Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zakladatelko lituju tě, jednu dobu měl syn taky agresivnější období a nesla jsem to hodně špatně.
Jak píšeš: „a taky ukazat ostatním maminkam na hristi, ze to synovi netoleruji, aby ublizoval jejich detem“
tak v tom se přesně vidím, řešila jsem všechno, protože jsem se předem děsila co přijde a kdo se na mě bude zase šklebit nebo si budou šuškat něco o nevychovaným fakanovi.
U nás to vyřešil čas, držím palce a konkrétní radu bohužel nemám. Asi bych v rámci zachování svého duševního zdraví pobyt mezi dětmi omezila.
Jo ještě jak holky píšou, že nemůžeš čekat pochopení - ne že bych se radovala, když moje dítě někdo majzne, ale když se to stane, tak čekám, že maminka zasáhne, ale pak jí to pochopení projevím, protože si pamatuju jak bylo mně, když se všechny maminky šklebily ![]()
@Aishenka píše:
Také bych neměla pochopení kdyby mé dítě jakékoliv dítě napadlo pěstmi, to mi přijde dost přes čáru u 3,5lettého dítěte, co použije za pár let?Víte, já nechápu jednu věc, dnes je to samý psycholog x poradna. Když jsme byli malí či naši rodiče nic takového neexistovalo, dostalo se pár po čuni a bylo, tak kde je dnes ten problém?
Aaaale, to si to idealizujes. I kdyz ja byla mala a par pres zadek byl vychovnny standart, bylo spousta zlobivych/nevychovanych/nevychovatelnych deti. Urcite si na nejake ty sigry z doby sveho detstvi tez vzpomenes.
@Ali-Ali čti pořádně co píšu, nenapsala jsem, že zakladatelka mu má dát pár po čuni ale jak se to řešilo za doby kdy jsem já či moji rodiče byli dětmi, to se neřešilo psychologem.
Ano, každé dítě je jiné, s tím s tebou souhlasím, ale rodiče vychovávají své děti jen musí přijít na to jak je to správné abych to jednou nebylo daleko horší.
@open mind světě div se ale opravdu si takové děti ze školky či školy nepamatuji, ale já nevyrůstala ve městě, možná je to i tím, všichni jsme se znali.
@Aishenka píše:
Také bych neměla pochopení kdyby mé dítě jakékoliv dítě napadlo pěstmi, to mi přijde dost přes čáru u 3,5lettého dítěte, co použije za pár let?Víte, já nechápu jednu věc, dnes je to samý psycholog x poradna. Když jsme byli malí či naši rodiče nic takového neexistovalo, dostalo se pár po čuni a bylo, tak kde je dnes ten problém?
Tak buď na tebe leze stařecká demence, nebo jsi celý život žila ve vakuu. Také pocházím z doby, kdy pro ránu nešli rodiče daleko, ale děti byly stejně rozjívené a „neposlušné“ jako teď. Připomínáš mi trošičku mojí matku, která minule při pohledu na hysterickou scénu sousedovic dítěte prohlásila, že DŘÍV by se s ním nikdo nemazlil - připomněla jsem jí, jak mého bratra třískali hlava nehlava a stejně si vše dělal po svém
A dodnes dělá
To, že některému dítěti dáš JEDNOU „po čuni“ a v tu ránu má nad hlavou svatozář neznamená, že to takhle funguje u všech a máš patent na výchovu a rozum.
Máš sice pravdu, že pokud někdo bude třískat mé dítě, nebudu nad jeho chováním jásat, ale dávám důraz na to, zda s tím rodič něco dělá, nebo ne.
Nechápu potřebu chodit do herny se školkovým dítětem, které se v herně neumí chovat. Prostě bych tam nešla, dokud nedostane trochu rozum, že se cizím dětem neubližuje.
@Aishenka
tak mi to vyznelo v tom smyslu, ze proc chodit k psychologovi, staci mu dat par po cuni…
@open mind
jo, ja si pamatuju agresivni jedince uz ze skolky (80.leta) a ve skole to bylo taky. a to jsem bydlela v pomerne klidne lokalite. nekteri mi pozdejsi spoluzaci vzpominali, jak se v detsvi bali chodit domu po sidlisti, ze jim starsi deti kradly veci, hazeli aktovky do kaluzi apod. a nejlepsi je, ze moje mama vyklada podobne historky z 50.a 60.let, jak deti sikonovali koktajici spoluzaka, jak se smali spoluzacce, co mela stare skarede obleceni apod.
takze ja jsem na ty reci o tom, jak deti byly driv vzorne vychovane taky trochu alergicka.
@Ali-Ali ne, tak to nebylo myšleno. Ptala jsem se, v čem je ta doba teď tak jiná, že se vše řeší psychologem a poradnami když předtím to dle mé zkušenosti nebylo..
Ty jsi vyrůstala jinde než já, já jako dítě opravdu neměla jediný problém ale pocházím z vesnice, nebála jsem se chodit domů, do školy atd. ani později do většího města ale to už nemá cenu rozebírat, každý má právo na svůj názor.
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,rada bych poprosila o Vase zkusenosti a rady. Nas syn je odjakživa zivy kluk, zvidavy, docela pohodar, citlivy. Vzdycky byl spokojene dite, dobře jedl i spal. Jen je jak „velka voda“, vsude je ho plno, do vseho jde po hlave. Cca v roce a pul zacal byt postrachem na hristi - zacal bouchat deti, házet pisek, atd… nasadila jsem prisny pristup, trestani každého prohresku, vysvetlovani, hlavne nic nezanedbat a taky ukazat ostatním maminkam na hristi, ze to synovi netoleruji, aby ublizoval jejich detem… no nikam nas to nedostalo, placani na syna vůbec nezabiralo. Zkusila jsem opacny pristup - chvaleni a vyzdvihovani dobrého… to zabralo, posleze mi to schválila i psycholožka, ke které jsem se později dostala pro radu. Pak byl nejakou dobu klid, nastoupil do skolky, narodil se mu sourozenec, vsecko v poradku, ze syna se stal vzor hodného ditete. Skolku miluje, zadne problémy tam nemá. Ted, po Vanocich, jako kdyby se vratilo opet to „drakobijecke“ obdobi, opet zacal v hernach a na hristich vsecko resit „rucne“. Ne vždy to mysli zle, nekdy chrani mladšího brachu, nekdy se brani, když mu někdo něco bere, ale výsledek je takovy, ze místo domluvy s kamaradem pouzije pestiOpet - netoleruji ublizovani ostatním, ale prisnost nezabira, vysvetlovani taky ne, tisickrat slibi, ze deti bit nebude, ale priste to udela zase. Uz se s nim bojim kamkoliv chodit, protože uhlidat 2 zive deti je dost vycerpavajici, a navíc snášet nepochopeni ze stran maminek, kterym jedno superhodne ditko vydrzi sedet v klidu… na moje dite se divaji jako na satana a na me jako na matku, která není schopna si srovnat vlastní dite… Co nechapu - doma i ve skolce je syn v pohode, takhle se chova opravdu třeba jen v herne nebo na hristi… O Vanocich hodne resil vsecky ty Mikulase, Certy, Jezisky… mel z toho v hlave gulas, hrozne moc to prozival, i se v noci zacal občas budit… tak nevim, jestli to ještě nemůže zpracovávat… Omlouvam se za roman a diky za jakekoliv rady
Zkoušela jsi přidat svému chlapeckovi vic hořčíku (dávám dceři dologran)? Hořčík by měl pomoci trosicku zklidnit. Mam vypozorovano i na sobě. Hořčík se spotřebovává i stresem, obecně jej máme nedostatek. To muzes začít hned, ublížit to opravdu nemůže.
Mam doma neco podobnyho.Jen se syn pere s detma ve skolce. A tam ja nejak zakrocit nemuzu
Taky na mne pak rodice v satne pohlizi, jak na matku, ktera neumi dite vychovat
Pritom lasky ma doma dost, nebijeme se s manzelem
(aby to odkoukal),vysvetlujeme neustale dokola..Taky si uz nevim rady ![]()
@NaimaCloudy To fakt neleze, ve 32 letech
Ani ve vakuu jsem nežila, jen na vesnici a později dojížděla do města. Tohle nemá cenu rozebírat, každý máme názor svůj a tohle je diskuze o něčem jiném.
Já jsem totiž ta matka na druhé straně, bohužel takového agresora máme v rodině a věř, že to opravdu není nic příjemného čekat na útok na své dítě které mu nic nedělá a on si na ní vybíjí svoji agresivitu, takže je fakt, že já jsem už i zaujatá.
Je dobré že to řešíš, já mám neagresivní děti a kdybych viděla snahu rodiče, tak pochopení mám, nemám pro ty, co to ignorují a neřeší.
Jak už tu někdo psal, tak naučit a klidně s ním i nacvičit postup, jak řešit spory bez bití. A to praktikovat a trénovat i doma s bráchou, to nevím, jak spolu vchází a jestli to řešíte o doma.
Jestli nevíš jak a máš nějakou dobrou psycholožku, tak se s ní poraď, jak ho naučit reagovat v situacích, kdy to dělá. Vysledovat co to je za situace. On je tak asi naučený reagovat, třeba je impulsivní a vznětlivý, takže to nepůjde třeba hned a v tom vzteku a zatmění mysli, to udělá, ale třeba se to časem naučí.
Vzala bych i v úvahu to, jestli vždycky vidíš celou akci, někdo ho klidně může praštit i první, pak bych to řešila jinak. Nebo mu rvát hračku z ruky, to samozřejmě nemůže reagovat bitím, ale zas je to jiné, než kdyby byl ten prvotní agresor vždy on a je dobré přesně na takové situace vymyslet pro něj řešení.
Dopředu jasně určit pravidla, bouchneš někoho, konec zábavy a jde se domů. Pokud by reagoval bouchnutím na nějako prkotinu, tak pak odejít. Blbé je, že máš mladší dítě a to bude potrestané s ním, to už budeš muset nějak vymyslet.
A možná bych ty herny dočasně i omezila, pokud má teď období, kdy reaguje agresivně.
Mozna jsem se v uvodu spatne vyjádřila - neočekávám, ze maminky na hristi budou v pohode, když moje dite bouchne jejich. Jak jsem psala - dite hlidam a ihned dost tvrde reaguji, pokud se deje nejaka neplecha, samozrejme se omlouvam, zjednavam napravu - jen mi vadi ty rychlosoudy - stacilo by par facek a on by se zklidnil, atp… zejména od maminek, které s timhle nemaji zkušenost. Ja taky neodsuzuju dite, které se v zachvatu vzteku vali na zemi a vyvadi, jen proto, ze moje deti na tohle netrpi. U psycholožky jsme byli detske - proste se poradit jak na neho - Co se tycen heren a hrist - jsme ve velkomeste, takze tady není celkem kam jinam dite vzit, aby si vyhralo. Navíc ma mladšího brachu, ten taky potřebuje „vyvenčit“ - to mi komplikuje i to, ze když starsi zacne zlobit, jde se okamzite domu (taky to delam), ale je to spatne vuci tomu mladšímu, který nic neprovedl a stejne mu prekazim hru a jde se… Proste totalni separace mi neprijde jako cesta z toho ven, obzvlast, když ve skolce nemá zadny problém. Spis bych potrebovala korigovat ty jeho „rucni“ reakce - tisickrat a znovu po dobrem i po zlem mu vysvetluju, ze v zadnem pripade nesmí nikoho bit, i kdyby třeba ublizoval on jemu…
@ospalámyš píše:
Je dobré že to řešíš, já mám neagresivní děti a kdybych viděla snahu rodiče, tak pochopení mám, nemám pro ty, co to ignorují a neřeší.
Jak už tu někdo psal, tak naučit a klidně s ním i nacvičit postup, jak řešit spory bez bití. A to praktikovat a trénovat i doma s bráchou, to nevím, jak spolu vchází a jestli to řešíte o doma.
Jestli nevíš jak a máš nějakou dobrou psycholožku, tak se s ní poraď, jak ho naučit reagovat v situacích, kdy to dělá. Vysledovat co to je za situace. On je tak asi naučený reagovat, třeba je impulsivní a vznětlivý, takže to nepůjde třeba hned a v tom vzteku a zatmění mysli, to udělá, ale třeba se to časem naučí.
Vzala bych i v úvahu to, jestli vždycky vidíš celou akci, někdo ho klidně může praštit i první, pak bych to řešila jinak. Nebo mu rvát hračku z ruky, to samozřejmě nemůže reagovat bitím, ale zas je to jiné, než kdyby byl ten prvotní agresor vždy on a je dobré přesně na takové situace vymyslet pro něj řešení.Dopředu jasně určit pravidla, bouchneš někoho, konec zábavy a jde se domů. Pokud by reagoval bouchnutím na nějako prkotinu, tak pak odejít. Blbé je, že máš mladší dítě a to bude potrestané s ním, to už budeš muset nějak vymyslet.
A možná bych ty herny dočasně i omezila, pokud má teď období, kdy reaguje agresivně.
presne… ja u syna dusledne trvam na tom, ze nasili se nepouziva, i když je „v pravu“, ze se to ma resit jinak, nez ze bouchne to dite, které mu bere hracky, zacne si první… proste jsem dost striktni… ani to nepomaha
Navíc, on je jak Jekyll a Hyde - normalne fakt hodnej pohodar, občas je hriste/herna tezce v pohode, občas je to spatne uz od zacatku
proste jak kdyby mi někdo vymenil dite
S ditetem, ktere je agresivni smerem k druhym, bych na hriste nebo do herny nechodila. A pokud uz tam musis, tak okamzity odchod po prvnim prohresku. Bijes? Nehrajes si. A priste nejdes. Bijes i pri nasledne navsteve? Nejdes nikam tyden. Atd.
ja te chapu, ze je to slozite, ale ty musis stejne chapat druhe, ze na agresora zvedavi nejsou. A jsi to ty s Tvym ditetem, kdo ma slusne zvedat kotvy a uvolnit prostor, kdyz na pesti dojde. Ne ti druzi, kterym agrese vadi.
Coz je pro nektere maminy bezprecedentni zasah do prav jejich ditka.. bohuzel.
to neni mireno na tebe, nevim jak to mas, spis takovy povzdech.