Život s předškolákem
- Rodičovství
- LuckaH
- 30.07.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moc Vás všechny zdravím a hned v úvodu se omlouvám za troufalost, se kterou jsem se rozhodla napsat tento článek. Jsem maminkou už několik let a na emimino jsem občas zašla a anonymně si početla už od dob mého těhotenství :) Mám pětiletého syna Tomáška a čeká nás docela přelomové období tedy poslední rok školky a příprava na nástup do první třídy. Musím se přiznat, že coby matka jedináčka z toho mám trochu obavy a tak jsem se odhodlala, založit tímto nový deníček jestli se tedy někdo přidá maminek skoroškoláků, prvňáčků a podobně. Svůj první příspěvek bych nazvala už umím všechno !
Jak jste asi pochopily, toto o sobě netvrdím já, ale tvrdí to o sobě v různých obměnách náš synátor. Náš Tomášek prostě dospěl do stavu, kdy po dvou letech ve školce už je „starý mazák“ co všechno umí a zná a všichni ostatní jsou úplní mimoni. Projevuje se to například tím, že když mám snahu mu něco vysvětlit nebo nedejbože naučit tak mi odvětí, že to nechce nebo nepotřebuje vědět,eventuelně, že tak jak to říkám to není správně a basta. Když jsem mu před prázdninami udělala narozeninovou oslavu u nás doma, na kterou si mohl pozvat kamarády a kamarádky ze školky, tak asi v půlce mi sdělil že prostě nejsem správná máma a ničemu nerozumím, když nechci , aby se honily všechny děti - bylo jich celkem šest - po našem bytě a šermovaly se. Nakonec se s tím smířil a s pokrčením ramen si vymyslel za přispění kamarádů jinou zábavu a oslava se celkem vydařila. Jen já , nezvyklá na tolik dětí, jsem vítala večer manžela s hadrem na hlavě .
Musím se přiznat, že občas pěním, nadávám a po večerech vzpomínám na doby, kdy to bylo sladké miminko nebo i třeba batole, pro které matka byla vším. Manžel mě sice uklidňuje, že to junior tak nemyslí a že to přejde, ale já si prostě nejsem schopná představit, že už za rok nastoupí ten náš zbojník do školy. Tak jen tiše doufám, že je to jen nějaké vzpurné období a že ho to zase přejde.
Jak jsou na tom vaše ratolesti? Jak to zvládáte?
Zdraví
LuckaH
Přečtěte si také
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 2010
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 3056
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 2436
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 286
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 2350
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 3655
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Máma se vrátila k příteli, který ji málem zabil. Mám o ni obrovský strach
- Anonymní
- 01.09.26
- 2686
Je mi 25 let a mamce 45. Celý život tak nějak pořád hledá toho pravého. Nikdy jsem jí v tomhle moc nerozuměla. Ona prostě nedokáže být sama. Tři manželství, tři rozvody a několik dalších vztahů jen...
Dcera nechce jezdit k tátovi. On tvrdí, že ji proti němu navádím
- Anonymní
- 01.09.26
- 1362
Po rozchodu jsme se s bývalým domluvili, že dcera u něj bude každý druhý víkend. Jenže poslední měsíce před odjezdem pláče, bolí ji břicho a prosí mě, abych ji tam neposílala. Když jsem to začala...
„Mít jedináčka je sobecké!“ řve tchyně. Přitom sama vychovala jen jedno dítě
- Anonymní
- 01.09.26
- 7223
Náš syn je na světě zázrakem. Můj porod byl jedno velké trauma, na které do smrti nezapomenu – nastaly vážné komplikace a lékaři na sále bojovali o život můj i o život miminka. Zvládli jsme to jen...
Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
- kristyna dostalova
- 01.09.26
- 882
Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.