Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Aby dítě spalo samo
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.1.17 20:55
Aby dítě spalo samo
Ahojky všichni pisatelé a čtenáři, PROSÍM O POMOC. Máme 21 měsíčního chlapečka. Je zvyklý spát pouze se mnou.(Vysvětlení na konci.) Jde o to, že nám večer nechce spát. Denně se nechá uspat. Do hodiny je ale vzhůru a spát bude jen když pujdu k němu a on mě chytne za ruce. Už se ovšem nezvednu. Ráno s ním vstávam, večer s ním jdu spát. Ani chvilka klidu a soukromí pro sebe. Každý večer řev. Když ho nechám v pokojíčku i přes otevřené dveře, kdy na mě vidí pláče a pláče. Už vážně nevím co s ním a upřímně mi už asi praskne hlava. Třeba hodinu mu zpívám, či čtu, když skončím rozlepí očka a řev a to i přesto, že předtím chrupal. Ráda bych aby už spinkal sám. Prosím poradte mi. Neodsuzujte mě za to, že jsem to už dávno zanedbala. Neměla jsem to srdce nechat ho plakat. Vím, že jsem to podcenila a kluka rozmazlila stalo se…má chyba ze které nevím, jak ven…
Od půl roka spí se mnou… Tenkrát měl více jak týden 40 horečky a plakal. Vzala jsem ho k sobě milačka protože to bylo jediné co ho uklidnovalo. Po uzdravení ale nechtěl do postýlky, pláč, pláč a nekonečný pláč, já vždy povolila vím… bohužel. Když jsem ho vzala k sobě, do 5 spinkal a to až do rána.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.1.17 21:07
Tak to je jasný, chce cítit maminku a je mu tak dobře. Ale nemít žádný čas pro sebe by mě štvalo, prostě bych počkala až víc zabere, vstala a šla si dělat svoje věci a pak se k němu zase vrátila a spala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:07
Nezbývá ti než vydržet pláč jestli chceš aby spal.. postupně.. třeba jeden den že u něj budeš ležet a držet za ruku například..další den bez ruky…další že budeš u postele…a tak podobně.. Malej taky nechtěl po týdenní nemoci spát u sebe.. stačili pak 3 „uplakané“ večery.. a zas se srovnal. Po dovolené jsme to měli horší, to jsem musela aplikovat to co radím na začátku, trvalo to týden a dva dny než zas začal usínat sám.
Njn..jaký si to člověk udělá takové to má 
Příspěvek upraven 25.01.17 v 21:08
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:07
Asi me tu ukamenují. Ale Váš syn je ještě malý a potrebuje Vas. Ja na tom nevidim vubec nic spatneho. Naopak. Davate mu pocit jistoty a bezpeci a lasku. Vím, ze je to těžké nemit pro sebe volnou chvíli..ale já bych to treba resila hlídánim pres den. Do patnácti s Vami usinat nebude..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:09
@Miichaella28 tohle je těžký…jak si sama přiznala, holt sis to tak udělala 
nicméně nám teď syn který od narození spal naprosto sám a v pohodě, tak má hrůzu od silvestra jít večer sám spinkat…asi vlivem těhotenských hormonů mi bylo líto ho tam nechat a uspavala sem ho…naštěstí tady po třech týdnech snad už zabralo vysvětlování a šel dnes v pohodě spát
Já bych to být tebou tedy zkoušela a vysvětlovala a určitě to časem pochopí..ono těch miminek je člověku líto a přitom když pak sou větší, tak šíleně vydrží brečet a to už je daleko daleko horší 
držím palce, určitě se to zlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
25.1.17 21:11
A je problem, aby spal s tebou? 
podle me je maly a ma narok jeste vyzadovat pritomnost rodice asi se tu sejde dost protichudnych nazoru, ale
vidim u svych deti, ze kdyz spi se mnou, usnou bez pipnuti, bez probuzeni a dlouho, kdyz spi samy, dela jim problem usnout a budi se brzy. Mne z toho vychazi jasne reseni
- Citovat
- Upravit
25.1.17 21:15
@Miichaella28 píše:
Ahojky všichni pisatelé a čtenáři, PROSÍM O POMOC. Máme 21 měsíčního chlapečka. Je zvyklý spát pouze se mnou.(Vysvětlení na konci.) Jde o to, že nám večer nechce spát. Denně se nechá uspat. Do hodiny je ale vzhůru a spát bude jen když pujdu k němu a on mě chytne za ruce. Už se ovšem nezvednu. Ráno s ním vstávam, večer s ním jdu spát. Ani chvilka klidu a soukromí pro sebe. Každý večer řev. Když ho nechám v pokojíčku i přes otevřené dveře, kdy na mě vidí pláče a pláče. Už vážně nevím co s ním a upřímně mi už asi praskne hlava. Třeba hodinu mu zpívám, či čtu, když skončím rozlepí očka a řev a to i přesto, že předtím chrupal. Ráda bych aby už spinkal sám. Prosím poradte mi. Neodsuzujte mě za to, že jsem to už dávno zanedbala. Neměla jsem to srdce nechat ho plakat. Vím, že jsem to podcenila a kluka rozmazlila stalo se…má chyba ze které nevím, jak ven…Od půl roka spí se mnou… Tenkrát měl více jak týden 40 horečky a plakal. Vzala jsem ho k sobě milačka protože to bylo jediné co ho uklidnovalo. Po uzdravení ale nechtěl do postýlky, pláč, pláč a nekonečný pláč, já vždy povolila vím… bohužel. Když jsem ho vzala k sobě, do 5 spinkal a to až do rána.
Zkuste http://www.maminka.cz/…unguje-na-96- odzkoušeno před 11 lety a v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:15
@darkblack no právě, já vím že jsem si to udělala sama, bohuže já s ním takto spala 3/4 roku noc 
ale ted chceme druhé a hlavně se to už týká i manželského života. když ho uspím znovu a odejdu je to zase tak na půl hodinky, než kolem sebe plácne rukou a zjistí, že tam nejsem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:17
@tartaletka no já jeho přítomnost miluji, ale chceme druhé. Takto jsem s ním 24 hodin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:22
Neobviňuj se. Nerozmazlila jsi ho, nic jsi nezanedbala, neignorovala jsi svůj přirozený instinkt a dala jsi mu to, co dítě v jeho věku (na rozdíl od super postýlky se super kolotočem a chůvičkou) opravdu potřebuje: tebe. Není rozmazlený, miluje tě, uklidňuje ho tvoje přítomnost a tak ji vyžaduje. To přece dělají i milující dospěláci. Období nezávislosti může u dítěte pořádně nastat až ve chvíli, kdy se kvalitně odbyde období naprosté závislosti, na které má dvouleté dítě nárok. Takže o sobě opravdu nepochybuj, nepochybila jsi a neboj, do osmnácti s tebou spát nebude Ale chápu, že tobě může být nepříjemné nemít svůj osobní prostor během spánku: nebylo by řešením sundat bočnici postýlky a přirazit ji k tvé, abyste měli každý ten svůj prostor, ale zároveň jste si byli blízko, na dosah?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:25
Nrmyslim si, ze si neco zanedbala. Mam dvouleteho a taky je problem se spanim. Snazim se ho to naucit od roku a je to citlivka. Vsechny zmeny bere spatne. Ted uz ma velkou postel a je to boj, usinam jen v me pritomnosti, ja teda lezim vedle na jine posteli a on to porad zkousi, pusinku, napit, curat-hodinu nez usne. Pak za trictvrte hodiny se vzbudi a place, uklidnim, usne, za trictvrte hodky znovu. Opakuje se to nez dojdu z obyvaku do loznice spat. V noci place, vola o zakryti, i kdyz zakryty je, o pusinku. Jsem tvrda a chci, aby usnul sam, za chvili tu bude mit sestricku. Ale uz davno jsem pochopila, ze se proste boji a nemyslim si, ze za to mohu ja, je to v nem. Bojuji s tim jen pro to, ze jsem doufala, ze se to zlepsi nez prijde mimco. Ted vim, ze to bude masakr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:26
@Miichaella28 píše:
@darkblack no právě, já vím že jsem si to udělala sama, bohuže já s ním takto spala 3/4 roku noc
Manželský život přece nemusíte omezovat na noc a postel Přes den prcek vydrží na procházce třeba s babičkou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:26
Já si tedy nemyslím, že je to tvoje vina, prostě takový je a holt tě potřebuje víc než jiné děti. Se mnou spal syn v posteli od narození do roka, přilepenej na mě, pak jsem ho dala k sestře do pokojíčku, čekala jsem katastrofu a v pohodě.
Samozřejmě je řešení na tobě, ale já bych ještě vydržela, nestresovala bych ho, časem to přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:42
@SlečnaDahlia osobní prostor mi vůbec nevadí, naopak mám ho ráda u sebe, jde o to, že nemám čas pro sebe, ani na dvě hodinky odpočinku. Na partnera. Nechodím ani po večerech ven, ani občas do kina. Nepustím mě. S partnerem večer doma nezůstne…a z toho mi začíná hrabat i přesto, že ho samozřejmě miluji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.17 21:42
Tak dcera něco podobného, na usínání nám teda pomohlo zavést pohádku a pak už je tma a ticho a nereaguji - postupně se tak odnaučila ze zpívání (a usínání cca hodinu) na pohádku a usnutí do 15 minut (prostě ví, že je konec dne, je to jasně dané). Ale taky usíná se mnou, že mě drží za ruku, do dvou let jedině se mnou, manžela nechtěla, teď (2 roky a 2 měsíce) už i s manželem bez protestů. Usíná u sebe v posteli a v noci mě volá - někdy ve dvě, někdy v pět a párkrát spala až do rána. Na moji otázku, zda nebude spinkat bez maminky, mi říká: S mámou, mám mámu ráda 
, tak to zatím nebudu hrotit a časem snad dojde i na úplně samostatné spaní… Jo a mě se s ní spí teda dobře, to jsem momentálně v 8. měsíci, co bude po porodu netuším 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
