Zahoďte prášky, začněte cvičit!
- Snažení
- barrbucha
- 13.06.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jak chemky jsou k ničemu a jak pomáhá zdravý duch v zdravém těle.
Ahojte děvčata,
všimla jsem si, že je zde velmi mnoho snažících se párů o miminko. Chtěla bych vám napsat svoji zkušenost, třeba si z toho něco vezmete, třeba ne. ![]()
Je mi 31 let a od svých 25 let jsme se s manželem snažili o rodinu. Od 17 jsem brala antikoncepci, kterou jsem neustále střídala, jelikož mi téměř žádná nevyhovovala. V těch 25 letech, kdy jsem vysadila prášky, jsem čekala, na přirozený cyklus marně. Čekala jsem několik měsíců (4) a nic, zašla jsem tedy ke své gynekoložce, jaký mám problém, a že bychom s manželem chtěli miminko.
Doktorka mi píchla agolutin, do týdne přišla menstruace a život šel dál, uběhlo 4-5 týdnů a zase nic, zase několika měsíční čekání a zase Agolutin, dostala jsem tuším Inofolic, nebo něco tomu podobné, fungovalo to na mě měsíc a pak zase nic a zase Agolutin a pak Clostilbegyt.
Uběhl rok a půl jako voda a já neměla ani jeden přirozený cyklus. Pokud nějaká menstruace byla, tak vyprovokována léky od doktora. Doporučili nám tedy IVF, popravdě už v těch 25 jsem byla hloupoučká a nevídala se vlastní cestou, ale má důvěra v doktory byla ještě velmi velká.
Dojeli jsme do IVF Zlín a začal kolotoč, spermiogram, vyšetření atd., asi to většina z vás již zná. Prvně jsme podstupovali inseminaci, ta samozřejmě nevyšla. Potom manžel musel pracovně pryč na delší dobu, takže se nic nekonalo, již mi bylo téměř 28 a 3 roky marného kolotoče. Začala jsem být nešťastná, zoufalá a nenávidět každou ženu s těhotenským bříškem nebo miminkem, taky jsem chtěla být matka, tak kde je chyba?
Pořád jsem si říkala, jak máme dům a práci a jak by se u nás dítě mělo dobře… Pak jsem ale začala hledat na internetu, co jsou různé léky zač, co je Agolutin, co je Clostil, co je Pregnyl… a byla jsem zděšená, kolik hrůzy jsem do svého těla vpravila!
Slíbila jsem si, že k doktorovi už nikdy nepůjdu! Rok se s rokem sešel a mně bylo 29, jiná práce, dodělání školy, no prostě kalamita, neměla jsem čas řešit ani cyklus, ani nějaké děti, sice jsem občas ještě při pohledu na těhotnou musela zadržet slzu, ale vztek a nenávist sama na sebe jsem už téměř překonala.
Ve svých 30 letech jsem potkala v lékárně magistru, se kterou jsem dala řeč o těhotenství, snažení, lécích atd, byla jsem tenkrát nachlazená a šla si tam pro Müllerovy pastilky. Už ani nevím, jak jsme naťukly téma těhotenství, povykládala jsem jí, co mám všechno za sebou a že prakticky 5 let uteklo od prvního pokusu o miminko. Paní magistra si na mě vzala kontakt a řekla mi, že mi něco pošle na mail.
V mailu byla pozvánka na kurz hormonální jógy pořádaný přímo magistrou z lékárny, přihlásila jsem se a těšila se na první hodinu.
Dorazila jsem do tělocvičny, kde hořely svíčky, příjemně to tam vonělo a potichu hrála relaxační hudba. Sedělo okolo mě cca 10 podobně starých holčin jako já, plné očekávání, co se bude dít.
Magistra přivítala pár posledních holčin a začalo vykládání, o tom, co s námi dělají léky, jak to všechno blokují, místo toho, aby to v našem těle podpořily a jak se budeme snažit to všechno dát do pořádku a že je přesvědčená, že to do pořádku dáme. Vysvětlila nám různé jogínské názvy, rozdala brožurky a začalo se cvičit.
Nikdy, přísahám nikdy jsem se necítila tak hloupě a potupně jako tam, když jsme začaly cvičit. Jelikož cvičení hormonální jógy je hlavně o dýchání, tak si asi dokážete představit, jak to tam muselo vypadat. Dýchání se jmenuje bhastrika (najděte si video) a tato bhastrika se dýchá při různých cvicích a polohách. Nebyla jsem první hodinu schopna takto „funět“, takže jsem to trochu šidila, protože jsem se styděla a nebyla jsem jediná.
Magistra přestala předcvičovat a začala řešit naše bloky z hlasitého dýchání, přesvědčila nás, že úplné uvolnění a soustředění se na dané cviky je důležité jako samotná bhastrika a bez toho to nepůjde.
Na další hodiny jsme přišly z domů natrénované na bhastriku (to se musí člověk naučit, nejde to jen tak hned) a začalo jedno velké funění a frkání, cviky jsem měla již v hlavě nastudované, takže jsem se zavřenýma očima a dle hlasových instrukcí magistry cvičila hormonální jógu. Asi v půlce cvičení jsem cítila teplo a trochu bolest v podbřišku.
Již několik měsíců jsem zase neměla menstruaci a byla z toho smutná, po druhé hodině cvičení jsem za 14 dnů dostala samovolně menstruaci, opravdu se vším všudy, s bolestí prsou i podbřišku,
ale byla jsem šťastná!
Kurz trval asi 3 měsíce, kdy jsme se scházely v tělocvičně a pod dohledem magistry cvičily a ta nás opravovala a dohlížela na to, abychom cviky prováděly správně, po těch 3 měsících jsem měla ještě 2× samovolně menstruaci a možná i ovulaci, dle pocitů a chuti na manžela. ![]()
Nemohla jsem věřit, jak je možné, že bez léků, bez bylinek To mám, jak je možné že naučením pár (jednoduchých) cviků se to spustilo, srovnalo? Byla jsem nadšená a unešená a jsem stále. Mrzí mě, že jsem kouzlo hormonální jógy neobjevila již dříve, jsem si jistá, že už bychom dávno měli miminko a ne možná jen jedno. ![]()
Děvčátka, chtěla bych vám všem jen říct, zkuste hormonální jógu, neberte žádné léky na stimulace, ovulace a menstruace, zaplaťte si kurz a zkuste to. Nemáte co ztratit, maximálně získat! A myslím, si že pokud budete cvičit opravdu poctivě, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat! Nedopujte se chemií a nechte ať miminko přijde na svět krásným přirozeným početím! Nespěchejte, vše má svůj čas, do ničeho se nenuťte, milujte se takovou, jaká jste, relaxujte a uvidíte pak zpětně jako já, jaký dar má hormonální jóga a jaká hloupost byla brát chemii!
Přeji všem krásná zdravá miminka a hlavně spokojený partnerský život!
Přečtěte si také
Jedna drzá žákyně mi znechutila mojí práci. Její rodiče se ještě pustili do mě
- AnetaMar
- 22.11.26
- 371
Učím na základní škole už osmnáct let. Vždycky jsme se setkávala s dětmi, které byly fajn a dalo se s nimi vyjít. A pak s těmi, které dělaly problémy. Ale čím jsem starší, tím hůř to nějak zvládám....
Mohli jsme adoptovat holčičku. Manžel si to ale na poslední chvíli rozmyslel
- AnetaMar
- 22.11.26
- 257
Když jsme začali s adopcí, měla jsem pocit, že se nám konečně splní sen, na který jsme tak dlouho čekali. Jenže ve chvíli, kdy už jsme poznali malou holčičku a doma jí připravovali pokoj, manžel...
Mám skvělého manžela, přesto ho podvádím. Milence se nedokážu vzdát
- Anonymní
- 22.11.26
- 390
S manželem jsme spolu patnáct let, máme dvě děti, hypotéku a život, který by nám leckdo mohl závidět. Nikdy jsem neměla důvod si stěžovat. Přesto jsem se zamilovala do jiného muže. Nejdřív jsme si...
Kamarádka si ze mě udělala svou nonstop psycholožku. Už to nebudu trpět
- mořesnů
- 22.11.26
- 176
Včera mi kamarádka volala potřetí během jediného dne, aby mi znovu vyprávěla, co jí napsal její bývalý manžel. Zrovna jsem vařila večeři, děti se hádaly o ovladač a já měla v telefonu dalších šest...
Synovi jsem slíbila gympl. Začínám ale silně pochybovat, že na to má
- AnetaMar
- 22.11.26
- 176
Přijímačky jsou až na jaře, ale u nás doma už se několik měsíců neděje nic jiného. Chci, aby se syn dostal na gymnázium, a udělám pro to všechno. Jenže poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se o...
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 924
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 721
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 665
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 791
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 656
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...