Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zřejmě žárlí, že má jeho tátu každý den a on ne. Ona je tam doma, on jen na návštěve.
Nemůže to být nějaká žárlivost? Přecejen tátu vidí méně a nová ségra je tam pořád? Že by ji viděl jako konkurenci? Když si to tak vezmeš tak je jasné, že ten vztah s ní cítí trochu jinak a že ona je tam doma a on tam jezdí jako na návštěvu. To se pak dá pochopit že se s tím může vnitřně prát i když rozumově třeba chápe. nevím jak s tímhle pracovat ale napadá mě jedině tenhle důvod a nějak to zkusit vymyslet.
@Leviatan Žárlivost si nemyslím, kluk tam ma i svůj pokoj. O letních prázdninách tam jezdí na týden. Vždycky je týden doma a pak týden u táty, pak zase týden doma a zase u táty. A ani si nemyslím, že by ho bývalý odstěhoval. Buď si hraje s obouma, nebo jen se synem. Protože holčina je malá a fotbal nebo basketbal s něma asi hrát nebude. Takže syn nemá na co zarlit
ma dokonce i dobrý vztah s mým současným přítelem, i když ho oslovuje „strejdo“ ve školce učitelkam říká, že má 2 tatínky ![]()
Jasně, ale on tam ale není doma. Doma je tam jeho sestra a táta se jemu sice věnuje ale on je ten který za dva dny jede domu a sestra zůstává.
@Anonymní píše:
@Leviatan Žárlivost si nemyslím, kluk tam ma i svůj pokoj. O letních prázdninách tam jezdí na týden. Vždycky je týden doma a pak týden u táty, pak zase týden doma a zase u táty. A ani si nemyslím, že by ho bývalý odstěhoval. Buď si hraje s obouma, nebo jen se synem. Protože holčina je malá a fotbal nebo basketbal s něma asi hrát nebude. Takže syn nemá na co zarlitma dokonce i dobrý vztah s mým současným přítelem, i když ho oslovuje „strejdo“ ve školce učitelkam říká, že má 2 tatínky
No a víš to jistě. Do hlavy mu nevidíš… stále tam není doma a logicky to tak může být. Nebo se poradit u psycholožky. Možná špatný příklad od táty. Mluvit víc o tom atd..
Ale on může žárlit i na tu „tetu“, pokud ho neustále peskuje, tohle nesmíš, tamto nemůžeš… a je mi jasné, že pětiletého musíte u miminka krotit, ale pokud doopravdy jen peskuje a nemá pro něj hezké slovo, tak může malou vnímat jako ten problém a proto na ni být agresivní.
Radu nemám, jen chci říct, jak je super že máte s ex takové vztahy. Když to tu občas čtu, tak mi připadá, že si všichni dělají naschvály, otcové se nezajímají a neplatí, matky jim nepůjčují děti,… Je hezké jednou číst o pozitivním přístupu k rozchodu a udržení rodičovských rolí. ![]()
@Myška321
To právě vůbec. Přítelkyně mého bývalého je opravdu fajn. K malému se chová hezky, malý o ni hezky mluví. Dokonce ji říká „hodná teta“. Vždycky domu přinese obrázky, nebo jiné výtvory co dělal s „hodnou tetou“ ![]()
Žárlivost je to určitě. Děti si tohle nemusí ani uvědomit, ale neumějí si pomoct. Takže, žárlí, jde to z nich samo, ale ale nemusí tomu rozumět ani ony, ani rodiče. Takovéhle rodiny jsou dost nepohodlné pro zúčastněné dospělé, natož pro děti.
Ty pořád píšeš o tom jak skvěle vše funguje, ale o tom to není. Žárlí na sebe i děti z úplných rodin.
Hodná teta a fungující táta, je mu tam hezky ale musí domu (i když za vama kde je mu taky hezky) a ona tam zůstává protoze ona je tam doma a on ne. Ona s hodnou tetou může vyrábět obrázky každý den a on ne (ano s tebou doma taky ale o tom to není) atd.
Proste je to pro něj těžké i když to všude funguje. Pro mě by to bylo taky těžké, všechny mít ráda, ale muset pendlovat ![]()
Me zarazi, ze to s nim neresite na miste, ale az pozdeji „kdy si to uz nepamatuje“.
Zdravím, potřebovala bych radu. Z předchozího vztahu mám 5 leteho syna. S jeho otcem jsme se rozešli ještě v době, kdy jsem ani nevěděla že jsem těhotná. Vycházíme spolu ale dobře, dalo by se říct, že máme kamarádsky vztah. Ještě než se syn narodil jsem si našla přítele, s kterým jsem doteď. Máme spolu nyní 2 letou dceru. Syn se k ní chová hezky, hraje si s ní, stará se o ní. Dokonce je k ní i dost pečlivý, když třeba dcery vyleze na postel a postaví se syn ji hned cepuje ať toho nechá, že spadne a nastaví ji ruku aby se ho mohla chytnout a slezt. Na dětském hřišti za ni pořád běhá a se vším ji pomáhá. Na návštěvě u me kamarádky která má syna stejně starého jako je ten můj ji i zapojuje do hry. A nedejbože aby kamaradcin syn něco holce řekl
třeba ať neotravuje
to je malý se schopný i dohadat, že takhle se se sestrou nemluví. Bývalý přítel si syna bere skoro každý víkend (soudně to ma dáno každý druhý víkend, ale máme dobré vztahy a on chce kluka častěji) takže skoro každý víkend je kluk u něj mě to nevadí, jsem na rodičáku a otec dcery je taky každý den doma protože pracuje z domu. Takže my jsme s klukem celý týden celé dny, takže nás to v žádných výletech neomezuje. Jdeme prostě přes týden
jenže problém je, že bývalý přítel má se svou stávající přítelkyni rok a půl starou dceru. Syn ji byl že začátku uneseny, pořád o ni mluvil a dokonce mě přemlouval o další miminko
naše v te době 7mi měsíční už se mu zdála velká
tedkom o ni sice nebasni, ale ani nijak zle o ni nemluví. Když se ho po víkendu u otce zeptám, co malá Klárka jmenuje mi co všechno už umí a jak je šikovná. V životě o ni neřekl špatné slovo. Ale poslední 2 měsíce mi bývalý při každém předávání syna mluví, jak se k ní chová skarede, že je k ni až zákeřný. Prý o tom s ním mluvil a kluk všechno popřel. Ze začátku jsem si říkala, že jen přehání, nebo něco špatně viděl a špatně si vyložil. Jenže tento víkend v neděli, kdy mi bývalý měl kluka dovést mě poprosil, jestli bych si pro kluka nedojela, že on by ho dovezl, ale měl něco s autem. Přítelkyně bývalého mě pozvala na kávu a mě v tu situaci bylo blbé odmítnout, tak jsem tedy šla dal. Jejich dcera si hrála v obavyku na zemi a kluk byl se svým otcem za barákem. Jenže pak jsem se mohla přesvědčit i na vlastní oči. Když syn s jeho otcem přišli, mala mu šla něco ukázat. Syn tu věc vzal a odhodil pryč. Neříkám že je to přímo zle chování ale moji dceři by toto nikdy neudělal. Potom holčička přišla s plysakem co byl od syna. Syn chytl záchvat a zacal ji ho vyrvavat s tím, že to je jeho a že na to nesmí sahat. Když ji plyšáka vyrval ještě ji od zlosti bouchl. Samozřejmě, že jsem hned zasáhla. Dcera mu bere hračky pořád, nikdy s tím problém nemá
Doma jsem s ním o tom mluvila. Prý si už „nepamatuje“ jak se zachoval a co se stalo. A toto prý odpovídá bývalému vždycky. Když sestře něco vyvede a někdo o tom s ním chce mluvit, odpoví jim prý to co mi. Že si nepamatuje. Nejhorší na tom je, že se vlastně i tak chove, jakoby si nepamatoval. Např. Při rozhovoru jsem mu říkala, že chápu, že mu Klárka vzala jeho plyšáka ale že tohle ji dělat nemůže, že je ještě malinká. Syn se tvářil nechápavě a řekl mi, že ona mu přece nic nevzala a že on ji ani nic neudělal. Když jsem mu na to řekla že ji nemůže plácat protože ona si neuvědomila, že je to jeho hračka mi zase řekl, že on ale ví. A že by ji neublížil. Když jsem mu situaci popsala řekl, že si to takhle nepamatuje. Přitom jejich dcera mi přijde taková klidná, není nijak akční. Řekla bych, že je to dítě typu kam ji posadite, tam ji najdete. Zato moje holka je přesný opak. Pořád syna popichuje, dělá mu zlosti, naschvály. Pochopil bych to, kdyby se tímto způsobem chkval k mé dceři, protože ta mu opravdu zlosti a naschvály dělá
nejake rady jak klukovi vysvětlit, že takhle se k sestře chovat nemůže?