Porod plný vtipkování

Přesně v den termínu porodu jsem dostala kolem 5. hodiny křeč do břicha, partner vstával do práce, tak jsem mu řekla, ať je raději na příjmu a šla jsem spát dál.

Partner odešel, další křeč, šla jsem tedy na WC zkontrolovat, jestli se něco neděje, tam mokrá skvrna na kalhotkách, zlehka narůžovělá. Známka krve se mi nezdála, volala jsem do porodnice, kde mi řekli, ať raději přijedu, že po telefonu mi nedokážou poradit.

Partner v práci napracoval osm minut a jel pro mě. V autě lehké kontrakce cca po 6-8 minutách. V porodnici trochu namyšlený doktor, musel dostat diplom den předtím, řekl, že sice voda odtekla, ale že porod se nechystá a pravděpodobně budeme další den vyvolávat, partnera poslali dom a mě na čekací pokoj.

Šla jsem kolem porodních boxů a vtipkovala, že je to docela legrační. Ujala se mě dost milá porodní asistentka a já měla radost, že to není nějaká namyšlená kráva, takže jsem házela úsměvy a vtípky.

Poradila mi, ať se zkusím ještě vyspat. Podařilo se mi usnout cca na 15 min, přerušovaně, kontrakce se stupňovaly. Když jsem říkala asistence, že jsem si zdřímla, ale že už mám bolesti větší, asistentka řekla, že pokud jsem si dokázala zdřímnout, že se nic nechystá.

Během dalších pár minut byly kontrakce tak silné, že jsem začala hekat nahlas, nemohla jsem si pomoct, ale bylo mi trapně si říct o nějaký oblbovák, protože jsem si myslela, že porodím další den, a nechtěla jsem být za hysterku, která nevydrží začátečnickou bolest.

Nakonec po půl hodině volám na asistentku, ať mi donese nahřívací polštářek a ona, ať jdu na půl hodiny do sprchy a že pak se uvidí. Tam jsem sotva došla, i když jsem měla sprchu naproti pokoji.

Teplá sprcha rozproudila bolesti ještě víc a já se snažila počítat, jak časté jsou kontrakce a kolik minut musím ještě vydržet, aby to byla ta půl hodina, ve sprše jsem nevěděla, co mám dělat, jak si mám sednout, lehnout, stát, už jsem křičela. Stále jsem si myslela, že jsem na začátku a porod bude další den, a že proste bude hůř.

Nakonec jsem se nějak dostala na pokoj a když přišla asistentka a viděla mě, jak křičím, řekla, že rodím a ať volám partnera. Na porodním boxu se mě ujala moc milá paní doktorka, která mi vše popisovala a radila.

Bohužel tím, že jsem se furt usmívala a vtipkovala, asistentka mi nevěřila, že mám takové bolesti, než mě poslala do sprchy, že jsem se tak rychle otevřela, až miminko na to nebylo připraveno, a navíc jsme čekali na partnera.

Kontrakce jsem proječela, občas ze mě vylítlo sprosté slovo, ale jak byly doktorka i asistentka tak hrozně milé, tak jsem se vždy omluvila, tomu jsme se s přítelem později dost nasmáli.

Přítel dorazil v cca 12:10, ještě i s ním jsem vtipkovala a ptala jsem se, kde parkoval, až mě musel upozornit, abych se soustředila.

Kontrakce byly asi minutu a půl dlouhou. I když to byly bolesti jak prase, bylo to hrozně fajn, nevím jestli to bylo tím, že jsem si myslela, že mám ještě dost času, nebo tím milým personálem, ale musím říct, že jsem si to užila a nemám žádné trauma, dokonce i na sex jsem měla chuť za cca 5 dní.

Miminko přišlo na svět ve 12:40 a doteď tomu nedokážu uvěřit, že ho mám u sebe v náručí a co dokázalo moje tělo vyrobit.