Růžičkovic patálie
- Pro zábavu
- porcellinas
- 06.03.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje těhotenský starosti aneb takovej běžnej den v kostce. :D Vážně mě dojímají články s texty o těhotěnství typu: Odpočívejte co nejvíc, práce vám neuteče, nebo ji za vás někdo udělá. Je důležité v noci spát a neponocovat a klidně i přes den si pohodlně lehněte a dejte nohy nahoru.
Dneska je to přesně 5 dní, co mě „zabila“ chřipajzna. Nikdy mě to tak nezmohlo jako teď. (Mám 14 dní do termínu.) Tak jsem si do dneška dovolila ležet, spát, mít nohy nahoře a cucat hektolitry čaje s citronem.
Podotýkám, že jsem si dovolila moc. Nechápu, jak dva dospělý lidi - z toho jeden těžce nemocnej a pes dokážou za 5 dní udělat v bytě 2+kk takovej bordel, až se mi chce brečet dneska. Už nikdy si nedovolim žádnou rýmičku, kašlíček a kurýrování v posteli. Žádný smrtelný nemoci. A už vůbec si nedovolím bejt ještě někdy těhotná.
Teď s tím melounem a všema těma „super bonusama“, co těhotenství přináší, mi úklid celého bytu netrvá 2 hodiny, ale 2 dny. Moje drahá polovička chodí do práce a já se válím doma, takže nevidí důvod, proč by mi měl pomáhat. Vůbec na mě nebere ohledy. Takže zítra si asi pověsím obrazy, přivrtám fochy do přebalováku, odsekám od zdi plovoučku, aby se nekroutila. Přibiju kolem dokola lišty, přišroubuju prahy u dveří… No, prostě - hlavně, že já už 5 dní nic nedělám, nebo bych nedej bože neuvařila.
Následující den probíhal následovně:
První, co jsem ráno viděla, když jsem otevřela oči, byl můj drahý se zoufalým pohledem, soplem u nosu a ukazující beze slov na krk. Jasně! Je to tady! Zmohla ho ta krutá pánská smrtelná nemoc - CHŘIPČIČKA! Prej je to angína, že to pozná, protože ji měl před rokem!
(Moc dobře si pamatuju jak tenkrát vypadal a nedá se to srovnávat.) Spokojeně se odvalí do koupelny s pomerančem v ruce a ječí: „Pomoc, pomoooooc, pomoooc…“ Tak dlouho, dokud se nezvednu z postele a nejdu za ním.
Hodin na něj rozespale nas**ný pohled se slovy, co zase chce. Jenže on to zase zabije roztomilým kukučem a poprosí mě, jestli bych vyhodila ty šlupky od pomeranče a uvařila mu zázvorovej čaj s citronem. Já tedy poslušně vezmu šlupky, jdu strouhat zázvor a vymačkat citron.
Můj drahý mezitím vyleze z vany, je najednou plnej elánu a čaje se ani nedotkl. (Ještě teď stojí hrneček na konferenčním stolku v obejváku. To si vypije, až přijde z práce, když jsem kvůli tomu musela vylézt z postele.)
Následoval hodinovej boj o to, aby se oblíkl, jeli jsme do obchodu pro něco k jídlu a při té příležitosti vzali psa někam vyvenčit mimo obec, protože já s ním už moc daleko nedojdu. Koukám na psa, jak valí oči z ďulků a je mi víc než jasný, že ještě chvilku a stane se něco velmi nepěknýho.
Při odchodu začne na psa rozjíždět svoje hodinový výchovný manévry a při povelu „sedni a čekej“ se stalo přesně to, co sem čekala. FUJ! Naštěstí si to vychovávání rychle odpustil, takže to pes nestihl dokončit a oba urychleně utíkali ven. Ten dvounohej brblal něco o tom, že toho psa nesnáší a vrátí ho do útulku. Načež jsem oponovala tím, že by se taky mohlo stát, že do útulku nevrátím psa, ale jeho.
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 1296
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 675
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 2370
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 607
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 464
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2322
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 1148
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 3238
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 856
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 720
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...