Vypovídání se III.
- Těhotenství
- finduska
- 05.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Další měsic uběhl a já se obavám, že v tomhle deníčku se mi moc humoru nepovede. I když i tak se pokusím ten březen popsat s nadhledem sobě vlastním. Začátek března jsem trávila výlety, jeden sobotní večer jsem strávila se švagrovou na travesty show, ze kterého jsem si z tomboly odnesla dárky za dost velkou sumu, přičemž jsem tam nechala dvě stovky.
Neděli jsem trávila se švagrovou na výletě do Plzně a tam jsme se zaskočily kouknout na naše drahé polovičky jak valí na zápase, no váleli by dobře, kdyby můj drahý nebyl zfaulovaný půl minuty před koncem těsně pred brankou a rozhodčí nic, no můj drahý,zaroveň kapitán týmu, odmítl celý vzteklý podepsat herní cosi, s tím, že je to fraška, celý tým pak dostal pokutu za svůj slovník a nepodepsani papíru. Po cestě domů jsme si všichni zlepšili náladu v mekáči a nakonec v naší dedině v hospůdce. Já tedy u Spritu, ale veselo bylo.
Dále jsem uspěšně pořad ničila mmb, kde jsem za pakatel objednávala různé „nezbytné“ věcičky pro mimi. Ale měla jsem z nich radost, jak jinak. Roztřídila si věcičky, že je dalši týden začnu prát, drogerii a lékarnu jsem si nechala na začátek dubna a konec března, jenže ouhaaaaa. 8. 3., pro mě tak dlouho očekávaný den, celý měsíc, šla jsem nadšená do poradny, na utz malý v pořádku, jenže pak přišla vnitřní prohlídka a pro mě osudová zprava, okamžitý nástup do nemocnice - CS6.
Volala jsem příteli, ať si pro mne zajede, na vlak jsen neměla sílu, vydržela jsem než dorazil, než jsem se zhroutila, jenže to bych nebyla já, abych se za chvíli neoklepala, oprášila noťase, zavolala do nemocnice, sláva, oni mají wifi, neumřu tam, můžu na eMimi. V nemocnici super zpráva - pobyt na 6 týdnů, hrozí předčasný porod, hrdlo na 17 mm.Muj první úkol byl, vydržet do konce března, a je 2. dubna, můj druhy úkol - vydržet do 15. dubna, kdy budu skoro 35. tt. Třeti úkol - vydržet do května - tak uvidíme.
První týden na atb, plus magnézko, nikdy mi bříško netvrdlo, ovšem tady začalo, dostávala jsem i kapací magnézko, další dva týdny bez obtíží, na pokoji mám i televizi, akorát tedy co týden, to jiná spolubydla ,tři byly v klidu, ale ta poslední, no, třikrát za noc vstala, aby si dala tatranku a pokaždé si po ní čistila zuby, věřily byste tomu? O jejích dalších zajímavostech se raději nerozepisuji, nechám to na jindy.
A teď k tomu vtipnému. Nejvtipnější mi přijde menu: když nepočítám, že se mi střídají jen obědy, jinak mám každý den k snídani dva rohlíky a k večeři dva chleby, tak sranda je, že každou sobotu mám dva rohlíky, jedno malé máslíčko, malý medík a pozooor - citron 
Jediné, co mě blaží je každodenní melta. Ale pobavila mě tady paní, jež porodila 7 dítě - holku - s tím, že už jim chybí jen jeden kluk a má klid. No, hotovo.
Dále jsem konečně přišla na to, co znamená - nevidět si na kámošku, při mém nástupu tady si lidi mysleli, že jsem tak v 6. měsíci, prý mám neskutečně malé břicho. No, nepřišlo mi to nikdy, ovšem za 4 týdny tady opravdu, to myslím opravdu, netuším, jak vypada moje „kámoška“, už jsem tedy upozornila přítele, že hned, jak mě pustí, budu potřebovat jeho pomoc a křovinořez - omlouvám se za plný popis, ale chápejte, 4 týdny jsou 4 týdny
Musím říci, že můj chlap je tu každý den a každý den se mi věnuje plných třicet minut, nemohu si vzpomenout, kdy se mi plnou půlhodinu věnoval doma Víc nemůže, musí co nejrychleji chudák dodělat barák. Takže maká 16 hodin denně. Má drahá maminka mě zásobuje nekonečným množstvím ovoce, zeleniny a sladkostí a tchýně večeřemi, no, nemám se jak prase v žitě? Přesto, že tu nechám 60 kč za každý den, furt to v závěru dělá méně než bych utratila doma, velké plus, každý den mi dělají ozvy, což beru za největší plus.
Jinak jsem přisla na to, co je demence - nakráčela jsem si to na záchod, sedla si, utřela se a odcházela, teprve na pokoji mi došlo, že jsem se nevyčůrala, takže znova, zase jsem si sedla, utřela se a odešla, a opět se nevyčůrala, na třetí pokus to vyšlo Další vtipný zážitek byl, když mi zrovna jela kapačka a mně se zachtělo jít na velkou. Po chvíli jsem nevydržela, popadla kapačku, vlítla na sesternu, ať mi to stopne a běžela na velkou Stihla 
Ale co mě vážně štve, je to, že se v noci pětkrát probudím, že se mi chce děsně čůrat, dojdu na záchod a ono cvrk - no to nase… Káždopádně, malej se má skvěle, dělali nám velký uzt a na jedničku. Aspoň tak.
Vše probíhalo v pořádku až do čtvrtka 31. 3, začalo mi tvrdnout bříško, naštěstí to nebyly kontrakce vedoucí k porodu, hrdlo pořád stejné. Přesto jsem dostala kapačku Gynipralu, a po ní 4× denně kapačku magnesia, 8× denně tabletu Gynipralu, 2× pPotazin a na jeden den dokonce 2 Diazepamy, sice nepředpokládají, že bych těch zbylých 14 dní do 35 tt nezvládla, ale raději jsme dostali i dvě injekce na plíce. Po mé hodinové debatě s doktorkou, PA atd. jsem konečně uvěřila tomu, že to feťáctví, co mám, neublíží mému malému.
Takže, držte mi palce, ať aspoň těch 14 dní.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 4759
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 4559
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1480
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 895
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 440
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 3147
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1522
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 1210
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 3091
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1893
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
Já tam byla na sklonku roku 2009 celý měsíc 
Tak se drž! 
.
