V 18 letech maminkou
- Těhotenství
- skrudzz
- 19.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to je být matkou a už vůbec ne takhle mladá. Teď už však vím, že to, že jsem otěhotněla, nebyla žádná chyba, ale největší štěstí, co mě mohlo potkat.
Bylo to někdy v březnu, ano. Den co mi změnil život už napořád. Udělala jsem si těhotenský test a ejhle, vyskočily na mě dvě růžové čárky. V té chvíli jsem nevěděla, jestli být ráda, nebo ne. Už Jsem psala jeden deníček, o tom jak jsem otěhotněla, proto to nechci moc rozepisovat, a chtěla bych se zaměřit spíš na celé těhotenství 
Jak už jsem na začátku psala, nikdy jsem si nedokázala představit být matkou takhle brzo. Vždy jsem se na holky v mém věku koukala jako na telata, co se neumí ani chránit, a nechají se „zbouchnout“ každým, kterého potkají. Já se však po uši zamilovala do svého současného přítele, a v tu chvíli mi bylo vše kolem jedno. Antikoncepci jsem brala, ale selhala. Doteď nevím z jakého důvodu, ale teď už alespoň vím, že antikoncepci nevěřit!
Po zjištění že jsem těhotná, následovalo oznámení rodičům, ale hlavně příteli. Byl zrovna v nemocnici, a já za ním jela na návštěvu. Když jsem mu to oznámila, ani vlastně nevím, jestli byl zaskočený nebo šťastný. Pořád koukal na těhotenský test, a říkal: jé, mi budeme mít miminko! Ovšem to byla jen počáteční reakce, a byly dny, kdy z přítele i vypadalo, že toho lituje. Naštěstí to bylo jen tím, že náš vztah už nebyl to co dřív, nemohli jsme nikam chodit jako ostatní a pro skoro 19letého kluka je to velký skok.
Oznámení rodičům nebylo těžké, mamka mě velice podržela – za což jsem jí moc vděčná! Řekla, ať se rozhodnu jakkoliv, bude se mi snažit pomoci. Po měsíci, co už se s tím naši definitivně smířily, jsme s mamkou začali plánovat výbavičku 
a takové ty „ženské“ starosti okolo dětí a tak.
Těhotenství krásně ubíhalo, a já už byla ve čtvrtém měsíci. Bohužel mě přítel opustil, bylo toho na něj asi moc, dodnes nevím, jak si to vysvětlit. Probrečela jsem celé dny, týdny, a tak šel den za dnem, a byly to dva měsíce. Já už se pomalu začala smiřovat s tím, že na naší maličkou budu sama. S přítelem padli velké hádky, plno hnusných slov co zaboleli, ale asi jsme si od sebe prostě potřebovali odpočinout. Když jsem byla skoro v sedmém měsíci, najednou jsme si zase s přítelem začali psát sms, dva dny na to za mnou přijel v mínus šesti stupních 20 km na kole, že si chce prostě jen popovídat, a vidět se.
Možná teď budu psát jako malá holka, ale na ten okamžik, co jsme spolu seděli ve velkém mrazu ve 12 hodin večer na lavičce, a on mě políbil, nikdy nezapomenu! Takovou šílenou úlevu, příliv štěstí, jsem snad ještě v životě neměla. Po pár týdnech takového toho „randění“ jsme se o sobě opět vrátily, a nikdy bych nebyla šťastnější. I když sem občas pohádáme – to asi každý, a bez hádek by to ani nebylo ono. Dnes jsem skoro v osmém měsíci, a nějaké trable s láskou už naštěstí řešit nemusím.
Taky se to pěkně podepsalo na mé váze! Když jsme s přítelem ještě nebyli, nenabrala jsem ani gram, a teď? Bum, 5 kg za tři týdny. Bříško mi začalo pěkně praskat, ale já to neberu jako nějakou pohromu, protože už vím, že můžou být horší věci, a nějaké strie mě rozhodně nerozhodí!
Už se skoro nevyspím a asi jsem blázen, ale každý večer už si říkám, už by ta naše uličnice mohla vylézt! Nemůžu už se pomalu ani obrátit, funím jak hroch, a už to vůbec není ta 18letá holka, co před skoro rokem běhala po diskotékách a na děti neměla vůbec pomyšlení! Teď už jen sedím doma, háčkuji čepičky, čtu Maminku a užívám si těhotenství Snad vše vydrží tak jak je, a malá nám bude dělat jen radost!
Doufám, že se vám můj deníček alespoň trochu líbil, i když je trošku chaotický
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 688
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 445
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 714
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 330
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 207
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18270
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2445
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2635
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2382
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1567
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ať jsi šťastná i ty 
A hlavně hodně zdravíčka 
Tu já dlouho neměla, ač naše miminko bylo plánované. Ať ti to do porodu už rychle uteče a užívej si ještě, už nikdy to nebude takové, jako teď (nikdy jsem na tyhle řeči nedala, ale je to pravda) Být mámou je to nejhezčí, co mě potkalo 
