Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
3 děti - litujete?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
5.4.20 09:46
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.4.20 09:47
Ahoj, já teď třetí čekám, jsem tak v půlce. Taky nečekaně, dvě malé děti - muž by jinak nechtěl, já už jsem s tím taky přestala počítat… No, tak taky to nebylo prvoplánové nadšení, ale řekli jsme si, že to tak asi mělo být…
Každopádně teď jsem před genetikou na DS, triple test vyšel nic moc. A víš ty co? Už je mi to úplně jasný. Mám strach a zčistajasna vím úplně přesně, co chci. V pohodě porodit zdravé dítě a být za to vděčná.
Že by byli dvě starší šizené, to se fakt nebojím. Jeden pro druhého jsou skvělí parťáci, když bude parta o jeden kus větší, bude té zábavy jen víc 
Bude víc starostí, musíme koupit auto a tak… Že bych ale jednoho dne litovala, to strach nemám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.4.20 09:47
@Masina no tak to jste fakt dobra. Kdyby mi teď ještě řekli, ze to jsou teda dvojčata… 
z vašeho popisu jak si umi i vzájemně vystačit to zní krasne.
- Citovat
- Upravit
5.4.20 09:49
@Anonymní píše:
@Káťa19 @Lara Farseer starší 3 roky, mladšímu 15 měsíců. Jsou od sebe 21 měsíců a teď by ti vycházelo asi stejně u třetího
Tak to máme skoro stejně, kluci mají 22 měsíců. Tak to zase chápu o trochu víc to váhání, protože ten rozdíl je hodně malý… Ale zase nejstarší už bude docela samostatný snad a mladší ho bude kopírovat… A zase ten rozestup je podle mě náročný prvni dva tři roky, ale pak je to zase fajn - co se třeba týče společného programu, vymysli se lépe než zábava pro dvě starší děti a Benjamina s větším odstupem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.4.20 09:49
@terien prave nad tím se teď hodně zamyslim. Jestli to zvládneme. Psychicky. 20 mi taky není no
- Citovat
- Upravit
5.4.20 10:04
@Anonymní píše:
@Enmamma tak to je nádherné! Věřím, ze to chce ještě víc odvahy, protože takové děti asi potřebuji ještě víc pece, aby se napravilo, čím si chudackove prošli. Jste skvěle
Děkuju. 
Třetí děťátko může být do party k předchozím dvěma dětem. Nech si ho, určitě si ho také zamiluješ. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.20 10:05
@Lara Farseer píše:
@Enmamma
Vy jste fakt úžasné, moc vás obě obdivuju.
Možná to není obdivuhodné, třeba jsme jen blázni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.4.20 10:06
@Anonymní píše:
Ahoj, já teď třetí čekám, jsem tak v půlce. Taky nečekaně, dvě malé děti - muž by jinak nechtěl, já už jsem s tím taky přestala počítat… No, tak taky to nebylo prvoplánové nadšení, ale řekli jsme si, že to tak asi mělo být…Každopádně teď jsem před genetikou na DS, triple test vyšel nic moc. A víš ty co? Už je mi to úplně jasný. Mám strach a zčistajasna vím úplně přesně, co chci. V pohodě porodit zdravé dítě a být za to vděčná.
Že by byli dvě starší šizené, to se fakt nebojím. Jeden pro druhého jsou skvělí parťáci, když bude parta o jeden kus větší, bude té zábavy jen víc
Přesně na tenhle přístup bych se chtěla naladit. Ale nejde mi to. Převládá ta radost, ze tihle dva špunti si začínají umět hrát, ja konečně nekojim, teoreticky by poprvé mohli byt někde i přes noc a tak dále a teď znova ten kolotoč? Pro mě děsivé.
Jinak moc držím palce ať je miminko v pořádku. Samozřejmě něco takového by mě taky možná probralo.
Taky si pořad říkám, ze je asi jednodušší se starat o 3 zdravé děti nez jedno nemocne. Jenže pak se taky vkrádá představa, ze až to třetí by bylo nemocne…to by mělo vliv na ty dvě co už máme, to bych si asi neodpustila
- Citovat
- Upravit
5.4.20 10:09
Já jsem chtěla 2 děti a měla, pak jsem byla šťastná, že jsem se po 6ti letech vrátila do práce. Ano, já nejsem ten typ 100% oddané mámy 
, ale prostě je to tak, ale své děti miluju a nedala bych je. Jen prostě chci mít svůj čas a prostor, což se mi po odchodu 2. dítěte do školky konečně povedlo.
Jenže jsme se nechránili až tak 100% a bum, děti měli 9 a 6 let a já znovu otěhotněla (měla jsem 36). Přiznávám, že jsem to nedávala, chtěla jsem na potrat. Vždy jsem říkala, že pokud by se to stalo, tak je potrat jediná volba. Jenže psychika zařádila a najednou to nešlo jen tak „to“ nechat vzít. Opravdu hodně jsem probrečela - hlavně jsem se bála, že zase budu doma a přijdu o skvělou práci. Po kontrole u dr. mi sdělil, že už jsem ve 12.tt,takže jsem měla na rozhodnutí cca 2 dny. Jenže už tam bylo vše vidět– ruce atd.
No probrali jsme to ze všech stran a všechny možnosti. Bydlíme ve 3+1, museli jsme koupit jiné auto (aby se vlezli 3 sedačky) a přehodnotit priority. Přiznám, že tak do 6 měsíce jsem se extra s těhu neradovala… brala jsem to, že přijde „další“ člen a já přijdu o práci atd. Přešlo to asi až jsem věděla pohlaví a začala nakupovat, to jsem se začala i těšit. Nechci už tohle dilema podstoupit, tak jsem si nechala odstranit vejcovody. Teď je to takové to dítě za odměnu, je to náš mazel a starší ji taky milujou a blbnou s ní. Nelitujeme, že jsme rozhodli nechat si ji. Vím, že bych se s tím potratem nesmířila. Ale chvíli to trvalo, teď si život bez všech tří neumím představit… i když jsem na ně spíše sama - muž je furt pryč, vrací se až večer a z víkendu je s námi tak 5 hodin 
a to mě teď v době pandemie a jsem už 2 měsíce doma…začíná více a více sr..t
Nakonec i v práci mě podpořili a šéf je prostě zlatý. Umožnil mi HO a kolegyně mi dost pomáhaly. Po roce jsem se vrátila do práce stylem, že tam jsem 2 dny v týdnu i dcerkou (teď 20 měsíců). Má tam ohrádku, hračky, kolegové musí zatím chodit přes branku a občas šeptat, když malá spí. Ale asi to nikomu extra nevadí a často si ji berou k sobě a „hlídají“, ať můžu třeba vyřídit telefony nebo tak… 
Edit: jo a samozřejmě mě sem tam napadne, že už jsme se nemuseli tak omezovat. Ale nakonec se to posune jen o pár let a starší už pak dokáže v klidu pohlídat. Ale hlídají i teď, když jdu do obchodu a tak. Ale občas si takto vzdechnu… to tak prostě je.
Příspěvek upraven 05.04.20 v 10:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.4.20 10:12
@Anonymní píše:
My máme tří, třetí neplánovaně s větším rozestupem. Teď mu jsou 3 roky, začíná trochu pobírat rozum, období vzdoru bylo naprosto strašné a trvalo skoro dva roky. V těch dobách jsme bohužel občas litovali už všichni členové rodiny.Navíc jsme se teď díky koroně dostali do dost šílených situací a já vím, že kdyby tu ten malý nebyl, mohla bych vzhledem k věku starších aspoň nějakou dobu dělat od nevidím do nevidím každý den. Takhle nemůžu, ten malý mě stále potřebuje a babičky nás teď nechtějí ani potkávat, natož hlídat.
Takže za mě - miluju ho celým svým srdcem. Začíná se z něj stávat roztomilý úžasňák..ale jak snadné by vše bylo, kdybychom zůstali 4 mě prostě napadá.
No prave. Ja vím, ze ho milovat budu kdyz už by tu bylo, o tom žádná. Ale bojím se, ze si pořad budu říkat, jak by to bez nej bylo snazší. Nehledě na to, ze tyhle naše myšlenky děti proste vyciti. Děkuji za upřímnost
- Citovat
- Upravit
5.4.20 10:14
@Anonymní píše:
Přesně na tenhle přístup bych se chtěla naladit. Ale nejde mi to. Převládá ta radost, ze tihle dva špunti si začínají umět hrát, ja konečně nekojim, teoreticky by poprvé mohli byt někde i přes noc a tak dále a teď znova ten kolotoč? Pro mě děsivé.
Jinak moc držím palce ať je miminko v pořádku. Samozřejmě něco takového by mě taky možná probralo.
Taky si pořad říkám, ze je asi jednodušší se starat o 3 zdravé děti nez jedno nemocne. Jenže pak se taky vkrádá představa, ze až to třetí by bylo nemocne…to by mělo vliv na ty dvě co už máme, to bych si asi neodpustila
To je taky trošku o tom, jak si to uděláš. Starší byl na noc u mojí mamky (s odstrikanym mlékem) ve 4 měsících, v 6 na celej víkend. U mamana to nepředpokládám tak brzo, navíc nám do toho hodila vidle karantena. Ale v půl roce (červen) jsme měli v plánu wellness víkend cca půl hodiny od našich… Starší byl ale fakt pohodar odmala, druhý asi bude v tomhle náročnější. Ale i tak to chceme zkusit, budeme rychlem dosahu kdyby něco…
Hele starší už taky bude chodit do školky… To budeš mít zase o trošku méně starosti…
Mě teda pomohlo, že je starší pohodar a od dvou let chodil dva dny v týdnu do školičky a moc si to užival a já měla zase prostor si užívat miminko.
Ale myslím, že jde fakt o preklenuti těch dvou tři let a pak už to naopak bude dobrá parta 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.20 10:18
@Anonymní píše:
No prave. Ja vím, ze ho milovat budu kdyz už by tu bylo, o tom žádná. Ale bojím se, ze si pořad budu říkat, jak by to bez nej bylo snazší. Nehledě na to, ze tyhle naše myšlenky děti proste vyciti. Děkuji za upřímnost
Moje příbuzná celé těhotenství s prvním probrecela. Že si zkazila život a tak. Bylo plánované. Do asi tři let se hroutila a teď je najednou strašně v pohodě máma… Prostě nedávala to období největšího omezení a ztráty svobody… Syn ji miluje, jemu to nedávala, brecela po nocích… Mají skvělý vztah…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.20 10:20
Ne, nelituji. Jen si občas zanadávám na to, jak se obecně bere 2+3 rodina jako nestandard. Výběr aut pro 3 děti se každým rokem snižuje, dovolené je kvůli omezenému výběru trošku oříšek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.4.20 10:22
@jiti81 u mě psychika zařádila prave asi naopak. Nikdy by mě nenapadlo, ze bych ja uvažovala o potratu. Teď jsem ale chytla takovou paniku, ze zkratka uvazuju no…
Do práce se svým způsobem taky prave těším. Nebo spis na ten čas bez děti i když mi je po nich vždycky hned smutno takhle bych šla asi po 7 letech
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
@Káťa19 @Lara Farseer starší 3 roky, mladšímu 15 měsíců. Jsou od sebe 21 měsíců a teď by ti vycházelo asi stejně u třetího