Zážitek z MHD
- Cestování
- Asteria
- 08.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mám hrůzu z cestování MHD s kočárkem a zatím se tomu úspěšně vyhýbám. Nedávno jsem ale byla svědkem toho, že se dá s kočárkem cestovat různě. A taky proč jisté etnikum nemá alergické děti.
Pokud potřebuji něco zařídit ve městě, miminko hezky poputuje do nosítka Erga. Šátky mám také, ale nebaví mě je vázat.
Minulou středu jsem takhle vyjela do švédského obchodu s nábytkem, který se ovšem nachází na druhém konci města. Cesta tam nebyla zajímavá, ale tu zpáteční nám zpetřilo představení tří snědých paní s kočárkem. Rázným krokem vešly do autobusu, hlasitým křikem si zjednaly místo na kočárek k tomu určené (rozuměj - vyhnaly cestující, kteří jim stáli na kýženém placu), podotýkám, že autobus byl narvaný. Když se jakžtakž uvelebily, přitáhl mou pozornost obsah kočárku. Špinavá zelená deka obsahovala nějak moc ručiček a nožiček. Náhle se vynořil malý tmavý okatý obličejík a za ním ještě jeden. Holčička tak maximálně rok a půl, chlapeček zhruba devět měsíců.
Děcka byla na sobě naskládaná systém sendvič, mladší chlapeček pochopitelně zahrabaný úplně vespod. Ještě mě zarazilo, že v poměrně velkém vedru měla ta děťátka krom své zašlé deky ještě svetříky a tlusté mikiny. Možná aby na ně to teplo nemohlo. Tak takhle se vozí děti, z toho si vezmu příklad, kdyby se mi náhodou do roka narodilo další. Kočárek ovšem sloužil i jako popelník a zásobník cigaret. Jiné matky si tam patrně dávají pití, nebo něco pro děti, tato ženština tam měla vajgly a zbytky něčeho neidentifikovatelného. Celou cestu se dámy vesele překřikovaly, zajímavé, že děti byly zticha, jen zvědavě pozorovaly okolí.
Když vystupovaly, neopomněly ještě hlaistě sdělit řidiči, že je…(sprosté slovo maďarského původu) a pár jiných jejich specifickým folklorem podbarvených kleteb, protože omylem zavřel dveře dřív, než vyjely s kočárkem ven - patrně nedaly znamení, že chtějí vystupovat. Řidič je zkušeně ignoroval, k jejich očividnému zklamání - asi se chtěly hádat.
Celý výjev dětí ve špinavém kočárku ve mě ale nahlodal myšlenku, jestli to nedělám špatně. Proč pořád desinfikuji vanu a umyvadlo, proč peru hračky pokaždé, když spadnou na zem? Není snad lepší si toho nevšímat? Ubylo by mi starostí a práce a ještě bych měla odolné dítě. Jenže mě ten jeden pobyt na infekční klinice stačil. Raději budu dál čistit a pak zoufale výt, když mi dítě v nestřeženém okamžiku ožužlá pantofle ve kterých chodím ven.
PS: doufám, že nebudu za rasistku, jednak zde etnikum není nikde jmenováno a druhak se tak opravdu chovají.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 829
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 495
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 837
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 380
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 230
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18499
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2463
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2659
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2402
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1592
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
jo jo, já to říkám pořád našim dětem chybí ci.....á imunita. My děti opečováváme, staráme se, aby měli vitamíny, probiotika, ovoce, aby byli správně oblečeni a ti rostou jako houby v lese. Moje zkušenost taktéž z MHD lidi navlečeni zapnutí ke krku a na zastávce tramvaj doběhnou dvě děcka asi 9.let a sebou vláčí asi 4.-5.leté, vtáhnou ho dovnitř. Koukáme všichni jak blázni, děcka v mikinách bez čepic a na nohách cvičky-plátěnky. Podotýkám, že byl asi listopad a zima fakt byla. To malé mělo něco neidentifikovatelné v ruce jedlo to a v momentě, kdy žvýkalo, tak s tím, co drželo v ruce šmidlalo okno, pak opět kouslo. Jak byli v obličeji špinaví a o rukách ani nemluvím, tak fakt člověk nechápe. Nebo když jsem pracovala v hypermarketu, kdy hodili děcko do vozíku a to ožužlávalo rukojeť nebo kov kolem vozíku-„kufr“ se mi obracel.
A o tom to je, čím víc se člověk stará tím hůř.