Vypovídání se III.
- Těhotenství
- finduska
- 05.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Další měsic uběhl a já se obavám, že v tomhle deníčku se mi moc humoru nepovede. I když i tak se pokusím ten březen popsat s nadhledem sobě vlastním. Začátek března jsem trávila výlety, jeden sobotní večer jsem strávila se švagrovou na travesty show, ze kterého jsem si z tomboly odnesla dárky za dost velkou sumu, přičemž jsem tam nechala dvě stovky.
Neděli jsem trávila se švagrovou na výletě do Plzně a tam jsme se zaskočily kouknout na naše drahé polovičky jak valí na zápase, no váleli by dobře, kdyby můj drahý nebyl zfaulovaný půl minuty před koncem těsně pred brankou a rozhodčí nic, no můj drahý,zaroveň kapitán týmu, odmítl celý vzteklý podepsat herní cosi, s tím, že je to fraška, celý tým pak dostal pokutu za svůj slovník a nepodepsani papíru. Po cestě domů jsme si všichni zlepšili náladu v mekáči a nakonec v naší dedině v hospůdce. Já tedy u Spritu, ale veselo bylo.
Dále jsem uspěšně pořad ničila mmb, kde jsem za pakatel objednávala různé „nezbytné“ věcičky pro mimi. Ale měla jsem z nich radost, jak jinak. Roztřídila si věcičky, že je dalši týden začnu prát, drogerii a lékarnu jsem si nechala na začátek dubna a konec března, jenže ouhaaaaa. 8. 3., pro mě tak dlouho očekávaný den, celý měsíc, šla jsem nadšená do poradny, na utz malý v pořádku, jenže pak přišla vnitřní prohlídka a pro mě osudová zprava, okamžitý nástup do nemocnice - CS6.
Volala jsem příteli, ať si pro mne zajede, na vlak jsen neměla sílu, vydržela jsem než dorazil, než jsem se zhroutila, jenže to bych nebyla já, abych se za chvíli neoklepala, oprášila noťase, zavolala do nemocnice, sláva, oni mají wifi, neumřu tam, můžu na eMimi. V nemocnici super zpráva - pobyt na 6 týdnů, hrozí předčasný porod, hrdlo na 17 mm.Muj první úkol byl, vydržet do konce března, a je 2. dubna, můj druhy úkol - vydržet do 15. dubna, kdy budu skoro 35. tt. Třeti úkol - vydržet do května - tak uvidíme.
První týden na atb, plus magnézko, nikdy mi bříško netvrdlo, ovšem tady začalo, dostávala jsem i kapací magnézko, další dva týdny bez obtíží, na pokoji mám i televizi, akorát tedy co týden, to jiná spolubydla ,tři byly v klidu, ale ta poslední, no, třikrát za noc vstala, aby si dala tatranku a pokaždé si po ní čistila zuby, věřily byste tomu? O jejích dalších zajímavostech se raději nerozepisuji, nechám to na jindy.
A teď k tomu vtipnému. Nejvtipnější mi přijde menu: když nepočítám, že se mi střídají jen obědy, jinak mám každý den k snídani dva rohlíky a k večeři dva chleby, tak sranda je, že každou sobotu mám dva rohlíky, jedno malé máslíčko, malý medík a pozooor - citron 
Jediné, co mě blaží je každodenní melta. Ale pobavila mě tady paní, jež porodila 7 dítě - holku - s tím, že už jim chybí jen jeden kluk a má klid. No, hotovo.
Dále jsem konečně přišla na to, co znamená - nevidět si na kámošku, při mém nástupu tady si lidi mysleli, že jsem tak v 6. měsíci, prý mám neskutečně malé břicho. No, nepřišlo mi to nikdy, ovšem za 4 týdny tady opravdu, to myslím opravdu, netuším, jak vypada moje „kámoška“, už jsem tedy upozornila přítele, že hned, jak mě pustí, budu potřebovat jeho pomoc a křovinořez - omlouvám se za plný popis, ale chápejte, 4 týdny jsou 4 týdny
Musím říci, že můj chlap je tu každý den a každý den se mi věnuje plných třicet minut, nemohu si vzpomenout, kdy se mi plnou půlhodinu věnoval doma Víc nemůže, musí co nejrychleji chudák dodělat barák. Takže maká 16 hodin denně. Má drahá maminka mě zásobuje nekonečným množstvím ovoce, zeleniny a sladkostí a tchýně večeřemi, no, nemám se jak prase v žitě? Přesto, že tu nechám 60 kč za každý den, furt to v závěru dělá méně než bych utratila doma, velké plus, každý den mi dělají ozvy, což beru za největší plus.
Jinak jsem přisla na to, co je demence - nakráčela jsem si to na záchod, sedla si, utřela se a odcházela, teprve na pokoji mi došlo, že jsem se nevyčůrala, takže znova, zase jsem si sedla, utřela se a odešla, a opět se nevyčůrala, na třetí pokus to vyšlo Další vtipný zážitek byl, když mi zrovna jela kapačka a mně se zachtělo jít na velkou. Po chvíli jsem nevydržela, popadla kapačku, vlítla na sesternu, ať mi to stopne a běžela na velkou Stihla 
Ale co mě vážně štve, je to, že se v noci pětkrát probudím, že se mi chce děsně čůrat, dojdu na záchod a ono cvrk - no to nase… Káždopádně, malej se má skvěle, dělali nám velký uzt a na jedničku. Aspoň tak.
Vše probíhalo v pořádku až do čtvrtka 31. 3, začalo mi tvrdnout bříško, naštěstí to nebyly kontrakce vedoucí k porodu, hrdlo pořád stejné. Přesto jsem dostala kapačku Gynipralu, a po ní 4× denně kapačku magnesia, 8× denně tabletu Gynipralu, 2× pPotazin a na jeden den dokonce 2 Diazepamy, sice nepředpokládají, že bych těch zbylých 14 dní do 35 tt nezvládla, ale raději jsme dostali i dvě injekce na plíce. Po mé hodinové debatě s doktorkou, PA atd. jsem konečně uvěřila tomu, že to feťáctví, co mám, neublíží mému malému.
Takže, držte mi palce, ať aspoň těch 14 dní.
Přečtěte si také
Chtěla jsem výživné na dvě děti. Ex mě veřejně ponížil, pak se ozvala jeho máma
- Anonymní
- 02.11.26
- 561
„Některým ženským nestačí rozvod, potřebují chlapa ještě finančně zlikvidovat,“ napsal můj bývalý na Facebook a přidal smějícího se smajlíka. Pod příspěvkem měl naši společnou fotku z dovolené, na...
Za manžela jsem zaplatila 180 tisíc. V Kauflandu jsem zjistila, že nejsem první
- Anonymní
- 02.11.26
- 779
„Tobě už ty peníze vrátil?“ zeptala se mě manželova bývalá, když jsem v Kauflandu lovila ze spodního regálu poslední krabici mléka v akci. Neviděly jsme se snad šest let. A místo pozdravu tohle....
Platím chůvu a přípravku. Podle manžela zbytečně utrácím a dětem se nevěnuji
- Anonymní
- 02.11.26
- 217
Když jsem manželovi oznámila, že jsem synovi zaplatila doučování na přijímačky a zároveň objednala chůvu, prohlásil, že jsem se snad zbláznila.
První cvičný test nám pokazil celý víkend. A vlastně za to můžu já
- Anonymní
- 02.11.26
- 166
V pátek jsem synovi vytiskla první test z matematiky k přijímačkám. Je v devítce, máme konec října a já si říkala, že bychom mohli pomalu zjistit, co mu jde a co bude potřeba procvičit. Žádné velké...
Koupila jsem si mycí vysavač a manžel šílel. Jeho stroj za 50 tisíc je v pohodě?
- Anonymní
- 02.11.26
- 209
Když jsem si po dlouhém přemýšlení pořídila moderní mycí vysavač na podlahu za deset tisíc, manžel mi doma udělal takové peklo, že jsem litovala den, kdy jsem ho rozbalila. Co prý blbnu, proč...
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 1745
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 975
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 3860
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 729
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 1318
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Já tam byla na sklonku roku 2009 celý měsíc 
Tak se drž! 
.
