Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Můj dvouletý syn neustále a kvůli všemu pláče. V podstatě to není klasické období vzdoru, kdy se děti v jeho věku vztekají a dělají scény. Můj syn brečí, že chce babičku, že nedostane bombon, že se nebude koupat, že mu něco nedovolím, prostě pořád. Už to i ignoruju, protože brečí třeba 10× za den.To je nějaké období nebo je labilní?
To jsou neustálé scény a srdceryvný pláč už mě to hrozně rozčiluje. Nechci ho pořád jen utěšovat, pokud nemá důvod, pošlu ho do pokoje, on tam ječí, brečí a pak přijde a chce se pomazlit. Mazlíme se hodně, myslím, že fyzický kontakt mu nechybí. Tak nevím.
Myslím,že je to jenom období.Máme doma to samé.Já mu třeba řeknu jdeme do koupelny.Řeknu to normálně a on začně hrozně plakat.
Občas bych ho nejradši seřezala.Ale snažím to vypouštět…Prostě to ignoruju. ![]()
No je to o nervy to dobře vím
U nás takhle syn začal brečet v 6měsích a pořádně přestal až nedávno
Ted je mu rok a půl.nejhorší to bylo od 8-14měsíců,to bylo fakt strašný.Lezly mu tedy zuby,ale nevím jestli ten celodenní řev souvisel jen s tím
Já se pak vůbec netěšila na ráno,když se malej vzbudil,už jsem vstávala naštvaná stejně jako on-že mě čeká další dlouhý den plný pláče.taky ho rozbrečelo vše,už uměl chodit a přesto mi celé dny visel na noze a nechtěl mě nechat si udělat ani pítí,nebo mu ohřát jídlo,napustit vanu-zkrátka nic a řval i na ruce
Uf-ještě že je to za námi
Držím palce,at to co nevidět přejde
![]()
Brečí zrovna teď
Říkám mu, že nemá důvod plakat, ať toho nechá a nebo ať se jde vyplakat jinam a on dělá takové scény, jak kdybych ho týrala. To sou nervy totok! ![]()
ddinna píše:
No je to o nervy to dobře vímU nás takhle syn začal brečet v 6měsích a pořádně přestal až nedávno
Ted je mu rok a půl.nejhorší to bylo od 8-14měsíců,to bylo fakt strašný.Lezly mu tedy zuby,ale nevím jestli ten celodenní řev souvisel jen s tím
Já se pak vůbec netěšila na ráno,když se malej vzbudil,už jsem vstávala naštvaná stejně jako on-že mě čeká další dlouhý den plný pláče.taky ho rozbrečelo vše,už uměl chodit a přesto mi celé dny visel na noze a nechtěl mě nechat si udělat ani pítí,nebo mu ohřát jídlo,napustit vanu-zkrátka nic a řval i na ruce
Uf-ještě že je to za námi
![]()
![]()
Držím palce,at to co nevidět přejde
![]()
![]()
Mareček byl hodně uplakané miminko, když to tak vemu, tak nepřestal nikdy, ale teď je to o to horší, že do toho mě volá a odmlouvá nebo tak. zajímavé, s tchýní nepláče, ale to je asi tím, že ona mu věnuje všechen čas, dost mu dovolí, neodporuje mu, ne že by ho rozmazlovala, ale prostě najde vždy alternativu, já tohle asi neumím.
Malý je věčně jako před spaním, uřvanej prostě. Je mi ho někdy líto, ale přece ho fakt nemůžu stále jen utěšovat a vymýšlet, jak to udělat aby přestal…
Ač píšeš, že to není klasický vzdor, je to vzdor přímo ukázkový… A to buď ráda, že se nevzteká. Zbytečně se tomu neříká „první puberta“..... Netrap se, mám doma to samé. Někdy brečí, jindy se uráží… Lehne si na zem, zakryje hlavu a pár minut pro něj svět neexistuje (naštěstí to neječí), nereaguje… Byly mu právě 2 roky.
Holky, co jste tu psaly o mladších dětech 1,5 roku, veřte, že to není ono, to opravdové přijde kolem druhého roku… Bude hůř (a třeba také ne
, třeba to mine právě Vás, což se stane tak u 2-5 % případů
). Také jsem si myslela, že už to máme za sebou
.¨
Chce to ignorovat, popř. když to jinak nejde, tak si udělat pořádek přísnějším tónem(když se např. vzteká). Ale rozhodně neutěšovat
.
jojo…u nas funguje ze zacnu jakoze brecet taky ona cuci…tak ji rikam no co…tak budem rvat obe ne…mama taky nevi proc rve ale je to fajn ne
nebo ji posilam k zrcadlu at se podiva jak je krasna kdyz rve…myslim ze je to vsude stejny ![]()
Tak naše prostřední si něčím podobným taky prochází, a je to ještě umocňeno příchodem dalšího sourozence,vzteka se, brečí a ječí snad kvůli všemu, doufám že se to brzo zlepší,je to o nervy ![]()
A jak dlouho to dělá? Neproběhla u vás nějaká velká změna? Pravděpodobně to bude asi takové období, které zase přejde. Ale řekla bych, že když plače, tak bys ho neměla posílat pryč do jiného pokoje. Ať cítí, že jsi tu pro něj kdykoli, když se směje i když plače. ![]()
Vím, že to je náročné - my si procházíme vztekacím obdobím, k tomu mu „maminku“ tak trochu sebral nový vetřelec a ještě velká změna, že nechodíme najednou mezi děti - myslím, že to je náročné období pro nás i pro ty prťata.
přeji hodně síly. ![]()
Chawa: u nas přísnější tón ještě všechno zhorší, a když do toho spustí ještě mimi tak raději utesim,jinak bych skončila někde na psychiatrii
makapi píše:
A jak dlouho to dělá? Neproběhla u vás nějaká velká změna? Pravděpodobně to bude asi takové období, které zase přejde. Ale řekla bych, že když plače, tak bys ho neměla posílat pryč do jiného pokoje. Ať cítí, že jsi tu pro něj kdykoli, když se směje i když plače.
Vím, že to je náročné - my si procházíme vztekacím obdobím, k tomu mu „maminku“ tak trochu sebral nový vetřelec a ještě velká změna, že nechodíme najednou mezi děti - myslím, že to je náročné období pro nás i pro ty prťata.
přeji hodně síly.
nene, vše je stejné. Ale je asi citlivější, je často jen se mnou, manžel jezdí pracovně mimo ČR někdy i na 12 dní. Je jasný, že někdy už toprostě nezvládám a jsem na něj přísná, protivná, rozzlobená. Ale to spíš proto, že je to už dlouhé období a celý den v této atmosféře…ufff
Většinou pláče, protože na něčem trvám-aby uklidil, když něco úmyslně rozhází, když chce už 3 jogurt a já mu ho nedám apod.
Ewule0712 píše:
Brečí zrovna teďŘíkám mu, že nemá důvod plakat, ať toho nechá a nebo ať se jde vyplakat jinam a on dělá takové scény, jak kdybych ho týrala. To sou nervy totok!
Tohle mi s oblibou říká manžel- tedy tu první část- a v ten moment bych ho normálně nejradši zabila. Nechápu, jak si může myslet, že on má patent na to, jak se lidi mají cítit a co je a není adekvátní situaci ![]()
Minule to zkusil na naši dvouletou dceru a to už jsem udělala fakt scénu, protože mluvit takhle na dvouleté dítě mi přijde absolutně mimo. ![]()
Speciálně, když on toho času s dítětem netráví tolik a není důvod, aby byl vynervovaný z jedné scény.
Takže za mne, protože u nás se taky často kvílí z mého pohledu úplně zbytečně, být v klidu a empatická, říct chápu, že tě to rozlobilo, taky bych se zlobila, ale další jogut už nebude.
Pokud máš pocit, že bys potřebovala zklidnit hlavně sebe, tak mrkni na odkaz na mém profilu
Jinak u nás se tohle období začíná pomalu zlepšovat, už to není desetkrát denně, takže jinak vydržet. ![]()
ankasz píše:
Chawa: u nas přísnější tón ještě všechno zhorší, a když do toho spustí ještě mimi tak raději utesim,jinak bych skončila někde na psychiatrii
Ono je to všude nějak, u nás zase nepomáhá utěšování. Řve ještě více a nenechá na sebe sáhnout.
Ten přísnější tón použiji ve chvíli, když už to fakt hraničí..... Třeba začne vzteky něčím házet.
Jinak docela často taky pomáhá vysvětlení, ale to jen, když to ještě nenabralo grády, pak už nemám šanci a ne vždy to stihnu.
![]()
To přežijeme! No, hlavně ať to přežijeme ve zdraví.
![]()
Ahoj, no ja bych rekla, ze deti si raky rady „vychutnaji“ maminku. Muj temer 3letak treba nebreci takhle soustavne, ale zase vsechno, co po nem pozaduju - aby prisel, ze se budeme oblikat, aby prisel k jidlu, proste k cemukoliv ho musim vylozene premlouvat, proste nejde, kdyz ho zacnu brat za ruku jeci „sam“ - ale ani sam stejne nejde, takze nakonec ho popadnu a nekam ho donesu a vykonam to, co jsem po nem chtela. Je to taky na palici, nekdy mam pocit, ze den je vyplnen jen samymi spory, ve kterych krute prohravam
A ujecenej je taky.
Nasi si nemuzou vynachvalit, jak je u nich hodny. Tipuju, ze je to jejich nejoblibenejsi vnouce
. Ale tady doma - na zabiti. A specielne, kdyz tu ma jen me, to dostavam kapky priserny
![]()