Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5 - nejnáročnější období? Bude hůř?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.2.24 12:50
Jo pro mě je taky nejhorsi období 2-5 let 
blbě jim je rozumět, porad se vztekaji, všechno likviduji syn bude mít 5 na jaře a teprv teď s nim začíná byt rec, ale jak se sekne, tak je to konec, hlavně venku se porad rozčiluje. Dcera má teď čerstvě 2 roky a už to taky začíná. Zlata miminka do krámu už s nima nechodim vůbec, jdu večer když přijde manžel domu, ono i cesta do školy a školky je o nervy. Nicméně vyrostou z tohohle období a člověk kvete zas z jiných věcí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 12:52
. Kolikrát i ráno nám začíná ječákem. Ještě než vyleze z postýlky. Nevydrží s tátou ani minutu bez jekotu. Ten to vůbec nedává. Z procházky nabi hřiště jdeme odcházíme z jekotem i když si sama určí, že jdeme. V půlce kopce, konec. Řev, valenicko, prolínání, z náruče skáče, lehá si se smíchem na zem. Kočár jsme taky zrušili neboť
to bylo ještě horší.
Vybere si jogurt, hned ho nechce. Vyžebrá jabko, řev, že nechce. Boty stejně. Má jedny top a přes to nejede vlak. Kolikrát se divím, že ještě někdo ze sousedů nezvonilo. No a to všechno dělá ve dne v noci. Minutě jsem musela nechat i nákup v autě. Ona a tašky by byli nad.moje sílí. Šlo se proto v noci. Vždycky si venku na to vztekani vybere to nejmíň vhodné místo, bláto, kaluž, prostředek cesty, přechod, sráz. Jako jo, zlatíčko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 12:55
A mne tohle období zrovna vyhovovalo. Počkej pak v téhle fázi jsem je prinejhorsim popadla a šlo se. Jak vyrostou, věci se dost zkomplikují
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 12:59
Nejhorší období je puberta mám děti 12,10,2.5 roku a Ti nejstarší drzí jak opice, odeskávají, držkují.. štěstí, že se celkem slušně učí ve škole… 
každé období je je jiné, ale počkejte, jak budeme za 15 let vzpomínat. Utíka to všechno tak rychle.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 13:00
Jé, tohle je ještě procházka růžovou zahradou.Mam doma děti 14,12 a 4 roky a hádej s kým máme největší starosti a to ani nejsou průseráři. No samo ti starší. Víš kolik je kolem nich nebezpečí? a nejhorší je, že už to jako rodič úplně neovlivním jako u malého dítěte. Tolik nástrach, co kolem těch dospívajících je, to je až neskutečné. Takze když řeším nespaní svého nejmladšího nebo vztekani, že něco chce, tak je to úplná pohodička.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 13:03
Za mě jo. Nejnáročnější období. Ale u nás už asi od roku a půl. Ale bylo to hlavně skrz hysterické scény. Snad vše byl problém. První byl trošku lepší, druhý byl fakt náročný. Ale jako miminka měli samozřejmě taky těžké fáze. Teď u třetího se opravdu těším až z miminka vyroste. Mě už štve ten nedostatek spánku, to jak ho mám pořád v náručí, nikde se beze mě nevydrží. Chci už svůj osobní prostor což skrz kojení nelze
Od tří let bych řekla, že mám s klukama pohodičku. Fakt se nám kde co podaří nádherně vykomunikovat.
Dnes taky sedí u televize 
už týden jsme nemocní. Včera začalo horečkovat miminko, takže noc hrůza, pořád v náručí a já už toho mám dost. Tak než abych byla zlá máma, tak raději mám kafe a děti pohádku děti mi nespí přes den od dvou let, takže chápu. První pořádně nespal přes den nikdy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 13:04
@Anik6 píše:
Nejhorší období je puberta
Haha mám patnáctiletou ségru a když to občas vidím tak se chová jak ten dvouleťák akorát si nelehne v obchodě na zem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.24 13:06
@Majinka7 chápu. Ta puberta je brutus. Na druhiu stranu, aspon pri tom vyjednavani nejeci do usi. Syn ted ve vzteku prevrhl vsechny zidle v obyvsku. Beru zpet, budicek s minutkou nefunguje. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.2.24 13:10
Ty jo já mám pocit že mi tohle dělá už roční…chodí už, nemluví samozřejmě vůbec, takže komunikace jen řev, ničí všechno kam dosáhne, a to tak že dětský pojistky ve skříňkách úplně běžně vylomí nebo oderve nalepovací, dělá si z bytu opičí dráhu a neustále hrozí že se zabije, spí teda ještě po obědě a díky bohu za to, kdybych neměla aspoň tu pauzu na to udělat všechno co se nedá s ním (skoro všechno), tak si jdu hodit mašli asi. Protože večer chodí spát v devět vstává v šest, takže rozhodně nemám několik hodin na to něco pořádně udělat. Se vším jen tříská a mlátí, knížky žere a trhá, žádná klidovější zábava ho nebere…kočár taky špatný, zvládáme jen dojet kam je to nutný a to ho kolikrát ještě musím uplácet dobrotama. Neděste mě že bude ještě hůř
- Citovat
- Upravit
1.2.24 13:11
@anavi13 píše:
Haha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 13:25
U nás začalo peklíčko jen co se syn vyspal z porodu a nabral síly. Dráždivé miminko, věčně zpruzelý kojenec, destruktivní a na jiné děti agresivní batole…ale čím je starší, tím se s ním dá lépe vycházet, je rozumnější. Za 2 měsíce 3 roky, už je docela parťák a i mezi dětmi si hraje hezky. Uvidíme, co s tím provede narození sestřičky příští týden, to bude asi dost zemětřesení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.24 13:25
Každé období má svoje. Mám už děti velké a svým způsobem je to pohoda (9 a 12 let). Ale mladší se vzteká dodnes. Život vidí svým způsobem a často vše hází na nás. Klidně se vztekne kvůli špatným botám, když chce něco teď a já nemůžu, tak to je keců. Super je, že se nevzteka 10× za hodinu, ale tak 5× za den. Ale klidně něčím hodí, dupe, mlátí dveřmi.
Starší začíná být v pubertě. Tím, že přestoupil na gympl, hodně dospěl. Jezdí do jiného města a ve škole jim vykají. Takže si miláček myslí, že je nejlepší a nejchytřejší. Protáčí oči, hádá se, musí mít poslední slovo a svou pravdu… Mám pocit, že jsme na podobné úrovni, jako když ve 4 letech nastoupil do MŠ a učitelka byla blbá, děti byly blbé, já byla blbá, že ho tam dávám
Oba si prošli obdobím, kdy trhali a muchlali sešity, když nechtěli dělat úkoly do školy. Naštěstí to oba přešlo.
Vždy něco pomáhá a platí a něco se zhorší.
- Citovat
- Upravit
1.2.24 13:38
Mám děti 18m od sebe (starší má skoro 4 roky). A vztekají se obě pořád. Ale za mě je jednoznačně nejhorší to miminovské období, naopak úplně super mi to přijde od 2 let mladší dcery, protože už spoustu věcí chápe, můžeme chodit často bez kočáru atd. To, že většinu dne prořve a provzteká, je druhotné, už to nejsou mimina a pro mě je to obrovská úleva. Každý to vnímá jinak a hlavně každý má jiné dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.24 13:39
Jsem tam ráda, že tohle peklo nezáživam sama. jsou dny, kdy sedím a brečím 
Ale já mám dvojčata (v květnu jim budou 3 roky) a 14 měsíční „mimco“ a už mám poslední dobou tiky.
Každý má jiné požadavky, zájmy, potřeby.
Než se někam vydáme, tak jsem totálně ko a totálně na nervy.
Sebou taham sportovní tašku plnou náhradního oblečení, jídla, pití atd.
Nočník a já nevím co ještě.
Už jsem zrala na Bohnice. Nejhorší je, že když někam přijdeme na návštěvu a.je tam jedno dítě, tak na mě nechápavě pořád koukají a chci třeba jen jít na WC a poprosím je, ať je pohlidaji, tak i to je problém, jelikož hlídají jedno nebo dvě děti a třetí běží pryč a nikdo to nevidí
Což se mi stalo nedávno, šla jsem na WC do patra a že schodů na mě hulakala dcera. Tak jsem vyletla z WC strachy bez sebe, aby nespadla že schodů.
A to je pořád něco. Já chápu že uhlídat 3 děti je problém. Sama je mám na krku 24 hodin, 7 dní v týdnu…
Ale nechápu jak je někdo nedokáže ohlídat na 5 minut.
Takže mě už přijde, že je všechno problém. Jen lidi co mají náročné jedno dítě nebo víc dětí mě chápou..
Jinak na mě koukají jak na urvanou, uřvanou a já nevím co ještě matku…
Když jim vypravim, jak těžké je doma pořádně poklidit, tak se děsně diví. Ale ani 5 minut je nedokáži pohlídat.
Nejhorší je, že jak jsou malý a věkové blízko od sebe, tak jsou prostě stádo, co jeden vymyslí kravinu a druhý to opakuje.
Takže je stále sundávám z oken, vyndavam něco z pusy, u dcery z uší a já nevím co ještě.
Jasně dost lidí si myslí, že nejsou vychovaný atd. Ale to tak není. Jak je každý sám, tak vyslapuje jako hodinky a já si připadám jako v ráji. Jaká je to pohoda s jedním dítětem.
Pak jsou všichni tři dohromady a je to masakr. A návrat z ráje na zem. Spíš pod zem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Chápu, že každý má jiné preference a každé dítě je jiné, někoho stresují miminka, někoho puberťáci, já mám momentálně pocit že nejhorší období je 2 - 3 roky. Když chodí a stává se z něj stroj na destrukci všeho, co nevidím. Ani u miminka jsem nemusela být tak ve střehu, neustále v pohotovosti, neustále něco dělat, neustále v interakci jako s tím 2,5. Ráno to začne, a pak se řadí neustálý kolotoč kolem batolete. I když i pohádky pouštím, i na 2 hod denně, což se nemá, tak jsem ze zbytku vyřízená. Nespí nám přes den od cca roka. Kočárek jsme zrušili, to nebylo možné. Nakupování stres, shazoval věci z regálů, když se nejde tam kam chce on, hysterák. Ještě moc nemluví, takže se něco stane, ječák, zjištuju co, on bota, bota…tam. a já copak je? Tlačí? Ne…bota. kamínek? Ne, bota. Bota nenne. Pak zjistím že chtěl třeba jiný. A takhke to je u jídla a u milion věcí denně, strašně mě to vytáčí, že se s bím nemůžu domluvit. Když řeknu teď máma potřebuje klid, nic, to nechce a opět hysterák. Mamí, mamí, tam! -co tam, co tam je? Jogu tam! Lednička? ANO. A co tam chceš? Jogu…aha…no než mi to dojde. Tak řev, dostane jogurt, pak mamí mamí, koukej! Buuuu.fuj to je. Tady fuj! Tady fuj! Buu.. a já zas než zjistím co - pokecané tričko, konec světa.
Q
No znáte to. Jako…mě to přijde suverenně jako nejnáročnější období ever… nebo bude hůř?
Skončí jídlo, vyndám ho ze židličky a jde, přitáhne si ke kuchyňske lince židli a začne se cákat vodou že pustí umyvadlo
kreslíme, prohlízíme knížky…mami, koukej, mami koukej… pak řev, když chci už aktivitu ukončit.
Jen jsem si chtěla postěžovat. Není to fyzicky náročné, ale ten pocit že nelze vypnout…pořád ve strehu. Jinak jsem samozrejme stastna ale prijde mi ze na nic absolutne na nic neni prostor, jen prezit den
Abych nebyla jen pesimisticka tak pridam velky uspech co se mi podařil. Kdyznerespektoval slovo počkej chvíli, musím se najíst / cokoliv a znamenolo by to oběd s řevem, koupila jsem minutku dětskou. Ukazuje sluníčko co zmizí když uplyne minutka. Nastavila jsem ji na 15 minut, vysvětlila to diteti, dala mu modelínu a normalne on to chapal! A respektoval! Uplny klid. Tisic vysvetlovani nepomohlo a pak jsem lrinesla budika s rafickou a uplne v klidu
. Vi ze to zazvoni a zase si budem hrat, ale prijde mi ze najede svou hru a ani uz neceka kdy to zazvoni.
Tak to je megauspech. Protoze ja uz zkousela vsecko. Tohle mi vyresilo muj nejpalcivejsi problem a doted nechapu jaka sila v tom je. Pritom budik, takova blbost…
Tak se mejte krasne. A diky ze jsem si mohla postezovat, samozrejme jsou to krasne starosti, ale.moje dny se smrskly jen na to ze se tesim az se pujdu vyspat a tajne si pustim v tv neco co neni tlapkova patrola
