěhotněla jsem v 18 letech, když jsem napsala první deníček, pod kterým další maminky komentovaly, že mám růžové brýle, jsem naivní a nevím co mě čeká. Jenže Izabelce bude za 2 týdny rok a mé růžové brýle neopadly. I když si asi většina myslela, že to nezvládnu, což nechápu, před xx lety, bylo také normální rodit v 18 letech a musely to všechny ženy zvládnout, jinak by tu spousta z nás ani nebyla. ![]()
To že je malá uvnitř mě, jsem poznala hned druhý den. Ano, zní to šíleně, nedává to smysl. Ale to co jsem cítila, to nejde popsat, mám strašně silnou intuici a vždy vím, co se děje.
Zrodil se ve mě nový život, nikdy jsem ani nepochybovala, že bych něco nezvládla. Vím, že jsem dobrá máma a pro svou dceru ta nejlepší. Ona mi dala nový start do života, ukázala mi, že i s takovým malým stvořením jde život žít o dost lépe, než kdybych měla být sama. Má dcera je pro mě velkou motivací, velkým příjmem energie a lásky… Je to malý magnet a vím, že jsme propojeny do konce života.
Bylo to opravdu velké - velký posun, už od chvíle, kdy jsem se o ni po porodu začala starat. Hned jsem věděla co a jak, jen jsem se uvnitř bála, ať jí nějak neublížím - takový malý prcek, který je závislý jen na mě a já nesmím udělat nějakou chybu. Kojení pro mě v tu chvíli byl velký dar. Mlíčko jsem měla hned 2. den po porodu, měla jsem ho tolik, že ani malá nestačila sát.
Bylo tak kouzelné se na ni při kojení dívat, jak ze mě tahá mlíčko, který je pro ní hlavním zdrojem potravy.
Žena je silný člověk a dokáže vše, máme to už v sobě prostě dané. ♥
Hned, co týdny utekly a malé byl 1. měsíc, začaly jsme se poznávat víc a víc. Všechny ty okamžiky, které jsme trávily spolu jsou nenahraditelné. Týdny letí a letí, ani nevím jak je to vůbec možné, že za 2 týdny má moje malé nebojácné miminko už rok. Vždyť minulý rok v tomto čase jsem chodila ještě na kontroly v těhotenství a teď už z ní mám velkou holku. Připadá mi to, že jsem na chvíli usla a ona za tu dobu stihla tak blesku rychle vyrůst.
První zoubek se jí vyklubal až v 8 měsících, plešatá je skoro do teď, ale co je nejvíc - má 5 cm znaménko na lýtku, takový flíček jako malý dalmatin. ♥
Za ten skoro rok se naučila tolik věcí a každý den se díky ní učím nové věci i já sama. Řídím se pravidlem - čti své miminko, né knihy. Což mohu plně potvrdit.
Mně je nyní 20 let, vše zvládám dá se říct s přehledem. Samozřejmě, ne každý den je takový, jaký bych chtěla, jenže to k tomu patří. Spousta lidí mě odsuzovala jak to nezvládnu, dokonce i takové, které samy v 18 otěhotněly. Proto už těm, které tohle tvrdí, vždy popřeju to nejlepší a dál neřeším. Naštěstí nejsem citlivka a neřídím se tím, co si o mě kdo myslí. Myslet si každý může co chce. Tohle je můj život, moje volba, moje pocity, moje činy a hlavně moje dcera, ze které se snažím a vždy se budu snažit, vychovat slušeného člověka.
Nikdy jsem nepotřebovala rady a poučky, vždy konám tak, jak to cítím. Pro svou dceru dělám maximum, snažím se ať se má jen a jen dobře, protože to je to nejdůležitější. Mladé maminky by se neměly odsuzovat, pokud se starají o své dítě pečlivě, tak jsou úplně stejné jako každá normální matka. Každý začátek je těžký, ale hlavní je se z toho nepo… ![]()
Přečtěte si také
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 1639
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 1737
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 3089
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 1889
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 483
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 2220
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1559
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 3150
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1557
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 1077
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...