Dochází mi síly
- Snažení
- jaja84
- 05.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsem se rozhodla pro miminko, bylo mi teprve 23 let a už tehdy jsem věděla, že ho moc chci, ale ne, že to bude tak dlouhá cesta. Cítila jsem, že jsem na miminko připravená. I přítel neměl nic proti, tak jsem vysadila prášky a začalo snažení. Po půl roce mi ale přišlo divné, že pořád nic a přítelova sestřenice už mezitím porodila a mě to moc zraňovalo.
U doktorky mi bylo řečeno, že jsem v pořadku a nic se nedělo. Tak jsme se snažili další půl rok. A zase nic. Byla jsem moc smutná a přítel ratdi trávil volné chvilky v hospodě s kamarády, domlouvali si hory beze mně a já si uvědomovala, že by to nebylo to pravé, co bych chtěla, tak jsem se s ním rozešla a utápěla jsem se v depresích.
Tou dobou jsem pracovala za barem, tak jsem začala ponocovat a pít a seznámila se se s mým nynějším přítelem. Antikoncepci jsem nebrala, předtím nebylo proč, tak jsem si říkala, že by mi ani nevadilo, kdybych otěhotněla hned na začátku, ale neměla jsem menstruaci, asi z toho života, jaký jsem vedla. Tak jsem tomu dávala tři měsíce a šla k doktorce. Řekla mi, že nemám sliznici a dostala jsem Utrogestan. Myslela jsem si, že to po něm půjde hned, ale zase přišlo zklamání. Máme baráček se zahradou, neplatíme veliké peníze za bydlení, pořídili jsme si Jacka Russela, vše je tak, jak má být, tak se pořád ptám, proč zrovna já?
V prosinci 2010 jsem byla u doktorky a ta mi doporučila CAR. Ale já chci ješte počkat. Začala jsem si dělat grafy, které jsou opravdu zvláštní a pochybuji o ovulaci. Možná mě odsoudíte, ale já nechci, aby si ho přítel honil nad nějakou slečnou v časopise a z toho jsem pak měla dítě. Takže si mažu Oestrogel, začala jsem pít kontryhel a beru utroš a stále doufám. Ale už mi docházejí síly. Řekla jsem si, že si udělám ještě dva grafy a pak už ne!Nemám na to už sílu ![]()
Každý den zkoumám, jestli je ta teplota dobře a proč nestoupla a proč a proč a proč, a pořád dokola. Všem ,co jsou těhotné a nebo mají děti, to moc přeji, ale strašně jim to závidím. Já jsem ještě nepoznala, jaký je to pocit. Skoro každý den pročítam deníčky o těhotenství a porodech a brečím. Teď je mi 27 let a už vím, že tyhle Vánoce budou zase bez miminka a já budu strašně smutná. A nemyslet na to opravdu nejde
Vím, že je nás víc, které mame stejný problém a tak vám, co jste na tom hodně podobně, přeji, abyste na testu našly ty vytoužené dvě čárečky ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1601
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20647
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2880
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....