Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Prosím napište mi některá něco, nebo na se zblázním
Nějaké zkušenosti
To jsou hormony, ale kdyby ti pořad nebylo dobre, určitě si zajdi za svým obvodnim lékařem nebo gynekologem, pomůžou ti! Ja toto nezažila, měla jsem jen drobné obavy z těch změn, ale věř tomu, ze až se to narodí, budes si klepat na čelo, proč jste to dítě neměli dřív. Je to něco nádherného, obrovsky ti to naplní srdce a třeba nás to neomezilo vůbec v ničem. Naopak nám to bezvadne utuzilo vztah a žijeme krásně. Podvest te muže stejne jako ty jeho. Určitě je fajn nezpustnout a udržovat se. Můj manžel je rad, ze jsem na sobě po porodech zapracovala a nevypadam jako velryba jen proto, ze už mám děti. Neves hlavu, to dítě je fakt něco fantastického. A taky…bude pro tebe prioritou, bude te držet nad vodou. Ja když by manžel přišel s nevěrou, tak se zasmeju a oznámim mu, ať si to užije, hlavně ze ja mám děti. Fakt se to v tobě to prožívání změní!
@Anonymní píše:
Ahoj holky, celou dobu jsem se strašně těšila byla nadšená nemyslela na nic jiného a teď asi 3 dny se to nějak prelomilo a já jsem v breku, když muž odjede do práce. Vše pro mě skončilo… Ani on mi nedává tolik citu nevím proč, nebo se mi to zda?! Něco mi strašně chybí
Nevím co to je, ale jsem z toho teď úplně v pr..
Mate to taky některá nebo prošla jste si tím?
Nechybělo já se tak těšila jakoby jsem konečně dostala s malým smysl života a teď?
Holky pro mě skončil život a ještě mám strach, aby mě muž nezačal podvadet nebo cokoliv mám divny pocit
On udělá vše, ale určitě už nemůže a nedává to.
Mám pocit ze to nezvládnu a hlavně téd, když už v tom 13tt je to všechno ještě daleko pevnější a já už fakt nevím, co dělat ????
Nic jsem mu neříkala jen teď ze mě možná cítí, ze jsem trosku jiná.
Holky přejde to? Těžko když je pro mě už všechno tabu
To jsou hormony
urcite.Ja to taky tak mela, věčně jsem brečela a říkala muži, že si najde milenku, že mi nedává lásku, že si s někým píše, že už nic nebude jak dřív, nakonec mě to úplně otrávilo a věřím, že ještě chvíli bych tak podlehla hormonům, že půjdem od sebe. Takže tomu tak nepropadej, nedostatek lásky nebo strach je jen v tvé hlavě. ![]()
Hormony jsem v 15tt a brečím u reklamy na alzu a včera jsem měla na malé když v obchodě měli jen červený jablka a já chtěla zelený… Naštěstí muž to chápe. ![]()
Též se přikláním k hormonům. Mělo by to přejít, nebo alespoň zmírnit se. Byt tebou, zkusila bych to manželovi vysvětlit. Že to teď s tebou prostě mává a že tě má brát s rezervou. Kdyby to zacházelo do extrému, tak to řekni dr, abyste vyhledali nějakou pomoc.
@Jessica4 @alena1995 @Philippe Holky dekuji mě stačí vždy trosku tak uklidnit a hned je to lepší já vůbec nevím, co se to semnou děje.:.
Leze mi to do snů takže Už ráno se probouzím rozhozená no je to děsný
A štve mě to, protože pak je mi ještě hůř s téma myma nevolnostma.
Ja hlavně nechci, nebo spis doufám, aby jsme to s mužem zvládli na tom mi záleží nejvíce.
Nechci být jak histerka, aby se semnou necítil a potom mi utíkal
Ale zase mu chci věřit a nejde mi to a nechápu to
(Žádný důvod nemám) stačí mi nějaký sny a je hotovo. Ráno mám pak odpor. Co když je to reailta. Nebo jsem fakt paranoid.
Ahoj, dokážu si představit čím procházíš. Na začátku těhotenství jsem zůstala ležet s hematomem. Můj manžel se vesele věnoval svým koníčkům a trávil se mnou, tak deset minut denně. Nesměla jsem vstávat a stejně jsem se o sebe musela postarat sama. Neexistovalo, že by umyl nádobí, nebo vanu, nebo něco podobného. Potom jsem ukecala doktora k návratu do práce ale ve 20tt se scénář opakoval. Pak jsme se dali asi na měsíc do kupy a teď to zase stojí za prd. Mám pár týdnů před porodem a mám pocit, že se starám jen o něj a všechno se točí kolem něj a jeho dětí. Samozřejmě ho podezřívám z nevěry, protože jsem těhotná hysterka. No chci tím říct to, že jestli ti manžel nikam neutíká buď v pohodě. Nálady v těhotenství jsou lepší a horší. Mysli na mimčo, az začne kopat a hlásit se, budeš si ho uvědomovat víc a bude to lepší. Zkus něco, co ti zvedne náladu, knížka, hudba, nějaké pletení nebo vyšívání.
Ahoj holky, celou dobu jsem se strašně těšila byla nadšená nemyslela na nic jiného a teď asi 3 dny se to nějak prelomilo a já jsem v breku, když muž odjede do práce. Vše pro mě skončilo… Ani on mi nedává tolik citu nevím proč, nebo se mi to zda?! Něco mi strašně chybí
Nevím co to je, ale jsem z toho teď úplně v pr..
Mate to taky některá nebo prošla jste si tím?
Nechybělo já se tak těšila jakoby jsem konečně dostala s malým smysl života a teď?
Holky pro mě skončil život a ještě mám strach, aby mě muž nezačal podvadet nebo cokoliv mám divny pocit
On udělá vše, ale určitě už nemůže a nedává to.
Mám pocit ze to nezvládnu a hlavně téd, když už v tom 13tt je to všechno ještě daleko pevnější a já už fakt nevím, co dělat ????
Nic jsem mu neříkala jen teď ze mě možná cítí, ze jsem trosku jiná.
Holky přejde to? Těžko když je pro mě už všechno tabu