Plánovaný císař v Podolí
- Porod
- 18.05.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé dámy, zítra to bude 4 týdny, co jsem šťastnou matkou Elišky. CCa ve 32. týdnu jsem se dozvěděla, že je děťátko v bříšku hlavičkou nahoru a že pokud se neotočí, nejspíš půjde ven císařem. Nebyla jsem z toho zrovna nadšená, vybrala jsem si Podolí, ale tam mi řekli totéž KP znamená císaře, pokud tedy maminko nebudete trvat na přirozeném porodu.
Trvat jsem nechtěla, přemýšlela jsem a zvažovala pro a proti, cvičila kočičí hřbety na převrácení mimča, ale nakonec jsem se smířila s tím, že si termín porodu „vybereme“.
Naplánováno bylo na 21.4.2005, přesně termín porodu dle menstruace, hospitalizace den předem. Nemám ráda nemocnice a byla jsem tam v podstatě prvně takto déle, ale - lékaři i sestry jsou v Podolí super, je fakt, že to je kolos a potkáte jich už v prenatálce spoustu, ale všichni, s kterými jsem se setkala já, byli sympatičtí, většinou velmi mladí, vše se snažili vysvětlit znovu a znovu a vždy se ptali, jestli vím všechno, co potřebuji. U operace jsem mohla být s manželem a byla provedena pod částečnou anestezií (i to si můžete vybrat). Naše krásné a obrovské dítě (Eliška měla 4,23 kg, takže jsem fakt ráda, že jsem netrvala na přirozené cestě !) mi ukázali hned po vyndání z bříška a manžel se mohl zúčastnit osušení a vážení a zabalení atd. Navíc byl u mě, když mi nebylo zrovna nejlíp, protože kdo říká, že císař je pohoda, tak na něm asi nebyl. Netvrdím, že se to nedalo vydržet, ale rozhodně to není bezbolestný porod. Po operaci mě odvezli na JIP, holčičku na P1, v hlavě mi vířilo spousta informací o tom, jak by mi ji měli do cca 2 hod. přiložit atd. Nakonec ji přinesli až v 18 večer a Eliška se krásně přisála. Já jsem v té době byla v podstatě nehybná, takže bych se o ni stejně nemohla postarat, ale v tu chvíli mi bylo strašlivě líto, že tam se mnou není a hlavně že nevím, co se s ní vlastně děje. Chtěla jsem napsat - neděste se, že nebudete moci kojit, je to v pohodě, i když já jsem přikládala ELinku jen když mi ji přinesli a to i potom ještě dva dny na P1, protože po císaři děcko u sebe ještě nemáte, hodně ubrala na váze a tak ji přikrmovali, toho jsem se taky děsila, ale bylo to předpisové - mateřským mlékem a kádinkou nebo injekční stříkačkou, takže se nebojte lahviček a špatného návyku. Kojíme naprosto bez problémů a bez bolesti.
Domů jsme šly šestý den, hrozně natěšené a spokojené a s váhou 3,81 kg. Dneska má Eliška 5,05 kg, cpe se strašlivě a je moc hodná. Já mám nenápadnou jizvu velmi nízko pod bříškem a kromě prvního týdne, kdy bolí každý pohyb přes bříško (takže i smích, vstávání z postele, kalhoty z pevnější látky,..) bylo všechno super.
Moc děkuji paní doktorce Števíkové i všem sestřičkám na JIP a P1, Podolí je kolos a fabrika na děti, určitě tam budete čekat v prenatálce a na monitoru a na dalších vyšetřeních, ale jsou tam profíci a zároveň milí lidé.
Přečtěte si také
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 3092
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 2422
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 1564
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 761
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za to jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 4158
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 2679
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 2316
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 906
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 3158
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 6228
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...