Vznikl nový jedinec

Nositelem genetického kódu u muže je spermie, přičemž každá spermie je nositelem jedinečné genetické informace.
Spermie vzniká ve varlatech, které jsou tvořeny množstvím spirálovitých kanálků, které mají délku až 800 metrů v jednom varleti. Denně vzniká asi 100 milionů spermií.
Nezralá spermie vzniká na stěně kanálku, dělí se a postupuje ke středu kanálku. Vývoj jedné spermie trvá asi 10 týdnů ? během té doby vzniká hlavička, krček, spojovací část a bičík.
Zralá spermie je schopná žít asi 5 dní.

Žena k přenosu genetického kódu používá jinou metodu, zatím co muž staví na kvantitě, žena naopak staví na kvalitě. Nositelem genetické informace je vajíčko, který dozrává zpravidla po jednom v jednom měsíci.
Při narození obsahují ženské vaječníky asi 2× milión vajíček, v období puberty se jejich počet redukuje asi na 400 tisíc. V době plodnosti dozrává zpravidla 1 vajíčko za měsíc, tzn. že během ženina života jich dozraje asi 400.
Vajíčko dozrává je vaječníku, v době ovulace je vyplaveno spolu s buňkami, které je obklopí. Tyto buňky produkují hormony a zajišťují vajíčku živiny.
Uvolněné vajíčko spolu s obalem vyživujících buněk je zachyceno vlasovitými vějířky vejcovodu a je vtaženo dovnitř.
Pravidelný pohyb vlasovitých vějířků jedním směrem zajišťuje pohyb vajíčka i s jeho obalem směrem k děloze. Tato cesta trvá zhruba 4 dny, přestože délka vaječníků je asi 15 centimetrů, avšak pro vajíčku a doprovodné buňky je to cesta nesmírně dlouhá.

Pokud do 24 hodin od ovulace nedojde k oplodnění spermií, vajíčko zahyne.

K oplodnění vajíčka dochází při sexuálním styku (pokud není oplodnění medicínsky řízeno), kdy dojde ke vstříknutí ejakulátu (ten obsahuje až 500 miliónů spermií) do pochvy.
Během styku se mění u muže hladina jednotlivých hormonů a mozek dává instrukci k přesunu spermií z varlat do chámovodů (trubička asi 40 cm dlouhá, která prochází dutinou břišní) a močové trubice a dále do ženiny pochvy.

V tomto okamžiku nastává boj o přežití a boj o doručení genetické informace k vajíčku.
Prostředí pochvy je silně kyselé, toto prostředí tak chrání tělo ženy před bakteriemi a infekcí. Avšak právě toto prostředí je smrtelné i pro velkou část spermií. Až 40% spermií skončí svůj boj právě zde.
Spermie, které přežili putují dále k děložnímu krčku, které je neproniknutelné jak pro infekce, tak i pro spermie, díky husté hlenové zátce. Jen několik dní v měsíci (v období okolo ovulace) se tento hlen ztenčí a vzniknou v něm trhliny. Pouze tehdy mohou spermie proniknou dále k vajíčku, tedy do dělohy.
Mezi spermií a vajíčkem ve vaječníku je nyní vzdálenost asi 15 cm, tato vzdálenost je však pro spermii velmi dlouhá a znamená pro ni několiktisíckrát mávnou bičíkem, aby dorazila na místo určení. Do vejcovodu dorazí asi za 30 minut.

I zde čeká spermii tvrdý boj. Musí totiž plavat proti proudu, který vytváří vlásečnicové vějířky vejcovodů, které tak zajišťují přesun vajíčka do dělohy. Pokud dosud nedošlo k ovulaci musí si spermie zde na vajíčko počkat. Jestliže však nedojde k jejímu splynutí do 5 dní, tak zahyne.

Během své cesty spermie zcela dozraje a je připravena ke splynutí s vajíčkem a k přenosu genetických informací.

Zatímco do pochvy bylo vstříknuto asi 500 miliónů spermií, do dělohy se dostane několik tisíc spermií, k vajíčku nakonec dorazí jen několik set nejkvalitnějších spermií.

Samotné vajíčko je asi 85 tisíckrát větší než samotná spermie. Vyživující buňky tvoří okolo vajíčka neproniknutelný val. Spermie vylučují z hlavičky speciální enzymy, které tento val rozpouštějí a uvolňují tak cestu spermie k vajíčku. V momentě, kdy se spermie dostane k obalu vajíčka, dojde ke spojení bílkoviny obalu vajíčka a bílkoviny hlavičky spermie.
V tomto okamžiku dojde k rychlé proměně spermie ? ochranný plášť hlavičky spermie se rozpadne, spermie proniká dovnitř vajíčka, odlomí se bičík. V stejném okamžiku dojde k chemické reakci, která učiní obal vajíčka neprostupným pro další spermii.

Genetický materiál od otce (ze spermie) vytvoří na kraji vajíčka tzv. polární tělísko. Spojení genetického materiálu otce s genetickým materiálem matky je velmi choulostivá záležitost. Stačí malinká chybička a embryo zahyne nebo vznikne zárodek postiženého jedince.
Jen asi polovina oplodněních vajíček dává zárodek zdravého jedince.

Oplodněné vajíčko obsahuje vše, co je nutné ke vzniku nového jedince. Dělením vznikají kopie chromozomů, mezi ně vroste dělící membrána. Postupným dělením tak vzniká čtyři, osum, šestnáct,?. buněk. Vajíčko postupuje dále vejcovodem. Dělí se dvakrát denně. Dělením se nezvětšuje, jen se dělí na stále menší části. Vzniká tak několik set buněk, které se organizují.

Asi 4 dny po oplodnění se vajíčko dostane do dělohy. Do zárodku se nasaje tekutina, jednotlivé buňky se oddělí. Část začne vytvářet vnější obal, část placentu a další část samotné dítě. Živiny a energie však začínají embryu stačit. Embryo začíná vylučovat enzymy, které vytvoří ve vnější membráně otvor. Otvorem pak vyklouzne obsah vajíčka ven ? říkáme tomu líhnutí. Shluk vyproštěných buněk přistane na děložní sliznici a zavrtá se do okolní tkáně ? to nazýváme uhnízdění. Začne nasávat živiny a s nimi i kyslík.

Tímto procesem je zahájen vznik nového jedince. Jeho cesta je dlouhá a strnitá ? trvá celkem 40 týdnů. Během této doby se vytvoří mozek, srdce, cévní a nervová soustava, všechny vnitřní a vnější orgány, vyvinou se všechny smysly.

Těžká je i jeho cesta na svět, je vyčerpávající a bolestná, jak pro dítě, tak pro matku. Ale celá ta cesta od spojení spermie a vajíčka, po dělení a vznik plodu, až po jeho zrození je určitě cestou, kterou stojí za to jít.