Spi, děťátko, spi
- Rodičovství
- iggy.piggy
- 02.08.12 načítám...
Deníček o tom, jak se jeden malý nespavec naučil spát a jak jsou jeho rodiče vyspaní a znovu usměvaví. Když jsme poprvé to naše sluníčko uviděli, věděli jsme, že pro něj uděláme všechno na světě. Kdo ale mohl tušit, že miminko bude chtít celé noci pařit!
První dva měsíce jsme noční vstávání k miminku zvládali na jedničku, tatínek v polospánku přebalil, maminka nakojila a zas se dvě hoďky spalo. Potom začala tříměsíční kolika a pláč, řev, brek, ale plní elánu jsme masírovali bříško, huškali, cvičili nožičkama, huškali, nahřívali bříško, zkoušeli různé kapičky, huškali, jezdili kočárem po dlažebních kostkách, nosili v klubíčku a uklidňovali se, že nejpozději ve čtvrtém měsíci to miminko přejde a my se konečně vyspíme.
A opravdu kolika polevila, ale spánku nepřibylo. Miminko si zvyklo na huškání a nošení a jinak než u prsa nebo v náručí nesnulo. Záda bolela, ale než ten křik, chovala jsem v náručí a rázným pochodovým krokem chodila sem a tam po chodbě, běda jak jsem zpomalila nebo si dokonce sedla! Roztomilé miminko se měnilo v tyrana, maminka v trosku. Když konečně usnul, padli jsme unavou do postele s vědomím, že máme hodinu a půl, než bude čas na kojení. Ještě musím podotknout, že přes den spal maximálně půl hodiny a v noci se po hodině budil. Kruhy pod očima se rozrostly, těžko v nich hledat prázdné škvíry. Život pyšných rodičů se smrskl na občasné tatínkovo vtipkování o babyboxu a maminčino nepřítomné hmmm.
Uběhlo půl roku. Tatínek chodil do práce v poblinkaném triku, neoholen a občas někde usnul. To se nedá vydržet! Tak maminka brouzdala po internetu a přečetla si, že půlroční miminko už má prospat noc! Alejak na to? Maminka volala tatínkovi do práce, že má plán, tatínek se těšil domů a při odpolední procházce s kočárkem se dlouho radili co a jak, až dospěli ke konečnému řešení – naučí miminko spinkat! A kojit se bude naposledy v deset a nejdřív ve tři. A hlavně se to musí podchytit a nenechat kluka přetáhnout! A nenecháme ho dlouho křičet, ale usínat bude v posteli!
Ten den se oba rodičové těšili na večer, vesele okoupali a nakrmili kluka. Plní očekávání ho položili do postele a zazpívali ukolébavku a čekali, že kluk usne. Ten se rozeřval, tatínek řekl, že by taky řval, kdyby nás slyšel zpívat. Zkusili jsme pohádku, kluk řval a mlátil ručičkama. Tatínek pochoval kluka, aby se uklidnil a neplakal a pak ho znovu položil, maminka ho objala (tatínek tvrdí znehybnila) a zpívala mu ukolébavku, pak mu šeptala do ucha, že ho mají s tatínkem moc rádi, ale že se jejich milovaný synáček musí naučit usínat bez prsa nebo huškání. Kluk ještě párkrát zkusil odporovat mocným křikem, ale když ho jen pochovali a položili, povzdechl a usnul. Za hodinku se malý probudil a dožadoval se kojení, ale máma s tátou otravovali s ukolébavkou, dudlem a hlazením po bříšku. S trochou škodolibosti musí miminko poznamenat, že ve dvě ráno Spi, děťátko, spi znělo trochu falešně. Po třech dnech upravil tatínek slova na Spi, hajzlíku, spi.
Ráno byli všichni vyčerpaní, ale rodiče se přesto na sebe usmívali a pochvalovali si, že vydrželi a nechali miminko přisát až ráno. Přes den maminka uspávala v posteli ukolébavkou a v objetí. Večer zase všichni tři lehli spolu, zpívala se ukolébavka a hladilo se po bříšku a bylo trochu křiku, ale míň než včera a další den dokonce nebylo potřeba chovat malého křiklouna a už se ani tolik nebudil a další den to bylo zase o kousek lepší a po týdnu miminko usnulo po ukolébavce a spalo až do čtyř. A přes den už spí taky líp. A tak jsme všichni vyspaní a spokojení.
Chtěla bych poděkovat za stránky www.kojeni.net, kde jsem načerpala informace nejen o tom, že půlroční miminko se nebudí v noci hlady, ale ze zvyku.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 448
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 435
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 503
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 305
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 311
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2664
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1770
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 923
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1791
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 628
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...