Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je mi to moc líto, zažila jsem něco podobného… doporučuju se tady přidat do skupinky holek, které zažily to samé, určitě ti poradí a pomůžou líp, je potřeba se vypovídat těm, co rozumí. Jen chci říct, že bude trvat strašně dlouho, než ti bude dobře, ten smutek může trvat půl roku i rok… ale časem se podaří další dítě a neboj, ohlídají tě tentokrát dobře…
chci jen ale dodat - i když to zní teď blbě - ono fakt není jisté, jestli by doktor mohl něčemu zabránit, pokud člověk nezná podrobné údaje, není to možné jen tak říct… preeklampsie, pokud je lehká, se jen hlídá… je těžké předvídat, kdy se to tak zvrtne. I ty infarkty na placentě nejsou úplně neobvyklé, i tak se může narodit živé a zdravé dítě. Tyhle komplikace se opakovat vůbec nemusí a pokud ano, dají se dobře hlídat. A porod mrtvého dítěte je strašně krutý… ale otvírá ti to cestu k dřívějšímu otěhotnění, nemusíš čekat rok jako po císaři. Drž se a najdi si odborníka, který ti pomůže.
Já ti rozumím a soucítím s tebou ![]()
Mě se stalo něco podobného, akorát s tím rozdílem, že jsem čekala dvouvaječná dvojčátka. Těhotenství probíhalo dobře, až jsem šla ve 25ttna ultrazvuk, kde nám oznámila doktorka, že jedno miminko zemřelo, ale důvod se nezjistil.Byl to strašný šok a strach zároven o druhé miminko v bříšku. Nakonec jsem musela obě děti nosit až do plánované sekce ve 38 tt. Každý týden na krev, utz a gyn. prohlídku až do porodu, bylo to šílený a ten strach, jestli mi neřeknou, že i druhé miminko umřelo, bylšílený.
Takže, když jsem byla na sále, věděla jsem, že jedno miminko přivítám a s druhým se definitivně musím rozloučit, bylo to hrozný, ale s manželem jsme museli. Ikdyž to bude ted koncem března 7 let, co nám to oznámili, stále to bolí a ten okamžik mám pořád před sebou. S druhým děckem stále váhám, mám strach jako ty, že to už nezvládnu, kdyby se opět něco pokazilo.Ale promě je obrovskou útěchou, že mám aspon jedno dítko, tak už to tak neřešim.
Tobě přeji, aby si byla moc silná a také to, aby vám ten andílek tam nahoře seslal zdravé miminko
![]()
@faldi píše:
@nikola 22 jj.My ho zkouseli udat, pac tech pripadů uz mek dost, ale bylo by to na dlouhou trat. A co mas z doktora? oni se vzajemne kryji.Hned jsem vymenila gynekologa. A pekne ho rozmazla, hajzla![]()
Nedavno jsem ho potkala, sklopil oci, moc dobre vedel!!
ja myslim, ze je by bylo ferovejsi ho udat (a riskovat tak, ze odbornici nepotvrdi moje obvineni), nez to takhle rozmazavat.
ja mam celkem pochopeni pro lidi, co prozili velkou ztratu, ze se chovaji iracionalne, ale jejich okoli by melo zachovat chladnou hlavu, proto jsem povazovala za nutne toto napsat, jakkoli s tebou soucitim.
@nikola 22 Vaha asi nebude tak nizka, delali mi cisare kvuli preeklampsii v 34+5 a dcera mela 1955g, ale nechapu, jak te mohl doktor nechat s tou bilkovinou v moci a nic ti nerict o riziku preeklampsie.Ja o ni teda vedela tady z eMimina, taky ne od doktora, ale ja mela na posledni kontrole vse ok, preeklamsie muze prijit velmi rychle.Je mi to moc lito a moc na tebe myslim
Drzte se, jednou se s tou bolestí naučíte žít, náš Matyášek zemřel chvilku po porodu, lekarska příčina nezjistena, proste se zapomnel nadechnout. He to 5 měsíců.. Kupodivu jsem nyní uz 9tt, nepreboli to, ale naucite se to zvladnout ![]()
Ahoj je mi to moc lito. Drz se
Ale kazdopadne bych s tim neco delala. Ja osobne jsem prodelala preeklamsii 3 krat. U prvniho byla placenta uz horsi ale dite vyzivovala protoze v tydnu 37 mel 2800, druhy syn v tom samem tydnu 3660 g a nejmladsi jeste o tyden driv 3230 g. Ve chvili kdy zjistili bilkovinu v moci okamzite smer nemocnice a uz jsem se z ni nehnula dokud jsem nebyla propustena po porodu. Tady slo urcite o zanedbani. Ja vim ze Matyaska Vam to nevrati ale nemel by to udelat dalsi mamince.
Drzte se.
Ahoj, je to hrozný. Dnes je to přesně týden, co mi řekli, že malýmu netluče srdce. Byla jsem 36tt. Je to to nejhorší, co se může stát. Nenávidím celý svět. Nechci vyjít ani na ulici. Nesnáším pohled z okna (vidím na dětský hřiště). Nedokážu si představit, jak budu dál fungovat.
@Pracovitá
hrozny
vim co to je.Ja nevylejzala 14 dni. Odjeli jsme pryc. Pomohla nam psycholozka. Šahli jsme si az na dno.Uz jsou to 3roky. Strasne to leti. A miminko bylo zdrave, to je na tom to nejhorsi. Pricina byla infarkty placenty.Dite nebylo vyzivovano Soucitim s tebou
/Vámi/
Já měla taky infarkty placenty preeklapsie a jeste předčasné odloučení placenty je to skoro tři měsíce a stejne ta bolest je hrozna
navic sem dostala fobii ze smrti proste se bojím že umřu nemuzu bejt ani sama doma beru antidepresiva uz to je lepší ale furt fuj
vsude tu jezdí maminy s kočárama
v srpnu nebo září chcem snažit o druhé ale budu mit šíleny strach o sebe a o mimi
![]()
@Pracovitá To je mi strašně moc líto!
Je to strašné a nechápu proč se tohle stává! Neumím si vůbec představit jak ti je
Člověk samozřejmě nikdy neví co jeho a jeho rodinu čeká a jen se modlíme, aby všichni byli zdraví a šťastní.
Mojí kolegyni zemřela holčička v 8mi letech na leukémii. Taky strašlivá věc.
Samozřejmě jí dcerku nic nevrátí, ale už má tři další děti, nového muže a je šťastná.
Přeju Ti, ať tě teď už čeká jen to dobré v životě a synek ti pošle za sebe nové miminko
(jakkoliv divně to zní…) co nejdříve.
Drž se! ![]()
@Pracovitá moc me mrzi tvoje ztrata. Je prirozene, ze se Ti nic nechce, nevychazis z domu. Casem to v sobe nejak vztrebas, zacnes vychazet ven a naucis se fungovat. A jednou se dockas i zdraveho miminka. Nenahradi to prvni. Ale dockas se. Pridej se k holkam v nejake uzavrene skupine. Predpokladam, ze uz je zalozena skupina zt duben 2016, pripadne ji zaloz. Urcite ti to pomuze. Nebo je zde skupina prazdna naruc. Jsou tam holky, co maji neco podobneho za sebou…
Drz se.
@nikola 22 to ja odmitala prasky. Chteli jsme to co nejdrive zalepit, ale nrdarilo se. I 2× ivf a bez uspechu.Tak lazne a rok po spontani oteh.
a necekane.Uz jsem to hazela za hlavu a zadarilo se.Sice jsem se cele tehu bala no a mame 5mes. holcicku.
@nikola 22 to ja odmitala prasky. Chteli jsme to co nejdrive zalepit, ale nrdarilo se. I 2× ivf a bez uspechu.Tak lazne a rok po spontani oteh.
a necekane.Uz jsem to hazela za hlavu a zadarilo se.Sice jsem se cele tehu bala no a mame 5mes. holcicku.
Děkuji moc za podporu. Ještě nevíme, na co Sebík umřel. Musíme si počkat na pitevní zprávu.
Vím, že je to brzy říkat, ale chtěli by jsme co nejdřív miminko. Akorát my to máme trošku složitější. Musíme podstoupit umělé oplodnění. A to nedělají dřív, než za půl roku.
Ale nejvíc jsem vděčná manželovi. Bez jeho podpory bych to nedala. Byl celou dobu se mnou. Držel mě za ruku a říkal, že to zvládnu. Byl se mnou v nemocnici několik hodin denně. Než jsem přišla domů, tak vyklidil celý dětský pokoj. To bych nedala. Je to ten nejlepší manžel
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.