Předlouhé snažení 2

Dobrý den, před dvěmi týdny jsem vám napsala článek s názvem Předlouhé snažení, kde jsem vám vylíčila moji dlouhou cestu k těhotenství. Na konci byl těhotenský test s dvěma proužky. A nyní bych vám chtěla napsat dokončení tohoto příběhu.

Pocit štěstí, který jsem po provedení testu měla, trval bohužel pouze pět dní. Šestý den odpoledne jsem zjistila, že trochu krvácím. Byl to spíš tmavý krvavý výtok. Propadla jsem panice a volala mému lékaři v IVF centru na krizový mobil, co mám dělat. Uklidnil mě, že se to může stát, když se tvoří nějaké žilní propojení, tak může trochu krve uniknout. Poslal mě do lékárny pro Ascorutin a doporučil klid. Moc klidu jsem neměla už jen z toho důvodu, že jsem musela chodit do práce. Ale po příchodu domů jsem se nažila polehávat a nedřít se.

Dnes nastal den kontroly u lékaře. Celou noc jsem nespala, celé dopoledne by se ve mě krve nedořezal. Je fakt, že jsem se celých těch čtrnáct dní hrozně pozorovala. Ranní nevolnosti jsem tedy rozhodně neměla, ale odpoledne to stálo za to. Byly to také návaly nevolnosti, ale přičítala jsem to jenom tomu, že se moc sleduju. Jinak žádné jiné problémy - prsa mě přestala bolet, pleť se mi nezhoršila. Už jenom proto jsem měla pocit, že těhotná vůbec nejsem. Se sevřeným žaludnem jsem se panu doktorovi položila na lehátko k ultrazvuku. Ve chvíli, kdy vyřkl: jednočetná gravidita, jsem se rozsvítila jako vánoční stromeček. Dnes jsem 6+6 a vše je v naprostém pořádku. Srdíčko bije. V okamžiku, kdy mi pan doktor oznámil, že mám jednočetné těhotenství, jsem byla prvotně zklamaná, protože mi bylo líto druhého embria a taky už jsem za těch čtrnáct dní byla s dvojčaty smířená, ale postupem času jsem vlastně šťastná, že jedno miminko bude přeci jenom méně riskantní.

Během čtrnácti dnů se mám nahlásit u své lékařky - už se nemůžu dočkat, až se půjdu pochlubit. No a taky bych se ráda už svěřila rodině a kamarádům, že budeme doma tři. I když ještě ve mě dloube červíček, že bych to mohla zakřiknout, přeci jenom mi schází ještě pět týdnů, které mohou hodně znamenat, ale s tou výbavou léků co jsem dostala, by se miminko udržet snad muselo povinně.

Dnes to bylo poprvé v životě, kdy jsem od lékaře odcházela s úsměvem, dokonce i se slzami štěstí v očích. Přála bych všem snažilkám, aby si tento okamžik co nejdříve prožili.

A hlavně holky - neztrácejte naději.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (5. díl)

Život na vedlejší koleji (5. díl)
  • Anonymní
  • 11.05.26
  • 286

V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
25182
6.9.07 19:48

Přeji Ti moc štěstíčka během celého těhotenství a nakonci zdravé miminko.
Nervy s námi dělají někdy divy. Tak radím, moc se nesleduj, i když ono to asi moc nejde.  

Tak hodně štěstííííí

  • načítám...
  • Zmínit
1685
7.9.07 00:00

Držíme s Jájou pěstičky a přejeme krásné, hodné a chytré miminko!!!

  • načítám...
  • Zmínit