Těhulky – leden 2011
Dnes jsem opětně dostala chuť napsat do tohoto deníčku pár řádků. Snad se společně zasmějeme, možná některé se v tomto článku poznáte a možná si některé vzpomenete na vaše starší dětičky, které vám běhají doma... :)
Dnes už od rána to byl vcelku hektický den, nevím proč, ale v noci moc spát nemůžu, furt se převracím ze strany na stranu, možná je to tím že mě čas tolik netlačí a že mě nečeká žádná práce. Ale jak se to vezme doma se člověk točit musí ať chce nebo ne ![]()
Jak už jsem psala v první části deníčku, mám doma malého raubíře Adámka, který opravdu dá dost zabrat, je dost hyperaktivní a když není po jeho dá zabrat tím, jak se vzteká (někdy si dokáže vynutit i zvracení, jen aby na sebe upozornil) a nebo jednoznačně neposlouchá. Dnes se probudil už před pátou ráno, a to jsme si s manželem už mysleli, že se zblázníme, měl snad za to, že už je poledne, co já vím ![]()
Ani nevím, jak jsme to překonali, jelikož mě manžel nechává déle prospat, v mému stavu počátečnímu těhotenství. Ale můžu říct, že Adámek pomalu zbořil byt
Sice se nad tím už teď usmívám, ale zlobil dneska řádně. Jak nejsem zastánce dostat pár ran na zadek tak dneska si jich pár vyfasoval, začal totiž chytat moresy ze školky, skvělé vyjadřování a odmlouvání.
Uvedu ještě slušné odseknutí, ptám se ho: „Adámku, s kým mluvíš?“ Malej na to: „s tebou ne?“ No, to mi dokáže hnout pěkně nervama. K tomu máme doma kocourka, exotického peršana, a toho dneska málem utýral, no to už na mě bylo moc a dostal pár na zadek a šel na trucovnu do pokojíčku. Teď v tuhle chvíli, co píšu tenhle zážitek, klidně sedí na koberci a staví si kostky. Že by klid před bouří? ![]()
Jindy musím říct, že je milionový. "Maminko, budeme se tulit, maminko mám tě rád, maminko já budu velký brácha, a vím že máš v bříšku miminko – dá mu i pusinku a pohladí. Pak jsem i já sama na sebe naštvaná, že jsem se nedokázala mírnit. Ale dá se to v takové situaci, kdy zlobí, vzteká se, zůstat s chladnou hlavou? Jaké s tím máte zkušenosti vy?
Tak jsem si dneska to svoje selhání obečela, popravdě bečím teď skoro nad vším a hlavně když si pročítám některé deníčky od vás, dnes jsem jich přečetla opravdu hodně. No jo, co se dá dělat, hormony, ale takhle brzy?
To se chci vidět v pokročilém stádiu těhotenství ![]()
Takže dnešní den byl sice stresovější, úplakanější ale i přesto prožitý naplno po boku mého muže a syna, kterého miluji nadevše a ráda vzpomínám nejen na den, kdy jsem si ho poprvé pochovala v náruči, jak se každým dnem zdokonaloval a jak se zdokonaluje i dnes, doufám, že vy jste měly dnes krásný den a užily si ho naplno.
Všem novopečeným, těhotným i stávajícím maminkám krásné pondělní ráno které bude ještě krásnější než to dnešní.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 215
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 173
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 325
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 142
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 108
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17635
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2368
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2567
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2284
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1519
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....