Zakázaná láska
Když puberťačka ulítne a zamiluje se do nepravého.
Dost jsem váhala, jestli mám toto napsat, a je mi jasné, že mě tu většina odsoudí, pravděpodobně uvidím v komentářích zvracející smajlíky apod. Nicméně každý máme nějakého kostlivce ve skříni.
Mého manžela jsem potkala v šestnácti na střední škole. Chodili jsme spolu rok, pak se na dva roky rozešli, znovu se dali dohromady a jsme spolu doteď – 5 let manželství a 9 let vztahu. Byl to můj první vážný vztah, ani v mezičase jsem si nikoho nenašla, ale první velká láska byl pro mě někdo jiný.
Asi od třinácti jsem chodila na karate. Moc mě to bavilo, byli tam skvělí lidi. Asi po roce, tedy ve čtrnácti, když jsem měla žlutý pásek, jsem začala cvičit ve druhé skupině s pokročilými. Byla to už celkem zabíračka, přísný trenér a noví lidi různých věkových kategorií. Byla to skvělá parta, nezůstávalo jen u trénování a závodění, jezdilo se i po oslavách, na víkend na chatu nebo plavat na bazén.
Po přestupu k pokročilým jsem se mimo jiné seznámila i s ním. Bylo mu 32, ze začátku mi nic neříkal a já byla dost uťáplá, tak jsme se ani moc nebavili. Změnilo se to na jedné oslavě. Dohodlo se, že jelikož to má ke mně nejblíž, odveze mě tam. Po cestě bylo takové dost trapné ticho, ale na oslavě jsme se už rozpovídali. Na to, že jsme úplně jiná generace, jsme si skvěle rozuměli a vydrželi si povídat i několik hodin v kuse. Začal se mi líbit, ale absolutně jsem nepředpokládala, že by mohly být sympatie i na druhé straně.
Už si přesně nepamatuji, jak se to vyvíjelo dál, přece jen je to už asi 14 let, ale vím že jsme si psali smsky. Na trénincích jsme se na sebe usmívali a povídali si a pak přišly na jaře závody, kde se to zlomilo. V smskách jsme si konečně napsali, co k sobě cítíme. Závody pro mě dopadly mizerně, ale i tak jsem jela domů šťastná a s motýlky v břiše. O dva dny později, na 1. máje, jsme se domluvili, že se projedeme na kole. V podstatě první rande. Doma jsem neřekla, že jedu s ním, a samozřejmě to prasklo, nějaký známý od taťky mě zahlédl. Doma jsem měla první větší dusno, ale byla jsem šťastná a zamilovaná. Bylo to poprvé, nikdy dřív jsem se tak necítila a i teď si dokážu vybavit ten pocit.
Dál se vlastně náš „vztah“ nijak moc nevyvíjel. Oba jsme byli do sebe zamilovaní, vídali jsme se jen na trénincích nebo oddílových akcích, chodili jsme spolu z tréninků a on mě jednu dobu vozil domů.
Musím zdůraznit, že vždycky zůstalo jen u líbání a objímání, nikdy k ničemu víc nedošlo, bylo to hlavně platonické. Jednou mě takhle přivezl domů trochu později. Naši počítali, že jezdím večerním autobusem, který u nás stavěl asi kolem půl osmé. Ten den jsem ale přišla o něco později a taťka na mě uhodil, jak jsem přijela, a já lhala. Pak mě však usvědčil ze lži tím, že sousedka, co tím autobusem jela, je už dávno doma, a já musela s pravdou ven. Ten den jsem dostala svou druhou facku v životě (první jsem dostala, když jsme s děckama z vesnice volali na linku bezpečí).
Pak už to šlo s námi z kopce. Nemohli jsme spolu být a on dostával taky celkem sodu, od okolí a od rodiny. Nečekaně… Jak to bylo těžký pro něj jsem si uvědomila až po letech. O prázdninách, když jsem skončila devítku, jsme se potkali na jedné zábavě v blízké vesnici. Šla jsem tam se sestřenicí a rozhodně jsem neměla v plánu se tam s ním nějak scházet, byla to náhoda. Protancovali a prolíbali jsme celou noc, nemohli jsme se od sebe odtrhnout. Samozřejmě se to taťka zase dozvěděl a měla jsem opět problém. No jak by ne, má v okolí hodně známých a my se nijak neschovávali. Každopádně je to jedna z chvil s ním, na které doteď moc ráda vzpomínám, a to samé on.
Na střední, když jsem byla v prváku, jsme si ještě párkrát napsali, ale byl to už fakticky konec. Já potkala svého nynějšího manžela a on měl taky vztah, tentokrát už vážný - asi za dva roky jsem se náhodou dozvěděla, že se oženil a že bude mít dítě. Nebrečela jsem do polštáře ani jsem nijak zvlášť netruchlila, proč taky. Jediné, co mě mrzelo, bylo, že jsem se to nedozvěděla přímo od něj.
Vím, že to bude pro spoustu lidí zvrácené a nepochopitelné, jak by nebylo – 14letá s 32letým? Fuj. Plus fakt, že byl stejně starý jako naši. Lituji hodně věcí, ale ne tohoto. Ráda na tu dobu vzpomínám. Ráda si znovu připomínám, jaké to je být zamilovaná. Sem tam jsem si i představovala, jaké by to bylo, kdybychom spolu byli teď. Předloni v létě jsme se sešli, když jsem čekala syna a byla u babičky na pár dní. Bylo to setkání asi po 8 letech a bylo trochu trapné, přiznám se. Neměli jsme si už co říct, každý žijeme úplně jiné životy. Jen jsme si řekli takové ty obecné věci, jak žijeme, ale žádná jiskra, prostě nic. Po půlhodince jsme se rozloučili a já zjistila, že jsem vlastně o nic nepřišla a že jsem tímto setkáním uzavřela celou tu naši kapitolu.
Teď s odstupem vím, že jsme vztahem se starším řešila otcovský problém. S biologickým otcem se nevídám od tří let (to by bylo na zvláštní povídání) a s nevlastním otcem jsem měla velice špatný vztah. Ani teď to není nejlepší, ale máme mezi sebou neutrální vztahy.
Děkuji za přečtení.
Přečtěte si také
Po porodu jsem začala spát v dětském pokoji. Po třech letech se nemám kam vrátit
- Anonymní
- 09.09.26
- 2281
Když se nám narodila dcera, přestěhovala jsem se s ní do dětského pokoje, aby se manžel vyspal do práce. Mělo to být jen na několik měsíců. Dceři jsou dnes tři roky, já stále spím vedle ní a z...
Syn se těšil, až bude předškolák. Po dvou dnech už do školky nechce
- Anonymní
- 09.09.26
- 562
Ještě před pár týdny o tom mluvil skoro každý den. „Mami, až budu předškolák, tak už budu fakt velkej, viď?“ těšil se syn. Předškoláci pro něj byli ve školce něco jako nejvyšší liga. Ti velcí,...
Sousedka nám dávala před dveře divné symboly. Pak jsem zjistila, co po nás chce
- Anonymní
- 09.09.26
- 1512
Když jsme se s manželem přestěhovali do staršího bytového domu, těšili jsme se, že konečně budeme mít vlastní klid. Většina sousedů byla příjemná, jen paní Milena z přízemí působila od začátku...
Přítelkyně to chce skoro denně, ale já to nedávám. Bojím se, že mě opustí
- Anonymní
- 09.09.26
- 2873
S Andreou chodím půl roku. Je to ta nejhezčí ženská, kterou jsem kdy měl, a jsem do ní opravdu zamilovaný. Jenže máme jeden problém, o kterém se mi nemluví vůbec snadno. Ona se chce pořád milovat....
Dcera se mě zeptala, která z nás je doma táta. To si člověk dopředu nenaplánuje
- Anonymní
- 09.09.26
- 604
Máme s partnerkou dvě děti a dlouho jsem si myslela, že už jsme si na otázky okolí zvykly. Nejdřív se lidé ptali, která z nás je „máma“ a která „táta“. Později už se ptali jen na to, jak to u nás...
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 3001
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 2759
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 5771
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 2404
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 18214
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...
a neni to ani divny. Divny by bylo kdyby tobe bylo 14 a jemu 42. A kdyz je starsi muz vypada to vzdycky jinak nez kdyz je to obracene. Muj expritel si nasel zenu o 18 let starsi. To nepochopis. Jemu 35 a ji 53 
.
Ale tak nedošlo snad k trestnému činu, tak to na blití není 
Ne, vazne - co vim, tak jsou a klape jim to… 
A ke cti mu slouzi, ze se toho nepokusil nejak zneuzit, vis jak, ze to zustalo v te platonicke rovine nevinny prvni lasky, i kdyz je to u chlapa v tomhle veku trochu zvlastni, treba taky jeste potřeboval teprve dospet 
U nas byl ten vztah platonicky bohuzel i tak trochu ze zdrav.duvodu. Ale dneska uz ma taky rodinu… Nahodou se denicek docela pekne cetl, bez chyb, to se tady taky pokazde nevidi 
První láska, však můžeš s nostalgií vzpomínat 
..takze v pohode.
a připomnělo mi to vtip: