Štestíčka mají 11 týdnů
- Rodičovství
- martinav
- 08.12.03 načítám...
Ahoj holky, Tak se tentokráte zase hlásím já se svým statečným synem Matějem. Proč statečným? Náš chlapeček už je velký kluk a nepláče když před ním vyroste hrazdička, to jsem psala v příspěvku v minulém deníčku, ale zapomněla jsem dodat, že jsme museli hrazdičku poupravit. A to sundat ty chrastící ptáčky, kytičky a sluníčka a místo nich jsem tam pověsila decentně chrastící (je v tom jen rolnička) plyšovou rybičku (Petr tvrdí, že je to letadlo :)) a zvuky nevydávající barevné sametové pytlíčky. Matýsek do nich bez obav a lekání buší a tváří se děsně důležitě. Tedy rozhodně se u toho nesměje. Fotku Máti s touto hrazdickou jsem pridala do galerie. Směje se jen na takovýho plyšovýho barevnýho medvídka. A na nás, člověky lidské (Spejblův výraz) samozřejmě též tak :))
Pak se mu líbí ještě jedna věc a to takovéto plyšové chrastítko na ručku. To mu koupil tatínek, když zjistil, že má chlapeček kašel, tak aby ho rozveselil. Šel do hračkářství a ve frontě na kasu připravil si, chudák neznalý, 50 Kč. No musel přihodit ještě stovečku ![]()
Jak vám spinkají mimika přes den? U nás je to teď tak: 40 minut spánku a hodina bdění, docela pravidelně se to od probuzení po celkem prospané noci (nastává kolem 8. hodiny ranní) střídá. Někdy Máťa vydrží bdít i o něco víc, ale pak začne vydávat takový divný zvuky, tak šup s ním do postýlky, dudlíka (bez něj usne málokdy
) a spinká se.
Minulý týden u nás byl ve znamení nemocí, doufám, že ten další bude veselejší. Musela jsemzrušit naše první „plavání“, radši to nechám až na leden. Taky už víme, že odsávání rýmy je nepřítel č. 1, podávání sirupu proti kašli nepřítel č. 2 a lahvička s odstříkaným mlíkem nepřítel č. 3. I když s tou zkouškou pití z lahvičky jsem měla počkat. Pak jsem si to večer vyčítala, že jsme ho takhle na sklonku dne mučili, když dobře víme, že Matýsek bývá touhle dobou už takovej mrzutej. No ale když ten táta chodí domu tak pozdě. Nu, vyzkoušíme to ještě teď o víkendu v lepším čase…
Už jsem se smířila s tím, že po obchodech za dárkama letos chodit nebudu (i když jindy je to moje celkem oblíbená činnost), až se Matěj uzdraví, tak se mi s ním stejně nechce do míst, kde je vysoká koncentrace lidí. Zasedla jsem tedy k internetu a objednávala a objednávala. Takže příští týden čekám spoustu balíčků z pošty. Už se moc těšim na jejich vybalování a následné balení do vánočního papíru. To mě moc baví. Nejvíc se těším na hračky pro Matýska. Ty se mi na netu kupujou o hodně líp než v kameném obchodě, protože si pěkně vyberu sekci pro nejmenší nebo podobně a nemusím se probírat hračkama pro starší děti a už jen objednávám a objednávám. Akorát to rozhodování, co nakonec z koše vyhodim… Já tam vždycky naházím všechno co se mi líbí, ale pak vidím tu cifru k zaplacení a musím škrtat
. Vánoční „dárek“ očkování, který bylo plánovaný na 22.12. Matěj vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nedostane, ale to nám nikomu nijak nevadí ![]()
Dneska se chystam po dlouhé době jít si zaplavat, už se moc těšim. V lednu už budu chodit pravidelně i v týdnu, neb se Petr v práci stěhuje do míst, kde je hned vedle bazén, takže já za ním v době oběda zajedu, on vyfasuje miminko se kterým se místo obídku bude procházet a mamka si zaplave. Dobrý ne? Už jsme to takhle párkrát provedli v říjnu, ale pak se manželova práce dočasně přesunula do jiných míst. A fugovalo to. Taťka samo nebude o hladu, koupí si párek v rohlíku. Spíš dva. Se má ![]()
Tak holky, mějte se, piště a buďte všichni zdrávi
Martina a Matějíček
Přečtěte si také
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 67
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 116
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 105
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 175
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 166
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3873
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2868
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1434
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1474
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 999
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...