Syn bojovník III.
- Rodičovství
- Malike
- 20.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vzpomínám si na Lubíkovy první narozeniny, kdy ležel na zemi a tím to taky končilo. No dobře, uměl taky pást koníky a přetáčet se. Nějak jsem byla přesvědčená že o těch druhých bude chodit a vše bude pohodě a dožene ostatní vrstevníky. Kéž bych tenkrát věděla.
Za měsíc bude mít druhé narozeniny a už hezky stojí u nábytku a posouvá se. Člověk by si řekl, no to je jen krůček k tomu, aby chodil. Tak tady to je pro syna doslova skok.
Při poslední návštěvě lékařů, po návratu z lázní, zaznělo, že sice nohy má zpevněné, nicméně má slabší pánev a trup… takže to bude dlouho trvat, než začne chodit a až bude, tak špatně. A souvisí to i s faktem, že má pravostranný hemisyndrom, a tak vtáčí a vláčí levou nožičku. Pravá ručička je zase víc v pěstičce.
Hodně mi pomohla skupina maminek s dětmi, co mají podobně těžkou hypotonii, jako jí má syn. A vidím, že boj s hypotonii v takovémhle rozsahu je na několik let.
Další věc je mentální stránka, která byla do lázní v žalostném stavu.
Lázně, které jsme podstoupili v lednu, malého nakoply a začal víc chápat. Takže poté jsme měli další psychologické vyšetření, kde celková prognóza je, že je jeho vývojová stránka v myšlení, vnímání a chápání je ztráta o 50% - tudíž o rok, místy o půl roku. V řečové je největší - o 70%. Je na 6. měsíci. Kromě řeči, která se zasekla, se ale stále vyvíjí, a tak je stále naděje.
Díky lázním se zjistilo, že má i hypotonii obličeje, a proto tak výrazně slintá. Takže po návratu jsme začali chodit na logopedii. Taky nás čeká foniatr. A další lázně.
V tomhle špatným období bylo aspoň dobré to, že nám uznali příspěvek na péči, aniž bychom se museli odvolávat. Jen dobře, protože jsem mu musela koupit poměrně drahé botky, ze kterých mi vyroste cobydup, a jezdíme častěji do bazénu na posílení trupu a pánve. Protože se mi taky malej bortí v kočárku a jen tak z něj ještě nesleze, pokusíme si zažádat speciální. Snad nám to vyjde.
V létě jsme měli jet na kontrolní magnetickou rezonanci, ale protože pokroky nejsou dle očekávání, je to zbytečné. Poškození v mozku se asi tolik neopravuje a neuroložka ho nechce vystavovat narkoze. Taky očkování nám stopla. Za což jsem ráda, nechci malého zbytečně vystavovat čemukoliv, co by ho srazilo z vývoje.
Co se týče řeči, podle doktorů by mohl začít mluvit, až začne chodit. Takže uvidíme.
A já? Někdy mám pocit, že bych nejraději se zachumlala a vylezla, až bude větší a bez lékařů. Je to psychicky, finančně a osobně náročné. Milovala jsem tu možnost plánování, co budu dělat až… Dnes žiji ze dne na den, pro dítě. Jediné plánování je to, jestli zítra mám jít do dětského centra nebo ne.
Zdravotní stav mé maminky se taky horší a někdy je to tak hrozně frustrující. Z jedné stránky nemocný syn, dítě nejdražší, a maminka, která má bolesti. Navíc jsem hrozně přibrala. Vždycky ve stresu přibírám.
Někdy se strašně vnitřně dusím a nejraději bych utekla někam daleko, kde nejsou problémy. Ale vím, že bych neudělala ani metr bez té mojí malé prdelky.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2302
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1112
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 849
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 892
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1160
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6991
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 6791
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2128
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1331
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 718
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
