Spi, děťátko, spi
Deníček o tom, jak se jeden malý nespavec naučil spát a jak jsou jeho rodiče vyspaní a znovu usměvaví. Když jsme poprvé to naše sluníčko uviděli, věděli jsme, že pro něj uděláme všechno na světě. Kdo ale mohl tušit, že miminko bude chtít celé noci pařit!
První dva měsíce jsme noční vstávání k miminku zvládali na jedničku, tatínek v polospánku přebalil, maminka nakojila a zas se dvě hoďky spalo. Potom začala tříměsíční kolika a pláč, řev, brek, ale plní elánu jsme masírovali bříško, huškali, cvičili nožičkama, huškali, nahřívali bříško, zkoušeli různé kapičky, huškali, jezdili kočárem po dlažebních kostkách, nosili v klubíčku a uklidňovali se, že nejpozději ve čtvrtém měsíci to miminko přejde a my se konečně vyspíme.
A opravdu kolika polevila, ale spánku nepřibylo. Miminko si zvyklo na huškání a nošení a jinak než u prsa nebo v náručí nesnulo. Záda bolela, ale než ten křik, chovala jsem v náručí a rázným pochodovým krokem chodila sem a tam po chodbě, běda jak jsem zpomalila nebo si dokonce sedla! Roztomilé miminko se měnilo v tyrana, maminka v trosku. Když konečně usnul, padli jsme unavou do postele s vědomím, že máme hodinu a půl, než bude čas na kojení. Ještě musím podotknout, že přes den spal maximálně půl hodiny a v noci se po hodině budil. Kruhy pod očima se rozrostly, těžko v nich hledat prázdné škvíry. Život pyšných rodičů se smrskl na občasné tatínkovo vtipkování o babyboxu a maminčino nepřítomné hmmm.
Uběhlo půl roku. Tatínek chodil do práce v poblinkaném triku, neoholen a občas někde usnul. To se nedá vydržet! Tak maminka brouzdala po internetu a přečetla si, že půlroční miminko už má prospat noc! Alejak na to? Maminka volala tatínkovi do práce, že má plán, tatínek se těšil domů a při odpolední procházce s kočárkem se dlouho radili co a jak, až dospěli ke konečnému řešení – naučí miminko spinkat! A kojit se bude naposledy v deset a nejdřív ve tři. A hlavně se to musí podchytit a nenechat kluka přetáhnout! A nenecháme ho dlouho křičet, ale usínat bude v posteli!
Ten den se oba rodičové těšili na večer, vesele okoupali a nakrmili kluka. Plní očekávání ho položili do postele a zazpívali ukolébavku a čekali, že kluk usne. Ten se rozeřval, tatínek řekl, že by taky řval, kdyby nás slyšel zpívat. Zkusili jsme pohádku, kluk řval a mlátil ručičkama. Tatínek pochoval kluka, aby se uklidnil a neplakal a pak ho znovu položil, maminka ho objala (tatínek tvrdí znehybnila) a zpívala mu ukolébavku, pak mu šeptala do ucha, že ho mají s tatínkem moc rádi, ale že se jejich milovaný synáček musí naučit usínat bez prsa nebo huškání. Kluk ještě párkrát zkusil odporovat mocným křikem, ale když ho jen pochovali a položili, povzdechl a usnul. Za hodinku se malý probudil a dožadoval se kojení, ale máma s tátou otravovali s ukolébavkou, dudlem a hlazením po bříšku. S trochou škodolibosti musí miminko poznamenat, že ve dvě ráno Spi, děťátko, spi znělo trochu falešně. Po třech dnech upravil tatínek slova na Spi, hajzlíku, spi.
Ráno byli všichni vyčerpaní, ale rodiče se přesto na sebe usmívali a pochvalovali si, že vydrželi a nechali miminko přisát až ráno. Přes den maminka uspávala v posteli ukolébavkou a v objetí. Večer zase všichni tři lehli spolu, zpívala se ukolébavka a hladilo se po bříšku a bylo trochu křiku, ale míň než včera a další den dokonce nebylo potřeba chovat malého křiklouna a už se ani tolik nebudil a další den to bylo zase o kousek lepší a po týdnu miminko usnulo po ukolébavce a spalo až do čtyř. A přes den už spí taky líp. A tak jsme všichni vyspaní a spokojení.
Chtěla bych poděkovat za stránky www.kojeni.net, kde jsem načerpala informace nejen o tom, že půlroční miminko se nebudí v noci hlady, ale ze zvyku.
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8556
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1430
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 704
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2846
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1236
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3005
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1597
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3536
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 8255
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3474
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
gratuluju ke spánku… nejvíc mě pobavila tatínkova verze ukolébavky 
doufám, že nebude třeba, ale třeba si jednou napíšu o radu 
),že musí mít tmu, žádnou lampičku a jiná světýlka. 
Někdy je potřeba nepovolit, sama to znám 
zajtra má presne mesiac a dnes vnoci dokonca spala od deviatej (o 20:00 som dokojila, ničím neprikrmujeme) do pol šiestej do rána 
U druhého jsem to řešila…dříve pro mě neznámou Estevillovou metodou. Ale použila jsem na kluka prakticky to samé a malý v noci spával jak dudek. Teda kromě prořezávání zoubků a jiných pohrom 
Teď u toho třetího se zatím směji a říkám si, že bude hodná......ale kdo ví…třeba pak budu hledat na netu rady mladších ale zkušenějších s touto uspávací metodou 
Nejen k úspěchu s uspáváním, ale hlavně k tomu, jak jste bezva rodiče, kteří jsou při výchově skvělí parťáci. Věř, ještě se vám to bude hodit. Třeba v pubertě 