Miminko v nemocnici

Nemocné dítě je zlý sen každé matky. Zvláště, když je nutný pobyt v nemocnici. My dospělí máme možnost si zařízení, v kterém se chceme dát vyléčit, většinou vybrat, děti bohužel ne. V Brně patří dětská nemocnice pod fakultní nemocnici Brno Bohunice. Co je platné, že mají všude vyvěšené letáčky Charty práv dětí v nemocnici, když se pobyt rodičů snaží všelijak znepříjemnit, ba znemožnit.

V nemocniční postýlce V nemocniční postýlce
V nemocniční postýlce
Uzdravuje se

Tady už nevypadá jako nemocné miminko. Ale...

Naše miminko mělo dlouhodobě průjmy, byli jsme s tím u lékařky, nic se nezjistilo, dostávalo probatika a tím to haslo. Až do doby, kdy začalo hodně zvracet. Zvracení je u kojence dost nebezpečné, malý organismus se rychle odvodní, takže jsme jednou v noci museli navštívit pohotovost. Paní doktorka na pohotovosti byla hodná a rychlá, na sonu vyloučili fyzickou překážku trávení, zbývalo podezření na infekci. Putovali jsme tedy na infekční.

Při příjmu na ambulanci mi sestra dala telefonní číslo oddělení, kde se mohu informovat o zdravotním stavu a poučila mě, že mám zavolat na Krajskou hygienickou stanici, neb mi dítě přijímají na infekční. O nějaké možnosti být se svým dítětem mi řekla hodná paní doktorka s tím, že se mám domluvit na oddělení. Tam mi však syna odebrali a pravili, ať si ráno kolem osmé zavolám. Celý zbytek noci jsem studovala na internetu práva dětí v nemocnici, pak zkušenosti rodičů s brněnskou fakultní nemocnicí a co jsem se dozvěděla, mi moc klidu a radosti nepřidalo.

Ráno jsem nečekala, nikam nevolala, prostě sbalila tašku a odjela do dětské nemocnice, zazvonila na oddělení řka, že chci být se svým dítětem. Vyplnili mi papíry, poslali s nimi na ubytovnu a do evidence, abych si vyfasovala lístky na jídlo. Na mé námitky, že bych chtěla být s dítětem na pokoji odvětili, že to nejde a ubytovna je jen ve vedlejší budově, kam se dá v noci dojít sklepem.
V evidenci mi paní dala lístky na snídaně, obědy a večeře, a upozornila mě, že na dnešek nemám žádné jídlo, protože to tak mají zařízené. Když jsem se zlobila, jak je to možné, že jim přece zdravotní pojišťovna platí mou stravu podle počtu dní strávených v nemocnici, pokrčila rameny a řekla, že si můžu jít na tu pojišťovnu stěžovat, ale nebude mi to nic platné.

Tak první den má dieta kojící matky čítala jeden chlebíček z kantýny, dva banány, co jsem si donesla sebou a tři kafe z automatu. Podotýkám, že manžel byl mimo republiku, proto mi nemohl pomoci. Ubytovna sester byla klasická budova z doby Marie Terezie s čtyřmetrovými stropy, místnost, kde mne ubytovali obsahovala dvě postele, dvě skříně, jedno křeslo, židli, jednu lampičku a umyvadlo se špatně tekoucí vodou a ucpaným odpadem. Koupelna a záchod byly v mezipatře. Horší sociální zařízení mají snad jen v ubytovně pro bezdomovce nebo v inventáři Českých drah. Takovou špínu jste neviděli, o neexistenci toaletního papíru nemluvě.

Na pokoji s mým miminkem bylo ještě jedno přibližně stejně staré miminko (patrně charta práv dětí bod č. 8?), ale bez maminky. V pokojíku krom postýlek, malého stolečku a židliček byla jen jedna škaredá dřevěná židle, nevím, co by dělali, kdyby to druhé miminko mělo u sebe taky maminku. Asi bych si sedla na zem, nebo celý den stála. Při mém prvním příchodu na pokojík obě miminka usedavě plakala. To mé mělo v hlavičce zapíchnutou infuzi. Sestřička mi dovolila mého miláčka vzít opatrně do náruče. Všimla jsem si, že má na hlavičce v místě vpichu bouli a oznámila to sestře. Dvě minuty nato vpadla do pokoje doktorka a začala ječet, jak si to představuji, že mu tu infuzi píchala tři hodiny, než se to povedlo a já jim to teď zničila.

Koukala jsem na ni jak vyvoraná myš. Jednak jsem mu nic neudělala, manipulovala jsem s ním opatrně a ještě za pomoci sestry, druhak jsem viděla, že už to měl při mém příchodu. Na akci „znovuzavedení infuze“ jsem raději odešla z pokoje. Pochopitelně se jim to nepovedlo, jen mu rozpíchaly ručičky, nožičky i hlavičku, aby mi sdělili, že má křehké žíly a že to nejde. Znovu jsem koukala jak blázen. Co nejde? Tak ať si zavolají někoho z novorozenecké JIPky, kdyo umí píchnout žílu miminům, co je to za bordel? Nechali synka bez kapačky a já se od té doby snažila, aby aspoň něco vypil. Kojit mi nedovolili, z dudlíku nesál, takže jsem mu zbytek dne pomalounku dávala injekční stříkačkou do pusinky rýžový odvar. Potěšil mě každý mililitr, který spolknul a také to ně něm bylo znát. Postupně ztratil šedou barvu a začal vypadat trochu normálně.

Večer, asi v devět hodin mě poslali pryč na ubytovnu, když miminko spí, s tím, že mě vzbudí na další krmení, až bude mít hlad. Nevzbudili. Ve tři ráno jsem se tam šla podívat, ale poslali mě zpátky, že spí. Měla jsem důsledně protestovat, ale nenapadlo mě dělat v noci nějaké potíže. Ráno mi dítě plakalo hladem – pochopitelně mi pro něho nedali krmení hned, ale ž prý až po vizitě, tudíž chudáček dostal něco až někdy o půl deváté ráno. Naštěstí mi ho při té vizitě dovolili částečně kojit. Zvážit, nakojit 50 ml, zbytek dokrmit rýžovým odvarem. Podotýkám, že mi nikdo neřekl, co synkovi vlastně je, výsledky prý budou až v neděli. Večerní vizitu už dělal jiný doktor a ten mi aspoň něco trochu málo k jeho zdravotnímu stavu řekl.

Přes den jsem se zas snažila kojit a krmit z lahvičky. Po obědě přišla sestřička a dávala malému nějaký lék. „Co to je?“, ptala jsem se. „Fenistil.“ „A proč?, Vždyť nemá pupínky“ „Nevím, zeptejte se doktora“ (který tam pochopitelně nikde nebyl. Ještě, že mám nějaké lékaře kamarády. Můj přítel na telefonu mi ochotně vysvětlil, že Fenistil je sice proti alergii, jak už vím, ale má i zklidňující účinky na žaludek. A hlavně mi docvaklo, proč miminko pořád tak spí a nevzbudí se v noci, když má hlad. Druhou noc se vše opakovalo – v devět jsem odcházela z oddělení, sestřička řekla, že mě zavolá na kojení, ale nezavolala. Ve tři ráno na mě koukala, co zase chci, miminko prý spí. Nespal, cucal si ručičky, jen byl zticha. Ale pochybuju, že by přišly i kdyby brečel – vedle řvalo dítě a taky se nic nedělo. Nakojila jsem, odříhnul a usnul.

V neděli už vypadal celkem zdravě, už jsem ho plně kojila bez toho rýžáku. Také lékař naznal, že Fenistil už nebude nutný. A po obědě pak přišel s výbornou zprávou, že můžeme jít domů. Hrozně ráda jsem odtud vypadla.

A ještě pro informaci:

1. Děti musejí být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. Ano, to bylo splněno.

2. Děti v nemocnici musejí mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzování k aktivní účasti na něm. Ani náhodou – vše jsem si musela zjistit sama, na svých právech trvat a informace složitě dolovat.

3. Děti anebo jejich rodiče musejí mít právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem. Viz bod dvě – některý personál se tvářil, že jsem tam vyloženě na obtíž, ačkoli jsem se o dítě starala, přebalovala, měřila teplotu, krmila, takže jejich jediná práce byla přinášet léky, teploměr, oblečky, když se pozvracel a jeho dietní rýžový odvar.

4. Děti anebo jejich rodiče musejí mít právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení. Také ani omylem – o postupu léčby mě nikdo neinformoval a o léku, který mu dávali, jsem se dozvěděla tak nějak mimochodem. Historka s infuzí také nevypadá jako standartní léčebný postup.

5. S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí. Ano.

6. Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny. Ano.

7. Děti musejí mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci. Ne, ale na infekčním oddělení to chápu.

8. O děti musí být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny. Ano.

9. Děti musejí být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti. Ano.

10. Děti musejí mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu. Asi ano – to se týká spíš větších dětí, nemohu posoudit.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Verumin
2033
8.3.11 08:04

Ahojky,

mám s fakultkou podobný zážitek, již nikdy bych tam nejela,… Při další volbě jsem zvolila Vyškov a byl to nesrovnatelný zážitek!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Dice
10048
8.3.11 08:11

Ahoj, tak hlavně přeju hodně zdraví mimču, ať už nikdy nemusí do nemocnice… :kytka:
Jinak je mě to moc líto, stydím se za to když vidím jak to tady funguje (jsem bohužel zatím součastí), nechápu jak personal na detském oddelení, muže být takový jaký je…co bych za to dala kdybych tam byla já, dětem bych se věnovala všm stejně, rodiče tam nechávala co nejdýl…je to hnusný a hrozně mě to štve. Jediný co na obhajobu toho „bince“ tam je to že hold za to moc nemuzou ti „obycejní“ zaměstnanci… :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
lenkaky
429
8.3.11 09:00

Přeji Vám hlavně hodně zdravíčka, ať už nikdy nemusíte do nemocnice a když, tak né do tak otřesného prostředí. Obdivuji trpělivost, s kterou jsi snášela jejich chování. No, měli velké štěstí, že jsem tam nebyla já :cert: :cert: :cert: A určitě bych to nenechala bez odezvy. **Takový zdravotnický personál vč.doktorů ať táhne ani děkovat nemusí ** :cert: Chápu, že principy mají nastavené od vedení, ale pochybuju, že jim někdo nařizuje takový způsob komunikace. Pardón, ale vážně mě to rozčílilo.
A ještě musím poděkovat za informace - vůbec jsem nevěděla, že se něco takového může stát a tak se ráda poučím dopředu. Kdyby náhodou.

Příspěvek upraven 08.03.11 v 09:01

  • načítám...
  • Zmínit
Ivka20
504
8.3.11 09:54

Ahoj,ja byla v Brne v cernym poli ve fakultni nemocnici.Tedy s malym jsme na pokoji byt mohla.Na jidlo jsem si mela chodit az na konec nemocnice(maleho jsem tam asi mela nechat samotneho)takze jsme se zivila sama v bufetu.Doufam ze to byla nase prvni a posledni zkusenost.

  • načítám...
  • Zmínit
Dice
10048
8.3.11 10:15

Holky, bylo by fajn, napsat na stránky recenze, musí se o tom víc mluvit..je to cím dal horsí, ono se jednou za pul roku otiskne jak rodina dekuje a mysli si jak je to ok…a není, je neomluvitelný jak se tam chovaji, hlavne sestry me dost zarazi, nechapu proc tam delaj kdyz nemaji radi deti…je to hnusny hrozne me to vadi a je treba se ozvat i potom. Napsat jim proste " jak se Vám tam libilo" cim víc toho bude chodit tim lip…ale pokud se tohle na „vrchu“ bude porad topi tak je to stejne asi na nic :pocitac: :zed: :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
matys
10
8.3.11 10:28

je to už 2 roky, ale zažila jsem na infekčním to samé, dokonce mi sestra řekla,že tak uřvané mimino tam ještě neměla a ona kdyby ho měla doma tak mu naliská, malé bylo 10měsíců. Dodnes jsou pro mne vzpomínky hrůzostrašný zážitek, ted jdeme do nemocnice s druhou dcerou a jedem do Svitav, kde se divili, proč se ujišťuji jestli s dcerou opr.můžu být. Prý je to snad samozřejmé!

  • načítám...
  • Zmínit
Asteria
392
8.3.11 11:10

Ano, na jídlo se chodí do závodní jídelny, což je od infekčního oddělení (klíč od branky nám nedali) oklikou přes ulici a přes hlavní bránu aspoň půl kilometru.
A to jsem ještě zapomněla popsat horrorovou vizáž sklepení, kterým se chodilo z ubytovny na oddělení. Až te´d jsem četla, že na infekčním mají jedno lůžko pro matku na pokoji - udávají to na http://www.detivnemocnici.cz/…/b_fn05.html
Zajímavé, že se o tom na oddělení nikdo nezmínil a netuším, zda byl pokoj obsazen jinou matkou. Ale pochopila jsem, že můj syn a to druhé miminko byly nejmladší děti.

  • načítám...
  • Zmínit
mirluna
35
8.3.11 11:14

Ahoj teda musela jsem si přečíst tvůj deníček 2× ,protože nemůžu uvěřit ,že tohle se jěště někde děje to je jak za komunistů kdy to zakazovaly a tvářily se že je obtěžujem či co :cert: . Byla jsem před 14dni v nemocnici s malým ve Zlíně a tam teda byly velmi ochotní nepadl ani náznak že bych tam nemohla být s mým malým .Hodně štěstí vám přeji a doufám, že už nic takového nezažijete.

  • načítám...
  • Zmínit
DanaCe
12561
8.3.11 11:24

To co jsem si přečetla v deníčku je stoprocentní pravda. My máme zkušenost s dětskou nemocnicí 2×, vždycky přes známé, takže to šlo. Poprvé byl starší syn - tehdy necelé tři, hospitalizován s akutní laryngitýdou. Prostě jsem řekla, že se nehnu a nehla. Podruhé byli předloni oba kluci na mandlích a šlo to. Musím říct, že doktoři byli skvělí, ale sestry to byl fakt mazec. Myslím, že by se to mělo hlásit zřizovateli, aby si dal do nákladů rekonstrukci ubytovny pro rodiče. Protože to je skutečně síla. Co to je za pobyt s dítětěm,když jste ve vedlejší ulici v jakési barabizně. Asi hřeší na to, že jak už budete doma, tak už nikdo nenapíše jak to bylo hrozný, každý je rád, že to má za sebou.

Tak držím palce, ať jste už jen OK.
Dana

  • načítám...
  • Zmínit
Janafugi
1779
8.3.11 11:37

Teda tak to je otřesný zážitek. Já byla se synem v nemocnici dvakrát. Vždycky jsem s ním mohla být na pokoji, rovnou na přijmu se ptali, zda tam být. A naposledy byly sestřičky tak zlaté, že jsme se ráno vzbudili a na stole stála snídaně. Je to opravdu o lidech. Přeju aby jste už nikdy do takové hrůzy nemuseli jít, on bohatě stačí ten strach o dítě, natož v takových podmínkách.

  • načítám...
  • Zmínit
Zrzulka
43
8.3.11 12:01

Ahojky kolik je mrňousovi?Držím palečky ať už Vás nic ošklivého nepotká.Co mu teda bylo??? :huban: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
koralina11
16783
8.3.11 12:12

teda úplně mě překvapilo co tu čtu ještě když si kojící matka tak by tě měly s dítkem určitě nechat to bych snad odjela jinam než být někde na ubytovně a ještě ho chudáčka trápit hlady takhle by se k dětem rozhodně chovat neměli.at už jste jen zdravý

  • načítám...
  • Zmínit
Asteria
392
8.3.11 12:39

V sobotu mu bylo 12 týdnů, nojo, kdybych to věděla, nejeli bysme na pohotovosst do dětské, ale rovnou třeba do toho Vyškova. Když už jsme byli v dětské, musel tam zůstat, aby mu poskytli pomoc, dehydratace je fakt nebezpečná. Nakonec zjistili, že se mu přemnožila E. coli (nechápu, kde to vzal - to získá jen přímým kontaktem, možná si někdo z rodiny, kdo na něj sahal, neumyl ruce - te´d už na to dávám bacha a nikomu jen tak na něj sahat nedovolim)

  • načítám...
  • Zmínit
jitka85
957
8.3.11 12:42

Ahoj, jako kdybych četla náš pobyt, na tom samém infekčním oddělení :twisted: . Synovi začaly průjmy, měli jsme jít na vyšetření, byla jsem řádně objednaná, jen jsem nějak zapoměla pozjistit, u které strany, jsme kdysi byli na pohotovosti. Takže vzhledem k tomu, že jsme byli v části A a malej byl objednán v části B, tak ho lékař nechtlě ošetřit. To jsem si ale vydupala, páč kluk byl opravdu zbědován. Nic to nebylo prej. Dojeli jsme domů, krev ve stolici, takže opět do dětské. Kubík od rána nespal, pořádně nic nejedl, takže byl strašlivě protivný. Na Infekčním jsme čekali přes hodinu, než nás konečně vzali a měli jsme jít na oddělení. Tam mi řvoucí dítě vytrhli doslova z ruky, že ho půjdou okoupat, na prosbu, aby chvíli počkali, než vyplním přiblý dotazník (kterým se stejně nikdo nezabíral) a syna si okoupu sama, mi bylo sděleno, že to zvládnou. řev, šílenej, protože malý nebyl zvyklí na cizí lidi a hrozný mamánek, takže jsem další sestře řekla, at se nezlobí, ale že jdu za synem a dotazník vyplním potom. (v dotazníku jsme musela vyplnit, jak mu říkáme, v kolik hodin svačí, snídá atd. jaké má rád hračky…) Syna jsem si okoupala, uklidnila a přišla sestra že mu budu brát krev. Ptala jsem se jí, jak často to budou dělat, tak že každé ráno, prosila jsem ji, aby s odběrama počkala na mě, protože jí nešla nabrat krev, musela píchat na několikrát (nebyl problém, protože jsme bydleli kousíček odtamtud, takže bych sedla do auta a během pěti minut jsem tam byla), řekla mi, v kolik hodinu dělaj odběry, na tu dobu jsem tam byla. Kluk uřvaný, ruce rozpíchané až běda, přivázaný ke šprušlím od postýlky,to že mi nikdo neřekl za celý den, co se dítětem děje, co mu dávaj za léky atp, bych celkem ještě překousla, ale to, že jsem při nástupu musela vyplnit dotazník ve kterém jsem měla jasně napsáno, že syn obědvá ve 12hod, a oběd se donesl až o hodinu pozděj (synovi jsem dala jablečnou přesnídávku, kterou měl povolenou od lékaře) a setra tam na mě začala řvát, co si to dovoluji, byl už vrchol všeho. Sestru jsem tam seřvala, v té době volal zrovna tchynin tatínek primářce, jak na tom syn je a CO mu vlastně je (její tatínek byl lékař), hned za mnou doběhla primářka osobně, vše mi vysvětlila a když mi řekla, že mu podovájí jen rozdrcený endiaron, který mu můžu zrovna tak podat i já, podepisuji revers a odcházíme domů. Taky jsem byla svědkem, kdy tam v té vysoké postýlce ležel možná tak pěti-letý klučina, volal tam snad dobrých deset minut na sestru, že potřebuje kakat a nemůže se dostat z postýlky, já se byla taky podívat, jestli nějaká sestra tam není (žádou jsem nenašla :nevim: ), chlapeček to samozřejmě nevydržel a při hledání sestřičky se po…, chápu, že to není zrvona moc chutné tam vytírat podělanou podlahu, ale to co následovalo mi teda vehnalo slzy do očí. Sestra asi tak za 15 minut dolítla, a začala na něj řvát jako pr.se (pardon, ale to se prostě nějak jinak nazvat nedá), co to má znamenat, že ve svém věku neudrží stolici, že si to vytře atd. no prostě hnus, děs a to si říkají dětská nemocnice omlouvám se za román, ještě ted se mi vaří krev v žilách, když na to jen vzpomenu, synovi byl v té době rok :twisted: :twisted: :twisted:

Příspěvek upraven 08.03.11 v 12:46

  • načítám...
  • Zmínit
Asteria
392
8.3.11 12:47

Doufám, že si všechny tyhle zkušenosti přečte někdo, kdo s tím může něco udělat, já to vyplnila i na stránky FNB. Nechci ani domyslet, jak to tam asi vypadalo dřív, než v r. 2006 poslalo sdružení matek řediteli FNB otevřený dopis. Pokud je TOHLE zlepšená situace, tak potěš kecky.

  • načítám...
  • Zmínit
surikataXY
9556
8.3.11 12:50

ufff vzpomnela jsem si, jak jsem jako 12ti leta lezela na chirurgii v Cernych Polich, kde me sledovali se slepakem, ja v te dobe byla porad mamanek a kdyz za mnou mamka prisla na navstevu, vrhla jsem se ji kolem krku a brecela, nezapomenu na jednu mladou sestricku, ktera posmesne rikala proc rvu, ze sem snad dost velka.....dotedka to mam v hlave, ty sestry byly sileny tenkrat a vidim, ze jsou bohuzel i ted :cert: je to fakt sila :-?
preju vam, at uz s malym do nemocnice nikdy nemusite :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
suvik
28294
8.3.11 13:14

To je hrozný, já se úplně děsím toho, že bysme někdy museli do dětské na hospitalizaci. A přesně, podle tědch jejich práv dítěte by si člověk i myslel, jak se o dítě dbá a prdlajz.

Zajímal by mě tedy ten Vyškov, jestli se můžu zeptat, z vás matek, kdo tam byl, jak to chodí tam. Asi bych možná raději volila tuhle možnost než to Brno. Díky moc.

Já prostě nechápu, jak si může někdo myslet, že tak malé dítě může být samo bez matky, navíc když je nemocné a není mu dobře?! :cert: :cert: :cert: :cert:

Jsem z toho úplně znechucená a je mi moc líto, že jste to měli takové, jaké píšeš. My tam byli na pohotovosti zatím jen jednou,a le naštěstí jsme mohi domů.

Příspěvek upraven 08.03.11 v 13:15

  • načítám...
  • Zmínit
suvik
28294
8.3.11 13:32

Např. konkrétně by mě zajímalo, teď si totiž pročítám „Závazné pokyny pro průvodce hopsitalizovaného pacienta“, že opravdu pobyt je průvodci umožněn v Brně jen od osmi do osmi, což mě prostě překvapuje. Je to v jiných dětských nemocnicích také tak?

Ohledně Vyškova nemůžu najít žádné konkrétní informace o ubytování průvodce apod. Tam akorát vidím, že jsou dvě oddělení, pro děti 0-3 roky a pak pro děti od 3 let. Pro ty menší je tam 7 boxů s 15-ti lůžky a pobyt umožněn 7 matkám. A co když už tam 7 matek bude?

Ráda bych si našla co nejvíc informací a asi si je i vytisknu a nechám někde po ruce, protože to vždycky zapomenu. A když si člověk čte o tom ubytování průvodce mmch je to TADY , tak když vidím kolik zas formůlářů se musí vyplňovat, to je děs…

  • načítám...
  • Zmínit
Staninka30
17925
8.3.11 13:49

Ahojky.
Chtěla jsem taky něco k tomu dodat.
Jirkovi už je teda šetr roku.
A když mu bylo 5.měsícu byl ve Fakultní nemocnici v Brně V Černích polích na Infekčním oddělení doma chytnul šílenej prujem a celou noc zvracel proplakal tak jsme volaly na pohotovost,ta dojela zkontrolovala dítě a řekla stejnej postup co jsme dělaly v noci udělala rýžovej odvar to samosebou hned vyzvracel mrkev tu taky hned druhej den zašly k lékaři a ta naordinovala to samé nic nepomohlo měl velkej ubytek váhy druhej den jsem nevydržela a jela ke dr.znovu,hned ho poslala do nemocice kdyby to už udělala dříve mohl bít doma ale pobyl si v nemocnici celej měsíc stále nevěděly co sním že prej má kyselé hovínka bohužel jsem tam ani v tu dobu nehla bít sním bylo to zakázané a domu ho propustily z Bronchitídou takže dostal antibiotika vypal strašně.

Minulej rok jsme to prožívaly znovu koncem března ten nejmladší celou noc zvracel měl ubytek na váze a hned ho poslala do nemocnice dr.jak ho viděla kvuly té váze.
Prujem zvracení.
Přesně zase do Děcké nemocnice na Infekční.
To už jsme z maléím tam mohla bít od rána do večera chudák vypal děsně měl po obličejíčku vyrážku propíchané od jehly ručičky celej v oblyčejíčku bílej jak stěna taky si to užíval šíleně na tu dobu.
Ale už jsou kluci zdraví a to je nejlepší.

Zážitku jsme si všeci užily jen co je třeba.

Tobě držím moc palečky aby byl malej zdravej a už nikdy tohle nemuselo opakovat :lol: :-D :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5633
8.3.11 13:55

Když měla dcera tři roky, dostala velké horečky, skoro 40st, které nešly srazit. Zvracela, bolelo ji bříško, chodit nemohla, protože ji bolely nožičky, nejedla, nepila, usínala ve stoje. Naše doktorka nás odeslala do naší malé nemocnice v našem malém městě patřící ale zdravotnickému akciovému gigantu.
Horečky se holčičce nedařilo srazit, už žila jen z kapaček. Kromě UTZ a základního krevního obrazu a CRP jí nikdo nic nedělal. Když jí ani třetí den hospitalizace nezabírala antibiotika, začala jsem se bát, že jde o meningitidu. Doktor se mi vysmál, řekl ať nestraším a to bylo vše. Nikdo nic nepodnikl. Toho nejhoršího večera v osm hodin malá plakala, že ji bolí bříško a nožičky, horečka jak blázen. Volala „maminko, maminko, bolí bříško“. Sháněla jsem doktorku. Marně. Prý je na porodnici, která je na úplně opačné straně areálu. Celé dětské oddělení bylo bez přítomnosti lékaře. Za chvíli jsem bulila i já, stála jsem před sesternou a řekla sestrám, že se odtamtud nehnu, dokud nezavolají lékaře. Dcera ale tak plakala, že mi nezbylo nic jiného než jít za ní a utěšovat ji. Brečely jsme obě, ona bolestí a já bezmocí. Doktorka dorazila až ve tři ráno, byla samá omluva.
Když to shrnu, dceři nakonec ATB zabrala a horečky po týdnu ustoupily. Tentokrát jsme měli štěstí. Jedna maminka ze sousedství to štěstí neměla. Její dcera ležela několik dní na stejném oddělení s vysokými horečkami, stejně jako u nás, nikdo její stav nepovažoval za vážný, čekalo se až zaberou ATB. Běhat se začalo až malá upadla do bezvědomí. Byla to meningitida. Holčička ji přežila. Je těžce postižená. A stačilo tak málo a nemuselo to tak být. Včasně zahájená léčba meningitidy bývá často úspěšná.
Tím chci říct, že zmiňovaná nemocnice by měla řešit personální otázku. Chápu, že pediatr musí odběhnout k porodům, ale dětské oddělení přece nesmí zůstat zcela bez lékaře. Další hospitalizaci jsme podstoupili už v sousedním městě, personál byl na úplně jiné úrovni. Prostě MĚLI ZÁJEM a o tom to je.

Příspěvek upraven 08.03.11 v 13:57

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5633
8.3.11 14:11

Ještě jsem chtěla přidat jednu příhodu ze stejné nemocnice. Kamarádčině tříleté dceři spadl na nožičku kus cihlové zdi. Cihly jí zlomily na noze malíkovou kost a z nártu jí ošklivě sedřely kůži. Po RTG nohy holčičce nasadili sádru a odřeninu v podstatě udusili pod gypsem. Pro bolest malé sádru po dvou nebo třech dnech sundali a zatímco zlomenina se hojila dobře, poraněná kůže už byla postižená nekrózou. Holčička si vytrpěla jako zvíře, museli jí dělat plastiku, následky má dodneška a to všechno proto, že nějaký blb jí přikryl živé maso sádrou. Kdyby neměli rodiče známého ředitele nemocnice, tak by ta malá do té nohy snad dostala gangrénu.

  • načítám...
  • Zmínit
Mahja
4742
8.3.11 14:30

Otřesný zážitek, doufám, že nás nic takového nepotká. :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
Anabellka
4780
8.3.11 14:53

Jak kdybych to viděla… To co se tam děje je všeobecně známé už léta. My teda do dětské chodíme naštěstí jen ambulantně, ale i to stačí. Se starším jsme měli jít do nemocnice když mu bylo 6 měsíců s těžkou alergickou reakcí a doktorka mi tenkrát dala na výběr. Buď Brno dětská, nebo Břeclav. Vybrala jsme si Břeclav a dodneška si je tam nemůžu vynachválit.
V dětské mi starší syn ležel vloni po úraze na neurochirurgii, ale to už tam byl sám, a tam to teda bylo všechno O.K. Sestřičky příjemný, doktor tam taky byl, tak tam spokojenost.

  • načítám...
  • Zmínit
1Pears1
44197
8.3.11 15:33

Otřesné :-(
U nás je komunikace i ochota lékařů, sestřiček na dobré úrovni, jen není možné pobývat s dítětem na JIP - nemocnice na to nemá kapacity, nemají lůžka ani pro kojící matky.

Pokud se jedná o kojené dítě, které může být i přes svůj zdravotní stav kojeno, maminka si ho musí jezdit z domu kojit. Teď po změně primáře už začaly ale na JIP pouštět za dětmi a přestaly bránit rodině malých dětí, které z nejrůznějších důvodů musí být hospitalizovány samy, navštěvovat je. Dřív se tomu bránili, k vůli pláči.

Jinak si ale stěžovat nemůžu, co se týče ochoty a domluvy.

  • načítám...
  • Zmínit
pavlak5
1853
8.3.11 15:43

no hrůza děs -co tu píšeš .
My byli hospitalizovaný 3× v Praze byli věci za ,který jsem je opakovaně prudila,ale více méně velmi vstřícní jednání narozdíl od toho co popisuješ ,že jste zažili v Brně.To je jak za hluboký totality to chování tamních pracovníků-zdravotníků. :zed: :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
8.3.11 16:51

Já už začínám chápat výkřiky některých politiků, že nemocnice je třeba privatizovat. Netvrdím, že zcela souhlasím, ale aspoň už začínám tušit, že nějaké rozumné důvody existují :think: .

  • načítám...
  • Zmínit
ivonavesela
414
8.3.11 19:00

v Dubnu 2010 jsem taky ležela s dcerou na Infekčním z prujmem .chytli jsme Adenovirus A Rotaviry a zjistily alergii na kravské mléko .má zkušenost byla celkem dobrá s dcerou jsem tam mohla zůstat. rano v 6 hodin jsem šla z ubytovny za dcerou a mohla jsem tam sní byt než usla dokonce měli na mě telefoní číslo a kdyby plakaka tak že mě zavolají .male v te době byl rok a tři měsíce. na pokoji jsme měli 2 maminky a každá jsme tu židlu měli nikdo neseděl na zemi.když jsem šla na oběd tak mi sestřička malou pohlídala.první den oběd není protože se to musí nahlasit a vozí se tam jídlo z Bohunic .ale obchudek je tam dobře zasoben .některé testy na alergii trvají i 14 dní než je vysledek hotov .ani na viry ty testy nejsou hned.ubytovna žadny komfort ale dostala jsem čiste povlečení .zachod byl taky čisty . ve sprše čisto.

Příspěvek upraven 08.03.11 v 19:00

  • načítám...
  • Zmínit
janinečka
1651
8.3.11 20:38

Ahoj všichni,
souhlasím se vším co tu bylo psáno. Taky nemáme moc dobrou zkušenost s některými odděleními.
ALE MOMENTÁLNĚ SE LEČÍME NA ONKOLOGII a tam je všechno úplně jinak. Sestřičky ochotné (většinou, pokud nemají zrovna akutní příjem, přeplněné oddělení atd.), milé, zkušené. Maminky jsou na oddělení vítané, s úplně malými dětmi (myslím do tří let) mohou být ubytované na pokoji, návštěvy jsou také vítané. S lékaři máme také vesměs dobré zkušenosti. Jen ty víkendy jsou takové všelijaké - to je jeden doktor pro 3oddělení, takže moc času samo nemá.
Ale to je onkologie, tam děti bývají dlouho, tak to asi ani jinak být nemůže, to by tu léčbu asi vzdali předem…

  • načítám...
  • Zmínit
petrusepetrus
1318
8.3.11 22:08

:zed: :zed: :zed: Jako zdravotní sestra bych personál poslala znovu do školy a práva pacientů bych jim dala stokrát opsat a vyzkoušela bych je,jestli je umí jak básničku pěkně z paměti!!!Proboha,ale viděla by jsi ten cvrkot,kdyby tam leželo jejich nemocné dítko!!!Chápu že syndrom vyhoření nastává v takovém povolání velice rychle-má zkušenost- ale i tím jde lecos dělat.Kort u maličkých dětiček by sestry a lékaři měli být přeci jen citlivější,než u kterých koliv jiných pacientů!!!Zaplať bůh že vše dobře dopadlo a jste zdravoučký :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
eginka
457
8.3.11 23:46

Ahoj, aspon ze vsetko dopadlo dobre. Ja mam prakticku otazku: v pripade ze nemocnice nema luzko pre rodica, mozeme odmitnut pobyt v nemocnici? A v tomto pripade neviete, ako to probeha ked by sme chceli ist do inej nemocnici?

  • načítám...
  • Zmínit
Asteria
392
9.3.11 09:21

Když pominu hygienické podmínky ubytovny (ano, povlečení mi dali čisté, ale záchod a sprcha byly NEUVĚRITELNÉ - jak kdyby se tam prošla banda dělníků v bagančatech) systém stravování (koho zajímá, že vozí jídlo z Bohunic, proč tedy nedávají poukázky do bufetu - vím, že se tam dá nakoupit na KREDIT 9, což je účetní a obědový systém pro velké firmy - prostě kdyby chtěli, zařídit by se to dalo) Ale hrubý nedostatek je, že nidko nepřišel, neřekl: „Dobrý den, jsem doktor Takový Makový, ošetřující lékař vašeho dítěte, kterému je to a to a dáváme mu na to tohle.“ V pátek snad nebyl víkend, tak mi to mohli říct.

Odmítnout hospitalizaci dítěte, kdyby nebylo lůžko pro matku, bych si nedovolila kvůli zdraví dítěte, to bych si fakt asi vzala karimatku a spacák a lehla si vedle postýlky. Ano, určitě máš právo jet do jiné nemocnice (pakliže víš do jaké), prostě podepíšeš negativní revers, sebereš se a jdeš pryč.

  • načítám...
  • Zmínit
Jura007
18305
9.3.11 12:40

Asteria: Děkuju za deníček, aspoň vím, na co si v případě potřeby dávat v našem městě pozor. A vo tom to je. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
KacenkaK
4257
9.3.11 12:51

připojuji se ke všem,kteří doufají,že to byla vaše první a poslední zkušenost!

Já jsem zatím absolvovala s malým (tehdy dvouletým) šití rtu - blbě se naboural na odrážedle. Ve FN Ostrava. Vlítli jsme na traumačku pohotovost - malý celý od krve, já celá od krve. Manžel zmateně se vracel platit 90 Kč za poplatek - nemuseli jsme a sestřička za ním letěla,at to ani nedělá. Celá čekárna šla stranou - okamžitě nás brali na řadu.
Jelikož neměl jiná zranění (břicho,končetiny - vše zkontrolovali),tak nás odeslali na Stomatochirurgii - na komplet jinou část nemocnice - kde už o nás věděli - během našeho putování nemocnicí je kontaktovali. Tam nás přivítala milá sestřička,že paní dr. už jde - že zatím mu to trochu očistí. Malý řval,ale nebyla to její vina. Za chvíli došla mladá paní dr. - vše zkontrolovala - hlavně jestli drží zuby a popsala nám vše co bude dělat i jaké preparáty mu budou píchat na umrtvení. Pak ho držel manžel,já bych ho neudržela - celé šití trvalo tak 10 min - 3 stehy. Dr. pořád popisovala co dělá a sestra měla za úkol odvést malého pozornost - poukazovala mu kdejaké heblo,co měla v ordinaci… :lol:
Všichni byli milí a vstřícní! Kéž by to tak bylo vždy a všude. Jenomže dokud se my pacienti nebudeme řádně ozývat,tak se ničeho nedočkáme - pes,který štěká nekouše! Přestanmě štěkat a začněmě kousat! Jinak budou všichni jenom děkovat a „odcházet“ místo,aby opravdu odešli ti,kteří nám fakt chybět nebudou!!! Škoda,že tam nebyl manžel, ono totiž daleko více zabírá,když „houkne“ chlap. Já ho třeba posílám k dr. cíleně, když si potřebuji něco vyřvat a vím,že dr. s tím moc nesouhlasí… :wink:

ach jo,taky jsem se pořádně vytočila!!! :cert:

Příspěvek upraven 09.03.11 v 12:55

  • načítám...
  • Zmínit
Katy2
51750
9.3.11 21:03

Otřesný zážitek, ať už prcka nic takového nepotká.

Eginko teď odpovím tobě, nedávno jse řešila to samé, malá 5 dní horečky přes čtyřicítky, dle dětské dr. (zástup) viroza, na pohotovosti viroza, no a dva dny na to, to už malá jen plakala a nebo spala, vůbec nechtěla pít, tak znovu pohtovost, okamžitá hospitalizace, jen že mi dr. řekla, že pro mě nemají místo a že teda si jí tam budou muset nechat samotnou. To jsem já odmítla, dr. byla tak ochotná, že obvola okolní nemocnice a asi ve třetí 40km vzdálené, byli ochotní nás vzít společně. Tak že ano, možné to je. Dr. mi dala jen papír na kterém bylo uvedeno, že pro nemožnost hospitalizovat dítě i s rodičem, prosí o hospitalizaci pacienta u nich.

  • načítám...
  • Zmínit
Phoebe
4724
10.3.11 01:56

holky to co tu čtu, jak deníček tak zkušenosti vás ostatních, je mi z toho teda fakt zle :poblion: to přece ani není možné :cry: no ale dobře že jsem se nakonec přemluvila si to vše přečíst, člověk nikdy neví a aspoň budu obrněná kdyby něco a nenechám se odradit :cert: ale teda fakt hrůza děs, já ani nemám slov. Vůbec se mi nechce věřit že tohle je možné :evil: :pocitac:
přeji všem maminkám jen zdravá miminka a když už něco tak aby nemusely nikdy tohle zažít :hug:

Příspěvek upraven 10.03.11 v 01:57

  • načítám...
  • Zmínit
nelis
601
10.3.11 19:13

V první řadě přeju, abyste tam už nikdy nemuseli! :wink:

My jsme nedávno strávili s Tobíkem 5 dní ve FN Ostrava, na infekčním. Pobyt tam mi zařizovala naše mudra, která do telefonu výslovně řekla, že jsem kojící matka a že s ním musím být na pokoji, takže to tak bylo. Během našeho pobytu přivezli na vedlejší pokoj miminko, které pořád, ale pořád plakalo, že mi z toho bylo úplně ouzko. :cry: Pořád jsem přemýšlela, proč tam je samo, proč tam s ním není maminka, že si snad nedovedu představit důvod, proč bych nechala svoje dítě samotné v nemocnici…a teď už asi vím proč tam bylo samo…zřejmě podobný případ jako vy. :cry: Je to smutné co se děje. Myslela jsem, že je samozřejmé, že můžeme být se svými dětmi v nemocnici, tady vidím, že ne. A jsem moc vděčná mojí mudře, že mi to tam domluvila. Já bych se být tebou asi zbláznila!!! :-?

  • načítám...
  • Zmínit
matys
10
12.3.11 10:54

svitavy

vrátili jsme se ze Svitav a klobouk dolů, nikdy jsem nic takového nezažila!
Chtěla jsem platit za pokoj, byla jsem s holčičkou sama a oni se divili proč, prý do 6ti let je to pro matku placené pojišťovnou! Brno ubytovka se platí, Boskovice taky! a ne malo, Pořád se usmívali, kdykoli jsem něco chtěla, nebo malá plakala, přilítli, nic nebyl problém. Malá je na vás zvyklá, ? tak si srazte postele! Bonbonieru ani nic nám nedávvejte! My to děláme rádi! Opravdu klobouk dolů

  • načítám...
  • Zmínit
lex.h
14.6.11 20:40

dite na jip

No tak to mate holky jeste dobre, ja na jipce se svym synem zustat nemuzu. A blaznim a blaznim. Maji tu takove pravidla (jsme v nemecku, kinderklinik Ulm) ze kdyz je zmena smen tak rodice musi na hodinu a pul pryc. A pres noc s nim zustat nemuzu.(Ma 11 mesicu, jeste sice kojim, ale ted stejne jist nemuze..) Nedokazete si predstavit co je to pro matku nechat dite v postylce, kdyz place a natahuje k vam ruce jak chce byt s vami a muset jit pryc… :cry: No ale snad uz zitra jedeme zpet na pokoj (mame to o neco horsi, jsme tu uz 2 mesice a jeste tu dost dlouho budeme a na normalnim pokoji /ne na jip/ jsem s nim celou dobu, od rana do rana. Jsem nikdy necekala ze se do toho pokoje budu nekdy tesit… :nevim:

  • Upravit
Hanahcotton
14.9.11 13:08

Nedá mi to, abych nereagovala. Protože pracuji na oddělení kojenců a batolat… sice ne v této nemocnici, ale přesto bych ráda některé věco uvedla na pravou míru. Na našem oddělení máme 6 pokojů pro matky s dětmi. Pokud pro matku není místo, klidně ji necháme s dítětem v pokoji, kde sice spí nepohodlně na židly - může jít také na nedalekou ubytovnu - ale je s dítětem celý den a celou noc.Nikdy matky od dětí nevyhazujeme.
Chování personálu ve vašem případě bylo velmi neprofesionální - každá matka má právo na informace o svém dítěti. Je pravda, že v odpoledních hodinách může mít sloužící doktor např.naléhyvý příjem a není zrovna k dispozici, ale v dopoledních hodinách by měl být na oddělení ošetřující lékař, který kdykoli podá informace.
A co se týká zavádění infůzí - u dětí to opravdu není o tom, zda sestra umí, či neumí zavést infůzi. Velmi záleží na zdravotním stavu dítěte, jak je zavodněné, na jeho tělesné konstituci, u některých dětí jsou opravdu žíly křehké a praskají. Takže u dětí je to opravdu složitější.
A v neposlední řadě - kojící matka má opravdu mít speciální stravu, pokud je hospitalizovaná s dítětem.
Přeji hodně zdravíčka vám i dítěti a už žádní špatné zkušenosti v nemocnici :kytka:

Příspěvek upraven 14.09.11 v 13:09

  • Upravit
makysenka
18
10.10.11 22:30

dobrý den musim říct že ste mě timto deničkem o chovani v dětské nemocnici v brně vyděsila mam 9 měsíčního syna a doufám že snim do memocnice nebudu muset jit jinak vam preji hodně zdraví

  • načítám...
  • Zmínit
kikosek
1
11.2.12 13:18

Ahoj, hrozně mě mrzí, že jste měli tak ošklivý zážitek!
Když jsem četlo celý příběh bylo mi to hrozně líto a zároveň jsem byla neskutečně moc naštvaná, že jsou i takový zdravotní personál.
Sama jsem sestra a je mi opravdu za takové kolegyně stydmo!
Každopádně Vám chci popřát ať jste zdraví jako rybičky!! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Mišanila
11.2.12 14:13

Tak to je smutný, hlavně že je mimi ok.

Ale já si myslím, že hlavně je potřeba si STĚŽOVAT a nenechat si to líbit. Je dobrý napsat to jako varování na maminkovská fóra, ale ke zlepšení podmínek na dětských odděleních a chování personálu to nepomůže. Pokud budou všichni mlčet a neozvou se, tak se to nikdy nezmění, to samé platí i pro porodnice, ale tam je to horší, ženská je citlivá, v bolestech, do toho hormony a tak.

A pokud se někdo bojí jít do konfliktu a stěžovat si přímo na oddělení, přeci jen jste jim tak trochu vydáni napospas, tak bych tohle všechno sepsala do dopisu, poslala to doporučeně primáři a řediteli nemocnice a jejímu zřizovateli s tím, že očekáváte nějakou reakci a informace, jaké důsledky ta stížnost bude mít. Č9m víc pacientů to bude dělat, tím míň to budou smetávat ze stolu…

Já jsem na dětském oddělení v Hradci s dcerou naštěstí nic hrozného nezažila, jen jedna sestra-fůrie mě chtěla vyhodit ven z ošetřovny, když chtěla dceři napíchnout žilní vstup. Nenechala jsem se a vyřídila si to s ní hned a to normálně nejsem vůbec asertivní, jen jsem si dopředu zjistila informace, co si personál může dovolit a co ne.

  • Upravit
Pudloslava
43035
11.2.12 15:26

chidaci sestry, ze museji bydlet na tak ohavne ubytovne, ktera je odpudiva i osobe, co tam je jen na par dni a jeste predpokladam, ze ma spis plnopu hlavu zdravi sveho ditete, nez vlastni pohodli.

  • načítám...
  • Zmínit
netkaa
211
11.2.12 21:07

i já mám rúzne zkusenosti s nemocnici.. Tvuj pribeh je teda taky hustej.. pardon, ale jinak to nejde rict. Ma nejstersi dcera se lecila mooooc dlouho lecila v jedne prazske nemocnici. Bohuzel domu se nevratila. Do dnesni doby nezname pricinu jejiho onemocneni. Ale k tomu chovani personalu. Pri uplne prvni hospitaliyaci bylo vse v poradku. S malou jsem byla ubytovana, s nicim nebyl problem. Pri dalsi hospitaliyaci byla dcera na JIP, takze jsem za ni denne dochazela. I tenhdy byla pece i pristup jakz takz v poradku. Problemy nastaly az s kontolnimi hospitalizacemii. V te dobe jsem byla svobodna pracujici matka. Pri jedne z techto hospitalizaci dostala mala po nasupu strevni chripku a celou noc prozvracela- presto ji provedli lumbalni punkci!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Po ktere by se melo 24 hodin lezet kvuli snizenemu mnozstvi mozkomisniho moku, to muze zpusobovat bolest hlavy a dalsi zvraceni. Mala mela vzdy problem byt po lumbalce v klidu. Ten den po lumblace usnula. Byla jsem opravdu rada. Najednou ovsem prisla sestra, ze si malou prijde poslechnout dr. kvuli rezonanci , tedy respektive kvuli narkoze pod kterou se MGI provadi malzm detem. Rekla jsem sestre, ye si pan doktor bude muset prijit pozdeji, protoze mala po narocne noci a jeste narocnejsim vysetreni spi.. Ona mi rekla, ze pan doktor jindy nemuze. Rekla jsem ji, ze me to absolutne nezajima. Pro velky rozruch jsem je nezajimala ja.. Dr prisel.. jen se naklonil nad malou, ktera se silene lekla a spustila sileny rev..
To, ze mala mela nepopsatelny syndrom, byla drobna, prestoze docela dost jedla, poslali na me dietni sestru, ktera na me zacala jecet, ze malou nekrmim!!!!!!!!!! To jsem si samozrejme nenechala libit obzvlast proto, ze ty mistni blafy, ktere detem podavaly by nepozrelo ani prase. Ja jsem kazdy den male vozila navarene jidlo z domova na ktere byla zvykla. Nektere sestricky byly moc hodne ale nektere byly s prominutim takove Krá.y, že to svět neviděl. Snažím se být vždy milá, ale co se týče dětí jsem matka medvedice :lol: a rozhodne si nenechám nic líbit. Vrchol byl pri posledni hospitalizaci. Mala byla na jipovem pokoji v dost vaznem stavu. Ve ctvrtek jsem za ni rano jela(jezdila jsem mezi domovem a nemocnici neb jsem kojila 8tydenni miminko), mala spala. Rekli mi, ze ma mit dalsi rezonanci a nesmi jist kvuli narkoze, tak at jedu zatim domu a prijedeme po obede po vysetreni. Po navratu na oddeleni byly jeji veci na posteli. Mala nikde. cele oddeleni kolem nas chodilo po spickach, pak prisel dr a vzal si nas do kancelare, kde nm oznamil, ze jim mala behem dopoledne upadla do bezvedomi, prevezli ji akutne na rezonanci, kde zjistili, ze ma obrovsky otok mozku. Tam jim navic zkolabovala a museli ji resuscitovat. Kdyz jsem prisli na oddeleni byla uz Na ARU. Prestoze meli nas telefon, nikdo nam nezavolal a neinformoval o tak brutalnim zhorseni stavu. Jako mi je jasne, ye mala chudak byla v bezvedomi poravdepodobne cele dopoledne, protoze ji nikdo nezkontroloval. Skoro pokazde, kdyz jsem za ni rano, dopo, odpo,/jezdila jsem dvakrat az trikrat denne) prijela mela procuranou plenu, mela zizen atd.. Bohuzel to nikomu nedokazeme. Stejne tak, jako jsme se dozvedeli od jedne mile sestry, ze dalsi sestra rikala, ze tam jednu navstevu byl manzel pul hodiny, pritom tam byl asi 6 hodin v kuse..
Je asi jedno jestli je to nemocnice v brne, v praze nebo buhvi kde s hroznym a neochotnym personalem se setkavate asi vsude.
Preji Vam vsem zdrave deti… A pokud je hospitalizece nutna, jednejte vzdy dle svych materskych instiktu..
:srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
12.2.12 20:07

Ahoj to je strasne:( Kdyz to srovnam s tim co jsme meli my tak je to k placi. My jsme byli s malym ve dvou nemocnich v jendom tydnu a v obou jsme bydeli oba, jeden mohl spat primo u luzka naseho miminka a druhy spal v pokoji na stejne chodbe. Na pokoji jsme meli TV a wifi. Kazdy den s nami mluvili o stavu naseho syna a pokud jsme meli nejaky dotaz, doktora nam zavolali (prisli podle toho kolik meli prace, nekdy za 5 minut nekdy za 3 hodiny). Ceske nemocnice se opravdu potrebuji zmenit, to je hruza. Doufam, ze uz jste v poradku :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Zápis do školky

Zážitek z MHD

S miminkem na pokraji sil

Cvičení s miminkem II.

Cvičení s miminkem

Normální miminko pláče

Šátek pro miminko doma

Šátek pro miminko