Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A nemá hlad? Teď v prvních týdnech je nejdůležitější plné břicho, prázdná plena a blízkost spokojené matky.
Já bych se na nějaké kojeni asi vyprdla, pokud to máte takhle složitý a dala jí jen nutrilon. Ono je to kojení dost přeceňovaný. Takhle budeš vědět kolik toho vypila, bude najedená, spokojenější a určitě bude i líp spát. A pokud bude brečet, tak budeš vědět, že to není z hladu.
A klid, jsi dobrá matka a věř, že bude líp, i to mimino se musí adaptovat, vždyť mu je teprve 5 týdnů 🤗
Pokud je dost najezená a přebalená, zkus pevné zavinutí a případně vzít kočár domů. Miminko by mělo víc spát než bdít a ty musíš přijít na to, jak uspat. Můžeš zkusit i bílý šum. A u nás vedlo pevné zavinutí a se šumem. usnul. Zavinovali jsme i do kočáru, všude. Jinak obdiv, že se i po tak dlouhé době snažíš rozkojit, já bych se na to teda už dávno vyprdla a dala jen UM.
Taky hlásím, že jsem měla neuspatelné nespící mimino.
Vzala jsem na noc do své postele (10 denní mimino). Spát jsem se ze začátku snažila dávat v 19/20 hodin, ale nakonec to skončilo ve 22 koupat, 23 spát, pak spalo dobře.
Přes den dítě na ruce, druhou vařit, pouštět pračku atd. Plus šátek, třeba na žehlení nebo na práce na zahradě. Spalo jen, když jsem ležela taky.
Zlepší se to, jak poroste. ![]()
Taky jsem bojovala s kojením, měla to podobné. Malý hodně brečel. Zlepšilo se to, když jsem se na snahy o kojení vyprdla a dala lahev, ze které to dobře teče a malý se najedl. Prostě kolikrát byl fakt hladový a unavený a takhle vysílený prostě nic nevytáhl.
Pokud chceš fakt kojit, tak určitě vytrvej ale ten pláč prostě asi ještě nějakou dobu bude než se rozkojíš.
Jinak jsem taky čekala zlepšení po šestinedělí a celkově (i mimo to krmení) mi to přišlo pořád horší - noční spaní tedy druhý měsíc horší než ten první - budil se i po 1.5 hodině. Zlepšení ve dne přišlo teď když má 3 měsíce a vydrží déle vzhůru bez řevu, chytá hračky a nějak se dá zabavit.
A to nejsem prvorodička. S první jsem ale nic takové neznala, ta snad do 6 měsíců (první nemoc) ani nebrečela. ![]()
Držím palce ať se to lepší! Moje zkušenost - všechno přejde! S dětmi je každá taková fáze dočasná (někdy týdny, někdy měsíce ale přejde to)
Jinak přes den mi malý nespí jinak než v nosítku. Měla jsem to jak ty - buď na ruce ale to ho pohyb probudil, nebo vůbec. Takže na denní spánky nosím. Kočárek dá někdy dopoledne ale taky ne každý den.
Tak za 1. bych se vy…. na ten kolotoč s krmením a dala flašku s Um.
Pokud si tedy opravdu za kojením nestojíš. Tohle musí být fakt vyčerpávající.
No a jinak : musíš opravdu přijít na to, jak uspat. Pravděpodobně pláče, protože nemůže usnout, je přetažená a nebo má hlad.
Já mám teď 2. holčičku a teprve po 2. měsících pláče u uspávání jsem přišla na to, že ji stačí včas položit do postýlky, že potřebuje svůj klid a za 5m spí, bez pláče…
Koho by napadlo, že to může být tak jednoduchý, že?
Musíš opravdu zkoušet, ale tahák u miminka opravdu je :
1. najíst
2. včas uspat
3. plenka
4. bříško
Novorozenec by měl spát opravdu většinu dne, tzn. budí se v podstatě jen na jídlo, je bdělý opravdu chvilku, třeba 15m a pak hned zase dávat spát…
Holky děkuju moc. Já se bála právě hejtů na téma kojení - že se naopak mám vybodnout na um, protože dítě si vezme, kolik potřebuje atd atd a že neexistuje, že by někdo měl málo mlika. To se občas člověk dočte a pak se zas cítí hrozně, že to dělá špatně.
Mám právě pocit, že po kojení se k um dostaneme už ve chvíli, kdy je unavená a pak už nechce usnout, protože je přetažená. Kvůli um má taky třeba stolici jen jednou za dva dny, což ji asi může taky trápit.
Vím, že ségra, co kojila, pak prsem řešila všechny problémy - zoubky, nemoc, uspávání… A chtěla jsem, aby se k ní dostaly alespoň nějaké protilátky.
Na jednu stranu mě mrzí, že člověk do toho dal tolik úsilí a zas to zahodí. Ale jo, asi se nám oběma uleví. Dala jsem si deadline konec šestinedělí a uvidíme, jak dál. Ale pokud ani jedno kojení nepůjde bez dorkmeni, tak se na to už vykašlu.
Děkuju ![]()
Hlavně ať si v klidu, dej na svůj instinkt. A kupte dudlíka ![]()
A opravdu bude líp, třetí měsíc už je fajn
Ahoj, ja sice deti jeste svoje nemam, ale spousta mych kamaradek ano a vsechny jako relativne mlade prvorodicky resily dost podobny problem.. zoufalost z toho, ze netusi, proc jim mimi celou dobu place, nasledna jejich vycerpanost atd. a potom jedna objevila tenhle webinar https://osteodynamika.cz/…veho-ditete/ a nasledny kurz, ktery teda neni uplne levny.. ale pry pokud to financne das, je to pry super fakt uzitecne.. od te jedne, ktera mi o tom vypravela jsem to rozsirila i mezi dalsi kamaradky a vsechny si to moc chvalily.. ja to sice osobne nevidela a nezprostredkovanou zkusenost se neustalebrecicim miminkem taky jeste nemam, ale treba by Ti to taky mohlo pomoct.. ![]()
@Anonymní píše: Více
Webinar a kurz? To at si radeji k tomu osteapatovi zajde osobne a napravu provede on. Sama s nim stejne poradne nic neudela.
@Tarena píše: Více
to samozrejme muze taky, vsak se to nevylucuje, ale je potreba, aby se maminka naucila rozumet detatku, ne s nim pokazde musela litat k doktorovi.. kterej na vas vetsinou nema cas, jelikoz za pul hodiny ma dalsiho pacienta, tudiz mimi rychle vysetri, udela, co je potreba, ale rozhodne nema cas Vam vysvetlovat co, jak a proc mate delat..
Resim neco podobneho akorat u dvou tydenniho mrnouse narozeneho v 36+0,po porodu byl 5 dni na jipce, pak uz se mnou na pokoji na nedonosencich. V porodnici krmeni jakz takz slo, doma je to katastrofa, bud nevypije nic (je fuk jestli pije hodinu nebo 20 minut) nebo pri velkem uspechu 20 ml, dokrmujeme strikackou a to vyzunkne hned. Prijde mi ze po pokusu o kojeni je pretazeny a nemuze pak zabrat, usne leda v kocare nebo u me. Mlika buhvi kolik taky nemam tim ze ze me temer nic nevytaha a co tri hodiny neodstrikavam aby byly prsa vic nality a jemu to slo lip (takhle jsme fungovali v porodnici) ale jestli je to k necemu dobry…
@Berunkas
Ahoj, tak to máš opravdu podobné. Ale máš ještě šanci, že se rozkojis, tak budu držet palce. My dnes končíme šestinedělí, mně se dělá po 2 hodinách stále jenom 20-30 mléka. Stříkačkou už to teďka nebylo udržitelný, dávali jsme 70, tři stříkačky, a byl to boj, takže jsem pořídila lahvičku Medela Calma. Je to rychlejší a bez vztekani.
Ale pořád řeším to, že než skončí kojení a krmení, tak už je asi přetažená a nemůže další tři hodiny usnout. A pak mi usina u dalšího kojení. Teď to vypadá, že zabírá manduca, ale nechci to zakřiknout. Jinak je vzteklý pláč. Ale taky ji v tom nechci nosit pořád.
Ahoj, asi jsem jen nejistá prvorodicka, ale potřebuji se ujistit, že je to všechno normální a bude líp. Myslela jsem, jak se to v šestinedělí bude postupně jen lepšit a naopak mám pocit, že poslední dva týdny jsou zase horší. A ano, vím, že rodiče řeší daleko náročnější situace a měla bych si vážit našeho zdravého miminka.
Abych vás uvedla do situace: V porodnici jsem neměla vůbec mléko, po nakojeni přírůstek váhy 0 (a taky žádná nalitá prsa). Takže jsme dostali UM a doporučení na režim nakojit, nakrmit UM (přes stříkačku, musí tahat), odsávat. A že je fyziologicke, že někomu laktace nastupuje až 14 dní.
Doma jsem měla i laktační poradkyni, ujistila mě, že děláme všechno dobře, technika přikládání je taky v pořádku a mám jen vytrvat. A že hold u někoho to prostě nejde. Zkoušela jsem i homeopatika a teď ještě bylinky na rozvoj laktace. Teď to vypadá, že po kojení přibere asi 20 g, dokrmujeme, kolik sní (teď dává 70 ml).
V noci spí krásně, většinou po breku ji uhoupu až kolem desáté, pak se jednou v noci budí a pak až ráno. Ale přes den doma nezavře vůbec oči, v kočáru naštěstí většinou usne. I když třeba zrovna dnes jsem šla dopo i odpo a dopo krásně prospala, odpo už nezabrala. A když nespí (doma i v kočáru), tak prostě brečí. Takže probrečí skoro celý den. Někdy mi usne takovým lehkým spánkem během kojení, ale jakmile s ní pohnu, je vzhůru a brečí. Často pak brečí i u krmení stříkačkou - myslím, se už je po kojení unavená a nemá sílu tahat. Ale i když se nají hezky, tak pak neusne. Večer ji musím uhoupat a ještě to trvá dlouho. Přes den netuším, jak ji doma uspat. Třeba i zavírá očička, ale pak najednou oči jak tenisáky a řev.
Pokud si zrovna nestrká ručičky do pusy, tak nepoznám, co ji trápí. Na prdiky kapeme espumisan a cvičím s ní nožičkama a masíruju bříško. Nikdy jsem nechtěla dítě nechat vyřvat, ale teď mi je schopna probrečet den v náručí a já nevím, jak jí pomoci.
Manducu a šátek budeme mít od příštího týdne.
Připadám si jako hrozná matka, úplně neschopná. Navíc mě trápí, že se teď nad ní vůbec nerozplývám, spíš jsem třeba často naštvaná, že nepije nebo že pořád neusnula, když ji uspavám. A pak jsem z toho ještě víc nešťastná. Snad se doteď ani nestalo, že by se mi probudilo veselé miminko. Vždycky hned řev. Někdy už tu brečíme obě.
Nenapadá vás, co bych ještě mohla zkusit?