Adaptace v jeslích

Anonymni
26.3.09 14:18

Adaptace v jeslích

Holky, prosím o útěchu, máte někdo stejnou zkušenost? Chodíme do jesliček na adaptaci, zatím to tam malá třikrát komplet probrečela, s dětmi ani s hračkami si neměla možnost hrát. Je tam beze mě, u nás se zvyká bez rodičů. Tety mi víceméně řekly, že je to nepřizpůsobivý rozmazlený spratek (čemuž nechci uvěřit :lol: ). A ona kupodivu říká, že tam bude chodit ráda, určitě ji lákají děti a nové hračky, o tom mluví, ale problém jsou tety, o nich říká, že nejsou hodné, prostě se jich bojí. Není zvyklá na cizí dospělé lidi, a tak je neposlouchá, což, jak jsem pochopila, je docela vytočilo. Taky se tam počůrala, přestože ji předtím rvaly na nočník (no já myslím, že právě proto). Mám takový pocit, že měla jít dřív, kdy ještě nechodila sama na nočník (říká si, není vysazována / v jeslích vysazována je) a taky kdy ještě nemluvila, protože ona se s nimi sice nebaví, ale když už něco řekne, tak je tím spíš naprdne (že nepůjde do kočárku, protože tam jezděj mimina). Ptala jsem se opatrně, co můžu udělat, abych to všem zjednodušila, ale ta jedna jen houkla, ať taky malé někdy říkám ne…Jenže mě doma poslouchá, scény nedělá, chodily jsme mezi děti plavat a cvičit a na hřiště, děti si chodí hrát k nám, jo, s dospělými se nebaví, ale já je na to upozornila…tak jsem docela bezradná, mám pocit, že jsem ji měla do jesliček dát dřív, dokud byla ještě takové tvárné telátko. teď už má svou hlavu, ale bohužel se dostala na nejmenší oddělení. Má dva roky a já jdu od prvního do práce. děkuju:-)

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

3504
26.3.09 14:46

Ahoj Anonymni,
tak z toho co píšeš mám docela pocit, že takhle by to být nemělo… těžko soudit takhle z jednoho příspěvku, ale napíšu ti jak to je u nás…
Kluci začli chodit na zkoušku ve 22 měsících a to tak, že jsem šla asi třikrát s nimi na cca hodinu až hodinu a půl… pak jsem je tam na hodinu a půl nechala samotné… pak na dvě… pak i s obědem, ale s tím, že jsem je šla nakrmit, resp. povzbudit aby jedli. Kluci v té době byli dva měsíce bez plen a tak jsem jim dávala raději trénovací kalhotky, aby nebyl problém… oni si přesto říkali a to velmi často - nebyl to problém, tety trpělivě doprovázeli na nočník. Dneska mají 25 měsíců, v jesličkách jsou 5 dní v měsíci včetně spánku, bez plen a strašně moc se jim tam líbí. Na procházky chodí s tetou za ruku. Začátky ale nebyly tak růžové a když jsem odcházela jeden přes druhého se sápali na dveře a řvali na celé jesličky. Několikrát taky pobrekávali během dne.
Vím jak „naše“ teta s klukama jedná a jak to s nimi umí. A myslím, že tohle je základ všeho, protože se na ni těší.
Těžko co radit - pokud jste tam byli třikrát, tak je opravdu hodně brzy a myslím, že je otázkou času kdy si zvykne, najde kamarády a bude se těšit na hračky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.3.09 15:33

Zuziko, děkuju. No tady to tak je, že vlastně rodič neví nic, na co se nezeptá (což, přiznávám, jsem hrubě podcenila), s tetami se vídám jen když jim ji předávám, nebo si ji beru, takže to je tak na dvě věty. Já vím, že musíme vytrvat a že si zvykne, ale mrzí mě, že to musí být touto formou, která mi přijde jak ze středověku. Já ani neuvažovala o soukromých jeslích, teď o nich uvažovat začínám,ale zřejmě je to pozdě, tady už bude mít 4 dny za sebou a tam by problém se zvykáním nebyl, pokud bych mohla na začátek chodit s ní, ale to bych si musela hledat novou práci:-) Prostě jsem to nedomyslela, lépe řečeno jsem absolutně nečekala, že bude problém, kdekoliv jsme dříve byly a malá viděla děti nebo hračky, běžela si hrát a byla v pohodě. Tady stačila asi od tety jedna věta a budem jí dlouho překousávat…Nejhorší je, že já to chápu, měla jsem s učitelama stejné problémy už od školky, nesnášeli už to, jak se koukám…a totéž mi bylo vyčteno i u dcery

  • Nahlásit
  • Citovat
2649
26.3.09 15:55

Podle toho mála, co jsi napsala o tetách, si nemyslím, že to jsou dobré jesle. Takhle by se k dětem chovat neměly. Syn chodil do jeslí rok, je to darebák, ale nikdy jsem o něm neslyšela křivého slova. Spíš jen jemné náznaky, že je živý :-) On měl velký problém s adaptací, prvních cca 8 návštěv probrečel. Tety se ho snažily všemožně zabavit, pomáhaly mu, byly na něj milé. Když se při brečení počural (taky už byl bez plínek), prostě mu raději daly plínku. Taky byl dost výřečný, určitě odmlouval a sem tam i nadával, ale nikdy si nestěžovaly. Při předávání jsem od nich dostala podrobný raport, jak se choval, jak dlouho plakal, jestli si hrál, atd.
Spíše by měly malé pomoct, než ti naznačovat, že je nevychovaný spratek.
Pokud máš tu možnost, zkus jiné jesle.

Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2649
26.3.09 15:55

Podle toho mála, co jsi napsala o tetách, si nemyslím, že to jsou dobré jesle. Takhle by se k dětem chovat neměly. Syn chodil do jeslí rok, je to darebák, ale nikdy jsem o něm neslyšela křivého slova. Spíš jen jemné náznaky, že je živý :-) On měl velký problém s adaptací, prvních cca 8 návštěv probrečel. Tety se ho snažily všemožně zabavit, pomáhaly mu, byly na něj milé. Když se při brečení počural (taky už byl bez plínek), prostě mu raději daly plínku. Taky byl dost výřečný, určitě odmlouval a sem tam i nadával, ale nikdy si nestěžovaly. Při předávání jsem od nich dostala podrobný raport, jak se choval, jak dlouho plakal, jestli si hrál, atd.
Spíše by měly malé pomoct, než ti naznačovat, že je nevychovaný spratek.
Pokud máš tu možnost, zkus jiné jesle.

Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15672
26.3.09 16:29

Naše Anežka začala chodit do jeslí v 29 měsících. Nejdřív jen proto, že jsem viděla, jak je ráda mezi dětmi. Když jsme byly venku a potkaly školku, okamžitě běžela k dětem a chtěla s nimi chodit za ruku. Tak jsem jí to vyjednala v jesličkách, že tam bude chodit na tzv hlídání. Tedy ne normálně do docházky, ale nepravidelně, jak se nám to bude hodit a abych nepřišla o rodičák, tak maximálně 5× v měsíci. Poprvé jsem tam byla s ní hodinu a Anežka řvala, že nechce domů. Podruhé šla s tatínkem na dvě hodiny, ale po krátké době poslaly tety tatínka ven, že to Anežka zvládne sama. Při odchodu domů opět řvala, že nechce. Potřetí jsme ji tam nechali na celé dopoledne, domů šla před oběděm. Opět řev, že nechce domů. Tenkrát plakala až k zastávce autobusu a jedna paní mi řekla: „Maminko, ale holčička je ještě malá na školku.“ Tak jsem jí řekla, že pláče proto, že nechce domů (rady tohoto typu miluju, zvlášt od lidí, kteří nás jen vidí na ulici, ale držela jsem se a byla slušná). Počtvrté už jsme ji tam nechali i na oběd. A opět pláč, že nechce domů. Já v té době byla těhotná, takže jsme ani moc nepočítali s tím, že by Anežka začala chodit do jeslí pravidelně nebo na déle než dopoledne. Jenže pak jsem potratila a rozhodla se nastoupit okamžitě do práce, abych se úplně nezbláznila steskem. Anežku jsme nechali jeden den v jesličkách i spinkat (to ještě předtím než jsem definitivně nastoupila do práce) a vše bylo bez problémů, i přesto že Anežka už odpoledne nespávala. V jesličkách ano. Všechno se zdálo být v pohodě (Anežka měla plíny i dudlíček, ale ani jedno tetám nevadilo), a tak jsem podepsala pracovní smlovu. Ovšem druhý den po mém nástupu do práce dostala Anežka horečku a šílenou rýmu. Tety mi ji už dávaly totálně uplakanou (asi už jí nebylo dobře, ale to ještě horečku neměla). Pak jsme byly týden doma a od té doby začaly ráno šílené scény, že do jesliček nechce, že se jí tam nelíbí atp. V noci někdy i ze spaní plakala nebo říkala „ráno nepůjdu do jesliček“. Přitom ale odpoledne chodila usměvavá, povídala nám co se tam učili, naučila se hodně rychle spoustu básniček i písniček, za měsíc byla bez plen a evidentně se jí v jeslích líbilo. Tety říkali, že se mezi děti moc nehrne, že je většinu dne s nimi. Ráno tam ale přicházela uplakaná (plakala prakticky od probuzení do příchodu do jeslí), ale v jeslích prý bylo už všechno v pohodě. Takto to trvalo dva nebo tři měsíce, během kterých jsem měla hrozné výčitky, že jsem měla radši zůstat doma, a dost jsem zvažovala, jestli nemám s prací skončit. Vydržela jsem a teď sice ještě občas Anežka řekne, že ráno nechce do jesliček, že chce radši se mnou do práce, ale už nepláče a prý si už i krásně hraje s dětmi, takže doufám, že jsem chybu neudělala, že jsem do té práce nastoupila. A taky doufám, že až v září nastoupí do školky, bude to pro ni menší zlom.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2857
26.3.09 17:30

ahoj

zkušenosti z jeslí nemám ale ze školky ano - dobré učitelky jsou základ a neviděla jsem dítě které by zpočátku nebrečelo - zvykací doba u tříletáků je tak kolem 14 dní:o)

Tak jak popisuješ by se učitelka ve školce či jesličkách chovat neměla .

Já osobně bych to zkusila s tvojí přítomností - chápu že učitelky se budou korotit ale aspon trochu obrázek si uděláš…

Ale malá si určitě zvykne - je to opravdu středověk nehledě na věku - nemyslím si že by to později bylo jednodušší - spíš ten věk 2,5 let mi přišel náš starší nejsamostatnější - pak se z něj ve 3 letech stal naprostý mamánek:o) ale taky to zvládl - jako ostatně všichni.

Takže pevné nervy - já to měla jednodušší že jsem měla zadní vrátka že kdyby to opravdu nešlo a syn pořád brečel tak si ho nechám doma - ale učitelky říkaly že se jim to ještě nikdy nestalo - prostě zvykne si každý a pak je to pro ty děti ohromný přínos…

M.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.3.09 19:49

Holky, děkuju všem. Uvidím zítra, to tam bude už na 3 hodiny, tak snad nebude pořád brečet. Já se zatím dojdu zeptat do soukromých jesliček. Tady tetám nic říct nemůžu a moje přítomnost je vyloučená, ony to prostě nedovolí, mají taková pravidla, tečka. Nějaká konzultace se mnou, nebo doporučení od mě je taky vyloučeno, tím bych to celé ještě zhoršila, opakuju, ony jsou profesionálky, já jen hysterická matka. Kamarádka mi napsala, že o její holčičce přesně ta samá teta říkala, že je vzpurná…kdybyste ji viděli, to je roztomilá holčička, úplné miminko ještě, ta je všechno, jen ne vzpurná…Zdá se, že hold tahle teta má patent na rozum, dlouhou praxi a vzdělání a na všech dětech hned na první pohled pozná, že jsou to spratci.
Jinak já ji na jeden den dávat nemohla, protože nebylo místo, že jen na celý úvazek, takže jsem se podle toho musela zařídit, i když jsem to původně nechtěla. Ale pak jsem našla práci, kde se zdá, že mi vyjdou vstříc, ukecala jsem je na kratší pracovní dobu a říkala jsem si - jsou jí dva, je šikovná, určitě bude spokojená…a ona by byla, jen ty tety. Dneska se bavila s jinou, ze staršího oddělení, a nebyl problém. I když trošku už vidím, že třeba se bojí jít i k vlastní tetě a každou známou, co potkáme, si taky prohlíží nedůvěřivě. A už je to jedno,tak se představím, nejsem přihlášená, ale jsem Majdina

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
26.3.09 19:52

Jo, HKAčku, kdyby měla naše plenky a dudlík, tak je to dobře! Ony by mi ukázaly, jak jí plenek zbaví a dudlíka taky! Všichni by byli šťastní a spokojení. Jenže ona už nemá žádné miminkovské návyky, je to blbé, není nijak napřed, ale proti těm dětem v jesličkách jo, a to je průšvih. Prostě do tohoto oddělení nepatří:-(

  • Nahlásit
  • Citovat
10813
26.3.09 19:52

tak ja teda taky napisu svoje :-)

M zcala do jeslicek od pulky rijna ja nastoupila do prace 1.11.2008-ona vzdycky spatne reagovala adoted reaguje spatne na cizi lidi coz mi nevadia spon nejde s kazdym ze jo ale tak jesli jsme se bala..

adaptace taky byla beze me ale pry je to tak lepsi a ja si zpetne yslim ze jo… proste nedat najevo ze to jde i jinak nez sama- a i kdyz mi to srdce trhalo tak ji jsem to najevo nedala- proste jsem ji rikal i kdyz bulela jak je to super ze tam jsou hracky a deti a tak podobne- a plac jsem ignorovala- ne odstrkovani ale proste neni to nic hrozneho tak jsem se snazila nebulet s ni :-)

a dost pomaha pockat si za dverma jestli ji uslysis plakat- vetsinou to jsou jen scenky pro Tebe ktere skonci zavrenim dveri..
samozrejme ne prvnixch par dni ze
u nas prvni tyden na 4 hodiny a pak po spani domu dalsi tyden a pak naostro do 16,00

prvni den ubrecene oci- plakala asi celou dobu, dalsi den pry jen chvili a pak uz jen ty scenky pro me- pry si nehrala a nezapojovala se celkem dloho, stejne tak dlouho nejedla nepila- fakt to vydrzela asi 3 tydny nejist nepit od 8 do 16 hodin.. no nutit nema cenu a vyzle neni tak jako co nadelam.. sestricky z ni byly nervozni ae pak uz to slo- sama reditelka ji dovedla do kuchyne at si sama natoci do svoji lahvicky z domova vodu( nic jineho nepije a oni ji nabidnou ale zaroven ji daji vodu) a od te chvile zacala pit a pak i postupne jist.Ale ony jsou u nas fakt ty baby hodne- a aby mel nekdo trauma z nocniku tak to teda ne- M teda sla odplinkovana ale je tam hodne deti s plinama a sestricky problem nemaji- vysazuji ale pokud by byl probem tak se to nejak poresi- ja zatim asi 2× neco resila- parek k cockove kasi( jsem ulitla pres jidlo no…)a pak jeste neco a nikdy jsem nemela problem- proste reditelka rekla jasny vyhovime a je klid-

tuhle rikali ze tam klucik plakal ze nechce spinkat v jeslich tak ho dali az do postylky k takovemu plastovemu domecku a on byl tak nadseny ze usnul s rukou na klice :-) no proste mam pocit ze se fakt snazi… takze me tedy vase „tety“ dost desi…

s placem na zacatku asi pocita kazdy to jo a je to narocne to vime ze.. ale od tech zenskych bych cekala lepsi pristup…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.3.09 19:58

Gabi, u nás je to taky, motivace hračkama a dětma. Jenže tety jí řekly, že si nemůže jít s dětma hrát, protože se počůrala. Takže ona tam pak proplakala celou hodinu, protože se k dětem vůbec nedostala. Jinak tam ale zatím vždycky hrdinně jede, vždycky říká, že si bude hrát s dětma a s hračkama a že to zvládne, v autě křičí - hurá, jedem do jesliček, tam v klidu přijde, nechá se převléct, do herny běží sama, ale jak vylezou tety, je to v p…i. Doma nebrečí, že tam nepůjde, nic takového. No čím dýl nad tím přemýšlím, tím to vidím černěji :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
642
26.3.09 20:20

Ahoj,
podle toho co pises, to nejsou tety, ale carodejnice. Ne, vazne, pokud mas jinou moznost, tak ji vyuzij, jelikoz tyhle tety vypadaji dost neprofesionalne. Nikdy nevis, co tam za zavrenymi dvermi delaji, a mala je moc mala, aby Ti to povykladala :?
Ja ten pristup totiz znam take zcela jiny :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10813
26.3.09 20:25
Anonymni píše:
Gabi, u nás je to taky, motivace hračkama a dětma. Jenže tety jí řekly, že si nemůže jít s dětma hrát, protože se počůrala. Takže ona tam pak proplakala celou hodinu, protože se k dětem vůbec nedostala. Jinak tam ale zatím vždycky hrdinně jede, vždycky říká, že si bude hrát s dětma a s hračkama a že to zvládne, v autě křičí - hurá, jedem do jesliček, tam v klidu přijde, nechá se převléct, do herny běží sama, ale jak vylezou tety, je to v p…i. Doma nebrečí, že tam nepůjde, nic takového. No čím dýl nad tím přemýšlím, tím to vidím černěji :-)
no tak to jsou fakt kraaaaa…sky- pardon - sla bych za reditelkou v klidu samozrejme- fakt proste rict ze si ymslis ze to neni v poradku a hotovo- kazde dite je jine kazde potrebuje jiny pristup a pokud nevedi jak na ni tak by si mely nechat poradit- hotovo- pokud mas moznost jit s malou jinam a pokud to financne utahnes tak bych sla… tohle je desny
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.3.09 20:41

holky, ono to určitě ve skutečnosti není tak zlý, jen já jsem zaujatá a vycházím z toho mála informací, které mám od nich a od malé. Ale jistě dětem neubližují. Jen ten přístup je prostě trochu jiný, než jsme asi zvyklé odjinud…Pořád čekám, kdo mi tu napíše, že jsem hysterická matka a že jen vyšiluju

  • Nahlásit
  • Citovat
10813
26.3.09 21:14

jsi hystericka matka a vysilujes- pac davas svoje mrne do jeslicek :-) to jsme tu myslim vsechny stejne :-) ale jejich pristup ad treba to ze si nesmi hrat kdyz se pocura neni OK - zasla bych za reditelkou kdyz se s nimi mluvit neda a snazila se chovat jako nehystericka matka a vse v klidu probrat :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama