Štěstíčka mají 34 týdnů.
- Rodičovství
- Simunka
- 15.05.04 načítám...
Ahojte holky, Dohodla jsem se s Ed že deníček napíši já. Abych byla upřímná tak mi to dalo zabrat protože jak jsem přemýšlela a přemýšlela tak jsem nakonec vůbec nevěděla co psát. Takže: vítám vás v novém deníčku a přeji vám ať si tento týden se svými mrňousky krááááááásně užíváte.
Jak jistě již víte ve čtvrtek měl Tobiášek narozeniny a proto jsem mu ve středu pekla dort. Většinou dorty peču když děti nejsou doma nebo spí, jenže on pořád pokašlával tak jsem ho nedávala do školky a musela jsem upéci alespoň korpus ve středu dopoledne s ním.
Měl šílenou radost že mu peču dort stále pomáhal (mě do blázince) a když bylo upečeno tak neustále poskakoval okolo pekáče a jásal : Mám dort, mám dort.
Ač jsem mu tvrdila že toto ještě dort není, že ho budu dělat až večer až bude spinkat, aby to bylo překvapení, tak po mě stále chtěl svíčky, aby si je mohl do svého dortu zapíchat.
A když přišla Kristýnka ze školy tak ten pekáč hned popad a běžel se jí pochlubit se svým krásným dortem.
Kristýnka ho ale jako vždy zpražila větou, že toto žádný dort není že je to buchta. Chudáček, kdyby jste ho viděli. Koukal na ní a zas do pekáče a měl takový smutný výraz.
Jenže je to můj chytrouš a tak mu to v hlavince bliklo a zpražil zase na oplátku on jí tím, že to dort je ale že ho budu dodělávat celý den, celý večer a celou noc.
Achjo, někdy mám pocit že si ty děti myslí že jsem superman který nepotřebuje spát ani jíst.
Dort se nakonec povedl. Byla mašinka se čtyřmi vagónky a každý vagónek měl náklad z jiného druhu bonbónků.
Akorát celý dort měřil asi 60cm a dalo mi hodně práce najít něco na co by se, na tu chvilku co byl na stole, dal položit.
Oslava byla také super. Tobiášek jen zářil. Očička mu svítila a chudáček ani nevěděl co dříve. Jestli se vrhnout na dort, rozbalovat dárky, nebo si hrát s tím co již rozbalil a nebo sbírat a znova rozhazovat konfety, které jsme na něj sypali.
Nakonec ten den dort ani neochutnal jelikož, měl moc práce s tím sníst náklad jednotlivých vagónků.
Po oslavě jsem již dávno uklidila jen těch konfet se už nikdy nezbavíme. Zametli jsme je, 2× jsem vysála a stále se odněkud vynořují nové a nové.
Tento rok nás ještě čeká oslava Kristýnčiných desátých narozenin. A ta bude opravdu stát za to jelikož jsem jí slíbila že si může pozvat deset kamarádek. Už se mi z pomyšlení na to ježí hrůzou chlupy.
Ještě abych nezapomněla napsat o našem čtvrtečním ránu. Tobiášek se narodil v 6:25 a tak jsem vstávala abych mu přesně v tu dobu mohla pogratulovat a sdělit mu že je již velký kluk.
Docela sranda byla když poté odběhl k zrcadlu a vrátil se s udiveným výrazem jakto že je stále stejně veliký jako když mu byli čtyři roky.
V pátek nám dorazil ten kočárek a mohu říci že mile překvapil. Jezdí se s ním nádherně, je prostorný a dokonce se mi i líbí.
A nakonec si musím postěžovat na Matyáška.
Dosti mě totiž kouše. Ani ne tak u jídla jako u toho našeho začarovaného uspávání. Nevím již co si počít.
Usne opravdu jen u prsa nebo venku v kočárku. Zkoušeli jsem ho již uspávat v kočárku i doma ale nevím jak, prostě nás prokoukne, chviličku kouká a pak spustí šílený řev který jde zastavit jen pokud ho z kočárku vyndáme.
Proto bych chtěla moc moc moc poprosit maminky které miminka uspávaly stejným způsobem a mají podobné zkušenosti, o radu jak toto usínání odnaučit popřípadě kdy vám začali děti usínat normálně?
Tak holky pište, pište ať také vím co děláte.
Ještě jsem vám chtěla napsat že plánuji, stejně jako Ed, zavésti u nás den bez PC. Jelikož jsem tento týden nestíhala a jsem dokonale zničená tak si vyčlením den kdy budu ve volném čase jen spát, uklízet a tak.
Simunka + Matyášek
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 2115
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 2161
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1715
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1576
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3147
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2789
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 6087
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 881
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2931
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 2054
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...