Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte někdo podobnou zkušenost a tip, jak na to? Malá od narození spí méně. Ale donedávna jsem ji jen kojila, a to po 1,5- 2 hodinách - ve dne i v noci. I proto spí se mnou od začátku v posteli. S příkrmy (přesnídávka + oběd) se rozestup mezi jídly změnil na 2,5 - 3 hodiny. (i v noci vyžaduje stále kojení). Dávám na noc asi týden 150-180ml Hajaji, ale zatím bez většího efektu. A přes den spí celkově max 1 - 1,5h, a to jen v kočáře. Asi nemusím popisovat, že skoro nic neudělám a jsem pořád nevyspalá.
Ale hlavně si říkám, jestli to přerušované noční spaní neovlivňuje i to denní, nebo naopak. Chci už jí zkusit dát do postýlky - jestli třeba se nebudí kvůli mně, protože se při vzbuzení pořád chruje, jakoby se nemohla uvelebit. A navíc usíná nejdřív kolem 22h a vstává kolem 8-9h. Ale právě s tím věčným buzením.
Jen nevím, jak s tou postýlkou vlastně začít. A taky jak nastavit ten začátek nočního spaní. Budu ráda za vaše zkušenosti a rady. Předem děkuji všem. ![]()
Náš syn spí v postýlce od začátku a teďka už i celou noc v kuse. Bude mít 1 rok. Do postýlky ji nedáváte vůbec?
Zkuste ji tam položit, jak se jí tam bude líbit. Náš prcek chodí spát mezi 19-20h. a vstává mezi 5:30-6h.. přes den si schrupne tedy většinou jen jednou 2hoďky.. někdy 2× jednou doma/jednou v kočárku. Záleží jaký máme program, jak je unavený atd.
Jinak někdy ho dám do postýlky a usne hned sám (to když přes den spí míň). A někdy si s ním lehnu do naší postele a šmrdolím se s ním a počkám až usne a potom ho přesunu do postýlky. Spí spokojeně v obou případech.
Nezbývá vám než zkoušet a zkoušet co vaší malé bude nejlépe svědčit ![]()
Příspěvek upraven 11.07.14 v 13:57
Náš spí sám v místnosti od cca půl roku. Dal nám dost jasně najevo, že ho v noci ze spaní rušíme.
No nejspíš to nebude lehký naučit ji na postýlku, když ji nezná vůbec, ale myslím, že to určitě pomůže.
@Silia nektery deti jsou takovy. Mne spi od narozeni stejne - dopo max. hpdinu, odpo driv i dve hodiny, ted v 10m oprt max. hodinu. Donedavna v noci kojeni co dve hodiny, s prechodem na um mame interval 3-4 hodiny.
nektery deti jsou takovy. Vydrzet. Co jinyho ti zbyde.
No, v postýlce byla jen občas v prvních 3 měsících, ale to až po uspání. Jak se vzbudila, nakrmila a dala jsem ji tam zpět, spustila řev a usnula až u mně. Jinak postýlku zná, ale sama tam nikdy neusnula. Spíš si tam hraje, když ji tam zkusmo dám a odejdu třeba na chvíli vedle. Asi jsem měla být tvrdší a vydržet ten pláč hned zkraje. Jenže mně to rvalo srdce ji nechat brečet. Plánovala jsem ji tam začít dávat, až bude spát víc v kuse, ale ani kašičky na noc nefungují, tak jsem asi nahraná. ![]()
Razím takovou soukromou teorii, že byť se dítě rádo pomazlí a usíná s rodiči, tak v noci potřebuje mít svůj klid a prostor. Náš Šimon byl sice rád s námi v posteli, ale pak se přes noc budil, špatně zabíral atd., od druhého měsíce má vlastní postýlku ve vlastním pokoji a krom první noci rázm hned další večer už ani nechtěl uspávat a spí od té doby sám. Jednou za čas je rozmrzelý a chce usínat u nás, tak u nás prostě usíná a pak jej přesunu, ale vlastně od začátku vidím, že v podstatě se jedná spíš o naši „závislost“ a „přání“, aby spal s námi, ale jemu to vlastně nevyhovuje, co se týče kvality a délky spánku. Přes den taky usíná ve své postýlce. Po obědě si prostě lehne, pohladím ho, dám mu pusu a jdu… v klidu si sám usne. Na druhou stranu je samozřejmě každé dítě jiné, každé spí jinak a má to jinak i s usínáním. Nicméně zkušenosti i z mého okolí mi tak trochu potvrzují, že dítě má rádo na spaní svůj klid a prostor. Některé pak spí osm hodin v kuse, jiné jen šest a náš Šimon 12 hodin (zase přes den je to pak čertík z krabičky
)
Takže bych postýlku určitě zkoušela, může jí to pomoct (a samozřejmě nemusí ![]()
@Silia píše:
No, v postýlce byla jen občas v prvních 3 měsících, ale to až po uspání. Jak se vzbudila, nakrmila a dala jsem ji tam zpět, spustila řev a usnula až u mně. Jinak postýlku zná, ale sama tam nikdy neusnula. Spíš si tam hraje, když ji tam zkusmo dám a odejdu třeba na chvíli vedle. Asi jsem měla být tvrdší a vydržet ten pláč hned zkraje. Jenže mně to rvalo srdce ji nechat brečet. Plánovala jsem ji tam začít dávat, až bude spát víc v kuse, ale ani kašičky na noc nefungují, tak jsem asi nahraná.
Myslím, že ten pláč vydržet u malého miminka je lepší, než pak u ročního, které už to může víc brát jako zradu… dvouměsíční dítě také nepláče hodiny, ale třeba jen chvíli a usne… Náš kluk plakal jen první večer a asi deset minut - mohlo mi to urvat srdce a manžel mě musel držet v kuchyni za ruku, abych to zvládla, ale je pravda, že těch pitomých deset minut udělalo malýmu tak dobře v jeho (již ročním) spacím režimu, že rozhodně nelituju, i kdyby mě měly všechny „free“ matky ukamenovat… myslím, že kvalitní spánek je pro dítě důležitý a to i za cenu jeho večerního řevu - samozřejmě v rámci nějaké úměrnosti, neměla bych na to nechat dítě řvát každý večer hodiny, dokud chudák nepadne vyčerpáním…
Já jsem tedy přes pláč nikdy nešla a ani bych to nedělala. Dítě asi maminku ještě potřebuje.. Do puberty určitě ve vaší posteli nevydrží ![]()
Já se řídím potřebami syna, on byl spáč od narození.. Je to takový můj pohodář
Ikdyž teďka už trochu lumpík
A máme svoje rituály, třeba po ranním mlíku už ho do postýlky nevracím a schrupnem si spolu cca hoďku. Teďka je ráno víc akční, takže ho dám lézt na zem a třeba si ještě čtu v posteli.
@lesniboruvka píše:
Já jsem tedy přes pláč nikdy nešla a ani bych to nedělala. Dítě asi maminku ještě potřebuje.. Do puberty určitě ve vaší posteli nevydrží
Já se řídím potřebami syna, on byl spáč od narození.. Je to takový můj pohodářIkdyž teďka už trochu lumpík
A máme svoje rituály, třeba po ranním mlíku už ho do postýlky nevracím a schrupnem si spolu cca hoďku. Teďka je ráno víc akční, takže ho dám lézt na zem a třeba si ještě čtu v posteli.
No jo, ale ve chvíli, kdy jí v posteli právě dítě špatně spí, tak možná je to právě proto, že potřebuje svou postýlku, ne?
..nějak zhoršuje. V postýlce neusne ani omylem a v noci se vzbudí sice už třeba jen 3-4×, ale zato se začala v posteli víc hýbat. Nemít vedle postele postýlku, byla by už dávno na zemi. V noci se vzbudí, sedne si (bez pláče), chvíli sedí, a pak začne zmateně lézt po mně a sem tam se na mě navalí, jako by hledala lepší polohu na spaní. U toho pak už pokňourává, tak mne to vzbudí. Nebo se otáčí na bok, až se otočí na břicho, postaví na všechny čtyři a leze, kam to jde. Zastaví jí pelest, postýlka, nebo já. Ale děsím se okamžiku, kdy se nevzbudím a ona doleze na konec postele. Není úplně vzhůru, tak když ji vezmu, strčím dudlík a položím na záda, většinou usne. Někdy se ale chruje, dokud jí nenakojím. Začínám z toho být docela zoufalá a už jsem udělala i to, že ji po usnutí dám do postýlky. Jenže se po cca hodině vzbudí i tam a dělá totéž - sedí, leze kolem, nemůže se uvelebit a začne pak brečet. Spaní je děs a přes den neusne víc, než na 2× 15 min.
( Nevím, ale už začínám vážně uvažovat o tom Estvilovi.
(
No, pokud se nám zadaří druhé mimčo, určitě s námi už nebude spát v posteli, i kdybych měla 10× za noc vstávat na kojení a 10× uspávat v postýlce. ![]()
No musíš vytrvat. Ona si v postýlce zvykne, neboj. Ale chce to být důsledná a opravdu jí k sobě nebrat. I když je to náročné jak psychicky, tak fyzicky. Rodiče i dítě se potřebují vyspat, ne vstávat co 2 hodiny. My Estvila uplatnili, ne teda v plné míře, ale něco jsme z něho využili a jsem za to neskutečně vděčná. Člověk, který to nekonečné nevyspání nezažil, prostě nepochopí.
@Silia píše:
No, pokud se nám zadaří druhé mimčo, určitě s námi už nebude spát v posteli, i kdybych měla 10× za noc vstávat na kojení a 10× uspávat v postýlce.
Našla jsem tuto diskuzi. Stále problém přetrvává? Mohu Vám zkusit něco najít v knížkách…
Co se týká druhého miminka, tak buď ta společná postel (ale stejně se může kvůli nevhodným návykům budit častokrát za noc, jen to je v jedné posteli pro maminky snesitelnější) a nebo už od začátku jet podle tipů z knih, něco jsem sepsala sem: https://www.emimino.cz/…inek-199293/ Třeba se Vám to bude hodit.
![]()
Je to již o něco lepší, ale stále se v noci budí tak 2-3×. Dávám na noc sunar, a to asi pomohlo nejvíce. Také jsme sundali jednu bočnici z postýlky a máme ji přiraženou k posteli. Zatím v ní spala jen několikrát s tím, že se v noci pokaždé přestěhovala zpět ke mně. Ale malý pokrok už to je. Všímám si, že malá potřebuje na hlubší spaní víc prostoru (má rozpřažené ruce do stran), ale na usnínání zase potřebuje moji přítomnost. Tak to zkouším kombinovat s tou postýlkou a snad se časem naučí spát v ní sama. Jen se stále nemůžu od ní hnout, i když spí. Neboť se v noci náhodně budí a většinou zrovna tak, když vstanu a jdu si např. vyčistit zuby. Takže sunar pomohl na buzení hladem, ale budí se stále asi ze zvyku a jen si ode mne tak trochu cucne a spí zase dál. Tak nevím, co s tím jiného dělat. ![]()
@Silia píše:
Je to již o něco lepší, ale stále se v noci budí tak 2-3×. Dávám na noc sunar, a to asi pomohlo nejvíce. Také jsme sundali jednu bočnici z postýlky a máme ji přiraženou k posteli. Zatím v ní spala jen několikrát s tím, že se v noci pokaždé přestěhovala zpět ke mně. Ale malý pokrok už to je. Všímám si, že malá potřebuje na hlubší spaní víc prostoru (má rozpřažené ruce do stran), ale na usnínání zase potřebuje moji přítomnost. Tak to zkouším kombinovat s tou postýlkou a snad se časem naučí spát v ní sama. Jen se stále nemůžu od ní hnout, i když spí. Neboť se v noci náhodně budí a většinou zrovna tak, když vstanu a jdu si např. vyčistit zuby. Takže sunar pomohl na buzení hladem, ale budí se stále asi ze zvyku a jen si ode mne tak trochu cucne a spí zase dál. Tak nevím, co s tím jiného dělat.
Je možné, že neusne bez Vaší přítomnosti. Na to nějaké rady v knize Klidné spaní a usínání taky byly, ale bylo toho hodně dlouhé na vykopírovávání.
Možná Vám pomůže to, že od chvíle, kdy dítě usne, je cca 70 minut hlubokého spánku, kdy by se nemusela probudit, i když si půjdete vyčistit zuby. Pak se prý dítě tak trochu napolo vzbudí, zavrtí, pohne a zase prý je tam zase asi nějakých 70 minut hlubokého spánku.
Ale je možné, že na další usnutí v těch krátkých probuzeních vždy potřebuje prso a „cucnutí“ mléka jako takový návyk. Cucne si pokaždé? Usíná u prsu i večer? Zkusila bych vykopírovat něco z knihy „Klidné spaní a usínání“ právě na to usínání u prsu a odbourání častého nočního kojení.