Úlevníček 4 - opět jednočárkový
Asi jsem to cítila v kostech. Měla jsem pocit, že si moc troufám, když chci páté zdravé dítě. Taky se mi zdálo o potratu, dost možná v té době, kdy se moje nadějné těhotenství skončilo. Ale už si nepamatuju kdy přesně to bylo. Myslela jsem, že se postačí šetřit, ale bylo to málo.
Od začátku jsem se bála amnia, jestli nebudu v tom malém procentu co přijdou o mimíse, jestli neobjeví velkou vadu a budu se muset rozhodovat, jestli se rozhodnu proti potratu a dítě bude vážně poškozené, jestli se rozhodnu pro potrat a dítě poškozené nebude… V pondělí jsem začala slabě krvácet a UTZ už jenom konstatoval, zamlklý potrat. Po konzultaci s dr. jsem až ráno jela do nemocnice. I tak nebyla noc doma dobrá, jen jsem měla čas si připravit věci. Ráno jsem sedla do jiného autobusu a obávala jsem se, že budu muset v nemocnici přežít ještě dvě noci. Naštěstí jsem poslechla svou dr. a jela jsem na lačno. Přijali mě sice před 9, ale vešla jsem se na konec operačního plánu a byla jsem poslední člověk, kterého ten den přijali mimo pořadí. Moje první narkóza do masky, poprvé na monitorech, bylo by to fajn pro zvědavku jako jsem já, kdyby to bylo za jiných okolností. Dopoledne jsem běhala po předoperačních vyšetřeních, přes poledne na sále a odpoledne na pooperačním pokoji. Později odpoledne jsem došla na svůj pokoj a o zbytek se postaraly dvě skvělé babči ve věku mé babičky. Povídali jsme si a povídali. A ráno mě pustili tak rychle, že jsem s tím ani nepočítala a víc jak hodinu jsem čekala na manžela v hale. Teď mám smutné šestinedělí. Jedinou útěchou je to, že moudrá příroda to stopla včas. Že jsem to nemusela zjistit až na amniu, až by se mimi hýbalo. Nějak se s tím srovnám, jako dlouhá řada jiných. Mám štěstí, že mám děti doma a moje štěstíčko Adélka je ještě pořád malá. S puberťáky by bylo hůř. Holky to nesly taky špatně, Zuzka měla o mě strach a brečela do telefonu. Martina zdravotnice to brala trochu víc rozumně. Co manžel? Nevím. Byl smutný, ale nemluvíme o tom.
Hloupě jsem to řekla rodině a pár přátelům. Teď když jsem jim musela napsat co se stalo, posílají mi mailíky plné účasti. Ale to mě rozrušuje. Taky jsem vzteklá, netrpělivá, nesnáším hluk, utrhuju se na děti a manžela, nevím co bude až se mě dotkne. Ráda bych, aby to odeznělo co nejrychleji. Jenže mám ještě stavy jako bych byla těhotná. Je mi trochu blbě a tak. Moje postava je ještě taky se znaky těhotenství. Jen oči jsou jiné. Prožila jsem krásných 6 týdnů, kdy jsem věděla, že jsem těhotná. I to je svým způsobem dar. Ale to prázdno na té fotce z ultrazvuku… najednou nic není. Dost divný pocit. Moc rychlá změna.
Vracím se ke své touze po mimískovi. Ještě je taková slaboučká, ještě jsem s tímhle malým. Ale už se dívám do kalendáře za půl roku a ráda bych, kdyby se povedlo přemluvit manžela a mít odvahu.
Držím palce všem těhulkám a omlouvám se, jestli jsem vás rozrušila. Tak nějak to do mé řady úlevníčků patří, to je taky život. Stefinka
Přečtěte si také
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 760
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 631
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 374
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 229
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 217
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 30681
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 19693
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 42382
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 19824
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 6146
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Ahoj Stefinko,
je to moc smutné, je mi to líto. Držím pěsti aby vše rychle přebolelo… Lucka