Dochází mi síly
- Snažení
- jaja84
- 05.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsem se rozhodla pro miminko, bylo mi teprve 23 let a už tehdy jsem věděla, že ho moc chci, ale ne, že to bude tak dlouhá cesta. Cítila jsem, že jsem na miminko připravená. I přítel neměl nic proti, tak jsem vysadila prášky a začalo snažení. Po půl roce mi ale přišlo divné, že pořád nic a přítelova sestřenice už mezitím porodila a mě to moc zraňovalo.
U doktorky mi bylo řečeno, že jsem v pořadku a nic se nedělo. Tak jsme se snažili další půl rok. A zase nic. Byla jsem moc smutná a přítel ratdi trávil volné chvilky v hospodě s kamarády, domlouvali si hory beze mně a já si uvědomovala, že by to nebylo to pravé, co bych chtěla, tak jsem se s ním rozešla a utápěla jsem se v depresích.
Tou dobou jsem pracovala za barem, tak jsem začala ponocovat a pít a seznámila se se s mým nynějším přítelem. Antikoncepci jsem nebrala, předtím nebylo proč, tak jsem si říkala, že by mi ani nevadilo, kdybych otěhotněla hned na začátku, ale neměla jsem menstruaci, asi z toho života, jaký jsem vedla. Tak jsem tomu dávala tři měsíce a šla k doktorce. Řekla mi, že nemám sliznici a dostala jsem Utrogestan. Myslela jsem si, že to po něm půjde hned, ale zase přišlo zklamání. Máme baráček se zahradou, neplatíme veliké peníze za bydlení, pořídili jsme si Jacka Russela, vše je tak, jak má být, tak se pořád ptám, proč zrovna já?
V prosinci 2010 jsem byla u doktorky a ta mi doporučila CAR. Ale já chci ješte počkat. Začala jsem si dělat grafy, které jsou opravdu zvláštní a pochybuji o ovulaci. Možná mě odsoudíte, ale já nechci, aby si ho přítel honil nad nějakou slečnou v časopise a z toho jsem pak měla dítě. Takže si mažu Oestrogel, začala jsem pít kontryhel a beru utroš a stále doufám. Ale už mi docházejí síly. Řekla jsem si, že si udělám ještě dva grafy a pak už ne!Nemám na to už sílu ![]()
Každý den zkoumám, jestli je ta teplota dobře a proč nestoupla a proč a proč a proč, a pořád dokola. Všem ,co jsou těhotné a nebo mají děti, to moc přeji, ale strašně jim to závidím. Já jsem ještě nepoznala, jaký je to pocit. Skoro každý den pročítam deníčky o těhotenství a porodech a brečím. Teď je mi 27 let a už vím, že tyhle Vánoce budou zase bez miminka a já budu strašně smutná. A nemyslet na to opravdu nejde
Vím, že je nás víc, které mame stejný problém a tak vám, co jste na tom hodně podobně, přeji, abyste na testu našly ty vytoužené dvě čárečky ![]()
Přečtěte si také
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 13
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 56
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 3178
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 3910
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 747
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 832
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 649
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 3407
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1432
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 879
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.