Šla jsem s pětiletým synem na odběr krve. Způsobil tam scénu a tohle jim řekl
- Zdraví
- Anonymní
- 28.01.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj malý chlapeček byl vždycky citlivější. Návštěvy u doktorů nesl špatně, u pediatričky se většinou rozbrečel už v čekárně. A tak jsem tak nějak tušila, že odběr krve bude horor. A taky že byl. Jenže ta ostuda byla ještě větší, než jsem čekala. Odcházela jsem zpocená, rudá, ale šťastná, že je to za námi.
Možná si řeknete, vždyť je to jen odběr krve. Ano, pro většinu lidí to v podstatě nic není. Ale i někteří dospělí s tím mají problém. Kamarádčin syn například i v patnácti letech omdlévá a musí si vždycky lehnout a dostat kus čokolády.
Lukášek se dlouho tvářil statečně. Na odběru krve jsme nebyli dlouho, možná si to už ani nepamatoval. Tak jsem byla ráda, že aspoň v čekárně byl klidný. Jenže pak jsme přišli na řadu a už to jelo. Šílený řev, nemohli jsme ho vůbec udržet ani uklidnit, křičel tak hlasitě, že ho museli slyšet na celém středisku.
Bylo to skutečně šílené. Už jsem to chtěla vzdát, ale sestřička mě přemluvila, že to zvládneme. Prý tady už nejde o útěchu, ale o rychlost. Ještě jedna sestra mi pomohla syna udržet, křičel opravdu příšerně, ještě teď mi to duní v hlavě. A na konci jim řekl, že už je nechce nikdy vidět. Tím to celé krásně završil.
Já už byla ráda, že je po všem. Když jsme vylezli ven, lidé na nás koukali jak na zjevení. Patrně se domnívali, že tam syna vraždí, nebo mu minimálně usekli prst.
Problém je, že výsledky z krve nedopadly ideálně a paní doktorka je chce v brzké době zopakovat. A já jsem z toho naprosto zoufalá. Budu ráda za každou radu, protože je mi jasné, že teď to bude ještě horší a řev začne už v čekárně.
Přečtěte si také
Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
- SOVIČKA93
- 29.06.26
- 683
Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...
Tíha mlčenlivého svědka: Když přítelkyně neví, co vy víte
- Anonymní
- 29.06.26
- 1612
Sedím u kávy a z okna kavárny pozoruji proud lidí na plzeňském náměstí. Šálek je už dávno studený, ale já ho stále svírám v dlaních, jako by mi mohl dát nějakou odpověď. V hlavě mi neustále běží ta...
„Jsi si jistá, že si chceš dát druhý zákusek?“ Manželova poznámka mě rozbrečela
- Anonymní
- 29.06.26
- 1507
Vím, že to byla jen jedna věta. Jenže někdy stačí pár slov od člověka, kterého milujete, a najednou se na sebe začnete dívat úplně jinýma očima.
Snažila jsem se zapůsobit na tchyni. Skončila jsem na pohotovosti
- Anonymní
- 29.06.26
- 1402
S tchyní jsme nikdy neměly vyloženě špatný vztah, ale měla jsem pocit, že si o mně pořád myslí své. Když nás pozvala na rodinný oběd, rozhodla jsem se, že jí konečně ukážu, že nejsem neschopná...
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 5473
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 2321
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 4615
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 2025
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 1492
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 4657
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Určitě se o tom s ním bav, co by mu pomohlo v té situaci, třeba nějaký plyšáček, puštěná hudba apod. A dobré by bylo, kdyby používali třeba takovou tu vibrující včeličku, případně nějakou mastičku k lokálnímu umrtvení. Zkrátka udělat mu to co nejpříjemnější.
A z těch pohledů v čekárně si vůbec nic nedělej, čas od času se tak „zpocení“ cítíme všichni