4letý "NE"říkač a vztekloun

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Žanet94
Povídálka 12 příspěvků 07.05.19 23:11
4-letý "NE"říkač a vztekloun

Hezký večer všem spolutématnicím… Hledám radu a povzbuzení, že vše bude ok a doufám v to, že nejsem jediná, kdo to tak se svým dítkem má.
Mám doma chytrého, šikovného 4-letého kluka, který má plnou pusu řečí a otázek typu proč? od rána do večera, umí napočítat do dvaceti, pozná písmenka, snaží se je i psát a vychází mu to, má dobrou paměť - pamatuje si příběhy, básničky, písničky… Vše na jedničku. Tohle vše se učí po svém, zajímá se o to sám a já jen vysvětluji a popřípadě nastíním správné řešení. To by vše bylo jenom k radosti. Jenomže..! Schopnost učení má myslím na dobré úrovni, ale pokulhává v dodržování pravidel a řádu. Jsem důsledná, pokud něco řeknu, platí to a nic na tom nezmění. Zároveň mu dávám prostor k rozhodování v různých věcech - třeba, co si obleče, co si dá k snídani, co si zahrajeme… Zapojuji ho i do pomáhání v domácnosti - nalévá třeba do misky, přimíchává suroviny, chystá příbory, zamete po sobě i binec, který třeba udělal. Je dost samostatný (obleče se sám, vyčistí zuby, umyje ruce, běžné věci prostě zvládá a já jsem za to ráda, že mu v tom můžu být po ruce - ale v poslední době je třeba mu to neustále připomínat a neobejde se to bez neuposlechnutí, breku a slovíček NE a NECHCI, NEBUDU, atd. Vše se snaží obkecávat a posouvat vytyčené hranice. Je to tak každý den s výjimkami už asi rok. V kolektivu se moc neuchytil, na situace, které nejsou po jeho reaguje vztekle, řve jak tur a nevnímá, když ho chci uklidnit. Mezi dospěláky i dětmi je moc divoký, neposedí na jednom místě (musím ho stále na to upozorňovat a opakovat), řekla bych, že je dost sebestředný a snaží se na sebe až moc upozorňovat. Když nechce, neuposlechne - jako kdyby pro něj neexistovala žádná autorita. Má dost pronikavý hlas jako konipas, a jeho vztekací nátura a brek v poslední době už otravuje ranní vstávání, polední obědvání a večerní sprchování i sousedům ve třetím patře :D Přičítám to období vzdoru, ale zároveň si říkám, že pokud už má dítko 4 roky, v sociální oblasti a v emocích se dokáže více kontrolovat a dodržování určitých pravidel je už natolik ukotveno, že by to pro něj neměl být větší problém. Proto si někdy říkám a taky srovnávám ostatní děti - jak je možné, že se dítě dokáže naučit tolik jiných věcí, ale v tom chování to tak dře? Zajímá mě, jestli to tak tady někdo se svými dětmi má a jestli se to uklidnilo k dobrému, nebo naopak byl problém třeba s ADHD nebo jinými poruchami chování? Nejsem si u syna jistá - někdy je schopný vydržet v klidu, poslechne, je milý a hodný, nechá si vysvětlit plno věcí a dělá, že rozumí, ale většinu času mu velí vztek a neschopnost dodržet určité normy, vysvětlené rychle zapomene a chce si dělat vše po svém.
Možná, že to napsané nezní až tak hrozně, ale tím, že to u něj přetrvává déle, mě to celkem vyčerpává, dlouhodobější kladnou změnu nezaznamenávám - ikdyž se snažím, a začínám mít obavu, aby v jeho chování právě nějaká porucha nebyla. Než začnu něco řešit skrz odborníky, ráda bych věděla, jak to měly i jiné maminky se svými „čerty“. :dance:

Reakce:
Emisis
Ukecaná baba ;) 1754 příspěvků 07.05.19 23:37

Ahoj, mám dojem ze píšeš o našem malem veliteli! Taky máme extremne šikovného a zároveň zlobiveho chlapečka. Taky sám počítá, poznává písmena, je neuveritelne zvídavý. Ale taky má na vše odpověď, a vždy musí mít poslední slovo. Je neuveritelne tvrdohlavý a po zlem s nim nic nezmuzu. Do puntíku zrcadlí moje a muzovy chyby. U nás jede NE několikrát za den. Vím, ze u nás je problém dodržet hranice, manžel většinou povoli. Malý nás má na haku přitom bych řekla, ze já jsem tvrdá a neustupna. Často je to kdo s koho.. Naštěstí ale u babiček a ve školce funguje vyborne. Ale taky kolikrat večer, když jsem z toho věčného “vyjednávání” vycerpana přemýšlím, zda bychom nepotřebovali radu od odborníka.. a doufám ze z toho vyroste :think:

mapu
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 07.05.19 23:55

Jako kdyby jsi psala o mem synovi, jen je trochu mladší…radu nemam…

Žanet94
Povídálka 12 příspěvků 08.05.19 00:01

@Emisis Děkuji za reakci :) Trochu mě uklidnilo, že to tak není jen u nás. Píšeš, že synek u babiček a ve školce funguje výborně - to je pro mě signál, že dokáže respektovat jiné dospělé a dokáže své chování korigovat. U nás mi to ale připadne jiné. Ze školky jsem syna po dvou měsících stáhla, protože prý nebyl schopný se adaptovat a přizpůsobit se jinému chodu. Zamrzelo mě to, protože vyjít s ním a nějak ho ukočírovat není až tak velký problém, jen to chce více trpělivosti a pochopení, že není stejný jako ostatní. Ale chápu, že při tom počtu dětí ve školce, není možné neustále usměrňovat jednoho vzteklouna… No a u těch babiček je to to stejné - jako kdyby prostě nechápal, co se smí a co je už přes čáru.

Žanet94
Povídálka 12 příspěvků 08.05.19 00:06

@mapu Ahoj. A kolik synek má? A je už od narození více uplakaný? U nás totiž pozoruju, že vlastně už od začátku byl dost ubrečený. Pak se to na chvilku zklidnilo a pak zase nastalo nanovo. A tak se to střídá už 4 roky - jako kdyby byl v období vzdoru od první chvíle, co spatřil porodníka :D

mapu
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 08.05.19 00:33

Syn ma 3r. a5m., ale je velmi šikovný, počítá do x cisel, písmenka zna, velmi rychle si osvojuje cizí reci, mluví velmi pekne cesky…byl nam doporucen mensa test…je hodny, učitelky v ms respektuje…ale prarodiče pouze tchyni, která mu jde na ruku..jinak od mala mrceni pokud nebylo po jeho, nyní hysterie..a to se držím furt toho stejného..jinak jsou období klidu a horsi..napr.nyni uraz a neštovice a nyní uplne peklo, ale pres urcite veci nejede vlak a tam se drzi…je to každodenní boj..pritom je citlivý, vidím jak spoustu veci resi, hlava mu jede naplno, ale ještě to asi nestaci

Emisis
Ukecaná baba ;) 1754 příspěvků 08.05.19 09:10

@Žanet94 také s nim musíme jednat velice trpělivě. Vše vysvětlovat a vše po dobrém. Jakmile se já vzteknu, zarvu, nebo když třeba dostal na zadek tak s nim už nevzmuzu nic. U nás ani neplati vyrvat a poslat do jiného pokoje, on proste nikdy neprijde zpět. Jedine co u nás opravdu zabírá, když má vztekaci záchvat je odpoutat pozornost, začít mu vyprávět něco co ho zajímá.
Ve školce s nim problémy nejsou, tam si ho naopak chválí, on už ve 2letech krasne mluvil ve větách, krom R a Ř umel všechny písmena, zpíval písničky, básnicky. Takže v tomto ohledu byly učitelky nadšeně ze se s nim domluví. Ale teda první rok ve školce byl hodne těžký, rano scény, nechtěl tam. Sel ve 3 letech. Letos už to bylo v pohodě. Já myslím, ze jsi měla vytrvat. 2mesice jsou malo.. A učitelky ti neradily nějakou poradnu? Já osobně bych chtela vedět ze má třeba nějakou poruchu chování, protože pak bych věděla jak s nim jednat. Někdy je to na palici, co? :? Údajně tady ty inteligentní děti jsou tezsi na zvladnuti, nejsou tak tvarne, mají na vše názor a uvazuji. Mu proste nemůžu rict jen tak bez něco udelat, on to potřebuje zdůvodnit. Ale jinak je to zlaticko samozřejmě :srdce:

Žanet94
Povídálka 12 příspěvků 08.05.19 10:41

@Emisis Nevytrvala jsem, protoze me pristup ucitelek jaksi urazil. Ikdyz tam syn chodival jen na par hodin, celou dobu si na nej nijak nestezovaly. Ptala jsem se, jak to zvlada a bylo mi vzdy receno, ze dobre - jen ze je tvrdohlavy a zarputily. Nebylo mi receno o nejake vetsi odchylce ani slovo.Az po tech dvou mesicich to jedna z ucitelek videla jinak, nedokazala si s nim poradit a jeji zpusob komunikace se mnou vzal za sve, povysovala se a tvrdila, ze takove dite jeste nezazila - to me dostalo, zas takovej agresivec a nerad, jak ho vylicila, fakt neni :D (videla v nem dite, ktere neni vubec v poradku, ublizuje si a neni mozne ho nijak zkorigovat). Ano, je divocejsi, ale umi se uklidnit, vzteka se, ale nejsou to sceny na pul hodiny, neublizuje si (joo, parkrat sebou pleskl na zem nebo se popleskal po cele v zachvatu vzteku, ale ne ze by se rozbehl hlavou proti zdi nebo by si schvalne ublizil, aby ho to bolelo).Druha ucitelka to videla jinak, radila vytrvat, ze to neni zadna hruza. Mam nejakou zkusenost s detmi s poruchami chovani, a vim, ze to muze vypadat mnohem mnohem hur. Ale resit to u vlastniho ditete - chybi mi urcity odstup. Myslim si, ze klidny vychovny pristup se nakonec na nem odrazi, ale zaroven si rikam, co kdyz tam fakt nejaka porucha je? Nechci ho tahat po doktorech, a davat mu tak najevo, ze je snad nejak nemocny a pak mu vsichni daji nalepku na cely zivot? To bude mit sebevedomi na nule. 8)

Oriseka
Povídálka 17 příspěvků 10.05.19 21:50
@Žanet94 píše:
@Emisis Nevytrvala jsem, protoze me pristup ucitelek jaksi urazil. Ikdyz tam syn chodival jen na par hodin, celou dobu si na nej nijak nestezovaly. Ptala jsem se, jak to zvlada a bylo mi vzdy receno, ze dobre - jen ze je tvrdohlavy a zarputily. Nebylo mi receno o nejake vetsi odchylce ani slovo.Az po tech dvou mesicich to jedna z ucitelek videla jinak, nedokazala si s nim poradit a jeji zpusob komunikace se mnou vzal za sve, povysovala se a tvrdila, ze takove dite jeste nezazila - to me dostalo, zas takovej agresivec a nerad, jak ho vylicila, fakt neni :D (videla v nem dite, ktere neni vubec v poradku, ublizuje si a neni mozne ho nijak zkorigovat). Ano, je divocejsi, ale umi se uklidnit, vzteka se, ale nejsou to sceny na pul hodiny, neublizuje si (joo, parkrat sebou pleskl na zem nebo se popleskal po cele v zachvatu vzteku, ale ne ze by se rozbehl hlavou proti zdi nebo by si schvalne ublizil, aby ho to bolelo).Druha ucitelka to videla jinak, radila vytrvat, ze to neni zadna hruza. Mam nejakou zkusenost s detmi s poruchami chovani, a vim, ze to muze vypadat mnohem mnohem hur. Ale resit to u vlastniho ditete - chybi mi urcity odstup. Myslim si, ze klidny vychovny pristup se nakonec na nem odrazi, ale zaroven si rikam, co kdyz tam fakt nejaka porucha je? Nechci ho tahat po doktorech, a davat mu tak najevo, ze je snad nejak nemocny a pak mu vsichni daji nalepku na cely zivot? To bude mit sebevedomi na nule. 8)

Dobry den, Vas pribeh me zaujal a v mnohem mi pripomina to, co mam doma.Me by zajimalo, jak to budete resit dal? Pisete, ze jste ho stahla ze skolky, ale co do budoucna-pujdete k zapisu do jine? Taky jsem se po 2 mesicich ve skolce (dopoledni miniskolka, kde je par deti na 2 dospele)dozvedela nemile informace, ale ja jsem stahla ocas a omezila dochazku, jak po me chteli, ale prestoze jsem takto vytrvala, tak se to nezlepsilo.Mate pravdu, ze cloveku chybi u vlastniho ditete odstup.Ty ucitelky ho maji a srovnavaji s ostatnima.Je strasne tezke si priznat, ze ma moje dite problem.Taky ho porad omlouvam, ze z toho vyroste, ze je na mnoho veci sikovny, ze ma dny, kdy je celkem hodny, ze brzy duslednosti dosahnu zlepseni.Taky se bojim te nalepky na cely zivot. V PPP uz jsme byli, ale nepomohlo to. Uvidim, co rekne psycholozka. Bojim se, co bude ve statni skolce.

Váš příspěvek
Reklama