Štěstíčka - 56. díl
- Rodičovství
- Kačkač2
- 17.10.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky a miminka (batolátka), tak jsem se konečně dostala k napsání deníčku, celou sobotu se chystám, ale Klárka mi to nedovolila :). Přemýšlela jsem, co zvolit jako téma dnešního deníčku, a nic nového, co by se tu ještě neprobíralo, mě nenapadlo, tak budu asi plácat nesmysly a doufám, že mi to odpustíte.
Poslední dobou dost přemýšlím o vychovávání. Už o tom tady jednou psala Simunka. Do toho jednoho roku mi to připadlo tak nějak zbytečné nějak moc dítě vychovávat. Poslední dobou ale mám pocit, že z mého miminka se čím dál víc stává samostatná osobnost, a že si čím dál víc prosazuje svou. Někdy dost váhám jak se zachovat. Abych pravdu řekla, jsem dost svobodomyslný člověk a nějak moc se mi ?vychovávat? nechce. Je tisíc věcí, které bych mohla Kláře zakázat. Doma ji lákají hlavně věci, které se tzv. nesmí. Ale já na to opravdu nemám náturu, zakázat jí všechno. Takže zakazuji věci, při kterých by si mohla ublížit ? jako třeba nenechám ji hrát si s nožem
. Pak je ale řada věcí, které prostě neřeším. Mým kamarádkám někdy vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Nechám ji přeskládávat psí granule do misky s vodou (pak je prostě vyhodím, naleju novou vodu a nasypu nové granule), nechám ji jíst sušenky na koberci, nechám ji jíst v židličce samotnou ( tu bramborovou kaši pod židličkou potom prostě uklidím), nechám ji dupat v louži, nechám ji hrát si s telefonem (pak se rozloučím s kamarádkou, kterou Klárka vytočila a zavěsím ? zatím se jí to povedlo pouze jednou), nechám ji rozházet párátka, nechám ji strhávat potahy z křesel, atd. mohla bych pokračovat dlouho. Někdy si říkám, jestli je to moje pohodlnost, zakročit v dané chvíli. I když ono to zas tak pohodlné není. Potom totiž musím tu ?spoušť? uklidit.
Taky je někdy problém, když už musím zakázat, jak na to. Samozřejmě zkouším klasické ne ne ne a ty ty ty to se nesmí. Zabere to ovšem pouze někdy. Přestože nejsem zrovna zastáncem tělesných trestů, párkrát jsem zkusila jí dát na zadek (doslova párkrát). Poprvé u tchýně, mlátila jí umělohmotnou tyčkou do obrazovky. Ne ne ne nezabralo, tchýně koukala vyčítavě, tak jsem ji plácla přes zadek. Podívala se na mě vyčítavým výrazem, přišla ke mně, bouchla mě tou tyčkou a pak utíkala k televizi a opět bouchla do obrazovky. Toto se opakovalo dvakrát, pak jsem to ukončila tím, že jsem jí tu tyčku sebrala. Ale v podstatě jsem nevyhrála, protože mě neposlechla. Pak jsem plácnutí na zadek použila ještě jednou, a to když bouchla dítě kamarádky klackem po hlavě, po tom co jsem ji plácla bouchla mě, opět přes zadek, bouchla do psa, opět přes zadek, bouchla kamarádku, odtáhla jsem ji stranou a plácla ji ještě jednou. Začala se vztekat. Takže zatím, můj pocit z tělesných trestů ? výsledek žádný. Taky mi přijde zvláštní, jak to dítě pozná, že se jedná o trest, přestože ho to přes ty pleny vůbec nemůže bolet. Zatím se mi nejvíc osvědčilo trvat na svém jako kolovrátek. Např. chce vzít něco, co jí nechci dovolit, seberu jí to, položím na místo a řeknu ne to nesmíš ? a udělám to tolikrát, dokud ji to nepřestane bavit ? někdy je to dlouhý boj. Ale zabírá ? zatím. Co se týče vztekání, na to se snažím nereagovat. Aby věděla, že tímto způsobem ničeho nedosáhne. Ne vždy tuto zá:,–(u dodržuji, občas prostě nemám náladu, nebo automaticky splním, co chce a až následně si uvědomím, že to asi nebylo to pravé ořechové.
S manželem máme naštěstí více méně podobné názory, takže se aspoň nehádáme co je správné a co ne. Ono je asi nejlepší mezi tím ?vychováváním? a ?nevychováváním? za chovat zlatou střední cestu. Jsem si jistá, že asi udělám ve výchově spoustu chyb. Co se dá dělat, dokonalé dítě mít nebudu a ono nebude mít dokonalé rodiče. Ale děláme co můžeme, hlavně se jí snažíme ukazovat, že ji strašně moc milujeme. A doufám, že jednou, až vyroste, a až bude mít třeba vlastní děti, nás bude taky pořád milovat, a že třeba i pochopí, proč jsme to či ono dělali.
Takže už budu radši končit, než se do těch svých neuspořádaných myšlenek zapletu ještě víc.
Přeji vám všem nádhernou neděli a celý víkend, a posílám pohlazení mimískům ( i těm nenarozeným).
Kačkač
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 13149
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 1679
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 1818
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 1619
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1047
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 3175
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 4993
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3023
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 2186
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1909
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...