V 18 letech maminkou
- Těhotenství
- skrudzz
- 19.12.12 načítám...
Nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to je být matkou a už vůbec ne takhle mladá. Teď už však vím, že to, že jsem otěhotněla, nebyla žádná chyba, ale největší štěstí, co mě mohlo potkat.
Bylo to někdy v březnu, ano. Den co mi změnil život už napořád. Udělala jsem si těhotenský test a ejhle, vyskočily na mě dvě růžové čárky. V té chvíli jsem nevěděla, jestli být ráda, nebo ne. Už Jsem psala jeden deníček, o tom jak jsem otěhotněla, proto to nechci moc rozepisovat, a chtěla bych se zaměřit spíš na celé těhotenství 
Jak už jsem na začátku psala, nikdy jsem si nedokázala představit být matkou takhle brzo. Vždy jsem se na holky v mém věku koukala jako na telata, co se neumí ani chránit, a nechají se „zbouchnout“ každým, kterého potkají. Já se však po uši zamilovala do svého současného přítele, a v tu chvíli mi bylo vše kolem jedno. Antikoncepci jsem brala, ale selhala. Doteď nevím z jakého důvodu, ale teď už alespoň vím, že antikoncepci nevěřit!
Po zjištění že jsem těhotná, následovalo oznámení rodičům, ale hlavně příteli. Byl zrovna v nemocnici, a já za ním jela na návštěvu. Když jsem mu to oznámila, ani vlastně nevím, jestli byl zaskočený nebo šťastný. Pořád koukal na těhotenský test, a říkal: jé, mi budeme mít miminko! Ovšem to byla jen počáteční reakce, a byly dny, kdy z přítele i vypadalo, že toho lituje. Naštěstí to bylo jen tím, že náš vztah už nebyl to co dřív, nemohli jsme nikam chodit jako ostatní a pro skoro 19letého kluka je to velký skok.
Oznámení rodičům nebylo těžké, mamka mě velice podržela – za což jsem jí moc vděčná! Řekla, ať se rozhodnu jakkoliv, bude se mi snažit pomoci. Po měsíci, co už se s tím naši definitivně smířily, jsme s mamkou začali plánovat výbavičku 
a takové ty „ženské“ starosti okolo dětí a tak.
Těhotenství krásně ubíhalo, a já už byla ve čtvrtém měsíci. Bohužel mě přítel opustil, bylo toho na něj asi moc, dodnes nevím, jak si to vysvětlit. Probrečela jsem celé dny, týdny, a tak šel den za dnem, a byly to dva měsíce. Já už se pomalu začala smiřovat s tím, že na naší maličkou budu sama. S přítelem padli velké hádky, plno hnusných slov co zaboleli, ale asi jsme si od sebe prostě potřebovali odpočinout. Když jsem byla skoro v sedmém měsíci, najednou jsme si zase s přítelem začali psát sms, dva dny na to za mnou přijel v mínus šesti stupních 20 km na kole, že si chce prostě jen popovídat, a vidět se.
Možná teď budu psát jako malá holka, ale na ten okamžik, co jsme spolu seděli ve velkém mrazu ve 12 hodin večer na lavičce, a on mě políbil, nikdy nezapomenu! Takovou šílenou úlevu, příliv štěstí, jsem snad ještě v životě neměla. Po pár týdnech takového toho „randění“ jsme se o sobě opět vrátily, a nikdy bych nebyla šťastnější. I když sem občas pohádáme – to asi každý, a bez hádek by to ani nebylo ono. Dnes jsem skoro v osmém měsíci, a nějaké trable s láskou už naštěstí řešit nemusím.
Taky se to pěkně podepsalo na mé váze! Když jsme s přítelem ještě nebyli, nenabrala jsem ani gram, a teď? Bum, 5 kg za tři týdny. Bříško mi začalo pěkně praskat, ale já to neberu jako nějakou pohromu, protože už vím, že můžou být horší věci, a nějaké strie mě rozhodně nerozhodí!
Už se skoro nevyspím a asi jsem blázen, ale každý večer už si říkám, už by ta naše uličnice mohla vylézt! Nemůžu už se pomalu ani obrátit, funím jak hroch, a už to vůbec není ta 18letá holka, co před skoro rokem běhala po diskotékách a na děti neměla vůbec pomyšlení! Teď už jen sedím doma, háčkuji čepičky, čtu Maminku a užívám si těhotenství Snad vše vydrží tak jak je, a malá nám bude dělat jen radost!
Doufám, že se vám můj deníček alespoň trochu líbil, i když je trošku chaotický
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 3666
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1426
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 763
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3600
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2536
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1254
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7651
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4704
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3248
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1967
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
Ať jsi šťastná i ty 
A hlavně hodně zdravíčka 
Tu já dlouho neměla, ač naše miminko bylo plánované. Ať ti to do porodu už rychle uteče a užívej si ještě, už nikdy to nebude takové, jako teď (nikdy jsem na tyhle řeči nedala, ale je to pravda) Být mámou je to nejhezčí, co mě potkalo 
