Štěstíčko má 49 týdnů
- Rodičovství
- Simunka
- 29.08.04 načítám...
Ahojte princátka a princezničky (malé i velké)!!!! Tak jsem tu opět já s novým deníčkem. Doufám že ho někdo nenapíše také a že nebudeme mít deníčky hned dva. Hi hi!!!!! Je tu nový týden a mě nezbývá než smutnit a smutnit. Jak ten čas letí!!!!!!!!!! Brzy už všechna naše štěstíčka oslaví jeden rok!!!!
Téměř celý jeden rok už nám dělají radost a způsobují starost. Kdysy jsem si hodně přála miminko, byla jsem mladá a vůbec jsem si neuvědomovala že mít dítě není jen radost, dělání blbinek, mazlení se, ale že je to hlavně moře práce, děsný strach a šíleně veliká zodpovědnost za život dalšího človíčka. Pro mě je to ale ta nejkrásnější práce na světě a s tou odpovědností, na to se raději snažím moc nemyslet. Musela bych se asi zbláznit. Nevím co je špatně a co dobře, občas nevím jak se zachovat. Ono každé to děťátko je úplně jiné a každé vyžaduje jiný přístup, a tak bohužel neexistuje návod jak vychovat zdravého, vyrovnaného a šťastného človíčka.
A ten strach!!!! Achjo!!!!!!!!!!!!
Ale dost smutnění, většině našich miminko-batolátek ještě není rok a já si na ten velký den ještě téměř dva měsíce počkám.
Tento týden nás čeká Tobiáškův ultrazvuk srdíčka. Přišla nám pozvánka, jdeme v pátek a já se toho táááák moc bojím. Jsem totiž velký plašan a pokaždé když jde někdo z lidiček které mám ráda na nějakou prohlídku, tak si představuji různé hrůzy. Držte nám palečky a já se na to budu snažit nemyslet.
Dnes, po tom co se manžel s dětmi vratil domů a nabaštili se, jsem vyrazila s dětmi ven já. Tobiášek chtěl jet na kole, on stále jen jezdí na kole a když chci jít někam kde jezdí hodně aut tak se tu s ním dohaduji protože on pěšky prostě chodit nechce.
Dnes je ale sobota a moc aut nejezdí a tak jsme vyrazili s kolem. Ještě nyní z toho mám husí kůžI, protože ten kluk se tak šíleně vyboural. Jel z kopce a nebrzdil. Já na něj volala a volala a on chytrák myslel že to dole ubrzdí, jenže, v té rychlosti najel na obrubník a do toho si zmáčkl přední brzdu a letěl takovým velikým obloukem i s tím kolem.
Já byla dost daleko od něj neviděla jsem co se mu stalo. Klečel tam na chodníku, zády ke mně a šíleně brečel.
Nedovedu ani napsat co jsem v té chvíli cítila. Byl to vztek že neposlouchá a šílený strach dohromady.
Otočil se ještě než jsem k němu došla a mě se trošku ulevilo, protože když letěl tak to vypadalo jak kdyby bradou bouchnul do chodníku, naštěstí tu hlavičku asi držel výš než se mi zdálo.
Celkově se mu nic nestalo. Má jen modřinu na koleně, měl chrániče a přilbu, ale nejraději bych ho nyní zabalila do nějaké ochrany celého.
Zato kolo to odneslo trošku víc. Má úplně odřená řidítka a byly dost nakřivo. Byli jsem kousek od mé mamky a tam mu je brácha srovnal. Sice je ta jedna strana celá nějaká pokroucená ale už se na tom dá zas jezdit.
No a co myslíte, brácha pošuk hned vytáhl takové své staré kolo a učil ho jak má na něm skákat.
Ti kluci jsou nepoučitelní!!!!!!
Tak vidíte, měla jsem v plánu napsat veselý deníček o naší dovolené a toto mi z toho vyšlo.
Ještě se ale musím pochlubit s naším Ká Ká. Je to asi jako všechna vaše zlatíčka můj miláček. Stále se usmívá a hrozně moc si vyhraje sám, až mě to občas mrzí. Roste a mění se i před očima.
Ještě nedávno jsme mu říkali Lolku, protože byl jako by mu z oka vypadl. Opravdu ta podoba! A nyní je to Ká Ká, což se hodí, protože jsem potřebovali vhodné jméno pro pátého Teletubbies.
Oni totiž děti když dříve koukali na Teletubbies tak celou rodinku pojmenovali, já jsem Po, manžel Dipsy, Kristýnka Laa-Laa, Tobiášek Tinky Winky a na Matyáška nějak žádný nezbyl. Takže od teď je Matyášek Kaa-Kaa. Ještě mu musíme vybrat barvičku, velikost a přizpůsobit písničku. Jooooooo, jsme kompletní!!!!!!!!
Holčinko-maminky a miminko-batolátka krásně si ten další týden spolu vychutnejte a buďte jen a jen šťastní.
Simunka + Matyášek10 měsíců
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 3790
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 2994
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 889
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 2334
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 2352
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1830
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 4325
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3464
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2610
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1530
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.