Bratr by mým dětem nejradši "pár vlepil". Já ale vychovávám s respektem
- Rodičovství
- Anonymní
- 29.08.25
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy se cítím, jako by lidi kolem mě nechápali, jak vychováváme naše dítě. Manžel a já máme svůj vlastní pohled na to, co je pro něj nejlepší – a ten se liší od pohledu zbytku rodiny. Není to žádná anarchie, ani volnost bez hranic. Jen víme, že tradiční způsoby, které fungují u „standardních“ dětí, u nás selhávají. A čím víc by se na naše dítě tlačilo, tím víc by se vzpíralo a stresovalo.
Naše dítě není „typické“ – je temperamentní, energické a často neposedné. Pro rodinu to může vypadat chaoticky, ale my víme, že větší přísnost nebo tlak by spíš škodily. Každý den je to boj a běh na dlouhou trať, kdy hledáme hranice, které fungují – hranice realistické, flexibilní a přizpůsobené jeho osobnosti.
Respektující výchova pro nás znamená najít rovnováhu: dávat hranice, ale nevyvolávat odpor, respektovat dítě a jeho potřeby a zároveň respektovat rodiče a okolí, kteří mají jiné názory.
Situaci komplikují i blízcí příbuzní – zejména můj bratr. Tváří se na mou respektující výchovu hodně přezíravě a občas utrousí, že děti zbytečně rozmazlujeme a měli bychom jim několik vlepit. Bolí mě to, mám chuť se obhajovat. Já vím, že postupujeme správně.
Celý proces je běh na dlouhou trať. Někdy se daří, někdy je den plný frustrace a chaosu. Ale respektující přístup znamená především trpělivost, empatii a schopnost přizpůsobit hranice reálným možnostem dítěte i rodičů. A někdy je nejlepším řešením jednoduše akceptovat, že každý rodič a každé dítě mají vlastní tempo – a že okolí může mít názor, aniž by muselo ovlivňovat naše rozhodnutí.
Přečtěte si také
Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
- SOVIČKA93
- 29.06.26
- 620
Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...
Tíha mlčenlivého svědka: Když přítelkyně neví, co vy víte
- Anonymní
- 29.06.26
- 1455
Sedím u kávy a z okna kavárny pozoruji proud lidí na plzeňském náměstí. Šálek je už dávno studený, ale já ho stále svírám v dlaních, jako by mi mohl dát nějakou odpověď. V hlavě mi neustále běží ta...
„Jsi si jistá, že si chceš dát druhý zákusek?“ Manželova poznámka mě rozbrečela
- Anonymní
- 29.06.26
- 1371
Vím, že to byla jen jedna věta. Jenže někdy stačí pár slov od člověka, kterého milujete, a najednou se na sebe začnete dívat úplně jinýma očima.
Snažila jsem se zapůsobit na tchyni. Skončila jsem na pohotovosti
- Anonymní
- 29.06.26
- 1258
S tchyní jsme nikdy neměly vyloženě špatný vztah, ale měla jsem pocit, že si o mně pořád myslí své. Když nás pozvala na rodinný oběd, rozhodla jsem se, že jí konečně ukážu, že nejsem neschopná...
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 5367
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 2270
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 4514
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 1987
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 1458
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 4639
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
