Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Maminky potřebuji poradit zda je to u naší malé normální nebo mám snad vyhledat odbornou pomoc. Nevím si s ní pomalu rady.
zkoušela jsem metodu cukru i biče a nefunguje ani jedno jsem bezradná. Doufám v nějaké přechodné období což se časem zlepší i když od malinka je taková hodně aktivní a problémová. Ale teď už prostě nevím. Neustále mě neposlouchá, všechno musím opakovat i 5 krát, obleč se, najes se, běž na wc, ukliď si to, nedělej to prostě toho je moc a když už je to až příliš že ubližuje psům např. dneska počmárala psovi fixou čumák, šlápla mu na packu, že kulhal nebo vyvádí tak že by si mohla i něco udělat tak mi nezbývá nic jiného než po ní ječet aby toho nechala, ale mě to stresuje nechci po ní řvát a nebo ji bít. Křičívám už každý den. Ale už fakt nevím jak dál a bojím se že si za chvilku bude opravdu dělat co chce! Doma nechce být pořád by mi utíkala k tetam nebo k babičce a řekne mi že doma bydlet nechce. A tak mi odpovídá na různé věci když řeknu budeš jíst mám ti nabrat jídlo, řekne že bude a pak když to má na stole tak jí 5 krát říkám běž papat a ona až se mi podaří ji dostat ke stolu mi na 99% jídel ze 100% řekne že to nechce!! Což už fakt někdy pěním. Hodně je fňukající. Pořád na něco co se jí nedaří tak fňuká až řve. Máte to některá podobné??? Mateřská je fakt záhul jestli je tohle normální vývoj tak budu muset jít na psychinu asi já
![]()
Rozhodně nejde o nějakou poruchu, která by spadala do diangostických šuplíčků.
Ale evidentně máte doma temepramentí dítě s vlastní osobnostní (po kom z vás je?) a váš přístup na ni nefunguje a čím bude starší, tím méně bude fungovat. LEda byste ji tedy začala vyloženě lámat velmi tvrdým přístupem za hranicí týrání.
Chtělo by to začít hledat nějakou cestu, jak fungovat společně uspokojivně - neexsitují triky či zázračné metody.
Nejefektivnější mi přijde absolvovat pár setkání nad videotréingem interakcí, v podobných situacích je to velmi užitečné.
Zkus ji dat vlastni prostor-nechce ted jist?Ok.Nech jidlo na stole a nestarej se, co s nim dal bude. Totez s ostatnimi vecmi-nechce si myt ruce? Ok, ale dokud bude spinava, nesmi ke stolu ci hrackam. Nechce se oblekat? Ok, nejdeme ven (nebo jdeme v pyzamu).
Zkratka trochu slev ze svych pozadavku na to, co by kdy mela delat, ale zaroven ji davej jasne a durazne najevo, ze dokud ona se nebude ridit zakladnimi pravidly, ani ty nebudes skakat tak, jak ona piska.
@alenka747 píše:
Maminky potřebuji poradit zda je to u naší malé normální nebo mám snad vyhledat odbornou pomoc. Nevím si s ní pomalu rady.zkoušela jsem metodu cukru i biče a nefunguje ani jedno jsem bezradná. Doufám v nějaké přechodné období což se časem zlepší i když od malinka je taková hodně aktivní a problémová. Ale teď už prostě nevím. Neustále mě neposlouchá, všechno musím opakovat i 5 krát, obleč se, najes se, běž na wc, ukliď si to, nedělej to prostě toho je moc a když už je to až příliš že ubližuje psům např. dneska počmárala psovi fixou čumák, šlápla mu na packu, že kulhal nebo vyvádí tak že by si mohla i něco udělat tak mi nezbývá nic jiného než po ní ječet aby toho nechala, ale mě to stresuje nechci po ní řvát a nebo ji bít. Křičívám už každý den. Ale už fakt nevím jak dál a bojím se že si za chvilku bude opravdu dělat co chce! Doma nechce být pořád by mi utíkala k tetam nebo k babičce a řekne mi že doma bydlet nechce. A tak mi odpovídá na různé věci když řeknu budeš jíst mám ti nabrat jídlo, řekne že bude a pak když to má na stole tak jí 5 krát říkám běž papat a ona až se mi podaří ji dostat ke stolu mi na 99% jídel ze 100% řekne že to nechce!! Což už fakt někdy pěním. Hodně je fňukající. Pořád na něco co se jí nedaří tak fňuká až řve. Máte to některá podobné??? Mateřská je fakt záhul jestli je tohle normální vývoj tak budu muset jít na psychinu asi já
![]()
![]()
![]()
Já mám 4 a půl letou a je to to samé. Hodně odmlouvá, je drzá, fňuká atd. Mě kolikrát neposlouchá ale taťku na slovo.Tam má respekt.Taky mám často pocit, že si brzy bude dělat, co chce
@unuděná píše:
Zkus ji dat vlastni prostor-nechce ted jist?Ok.Nech jidlo na stole a nestarej se, co s nim dal bude. Totez s ostatnimi vecmi-nechce si myt ruce? Ok, ale dokud bude spinava, nesmi ke stolu ci hrackam. Nechce se oblekat? Ok, nejdeme ven (nebo jdeme v pyzamu).
Zkratka trochu slev ze svych pozadavku na to, co by kdy mela delat, ale zaroven ji davej jasne a durazne najevo, ze dokud ona se nebude ridit zakladnimi pravidly, ani ty nebudes skakat tak, jak ona piska.
Zkusím to děkuji ![]()
Mam kluka 3 a pul a je to podobne. Nechce se oblikat, nechce uklizet, jist chce vzdycky neco jineho. Nechce chodit, ale jezdit autem. Kdyz jedeme autem, chce jet druhym autem. Kdyz uz se smiri s autem, chce sedet v jine sedacce. Vzteka se a vriska, kope nohama. Kdyz se nevzteka, dela blbiny. Denodenne resim stejne situace, porad zakazuju, prikazuju, opakuju.
Moc doporucuji nevychovu. Zmenis sebe a pristup k dceri a uvidis, jak zacne krasne reagovat a bude vam to fungovat * Edit admin - odstraněn odkaz
@Dorje Nevychovu znam, obcas zkousim, ale na tohle vztekle dite vazne nezabira.
Typicka situace: slibim detem zmrzlinu. Jeden chce nanuk ze samosky, druhy tocenou z cukrarny. Vysvetlim, ze muzeme jit jen na jedno misto a ze se musi dohodnout. Oba trvaji na svem. Pohrozim, ze tedy nebudou mit nic. Ustoupi petilety, ten trilety nikdy.
Nebo: trilety odmita uklidit hracky v obyvaku. Reknu ze mi tam prekazi a ze pokud je neuklidi, dam je nekomu jinemu. Triletemu je to uplne fuk. Po najake dobe zacnu neuklizene hracky sbirat s tim, ze je dame kamaradum. Petilety zacne plakat a rikat, ze je uklidi za brachu. Trilety se smeje a jeste mi nosi dalsi hracky, ktere taky nechce. Jednou jsem mu na 3 mesice zabavila hracku, kterou si ten vecer vybral v obchode a bylo mu to sumak. Ani jednou se po ni neptal.
Obavam se, ze i to chozeni v pyzamu ven by nemelo efekt. Kdyz ho vyzvedavam ve skolce po spani, tak ma typicky kalhoty predkem dozadu, ponozky naruby a backory obracene. Ale k prevleceni ho nedotlacim.
@murra píše:
@Dorje Nevychovu znam, obcas zkousim, ale na tohle vztekle dite vazne nezabira.
Typicka situace: slibim detem zmrzlinu. Jeden chce nanuk ze samosky, druhy tocenou z cukrarny. Vysvetlim, ze muzeme jit jen na jedno misto a ze se musi dohodnout. Oba trvaji na svem. Pohrozim, ze tedy nebudou mit nic. Ustoupi petilety, ten trilety nikdy.
Nebo: trilety odmita uklidit hracky v obyvaku. Reknu ze mi tam prekazi a ze pokud je neuklidi, dam je nekomu jinemu. Triletemu je to uplne fuk. Po najake dobe zacnu neuklizene hracky sbirat s tim, ze je dame kamaradum. Petilety zacne plakat a rikat, ze je uklidi za brachu. Trilety se smeje a jeste mi nosi dalsi hracky, ktere taky nechce. Jednou jsem mu na 3 mesice zabavila hracku, kterou si ten vecer vybral v obchode a bylo mu to sumak. Ani jednou se po ni neptal.
Obavam se, ze i to chozeni v pyzamu ven by nemelo efekt. Kdyz ho vyzvedavam ve skolce po spani, tak ma typicky kalhoty predkem dozadu, ponozky naruby a backory obracene. Ale k prevleceni ho nedotlacim.
Nebydlíte u nás
![]()
Jo děti osobnosti nám dávají zabrat. Občas nějaká lest zabere, ale někdy bych ho za… pevný nervy i @alenka747
Byli jsme na prodloužený víkend u švagrové ( má děti 18 a 10 ) a ta byla z našeho mladýho ve 3 letech odvařená… ![]()
Já si vpodstatě vychovávám sama sebe, má všechny moje „špatné“ vlastnosti, tvrdohlavost, vzteklej, když mu něco nejde.
Zabavování hraček, stejný efekt, bylo mu to totálně šumák. Takže nejvíc pomáhá domluva jako s dospělákem… a když nechce, tak ho nepřemluví prostě nikdo… ani naše zlaté tety ve školce…
@unuděná tak tohle dokážou takové děti totálně ignorovat.
V pyžamu by byl schopnej jít v pohodě ven a že mu zakážu jíst, že si neumyl ruce. Super výhra nad matkou, nemusím jíst a dělat ani jedno z toho co chce…
čím je člověk přísnější, tím větší katastrofa to je… metoda buď a nebo není u těhle dětí výhra ale skok k další ignoraci…
Moje 5 let úplně to samé
už mi z ní tečou nervy. Radu v podstatě nemám, když už si nevím rady tak ji prostě nechám. Na jednu stranu vím že to není správné, na druhou stranu si říkám že je spousta dětí které nikdo moc nevychovával a vyrostly z nich fajn lidi. Jediný co chci je, aby ode mě cítila že je milovaná i když třeba zlobí.
@murra píše:
Mam kluka 3 a pul a je to podobne. Nechce se oblikat, nechce uklizet, jist chce vzdycky neco jineho. Nechce chodit, ale jezdit autem. Kdyz jedeme autem, chce jet druhym autem. Kdyz uz se smiri s autem, chce sedet v jine sedacce. Vzteka se a vriska, kope nohama. Kdyz se nevzteka, dela blbiny. Denodenne resim stejne situace, porad zakazuju, prikazuju, opakuju.
A právě ztoho neustálého zakazovaní a přikazování nebo opakování už člověku někdy hrabe
Navíc hlídání nemáme žádné manžel v práci od rána do večera… No je to na palici
malá má ještě mladšího bráchu teď mu budou dva, ale to je o proti ní „alespoň zatim“ úplné sluníčko
tak aspoň ten mi to neustálé nadávání a řešení neustálých problémů s ní vynahrazuje.
Školku máme teď na celé prázdniny zavřenou
Tak snad to přežiju… v září už bude zase aspoň na chvilku doma klid.
Ale bojím se i dovolené místo odpočinku jen nervy. Chjo není to jednoduché na druhou stranu bych ji nevyměnila a dopřávám ji všechno co vyžaduje tedy s mírou samozřejmě ![]()
@Anais píše:
@unuděná tak tohle dokážou takové děti totálně ignorovat.
V pyžamu by byl schopnej jít v pohodě ven a že mu zakážu jíst, že si neumyl ruce. Super výhra nad matkou, nemusím jíst a dělat ani jedno z toho co chce…čím je člověk přísnější, tím větší katastrofa to je… metoda buď a nebo není u těhle dětí výhra ale skok k další ignoraci…
S vámi souhlasím je to tak, taky mi na to, že si neuklízí hračky s tím že ji je hodím do pytle a vyhodím řekne tak vyhoď.
řeknu nejez když nechceš ale nedostaneš nic jiného, tak nejí a vůbec ji to nevadí.
v obchodě pořád vymýšlí že chce něco koupit sama si to vezme a donese k pokladně, když řeknu že ne je oheň na střeše
no to vydírání na ně moc prostě nezabírá. ![]()
Neber to zle, ale uber z prudění:-). Ono se nic nestane, když oběd sní za chvíli, nebo když si hračky uklidí za chvíli. Jsou situace, kdy slevit nejde, např. při spěchu. Pak bych klidně nechala jít v pyžamu třeba. Jediné, co bych si ohlídala, je ten pes, ale podle mě to dělá proto, že je vzteklá ze všeho toho prudění:-).
Mám skoro 4 letou, a fakt jsem ubrala z nároků. Je to přece jen mrňavé dítě a celý den poslouchat příkazy a zákazy…
Dcerka je někdy v pyžamu do oběda, někdy čistí zuby u pohádky, jí u pohádky, běhá venku v zimní sukni, když je 30 stupňů a skáče v kalužích, až jí bláto cáká na hlavu…
Mě vždycky pomůže představit si, že třeba přijde můj muž a řekne. Ukliď si tady ty věci! A stojí nade mnou a opakuje to třeba 5× a ještě u toho řve… No to bych ho hnala.
Jako zní to, že si dítě může dělat, co chce. Ale není to tak. Jen se hodí do pohody a pak spolupracuje mnohem líp:-))).
Ale taky máme dost horké chvilky, kdy nevím, kudy kam… Ale je jich poměrně málo… A to je dcerka hodně moc aktivní a svéhlavá.
@Anais píše:
@unuděná tak tohle dokážou takové děti totálně ignorovat.
V pyžamu by byl schopnej jít v pohodě ven a že mu zakážu jíst, že si neumyl ruce. Super výhra nad matkou, nemusím jíst a dělat ani jedno z toho co chce…čím je člověk přísnější, tím větší katastrofa to je… metoda buď a nebo není u těhle dětí výhra ale skok k další ignoraci…
No, tak půjde v pyžamu, no… Však tak nebude chodit pořád. Třeba příště už nepůjde. No a tak nebude jíst, však o hladu nebude, až bude mít hlad, tak dojde. Holt třeba bude celý den o hladu… Však brzy pochopí, že mít hlad není příjemné…
Oni se ty děti srovnají. Moje zkušenost - čím víc jsem přísná a trvám na svém, tím víc se zasekne. Když pak o tom přemýšlím zpětně, kolikrát si říkám, proč jsem tak urputně trvala na nějaké věci, že to vůbec nebylo potřeba.
A ideální je se zeptat, jak by to chtělo to dítko. Ně vždy dokáže odpovědět, ale třeba získá dojem, že ho jeho matka poslouchá a že na jeho názoru taky záleží:-)