Skorodvojčata domácí
- Rodičovství
- Barushe
- 22.05.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Děti o 17,5 měsíce šílenství? Ne, já mám doma zlatíčka! Stíhám vše, i Emimino :D Pár útržků z našich prvních týdnů.
- 1
- 4
- 13
•Sofi poprvé viděla brášku druhý den po porodu. Byla unešená ze živé panenky a neustále na něm ukazovala, kde má oči, nos a pusu (do očiček chtěla dloubat 
) Po chvíli ji mimino omrzelo a našla si jinou zábavu: dělala blbosti v miniaturní železný postýlce. A maminka? Ta ji byla naprosto ukradená - dělala, jako kdybych tam nebyla.
•Doma se ségra chodí dívat na brášku do postýlky, naštěstí nežárlí. Rozdělí se o svoje hračky, které mu nosí a je rozčilená, že je nevezme do ručičky. Neustále ho pusinkuje, hladí a chce ho chovat. Ta sourozenecká láska je tak krásná!
•Když Štěpánek ležel v lehátku, Sofi přišla a začala vymýšlet, jak ho z toho lehátka dostat. Ukázala na něj, zahlásila: „á papa“ a ukázala na moje prso. Bylo to tak roztomilý, že jsem ji prostě „musela“ vyhovět… a cestu k lehátku měla volnou
•Slyším řev z ložnice, Sofinka taky. Řekne: „bébé“ a už za ním peláší a chce ho utišit.
•Po pár dnech doma se odvážně vydávám sama nakoupit. Beru dvojkočár, jinak by Sofi skončila pod autem nebo bychom se z nákupu vrátili někdy o půlnoci. Úspěšně zdolána kilometrová cesta k našemu vesnickému „velkoobchodu“. Štěpa otevře jedno oko, druhý… a řev… Ve zmatku něco naházím do košíku a hurá ke kase. Všichni hledají řvoucí dítě, až po chvíli jim dojde, že mám v kočáru děti dvě. Prodavačky nás zdrží opěvnými ódy na naše vozidlo, po chvíli vítězoslavně opouštím obchod za doprovodu Štěpiho řevu. Splavená až na zadku dorazím domů, mladej si plíce trénoval celou cestu.
•Jedu s dětmi z nákupu z Lidlu, naštvaná, že na nás opět z dětských věcí nic nezbylo. Štěpa spustí příšerný řev. Sofinka na něj kouká z autosedačky, mává na něj se slovy „pápá“ (=jedeme ven/domů) a je zoufalá z jeho křiku.
•Malý opět v lehátku a ségra mu rve dudlíka do pusy, protože řve jak tur. Po desátém vyplivnutí dudla, začíná zoufale houpat s lehátkem. Nepomáhá ani to, ve stresu houpe, hladí, pusinkuje, chudák neví, co má dělat .
•Štěpánek si klidně spinká na gauči, milá sestřička k němu přijde a začne ho se šibalským úsměvem lechtat prstíčkem po tváři. Samozřejmě, že docílila, čeho chtěla, je vzhůru.
•Objevujeme krásy přírody přímo u nás doma: Jednoho konečně krásného jarního rána Sofinka radostně zvolá: „Jéééé, jééé, tady, tady“ a vrhá se líbat podlahu. S hrůzou zjišťuji, že máme doma mravence, mraky mravenců.
•Asi jsme to doma měli moc fádní, Sofinka se rozhodla nakreslit svoje veledílo na stěnu. Štěpánek nezůstal pozadu, ten ohodil na žluto zeď u přebalováku.
•Během pár dní, kdy jsem po večerech smolila deníček, jsme odvezli Sofinku do nemocnice se zápalem plic. Ten den se na ní Štěpánek poprvé nahlas zasmál. Je tu bez ní smutno a prázdno a já zjišťuji, že se bez ní nudím. Je na jipce a sama, bez nás. Zvládá to statečně, líp než my. Vidíme ji jenom z dálky, aby nás neviděla. Je totiž strašně hodná, nepláče, tak ji nechceme trápit. Je to čertík, chvíli v té postýlce neposedí, pořád něco vymýšlí. Neustále si hledá zábavu: lepí si piškoty na chodidla, hadičky od kapačky si omotává kolem nohou a misku s kompotem si vyklopila na hlavu Aspoň se sestřičky nenudí Je to naše šikulka, už se nám po ní moc stýská, i Štěpánek je víc uplakanej.
•Někdy se to tak sejde, že oba dva nemají svůj den a řvou a řvou. To mám chuť zabouchnout za sebou dveře a utíkat hooooodně daleko. Ale ten klid, když oba zároveň spí, je úžasný, Z toho mám vždycky takovou radost a říkám si, jak mám hodné děti.
Skorodvojčata jsou velmi obávaný druh, ale musím říct, že tak nebezpečný a zákeřný nejsou a k chovu mohu jenom vřele doporučit
Přečtěte si také
Kvůli babiččině úrazu jsem si poprvé položila otázku, které jsem se vyhýbala
- Anonymní
- 20.07.26
- 1917
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, kdo se o mě jednou postará. Bylo mi něco přes čtyřicet, měla jsem svou práci, svůj byt a svůj zaběhnutý život. Takové věci jsem odkládala na neurčito. Říkala...
Myslela jsem, že mám všechno pod kontrolou. Pak mi dcera položila jednu otázku
- Anonymní
- 20.07.26
- 2522
Kdyby se mě někdo před deseti lety zeptal, jak vypadá alkoholik, představila bych si chlapa na lavičce s krabicovým vínem. Rozhodně ne sebe.
U naší pediatričky jsou fronty na tři hodiny. Příště jedem na pohotovost
- Anonymní
- 20.07.26
- 1049
Po dvou týdnech léčení jsme jeli na kontrolu. Jenže návštěva pediatra se proměnila v tříhodinové čekání, a to mezi dalšími nemocnými dětí. Ještě ten večer se dceři vrátila horečka. Začínám...
Můj syn nemá problém čůrat kdekoliv na veřejnosti. Jsem z toho zoufalá
- Anonymní
- 20.07.26
- 896
Respektující výchova pro nás byla od začátku jasnou volbou. Jenže dnes řešíme problém, se kterým si nevím rady. Náš šestiletý syn považuje čůrání na veřejnosti za naprosto přirozené a vůbec...
Měl jsem chuť odejít. Nakonec jsem zjistil, že utíkám před něčím jiným
- Anonymní
- 20.07.26
- 1216
Když se nám narodilo druhé dítě, přestal jsem vědět, jaký je den v týdnu. Ráno budík, odvézt staršího do školky, práce, cestou domů nákup, večer koupání, pohádka, uspávání. O víkendu sekání trávy,...
Odjeli jsme na dovolenou bez dětí. Stejně jsme je po příjezdu hned řešili
- Anonymní
- 19.07.26
- 6478
Děti zůstaly u prarodičů a my konečně vyrazili na dovolenou sami. Jenže rodičovství si člověk stejně zabalí vždycky s sebou. Ukázalo se to hned po příjezdu.
Naše fena začala hárat. Dcerám jsem díky tomu vysvětlila menstruaci
- hepnarka
- 19.07.26
- 848
Když naše sedmiměsíční fenka zanechala doma první nahnědlé skvrnky, netušila jsem, co se děje. Nakonec se z nečekané situace stala příležitost otevřít s dcerami téma menstruace a mluvit o něm úplně...
„Váš syn se ke mně jako jediný netulí,“ absurdní požadavek učitelky mě šokoval
- Anonymní
- 19.07.26
- 1551
Prázdninový provoz v mateřských školách přináší nejrůznější situace. Třídy jsou poloprázdné, učitelky mají na děti více času, což by teoreticky mohl být benefit. Jenže v našem případě se to zvrtlo...
Manželka mě poslala na tantrickou masáž. Málem mě stála naše manželství
- Anonymní
- 19.07.26
- 3518
Když jsem dostal k čtyřicátým narozeninám poukaz na tantrickou masáž, myslel jsem si, že si ze mě manželka dělá legraci. O tantře jsem do té doby věděl jen to, že kolem ní koluje spousta...
Myslela jsem si, že mě přestal milovat. Nakonec za tím bylo něco úplně jiného
- Anonymní
- 19.07.26
- 1344
S Petrem jsme spolu sedmnáct let. Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že jednou budu přemýšlet, jestli má jinou, asi bych se mu vysmála. Ale jak se říká, člověk míní, život mění.
hodně sil, jen a jen samé radosti a Ať se Vám brzy Sofinka vrátí domů
To teprve zacina ta prava sranda 
preju pohodovy porod 
rvala a rvala, neverila nam, bala se, ze odejdeme 
A odnaucila se byt opatrna na Stepanka. Zacina chtit, aby si s ni hral. Dava mu na hlavu misky od cehokoliv, chce ho krmit rohlikem a vcera jsem mela smrt v ocich, kdyz jsem videla, ze na nem jezdi jako na konikovi 
ale nijak neprotestoval 
Ja si tak rikam, jak me moje mamka stale doporucuje mit deti co nejblize za sebou (sama se mnou otehotnela posledni den sestinedeli, takze jsme s brachou mene nez 11 mesicu 
)
…pěkné a úsměvné… na druhou stranu pro nás trojmatky záviděníhodné 